Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Omlouvám se za chyby, ale už mi to nešlo po odeslání změnit.![]()
Jinak bych byla ráda za nějaký názor, třeba i podobnou zkušenost, nebo názor, jestli bych sexuologa vážně neměla navštívit…
dost ti rozumím..moje máma taky nezvládla, když mi narostla prsa a zadek(bohužel už v asi 11 letech) a dávala mi to dost sežrat..měla jsem pocit, že když si budu mluvit s klukem, jsem „lehká děva“..sex byl naprosto tabu, případně se o něm mluvilo dost nehezky..nakonec jsme se s tím nějak poprala, ale byl to boj..kdyžtak napiš SZ
Wow, děkuju moc holky, ani jsem nečekala, že vás bude tolik, co to mají stejně… Je pravda, že s tím pořád trochu bojuju, moje mamka v mládí hodně střídala chlapi a já jsem nejednou byla přímo svědkem. Ten kdo říká, že si to malé děti nebudou pamatovat se hodně plete. Já si to nesu dodneška, jak říkám dlouho jsem nemohla pochopit, že sex není o tom to dělat s někým jen tak jednorázově třeba, ale spíše s někým koho opravdu milujete, kdo vás zná a tak… Ona si pak myslela snad, že budu stejná jako ona, a tak mě těmahle poznámkama docela často bombardovala. Nikdy jsem se moc nemalovala a když jsem to zkusila, tak mi vynadala, že vypadám jako štětka po noční. Prostě nesu si to, snažím se s tím něco dělat a nechci aby si přítel myslel, že ho nemiluju, nebo že mě nepřitahuje, což pravda není. ![]()
@Anonymní píše:
Zakladatlko, mám uplně stejný problém, jako Ty, skoro i důvody jsou stejné, i projevy podobné. Pokud bys měla zájem, můžeme to ěnkdy různě probrat, nebo doporučit, co Ti pomohlo, nebo mě, taky s tim trochu bojuju…
Moc ráda bych si o tom popovídala, ale nevím, když jsme obě anonymně? Ještě tomu tady moc nerozumím ![]()
Krásný večer.
Mám takový problémek… Je to už přes půl roku od rozchodu s mým dlouholetým přítelem. S tím už jsem ale nějakou dobu plně smířená a netrápí mne to. Našla jsem si nového přítele, ALE! Asi mám strach ze sexu s ním, nevím jak to překonat, možná to chce čas? Zkrátka, chuť by i byla, ale když se k něčemu schyluje, je to jako kdyby mě někdo zmrazil a prostě nemůžu, nejde to. Trápí mě to hlavně kvůli příteli, sice říká, že to chápe a že počká, ale i tak.. Měla jste některá podobný problém?
@Anonymní píše:
Krásný večer.
Mám takový problémek… Je to už přes půl roku od rozchodu s mým dlouholetým přítelem. S tím už jsem ale nějakou dobu plně smířená a netrápí mne to. Našla jsem si nového přítele, ALE! Asi mám strach ze sexu s ním, nevím jak to překonat, možná to chce čas? Zkrátka, chuť by i byla, ale když se k něčemu schyluje, je to jako kdyby mě někdo zmrazil a prostě nemůžu, nejde to. Trápí mě to hlavně kvůli příteli, sice říká, že to chápe a že počká, ale i tak.. Měla jste některá podobný problém?
Ono to jde po takové zkušenosti většinou pomalu… Pokud je nový přítel v pohodě, tak chvilku počká. Nemusíš s ním hned spát, můžete začít s něčím „menším“, ne? ![]()
Jojo, zazila. Uplne s kazdym partnerem. Je to proste stud. Dej tomu cas, a nebo se prekonej, pokud chces…Casem se to srovna a budete uplne v pohode, uvidis:-)
@Anonymní píše:
Krásný večer.
Mám takový problémek… Je to už přes půl roku od rozchodu s mým dlouholetým přítelem. S tím už jsem ale nějakou dobu plně smířená a netrápí mne to. Našla jsem si nového přítele, ALE! Asi mám strach ze sexu s ním, nevím jak to překonat, možná to chce čas? Zkrátka, chuť by i byla, ale když se k něčemu schyluje, je to jako kdyby mě někdo zmrazil a prostě nemůžu, nejde to. Trápí mě to hlavně kvůli příteli, sice říká, že to chápe a že počká, ale i tak.. Měla jste některá podobný problém?
dát tomu čas a uvidíš ono se to srovná samo