Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nebyla to sice celebrita, ale před lety mě velmi zasáhlo, když zemřel manžel jedné ženy z webového fóra. Neznala jsem ji osobně, jen z těch diskuzí (ale poměrně „dost“, několik let), vždycky o něm tak hezky psala, měli moc hezký vztah. Zemřel při nehodě, zasáhlo mě to hodně, brečela jsem asi dva dny. Vždycky jsem si představila, že by se to stalo mému muži.
@Lojzísek píše: Více
Ježiš o té Janečkové jsem vůbec nevěděla, pamatuju si jí jako dítě že soutěže ![]()
@Kvestorka píše: Více
Máš pravdu sypu si popel na hlavu, že jsem ho nenapsala, jeho je půlka toho kouzla v češtině ![]()
@Liberalissima píše: Více
Díky. No bylo tam rozmezí asi 3-4 hodin, bavili jsme se, vtipkovali, byla jsem tam s 2m mimcem i s malou hezky komunikoval. No strašný. Fakt jak člen rodiny.
@hospodki píše: Více
To se vůbec nedivím, to je fakt šílená představa ![]()
Mně takhle že „známých neznámých“ zasáhlo, když kolegovi z Indonésie zemřelo dítě po porodu. Nikdy jsme se neviděli osobně, ale z toho týmu tehdy jsme si nejvíc sedli, psali jsme si, posílali fotky, atd. Teď má druhé dítě snad 14 dní od naší malé. Musím mu napsat.
Ano, když odejde kousek historie, kousek známého světa.
Výčet by byl dlouhý, někde jenom kousek, někde trochu víc, často to má nějaký příběh.
Příspěvek upraven 16.05.24 v 19:37
@Liberalissima píše: Více
Tam je to velmi smutné že odešla tak mladá.
No zasáhla, asi stejně jako když si přečtu úmrtní parte paní co jsem pravidelně vídala spousty let, nevěděla jak se jmenuje, ani jaká je, jen, že má ráda psy. A kdyby nebylo parte s fotkou, pravděpodobně bych ani nevěděla, že zemřela. Říkám si, aha, chudák, tak to už jí nikdy neuvidím. Ale, ve skutečnosti nevím, jaká byla, jaký by byl vztah, který by jsme mezi sebou měly, pokud by jsme se znaly. Třeba by mne natolik zklamala, že bych si jen řekla, no už je tam taky. A to je je stejné i se známými osobnostmi, člověk má pocit, že když je vídá, tak jsou tak trochu i jeho a pak mu přijde líto, že něco skončilo, navíc, si tím i uvědomí vlastní smrtelnost a stárnutí, protože je vídá i ve starších filmech, kde vlastně jsou mladší plni života a to, že už to tak není, nás najednou vyděsí. Ale jinak, zasáhnou, opravdu nás může smrt jen opravdu blízkého člověka. Smutek nad ztrátou lidí co jsme skutečně neznali je jen takový nepříjemný pocit, nad celkově ubíhajícím časem a uvědomění si ztráty vlastního bytí.
@Anonymní píše: Více
Smrt mladeho Zednicka me taky rozhodila. V te dobe mel myslim partydenni miminko.
@lucad77 píše: Více
Dosla jsem ted k tvemu prispevku a vidim, ze mas stejny dotaz. ![]()
Zasáhla? To bych neřekl.
Spíš mi tak nějak přijde divný, že už není mezi námi Hanka Zagorová, ona tu přece byla vždycky. Na její hudbě jsem vyrostl a zestárnul. Ale musíme se smířit s tím, že byla nemocná a jak sama několikrát řekla „přesluhovala dost dlouho“, původní prognózu měla, že nedožije 50.
Podobně to mám s I. Bartošovou, K. Fialovou, S. Lekešovou, S. Postlerovou.
Zajímavé je, že všechny tyto dámy prý byly velmi milé a pozitivní sluníčkové osoby.
Až teď mi došlo, že to jsou všechno samé holky. ![]()
@Roxy ivka píše: Více
Tak to jsme na tom stejně. Také mě todost vzalo. Ještě jsem si říkala, že se konečně oženil a on už to věděl. Četla jsi Deníky? Úžasná knížka, přečetla jsem to doslova během týdne na dovče.