Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahojky!
pokud jsi si jistá Vaším vztahem. Neváhej
není proč. život rychle utíká a může přijít cokoliv. Takže pokud jste zdraví a máte bydlení, klidně si pořiďte rodinu.
Já jsem měla svého prvního syna v 18let - CHTĚNÉ MIMINKO. žila jsem v trvalém šťastném vztahu a vše jsme zvládli! a já vystudovala VŠ - dokonce denní studium. - celé jsem studovala se synem..
Takže držím palce! Mějte se fajn ![]()
Cappy: libi se mi tvuj prispevek.Ale nedodelava jsi nahodou skolu v dobe tehotenstvi??
Mému příteli je 20 a oba si to moc přejem. Mluvíme,básníme a sníme o miminku vlastně pořád. D2kuju za podporu,to je asi to,co potřebuju. Aby mi někdo dodal sebedůvěru,že to zvládnu,že to nebude tak,jak říkaj ostatní. „Nemůžeš s dítětem vystudovat, kde vezmeš peníze…atd..?“..nenávidím to!
Já bych se pokusila zjistit, co se v Tobě vlastně děje - kinezka, homeopatie atp. a zkusila se přeléčit. Dítě takhle brzy je podle mě blbost.
Sluníčko1005 píše:
Ahojky!
pokud jsi si jistá Vaším vztahem. Neváhejnení proč. život rychle utíká a může přijít cokoliv. Takže pokud jste zdraví a máte bydlení, klidně si pořiďte rodinu.
Já jsem měla svého prvního syna v 18let - CHTĚNÉ MIMINKO. žila jsem v trvalém šťastném vztahu a vše jsme zvládli! a já vystudovala VŠ - dokonce denní studium. - celé jsem studovala se synem..
Takže držím palce! Mějte se fajn
Děkuju moc za názor, potěšila si mě.
Můžu se jenom zeptat,jak si vystudovala se synem DENNÍ studium? To ti někdo hlídal? A bylo to hodně těžký? Zvládala si studium i rodinu?
udělala jsem první semstr. přerušila.. vrátila se když mu byly skoro 2 roky. rok byl na mateřské táta. Zvládli to skvěle! a pak pomohla kamarádka, babičky, chodil už do školky,..
náročné to bylo dost. ale pokud Ty bys dělala dálkově, tak bych se nebála. To je mnohem víc v pohodě.
Sluníčko1005 píše:udělala jsem první semstr. přerušila.. vrátila se když mu byly skoro 2 roky. rok byl na mateřské táta. Zvládli to skvěle! a pak pomohla kamarádka, babičky, chodil už do školky,..
náročné to bylo dost. ale pokud Ty bys dělala dálkově, tak bych se nebála. To je mnohem víc v pohodě.
děkuju, tohle přesně potřeuju slyšet.. že bych to zvládla. Víš, slyšet to taky od někoho jiné, než od sebe v hlavě. Takže díky. ![]()
Ahoj.
Ja jsem asi v podobne situaci jako ty, i kdyz by se to na prvni pohled nezdalo. Kolem 18 jsem si ja i pritel (ted uz manzel) dite hrozne prali. Ale rozum zvitezil. Snad to bylo dobre, nevim… Ted uz si 2 roky dite preji tak intenzivne, ze jsme se rozhodli se o nej zacit pokouset. A mam pred sebou posledni a nejhorsi rok na VS. Diplomka, statnice… Vse zatim drzime v tajnosti, protoze se bojim, ze by nam to vsichni rozmlouvali. Je hodne tezke nemoct se nikomu sverit. Vim ale jiste, ze az otehotnim a oznamim to rodine, ze vsichni budou moc radi a 100% me podpori. Vsechno se da zvladnout… Byt tebou, pockam 3 mesice, a pokud si stale budes jista, ze do toho chces jit, tak jdi. Poblouzneni je mrcha, ale dlouho netrva. Tak uvidis. Kazdopadne preju moc stesti, at uz se rozhodnes jakkoliv ![]()
Majdulenka píše:
Ahoj.Ja jsem asi v podobne situaci jako ty, i kdyz by se to na prvni pohled nezdalo. Kolem 18 jsem si ja i pritel (ted uz manzel) dite hrozne prali. Ale rozum zvitezil. Snad to bylo dobre, nevim… Ted uz si 2 roky dite preji tak intenzivne, ze jsme se rozhodli se o nej zacit pokouset. A mam pred sebou posledni a nejhorsi rok na VS. Diplomka, statnice… Vse zatim drzime v tajnosti, protoze se bojim, ze by nam to vsichni rozmlouvali. Je hodne tezke nemoct se nikomu sverit. Vim ale jiste, ze az otehotnim a oznamim to rodine, ze vsichni budou moc radi a 100% me podpori. Vsechno se da zvladnout… Byt tebou, pockam 3 mesice, a pokud si stale budes jista, ze do toho chces jit, tak jdi. Poblouzneni je mrcha, ale dlouho netrva. Tak uvidis. Kazdopadne preju moc stesti, at uz se rozhodnes jakkoliv
D2kuju za radu, kdyby to tral chvilku to poblouznění,pochopím to… ale já už to tak cítím skoro rok… a je to,jak sama víš, docela dost těžké.
ahojky tak myslím že jsme stený případ je mi 17 a teď jdu do třeťáku se svým přítelem jsem od 14 let takže je to cca 3 a půl roku o mimí jsme se hodněkrát bavily a taky po nem toužíme už snad rok.Příteli bude letos 21let a práci už má dělá v lese takže si vydělává slušný penízky já tam teď dělám brigádu takže měsíčně máme kazdej výplatu už deset dní neberu antikoncepci a zacíname se snazit o mimí jsem docela ráda že je nekdo v mém věku co chce udělat to stejne.školu bych taky chtela dodelat bud dálkove a nebo individuální studiu mamča mi řekla že pokud budu těhotná tak mi se vším pomuže takže mám v ní oporu školu bych ale sto pro nepřerušila protože vím jaká já jsem na učení a už bych se tam pak nevrátila a zbytečně to vše nechci zahodit
takže ti držím palečky
![]()
kattkka píše:
Cappy: libi se mi tvuj prispevek.Ale nedodelava jsi nahodou skolu v dobe tehotenstvi??
kattkko, já jsem už „jen“ maturovala s bříškem (v osmém měsíci a za velice podivných okolností
).
Byla jsem ale v jiné situaci, já jsem dítě neplánovala.
Rozhodně nejsem pyšná na to, že jsem mladá matka.
Ba naopak, občas mám výčitky, že kdybych si dávala více pozor, mohlo dítě přijít později - až bych ho dokázala lépe zabezpečit.
Na VŠ jsem už nenastoupila, nebylo to možné.
Jak už jsem psala ve svém příspěvku.
Abych mohla dodělat ještě vysokou, potřebovala bych nějaké hlídání, což jsem tedy odmítla, protože jsem se nedokázala smířit s faktem, že třeba přijdu o první pokroky svého dítěte, jenom proto, že maminka si musí kvůli své hlouposti dodělávat školu.
Cappy: to nebylo nic proti tobe.A vidis jak jsi to napsala tak jsem si to vybavila ze jsi to psala.Aji nejak to stou maturitou si vybavuji ze jsi vysvetlovala.
A jinak uz si tak planuje dite mate vlastni bydleni??Mate zazemi pro to dite???A nezit od vyplaty k vyplate??Neni lepsi nejdrive zacit pracovat vydelavat na setrit a byt treba i ve vlastnim???A mit pro dite dobre podminky???Pokud jo je to v poradku.Pokud si odpovite ne tak radsi chvilku pockejte.
ivi: myslis ze prace v lese je tak dobre placena aby jste nezili od vyplaty k vyplate???Pokud treby nemate moznost bydlet s rodici ale oddelene.
Klárko, já jsem taky moc chtěla miminko (i když ne tak brzy jako Ty, ale po té dvacítce už opravdu jo), ale měla jsem rozstudovanou VŠ, tak to nepřipadalo v úvahu. Otěhotněla jsem tak nějak neplánovaně po skončení bakalářského studia. Naštěstí jsme v té době měli už byt, ale bohužel jen 1+kk…takže po narození Lucinky žádná sláva - přede mnou ještě 3 semestry školy, byt jen jedna místnost…no, dalo se to zvládnout, ale kdybych si jakoby mohla vybrat, nechtěla bych to tak. Byla jsem po porodu na nervy ze školy, kterou jsem naštěstí dokončila úspěšně. Další moje štěstí bylo, že jsem již při škole měla práci, takže paráda, teď už se pomaličku do práce vracím, i když jen prací z domu. Nemít práci, tak bych těžko měla mateřskou.
U Tebe bych promyslela za prvé tu školu, miminko vyžaduje péči a Ty potřebuješ být pro děťátko odpočatá a ne si ještě dělat starosti se školou. Za druhé nevím, kolik je příteli, ale máte bydlení a jste finančně zajištěni i do budoucna? A za třetí…i já jsem věděla, že mít dítě není sranda a že jakmile budu mít dítě, budeme jakoby méně svobodní, ale až po porodu to docvakne úplně…trošku mě mrzí, že jsme např. s přítelem nebyli ani na jedné dovolené atd atd, pořád mi ve všem bránilo studium a pak přišla Lucinka. Jsem za ni moc ráda, ale bývala bych raději měla dítko po škole, abych si užila alespoň pár měsíců klidu, kdy přijdu z práce domů a nemusím se učit…
Tolik můj zážitek…ale držím Ti palečky, aby ses rozhodla nejlíp jak to jde a aby se vše povedlo tak, jak si budeš přát…a aby Tě potom ten optimismus neopustil
![]()