Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Šikana od tchyně
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
29.4.24 07:46
A poslala jsi ji taky někdy pořádně od plic do pr ele? to bych jednou udělala a pak už by ta osoba nepřekročila práh mého domu a nikdy bych tam už nejezdila. jako co je moc, to je moc… pokud tuto šikanu trpělivě a mlčky roky snášíš, tak oni už mají úplně posunuté hranice co si k tobě dovolí…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.4.24 07:52
Hele, tady bych volila konverzsci s manzelem. Bud se te pred nimi zastane a nebo se dohodnete, ze to udelas ty.
Co te trapi ted, kdyz uz s nimi nemluvis? Musi byt klid, ne?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.4.24 07:54
Není to jednoduché, ale zdá se mi, že to podáváš dost jednostranně… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.4.24 07:55
Ještě že nebydlí s vámi. Nebavila bych se s nimi dál, a úplně je vygumovala z hlavy. Pokud by nedali pokoj, asi bych se snažila manžela přemluvit, aby bratra v tom případě už nezaměstnával. At si najde práci jinde.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.4.24 08:02
Přijde mi, že manžel při tobě až tak moc nestojí, jinak by jí dávno poslal do per.dele sám, když to neumíš ty 
Osobně bych se nestěhovala, když jste tam oba spokojení, ale tuhle ženskou prostě ze svého života vytěsnila. Nemáš povinnost se s ní stýkat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
29.4.24 08:04
@Magical-eyes píše: Více
Jasně, vždycky jsou různé úhly pohledu. Opravdu jsem nikdy nikomu nic zlého neudělala. Nikdy, pomáhala jsem jí s čím se dalo, věnovala jsem se švagrovým dětem. Všechno ale bylo vždycky málo. A nikdy jsem nebyla sprostá.
- Citovat
- Upravit
29.4.24 08:04
@Anonymní píše: Více
No a zeptala ses jí někdy, co proti tobě vlastně má? Proč se za každou cenu snaží abys odešla? Manžel jí nikdy neřekl, aby tě nechala napokoji? Jak myslí to, že si jí zničila rodinu? Čím?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.4.24 08:05
Je to těžké. Ale tyhle lidi nase…š nejvíc tím, že se jich nebudeš všímat a budeš jim dávat najevo, že jsi spokojená a že se tě jejich hloupé poznámky netýkají. Je to těžké zkousnout, ale jakmile dáš najevo, že se tě to dotýká a vadí ti to, nebo se s nimi pohádáš do krve, tak to je voda na jejich mlýn a ještě tě pomluví, že za všechno můžeš ty. Někdy taky pomáhá taková ta přehnaná ironická slušnost. Oni pak neví jestli si z nich děláš srandu, ale nemůžou nic říct, protože jsi přece slušná 
No a samozřejmě omezit styky na minimum, pokud to jde, ať si za rodinou jezdí manžel sám.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.4.24 08:05
No moc to nevypadá, že by manžel stál při tobě. Jinak by ste ji poslali už dávno tam kam slunce nesvítí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.4.24 08:06
@Anonymní píše: Více
Možná jsi měla být. Ne sprostá, ale důrazná. „Maminko přestaňte nám laskavě kecat do života, jsme takhle spokojení a nehodláme tohle poslouchat“ a nazdar. Baba se evidetně nemůže přenést přes rozchod syna s ex a nikdy tě nepřijme. Tak se o to přestaň snažit, uleví se ti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
29.4.24 08:07
@LucieKLuc píše: Více
Prostě mě to vnitřně nějak užírá taková situace v rodině, bydlí opodál a tobě se tam už ani nechce na procházku, v životě jsem na něco takového nebyla zvyklá. Člověka to proste tíží.
- Citovat
- Upravit
29.4.24 08:11
@Anonymní píše: Více
Bohuzel, nemuze te mit rad kazdy. Je to skoda, ale je to tak.
Odpoutej se od toho, nic jineho ti ani bezbyva. Bud se tim budes uzirat a nebo presnerujes svou energii nekam jinam.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
tartaletka
29.4.24 08:11
Tchyni nezměníš, ale můžeš zapracovat na sobě. To, co o tobě říká, nedefinuje, že taková jsi. Říká to vlastně o sobě Je to její problém, ne tvůj. Nauč se tím nezaobírat, neřešit to, házej to za hlavu. Je to těžké, ale je to jediná cesta, jak se z toho nezbláznit. Pečuj o vztah s manželem, ale na tchyni si nečerpej energii.
- Citovat
- Upravit
29.4.24 08:18
@Anonymní píše: Více
No to si, ale děláš sama. Musíš se smířit s tím jak to je.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Prosím anonym, hodně citlivé. Před 6 lety jsem přišla k manželovi na hospodářství, které sám kdysi založil. Bylo mi 30, měla jsem zkušenosti ze zahraničí, nadšená, plná radosti, elánu, bez závazků. S mužem si rozumíme a mně se splnil sen, založili jsme i rodinu, nebylo to lehké, nyní čekáme druhé. Ovšem tchýni na mně pořád něco vadilo. Byla nešťastná v životě, chlap od ní dávno odešel a zůstala už sama. Pořád na mě měla hrozné netaktní připomínky, když jsem nemohla otěhotnět, srovnávala mě se sousedkama - ta rodila tehdy, v tolika letech, bla bla. Dneska si mladí jen užívají a pak se diví, že nemůžou otěhotnět. Rozjeli jsme s manželem penzion, všechno špatně. Mě to bavilo, furt do mě ryla, že to děláme špatně (měli jsme jen pro ubytované, ona chtěla hospodu pro všechny). Prej tamta z vedlejšího podniku dělá všechno. Donesla jsem jí něco rukodělného pro radost, hned špatně, ona by něco takového nikdy dělat nemohla, pořád práce, kritika uplne všeho, zato sousedka (manželova bývalá), z té se může poprdět… manžel měl konflikt s bratrem a začalo to na tvrdo. Hodili vše na mě, psychický teror. Já za vše můžu, ať už táhnu do prdl.. že bych potřebovala proplesknout (měla jsem týden po potratu). Zničila jsem jí prý rodinu, kterou byli, než jsem přišla. Přišla jsem už o jedno dítě. Když jsme tehdy oznámili těhotenství, ani neměla radost, prej uz jsme měli být babička a dědeček. Ona žije se švagrem, je taky rozvedenej, děcka ve střídavce. Vyloženě si na mě zasedli, viděli, že jsem spokojená a začali mi dělat peklo ze života. Švagr mě začal pomlouvat po vesnici. Manžel stál vždy při mně, jen to me drželo nad vodou. Manzel měl úraz a ona řekla, ze teď konečně potáhnu, když se o mne mrzák nebude moct postarat. Přestala jsem tam s dítětem chodit. Furt stížnosti, nespokojenost, manžel se o ni malo stará, s barákem jí nepomáhá, ona chce to, tamto, všechno jen pro mě. Tento energetický upír mě tak vysál, zničil mi snad veškerou radost co jsem v životě měla, kazí mi můj čas na mateřské. Chvíli jsem nepracovala, chtěla jsem se jen věnovat dítěti. Ale ještě v sestinedeli a 3 měsíce po porodu jsme měli hosty. Nikdy neřekla slůvko něčeho podporujícího, jen kritiku. Tamta sousedka pracovala tak, že ji neviděla ani s kočárkem. Uplne ji nesnáším, nenávidím, nikdo na me nikdy nebyl tak sprostej a zlej jako manželova rodina. Strašně me mrzi, že musim dítě vychovávat v takových podmínkách, přitom jsme se všichni mohli mít tak hezky. Moje rodina je normální a veselá, ale bohužel bydlí všichni tak 160-200 km daleko. Tahle rodina mě vyloženě chtěla vyštípat. Ona se švagrem bydlí 2 kilometry od nás. Myslíte, ze jde takto žít? Manzel se s nimi po tom velkém konfliktu už baví (zaměstnává bratra), ja ale půl roku uz jsem s nima nepromluvila. Stáhla jsem se totálně. Už nemohu dál. Když jsem se k něčemu vyjádřila, začali všude mluvit, že jsem po nich štěkala. Odejít nemůžu, s mužem jsem spokojená, se svým domovem taky. Nechci rozbíjet naši rodinu. Jak se s tím vyrovnat, když tchyně a švagr po vás vyloženě jdou, ale vlastně prakticky žijete na jednom místě? Je to vůbec možné? Plánují asi poprvé v životě navštívit psychoterapeuta. Ted jsem těhotná a chci si to konečně užít, ne s myšlenkami na zlou a nepřející tchýni.