Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Snažení už v mládí?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
18.8.10 16:08
Snažení už v mládí?
Hezké odpoledne,
začínám být docela zoufalá, a proto se obracím s dotazem na vás všechny, co mi snad budou rozumět, i když je to zvláštní. Je mi 17 let, s přítelem jsme bezmála 2 roky a chtěla bych miminko. vím,je to naprosto bláznové, sma si to uvědomuju,ale nemůžu si poručit. Vy,snažilky mi snad rozumíte, jaké to je orpavdu toužit po miminku. Nemůžu se se svým problémem vlasně nikde pořáně svěřit, každý můj známý by si akorát zaťukal na čelo. Ale co vy? Poradíte mi? Je to dobrý nápad? Dá se to zvládnout i s dálkově studovanou školou? „Nezkazím“, jak by řekla určitě moje máma, tím život? vím,že je t brzy, ale opravdu si to ze srdce přeju, přemýšlela jsem nad tím snad už stokrát.. nejde nad tím mávnout rukou, koukám po každém kočárku,po každé těhuli tiše závidím. Prosím, pora´dte a neodsuzujte mě hned.
Předem děkuji za každý názor. Klára.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
18.8.10 16:13
vetsina mamin Ti tu asi poradi, at si nejdriv dodelas skolu, to je zaklad, to jestli si po skole udelas nejakou praxi (a tim si zajistis moznost pobirat materskou) nebo ne uz je na Tobe…
nezapomen i na ekonomickou stranku veci…mate kde bydlet? ma pritel zamestnani?
no a druha stranka materstvi je ta, ze je to nekdy opravdu hodne vycerpavajici a ceka te doma 24hodinova sluzba 
(uprimne ja bych dite v 17-18letech nezvladla - psychicky i fyzicky 
)
Příspěvek upraven 18.08.10 v 16:14
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.8.10 16:13
Ahoj, já jsem to měla stejně, je mi 18 a už od ledna se snažíme s přítelem o miminko. Taky si dodělávám školu dálkově, teda spíš teď budu začínat. Přivydělávám si a bydlíme v podnájmu. Podle mě na tom nic špatného není. Ale někdo má na to i jiný názor 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Caty
18.8.10 16:23
Neodsuzuju. Taky jsem toužila po miminku od 18ti strašně moc, ale jsem ráda, že jsem si tenkrát dokázala sesumírovat pro a proti a dala dohromady rozum. Tehdejší přítel nebyl to pravé ořechové, ani bych neměla pro miminko pořádné zázemí a nakonec jsem ráda, že jsem si ještě něco užila a teď mohu s čistým svědomím říct, že jsem vyblbnutá, usazená a plně se věnuji rodině. Samo, zajdu s kamarádkama posedět a tak, ale vím, že mi z mládí nic neuteklo a nebudu to dohánět.
- Citovat
- Upravit
18.8.10 16:24
Hanulka82
AHojky,
děkuju moc za názor, cením si každého. SAmořejmě,že chci nejdřív mít všechno finančně zajištěné, nejsem jedna z těch, co nejdřív koná, pak myslí, neboj. 
Chci, aby miminko mělo vše,co potřebuje a snad i víc. Ale vše se blíží ke konci,skoro vše už máme tak,aby imi vše mělo, takže jsem si řekla,že do 9 měsíců to všechno bude, tak proč ne?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.8.10 16:27
klarousina píše:
AHojky,
děkuju moc za názor, cením si každého. SAmořejmě,že chci nejdřív mít všechno finančně zajištěné, nejsem jedna z těch, co nejdřív koná, pak myslí, neboj.
Vidíš, odpověděla sis sama, proč ne?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.8.10 16:29
Moje kamarádka otěhotněla nečekaně v 17, dá se říct že neměla nic. Bydlela s mamkou v malém bytě. Teď má měsíčního chlapečka a je spokojená, mimču nic neschází. Takže když někdo chce jde vše
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.8.10 16:29
PeťaNE
Ahojky,
děkuju moc za názor, konečně někdo, kdo je ve stejné situaci. Bojím se,že něco vidím špatně. Že se mi mateřství zdá lehčí,než doopravdy je. Že to třeba nebudu zvládat ani s dálkovou školou…A co potom,když to nepůjde? Mám tyhle obavy, jinak bych už nepochybovala. Máš to podobně?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.8.10 16:39
PeťaNe píše:
Moje kamarádka otěhotněla nečekaně v 17, dá se říct že neměla nic. Bydlela s mamkou v malém bytě. Teď má měsíčního chlapečka a je spokojená, mimču nic neschází. Takže když někdo chce jde vše
Moje kamarádka má taky v 17 letech půlročního chlapečka a vše se svým přítele zvládají bez problémů. Ovšem každý je jiný…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.8.10 16:46
klarousina píše:PeťaNe píše:Moje kamarádka má taky v 17 letech půlročního chlapečka a vše se svým přítele zvládají bez problémů. Ovšem každý je jiný…
Moje kamarádka otěhotněla nečekaně v 17, dá se říct že neměla nic. Bydlela s mamkou v malém bytě. Teď má měsíčního chlapečka a je spokojená, mimču nic neschází. Takže když někdo chce jde vše
Jo, to je pravda…
Poslala jsem ti SZ
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.8.10 16:58
Ahojky Klárí, já tě zcela chápu. Taky jsem si to zažila a po miminku jsem toužila už dokonce od 16 let 
. Dneska je mi 20let a dítě ještě nemám, nechávám tomu volný průběh . Ale jinak školu si radši určitě dodělej teď, nevíš jaké budeš mít miminko, tak abys to potom zvládla! A řekla bych, že dítětem(pokud po něm toužíš) si život určitě nezkazíš!! No prostě být tebou tak dodělám školu a pak bych se o mimi pokoušela. Ale jinak mám pocit, že škola se dá na max. 2 roky přerušit a pak pokračovat, takže bys to určitě zvládla 
V jakém jsi ročníku?
. Dneska je mi 20let a dítě ještě nemám, nechávám tomu volný průběh . Ale jinak školu si radši určitě dodělej teď, nevíš jaké budeš mít miminko, tak abys to potom zvládla! A řekla bych, že dítětem(pokud po něm toužíš) si život určitě nezkazíš!! No prostě být tebou tak dodělám školu a pak bych se o mimi pokoušela. Ale jinak mám pocit, že škola se dá na max. 2 roky přerušit a pak pokračovat, takže bys to určitě zvládla V jakém jsi ročníku?
Ahoj, teď půjdu do třeťáku a myslím si,že dálkově a nějakým individuálním plánem bych to s přezkušováním jednou měsíčně zvlála (nemám o tom žádný informace,možná jen plácám kraviny 
) Ale pokud by to takhle šlo,myslím,že bych i s mimi studium dodělala. Je pro mě maturita důležitá, co bych pak,až mimi povyroste dělala? Určitě cci dostudovat, neboj se,že bych nebyla nezodpovědná.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.8.10 17:05
Musíš si sama uvědomit co je pro tebe nejduležitější.
Jsou dvě cesty a jakou se vydáš je jen na tobě a nikdo nemá právo ti do toho mluvit.Pokud teda nebudeš s dítětem u rodiču .
Já jsem asi opak.Já si nejdříve chtěla užívat,pak jsem budovala a střádala a pak až přišlo dítě.
Myslim že jsem se vydala správnou cestou.dítě jsem chtěla už od 16 let ale také jsem chtěla abych mu mohla vše koupit,jezdit si na dovolenou a kopupit sobě i dítěti co chci.To kdybych měla dítě v 18 asi bych si mohla sobě i malému dopřát mít se tak dobře.
Pokud máte byt,alespon jeden práci tak bych v tom neviděla žádnej problém
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.8.10 17:05
Nemám osobní zkušenost, ale myslím, že studium s malým dítětem musí být docela dost složité.
Jednak nejde dopředu odhadnout povaha dítěte.
S klidným, spavým děťátkem bych se toho nebála, ale pokud by bylo dítě ubrečené, v noci by nespalo, tak.. 
Mně osobně nejde na rozum, že když je ta touha tak silná, když si někdo to dítě tak moc přeje, jak může vůbec přemýšlet o tom, že s dítětem v pohodě dostuduje 
Myslím, že studium a dítě dohromady vyžaduje nemalé oběti.
Buď musím aspoň trochu obětovat své dítě (hlídání, abych se mohla učit nebo aby se člověk mohl dostavit do školy) nebo obětovat školu (abych se mohla naplno věnovat dítěti).
Přeber si to, jak chceš, já bych o tom ještě popřemýšlela.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
