Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
A je plno jiných chlapů, kteří by tě brali. Stačí se jen rozhlédnout kolem sebe. ![]()
Mám doma podobného ,,chlapa",taky jeden den mě strašně miluje a druhý mi nadává a předhazuje jak platí můj byt-prispiva na bydleni-energie,což je snad normální
když u mě bydlí .Na syna sem sama,on dá max peníze když něco malý potřebuje koupit ,ale jinak se mu nevěnuje .Zůstávám s ním kvůli malému,ale cítím ,ze jen mrham časem s takovým přítelem .Z celé situace sem celkem zoufalá .
Bude to pěkný cholerik…
Pokud nemá úctu k ženě, pokud není oporou, tak raděj odejít. Lepších je rozhodně dost…
Dámy, vy, kterých se to týká - nezapomeňte, že úplnou rodinu dítěti zařídit můžete - s jiným a lepším chlapem! Nemusí to být hned biologický otec? Dítě vám bude za nějakého spolehlivého sympaťáka rozhodně vděčnější nežli za pravého otce, který je k ničemu, ne? ![]()
@D. C. píše:
Bude to pěkný cholerik…Pokud nemá úctu k ženě, pokud není oporou, tak raděj odejít. Lepších je rozhodně dost…
Dámy, vy, kterých se to týká - nezapomeňte, že úplnou rodinu dítěti zařídit můžete - s jiným a lepším chlapem! Nemusí to být hned biologický otec? Dítě vám bude za nějakého spolehlivého sympaťáka rozhodně vděčnější nežli za pravého otce, který je k ničemu, ne?
strašná kravina
@Anonymní píše:
Mám doma podobného ,,chlapa",taky jeden den mě strašně miluje a druhý mi nadává a předhazuje jak platí můj byt-prispiva na bydleni-energie,což je snad normálníkdyž u mě bydlí .Na syna sem sama,on dá max peníze když něco malý potřebuje koupit ,ale jinak se mu nevěnuje .Zůstávám s ním kvůli malému,ale cítím ,ze jen mrham časem s takovým přítelem .Z celé situace sem celkem zoufalá .
To máme dost podobně, jenže teď je otázka, jestli to, že s nimi jsme jen kvůli dětem je pro ně právě to nejlepší
. Já ho teda mám i ráda, ale když přijde ten ,,výbuch", někdy o tom pochybuji…
tak samozřejmě, když je vztah peklo, tak se rozejit, reagoval jsem na tu úplnou rodinu s jiným chlapem
@pohledzdruhestrany Tak peklo, je i není no, může být i hůř, co vím od kamarádek nebo i tady z těch příběhů, ale zase líp bych se chtěla mít…Myslíš to asi tak, že to asi nikdy nebude ono, jak s biologickým tátou
@Anonymní píše:
@pohledzdruhestrany Tak peklo, je i není no, může být i hůř, co vím od kamarádek nebo i tady z těch příběhů, ale zase líp bych se chtěla mít…Myslíš to asi tak, že to asi nikdy nebude ono, jak s biologickým tátou
tak jako peklo ten popis zní, otázka je, jestli je to jednostranně přítelem a tvým nedostatečným sebevědomím nebo máte oboustranně vinnou Itálii, a i když si najdeš novýho chlapa, rodiče bude mít dítě pořád stejný, žádnej novej tatínek, v tomhle případě analyzující, že u jakoby slabšího kusu s dítětem bude větší šance na úspěch, bio otce nenahradí, samozřejmě za podmínky, že bio bude mít o dítě zájem
a samozřejmě, s jiným chlapem můžeš žít šťastnější život
@Anonymní píše:
Ahoj, jdu si pro radu a názor sem, jelikož,,zatím" nechci řešit v kruhu přátel a rodiny. Sice mi přijde, že je tu dost podobných příběhů, ale přesto…jsme s přítelem 4 roky, máme 2letého syna. Přijde mi, že jsem na vše sama, nemám v chlapovi toho chlapa. Na vše musím myslet já a vše zařizovat. On sice pomůže, s čím je potřeba, ale že by se snažil sám od sebe, to ne. Malého si bere ven, to občas i sám. Co mi ale hodně vadí, je jeho neúcta ke mně. Pořád se kvůli něčemu dohadujeme. Když se pohádame, je dost hnusný, začne předhazovat, že byt je jeho, že mi tam nepatří nic, že já jsem k ho*vnu, neumim tohle a že mě vyrazí atd. Má období, že je milý ťuťu ňuňu a pak zas takové výbuchy. Už se v tom placám nějakou dobu, vždycky pak akorát brečím. Před malým se snažím s ním nedohadovat, ale určitě to taky vnímá. Taky si psal dříve s několika jinými ženami, ale myslím si, že k ničemu nedošlo. Takže co s tím? Doufat, že se to zlepší je asi hloupost. Vždycky jsem chtěla pro malého úplnou rodinu, ale ne vždy to vyjde…
Jj tohle znam. Jen my jsme bohuzel manzele a ted cekame prvni. V cervenci jsem ho pozadala, aby umyl oknay ze jsou plesniva a ze mimco do toho pokoje nedam, kdyz tam bude plisen. No co myslis, za mesic mam TP a okna umyta nejsou. Potrebujeme dat kola do sklepa, ted jsou v obyvaku pred tv, aby se moly dat do sklepa je treba koupit zamek. Tak ten zamek kupuje uz 14 dni, ted drepi v obyvaku a zkrz ty kola cumi na tv, jako pohoda, ne! Kdyz ho slusne pozadam aby vyluxoval a vytrel tak je z toho hadka na cely den co ze to po nem jako chci. Vidim to tak, ze uvidim jak bude fungovat s ditetem a asi spolu bohuzel dlouho nebudeme. Vzala jsem si prase a s prasetem se taky rozvedu. To ho take nechava klidnym, tak z toho usuzuju, ze nema zajem na spolecnem zivote.
@Anonymní píše:
Jj tohle znam. Jen my jsme bohuzel manzele a ted cekame prvni. V cervenci jsem ho pozadala, aby umyl oknay ze jsou plesniva a ze mimco do toho pokoje nedam, kdyz tam bude plisen. No co myslis, za mesic mam TP a okna umyta nejsou. Potrebujeme dat kola do sklepa, ted jsou v obyvaku pred tv, aby se moly dat do sklepa je treba koupit zamek. Tak ten zamek kupuje uz 14 dni, ted drepi v obyvaku a zkrz ty kola cumi na tv, jako pohoda, ne! Kdyz ho slusne pozadam aby vyluxoval a vytrel tak je z toho hadka na cely den co ze to po nem jako chci. Vidim to tak, ze uvidim jak bude fungovat s ditetem a asi spolu bohuzel dlouho nebudeme. Vzala jsem si prase a s prasetem se taky rozvedu. To ho take nechava klidnym, tak z toho usuzuju, ze nema zajem na spolecnem zivote.
Tak to mě docela pobavilo
(ono teda ve finále až tak vtipné není), ale když jsem si představila, že čumí skrz ty kola na TV, tak se musím smát. Mně se vybila baterka v autě a taky trvalo asi 14 dní, než jí milostivě nabil. Když jsem ale byla těhotná, tak zas udělal, co jsem potřebovala. No, ale po porodu jako hrůza, musela jsem ho srovnat a určit.nějaké hranice, jinak by nedělal vůbec nic. Problém je, že se až tak nenechá. Teď ale když řeknu, že něco potřebuju, tak udělá. Být Tebou, tak ho taky trošku víc zapřáhnu, ale evidentně se mu do toho moc nechce. Ach jo, vybraly jsme.si burany
![]()
@pohledzdruhestrany Jasně, že ani já nejsem svatá, taky občas vyčítám, rýpu atd.atd. Jenže když už jsem si před nedávnem řekla, že to zkusím trošku omezit, tak z jeho strany změna žádná a teď v poslední době vyvolává konflikty on. A pořád ponižuje, být třeba jakože ,,ve srandě". Otcem by zůstal i nadále, o malého by určitě nechtěl přijít. A nová rodina s jiným by teoreticky mohla být někdy, ale právě už to nebude ta původní rodina s mámou a tatou.
Z čeho usuzuješ nedostatečné sebevědomí? Z toho, že s ním ještě pořád jsem?
@Anonymní píše:
Tak to mě docela pobavilo(ono teda ve finále až tak vtipné není), ale když jsem si představila, že čumí skrz ty kola na TV, tak se musím smát. Mně se vybila baterka v autě a taky trvalo asi 14 dní, než jí milostivě nabil. Když jsem ale byla těhotná, tak zas udělal, co jsem potřebovala. No, ale po porodu jako hrůza, musela jsem ho srovnat a určit.nějaké hranice, jinak by nedělal vůbec nic. Problém je, že se až tak nenechá. Teď ale když řeknu, že něco potřebuju, tak udělá. Být Tebou, tak ho taky trošku víc zapřáhnu, ale evidentně se mu do toho moc nechce. Ach jo, vybraly jsme.si burany
![]()
Vis co je nejhorsi, ze me to strasne mrzi a boli. Mohli bysme byt idealni rodina. Ale on je proste liny a pohodlny cokoliv udelat. A kdyz mu to reknu sebeopatrneji tak hned vyjede. Nenecha si vubec do niceho mluvit. Je to proste pan matcho. A to me zranuje snad nejvic, vubec nebre ohledy na mije tehotenstvi, nic ani behem nej neudela sam od sebe, jen pak rve ze co zase chci. Radeji koupil nove zaclony misto toho aby ty okna umyl. Jako comse tim asi vyresi? Plisen na okne bude porad. Kdyz to tak pisuntakmsimcim dalmvic uvedomuju, ze tohle nema smysl a nedopadne to dobre. Bud odejdu a nebo budeme zit vedle sebe kazdy svuj zivot. ![]()
Ahoj, jdu si pro radu a názor sem, jelikož,,zatím" nechci řešit v kruhu přátel a rodiny. Sice mi přijde, že je tu dost podobných příběhů, ale přesto…jsme s přítelem 4 roky, máme 2letého syna. Přijde mi, že jsem na vše sama, nemám v chlapovi toho chlapa. Na vše musím myslet já a vše zařizovat. On sice pomůže, s čím je potřeba, ale že by se snažil sám od sebe, to ne. Malého si bere ven, to občas i sám. Co mi ale hodně vadí, je jeho neúcta ke mně. Pořád se kvůli něčemu dohadujeme. Když se pohádame, je dost hnusný, začne předhazovat, že byt je jeho, že mi tam nepatří nic, že já jsem k ho*vnu, neumim tohle a že mě vyrazí atd. Má období, že je milý ťuťu ňuňu a pak zas takové výbuchy. Už se v tom placám nějakou dobu, vždycky pak akorát brečím. Před malým se snažím s ním nedohadovat, ale určitě to taky vnímá. Taky si psal dříve s několika jinými ženami, ale myslím si, že k ničemu nedošlo. Takže co s tím? Doufat, že se to zlepší je asi hloupost. Vždycky jsem chtěla pro malého úplnou rodinu, ale ne vždy to vyjde…