Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Máme dvě děti, tři roky starší, pět měsíců mladší. Obě spí s námi v posteli, aktuálně tedy spíme čtyři (já, manzel, dvě děti) na jedné hromadě. Máme na zemi matrace, celkem 3m dohromady. A proč? Protože nám to tak vyhovuje. Za mě takhle: kojené dite rozhodně u sebe v posteli. Vyhla jsem se tak (z velké části) jakýmkoli spankovym deprivacim. A nevím, proč bych měla sebe i miminko trápit snahou o separaci. Mládě patří k matce. A i to větší dítě chce cítit naší blízkost a pocit bezpečí, který z ní plyne. A ani se mu nedivím. Mně se taky nespí dobře, když bych měla náhodou spát v posteli sama. A to jsem dospěla. Co se sexu týče, máme ho nejčastěji v obýváku na gauči, a pak jdeme spát za dětma. No problem…
Ještě bych pripodotkla, že spaní miminka ve stejné místnosti s rodiči je účinnou prevencí SIDS, narozdil od monitoru dechu.
Tak já mám doma mimčo 3 a půl měsíce. Před porodem jsem říkala striktně, dítě v posteli ne! Malý nám od začátku usíná sám v postýlce, která je hned vedle mé strany postele. Nebo teda usínal… Teď ho začínají trápit zoubky, plus si asi začíná uvědomovat nás (hlavně mě) a usíná večer tak půl na půl. Někdy sám v postýlce, někdy si s ním musím lehnout do velké postele, uspat a pak přenést. Spaní přes den to samé. Potřebuje být vedle mě, cítit mě. Plus ráno vyčůraně kolem šesté se začne převalovat a mrčet. Hotová drama queen
protože jakmile se nad ním sehnu, tak se směje od ucha k uchu
takže si ho ještě beru ráno na dospání k sobě.
Ale takhle přes celou noc neee… Spím strašně tvrdě. Využívám společného spaní opravdu jen na uspání malého a ráno, to už jen dřímám. Při tvrdém spánku bych si netroufla. Ale i tak celkem posun, na to jak jsem říkala, že dítě do postele nikdy ![]()
@Monulinka206 píše: Více
Já si neumím představit mít tu postýlku u postele, jelikož jsem střídala strany a prsa, že byl syn nalevo, nebo napravo, pak by postýlka stejně neměla smysl ![]()
@Barevné klubíčko píše: Více
Co já bych dala za tvrdší spaní, mě budí vše, i jen otevření dveří na chodbě, přes dveře do ložnice mě to vzbudí. Jen tento týden jsem KO. Mám odpolední, manžel ranní a zatím nevím, že ráno vstává. Jinak to vždycky vím ![]()
@Dahlia0409 píše: Více
A to já spím ještě ke všemu se špunty v uších, když je malej vedle v postýlce
Ale probouzím se vždy asi 5 minut předtím, než začne řvát hlady… Asi mateřský instinkt. Jinak mě neprobudí nic ![]()
Mé poslední dítě bylo tak extrémně kontaktní, že jsme prvních x měsíců spali v těsné blizkosti( tělo na tělo ), se šumem a max. kojení po 1,5-2 hodinách. Neexistovalo abych se v noci / přes den pohla, dítě okamžitě vzhůru a řev. Po pár měsících mě v noci z těch neměnných poloh bolela šílené záda a kyčle. Takže střídání prsu jsem využívala k otáčení sebe. A nad ránem se budil co klidně 20 minut a pokud jsem nebyla dostatečně rychla v přeuspání, tak vstávačka … A jeho tedy i vše budilo, nikdy si nezvykl. Že ho vše nebudí( lžička vkuchyni )přišlo až věkem.
Ale on byl fakt mazec, věřím že takový extrém moc není. Ale tak rodí se.
Jo, extrémně kontaktní byl už v porodnici. Pokud jsem chtěla aspoň nějak spát, spal už v porodnici v posteli. V tom vozíčku odmítal spát už tam.
Jo a kočár nesnášel, košík nesnášel, lehátko asi 5× a na první příkrmy OK
, hnízdečko nesnášel, tak to jsme taky nemuseli pořizovat.
Autosedačku - vajíčko- taky, ale tak bez ní to neslo. A ne nezvykl si, řval tam jak tur a věkem to bylo jen horší a horší ( to jako kdyby rady že si zvykne, zlomí se, atd… Ne.)
Špatně spí stále, vždy tedy málo hodin a nikdy na nej neplatila bdělá okna. Budí se v noci stále. Do 3 let i 10× za noc. Aktuálně tak 5× v průměru. Při super nocích tak 3× na 8 (8,5) hodin spánku.
Když spí 9 hodin v noci uvažuji o nemoci.
Náš manželský- partnerský život se odehrává po 22.00 hodině, pokud neodpadneme … Dítě vstává v 6.30 nejpozději, chodíme do práce, domácnost, atd…
Má tedy VD a zřejmě ADHD, kde může být znak to náročné spaní a být tam souvislost, ale taky nemusí … Ale kontaktní tedy je určitě ![]()
@Monulinka206 píše: Více
Mezi mnou a manželem jsem dceru „jen tak“ nechávala až cca od roka, do té doby jsem se bála. Sice sebou chlap tolik nehází, ale spí hrozně tvrdě (ani když malá jako mimino metr od něj plakala, nevěděl o tom) a přeci jen se občas převalí. Do té doby jsem spala uprostřed já a při změně stran jsem mezi ně dala takový ten dlouhý těhotenský polštář.
Jinak v přístavné postýlce ti monitor dechu fungovat nebude, respektive bude snímat tvůj dech. Je to hrozně citlivé zařízení.
Dávat dítě spát do postýlky jsem zkoušela, ale hodně rychle přestala. Dítě se budilo. A pro mě bylo náročné 10-12× za den kojit a pak vždycky dát dítě do postýlky, a moct uspávat znovu. Takže spalo všude jinde, ale v postýlce ne. A člověk se aspoň trochu vyspal. Nejkratší dobu se mnou spal nejstarší, 8 měsíců. Nejdelší prostřední, tři roky a nejmladší, čtyři roky. Dnes už jsou každý ve svém. Byla to krásná doba, potřebovali jsme to a neměnila bych to.
@Dahlia0409 píše: Více
Já jsem to střídala, aniž bych se musela přetáčet. Jen jsem se víc nebo míň naklonila. Syn spal vždycky u zdi.
@andelka83 píše: Více
Já ne, kojila jsem na boku, takže jsem se točila
Navíc jsem to i potřebovala, nemůžu ležet jen na jednom boku ![]()
@Barevné klubíčko píše: Více
Tak špunty nesnáším, na spaním bych si je nedala ani omylem ![]()
@Dahlia0409 píše: Více
Ještě že to kojení je takové flexibilní. Když jsem spala s mimcem sama, tak jsem též byla uprostřed a přehazovala si ho. U nejmladšího už jsem občas jen dala to druhé prso a zůstala na stejné straně.