Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Platanka
Jenze kdyz to takhle delas odmala, ukocirujes to a jsi potreba min a min.
Kdezto zakladatelce se to vymklo, takze ted holt jim za tim zadkem bude muset stat, nez si nove poradky sednou.
@Yarisek promiň, ale mě ještě ze tvých příspěvků jde, že vždy, když píšeš o výchově, píšeš, že trestáš. Ale ono výchova se nerovná tresty. Spíše mám dojem, že to nechávaš zajít daleko a pak si stracená, nevíš, co dělat, tak se uchyluješ k trestu + máš nereálne očekávaní od dětí. Emocionální reakce dítěte neznamená, že není hodné, prostě se ještě nenaučilo zvládat emoce, což je normální a má na to právo. Dále, čím víc někdo něco dělá, tím víc se to učí a chování se fixuje. Takže spíše než trest pozdě si všímej už první náznaky, že to půjde nežádoucím směrem a reaguj hned. Můžeš situaci přesměrovat, děti oddělit… normálně si to promysli a nachystej si různý strategie, které můžeš vyzkoušet, abys pak sama nemusela reagovat emocionálně, křikem nebo pozdě tresty a zákazy. I když pak ty zákazy použiješ, tvé těti si už špatné chování intenzivně procvičili a to je to, co se fixuje. Zkus je aktivně vést, abi si procvičovali jiný druch chování a nejlépe na 100% zabránit, aby se tohle už nikdy neopakovalo. A to jinak, než důsledným nadzorováním bohužel asi nepůjde. Pak ať mají tím víc volnosti, když už to bude lepší.
Já vycházím z toho, že sourozenci si sebe navzájem nevybrali, jsou si v podstatě cizí, a to, že bydlej ve stejném bytě nezakládá automaticky povinnost, aby spolu kamarádili. Když to klapne, je to bonus, ale nemůžu na to sázet nebo je do toho dokonce nutit. Něco jako v práci, když nastoupí mladší kolegyně - budete spolu v kanceláři každý den osm hodin, možná si sednete a budete i kámošky a možná si budete protivné. Ale i tak nebude moc úniku a bude potřeba si nastavit pravidla, abychom to spolu přečkaly co nejsnáz.
Tak nějak jako u zakladatelky si představuju, že to kdysi probíhalo, když byla malá naše babi a její starší sestra. Mladší starší obdivovala a chtěla být furt s ní, starší o to nestála a brutálně ji šikanovala. Maminka je oblíkala do stejných šatů, aby bylo patrné, že jsou sestřičky, pořád je tlačili do toho, že se přece musej milovat… Výsledný efekt byl, že měli toxický vztah ještě v devadesáti. Pro mě to vždycky byl totálně odstrašující případ, jak ne.
@Jeremi píše:
Já vycházím z toho, že sourozenci si sebe navzájem nevybrali, jsou si v podstatě cizí, a to, že bydlej ve stejném bytě nezakládá automaticky povinnost, aby spolu kamarádili. Když to klapne, je to bonus, ale nemůžu na to sázet nebo je do toho dokonce nutit. Něco jako v práci, když nastoupí mladší kolegyně - budete spolu v kanceláři každý den osm hodin, možná si sednete a budete i kámošky a možná si budete protivné. Ale i tak nebude moc úniku a bude potřeba si nastavit pravidla, abychom to spolu přečkaly co nejsnáz.Tak nějak jako u zakladatelky si představuju, že to kdysi probíhalo, když byla malá naše babi a její starší sestra. Mladší starší obdivovala a chtěla být furt s ní, starší o to nestála a brutálně ji šikanovala. Maminka je oblíkala do stejných šatů, aby bylo patrné, že jsou sestřičky, pořád je tlačili do toho, že se přece musej milovat… Výsledný efekt byl, že měli toxický vztah ještě v devadesáti. Pro mě to vždycky byl totálně odstrašující případ, jak ne.
a od toho je rodič, aby je naučil spolu vycházet. Vycházet si tím koho nemusíš se ti do života hodí víc, než kamarádění s někým kdo ti sedí.
@Netopirek píše:
a od toho je rodič, aby je naučil spolu vycházet. Vycházet si tím koho nemusíš se ti do života hodí víc, než kamarádění s někým kdo ti sedí.
Jenže „vycházet s někým“ neznamená „kamarádit s ním“. O tom přece @Jeremi píše, že je třeba spolu vycházet, tady a teď spolu být, takže se musí nastavit pravidla spolužití a ta dodržovat. Ale kamarádění se s někým na sílu není fajn ani v dětství, ani v dospělosti, není to vymahatelné, nárokové ani prospěšné.
@SlečnaDahlia píše:
Jenže „vycházet s někým“ neznamená „kamarádit s ním“. O tom přece @Jeremi píše, že je třeba spolu vycházet, tady a teď spolu být, takže se musí nastavit pravidla spolužití a ta dodržovat. Ale kamarádění se s někým na sílu není fajn ani v dětství, ani v dospělosti, není to vymahatelné, nárokové ani prospěšné.
Já myslím, že nejsme ve při a že to právě takhle myslíme všechny tři. Aspoň teda já vidím tu rodičovskou roli v tom naučit děti, aby spolu vycházely aspoň tak jako s kolegou v práci.
@mackA159 proc by si nehraly? Mám kluky se stejným rozdílem a hrajou si spolu co ten mladší už není mimino. On ne každý má deti hned za sebou, po 2 letech.
Ja bych je nechala být, ono si to sedne. A hlavne domluvit te starší aby si hráli všichni i s tou mladší.