Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Taky jsem měla postýlku a do postele dítě max přes den. Haha, fakt bylo jednodušší večer lehnout a spát v klidu do rána. Když se dítě vzbudilo, jen jsem střídala strany a prsa na kojení, nemusela jsem právě nikam běhat ![]()
Syn byl mezi mnou a manželem, rozhodně nikdo nechodil spát jinam ![]()
Poznámky „počkej až porodíš“ apod. si prosím nechte, prosila jsem vás o konstruktivní vysvětlení, proč to tak děláte a jak víceméně řešíte váš „noční“ vztah s partnerem - vy si to jinak, než těmihle poznámkami, obhájit neumíte?
díky ![]()
Je přirozené, že spí mládě u matky. To dítě u matky chce být, je mu u ní dobře.
@Serpentini no ale my jsme lidi a ne zvířata - na co se tedy dělají postýlky? zvířata taky rodí v lese a snědí po sobě placentu, to taky asi dělat nebudu ![]()
Zatím můžeš pouze teoretizovat.. Pro mě bylo naprosto přirozené mít miminko pořád u sebe, tak mi velel matesky instinkt.
@Anonymní píše: Více
Proč by si to měl někdo obhajovat? Kontaktní rodičovství je pro dítě prospěšné. Noční vztah máme před spaním nebo během dne, během spánku by to jaksi nešlo.
Já se tě zeptam jinak..
Proč ty spíš s manželem/partnerem v jedné posteli, v jedné ložnici? A nemyslím teď sex. Proste proč mate společnou postel a ne každý svoji postel ve své ložnici?
@Anonymní píše: Více
Postýlky se dělají pro matky, které to cítí jako ty a spaní s dítětem jim z nějakého důvodu nevyhovuje. Což je v pořádku, každý jsme jiný. Kolik ti je, že se tak hloupě ptáš proč se dělají postýlky? A představ si, že i lidi mají různé pudy, třeba sexuální, potřebu množení alias biologické hodiny u žen, potřebu chránit mláďata alias mateřskou lásku, atd.
@Anonymní píše: Více
Normálně, jsme rodina, tak jsme společně
Holt vyhrálo pohodlí pro mě, že jsem nemusela pořád někam běhat a vstávat, i když byla postýlka vedle postele. Tam byl syn stejně jen na noc, takže byla časem zbytečná
Napiš později, kojim 13m mimčo i 6× za noc, fakt bych nikam neběhala…máme s manželem každý jedno dítě a neboj, na sex a povídání se sejdeme
ty potřebuješ chlapa v posteli a miminko má být šťastný nekde samotny v pokoji, ani petileta v něm nechce spát a bojí se tmy…máme v domě dost velkých pokojů, abychom si to flexibilně uzpůsobili celé rodině
a Ty umíš souložit jen v ložnici? To budeš v životě s dítětem ze všeho vykolejená…doporučuju trochu flexibility ![]()
Příspěvek upraven 23.10.24 v 17:21
@Anonymní píše: Více
A ty umíš souložit jen v noci v posteli?
Počkej až budeš nevyspala a budeš běhat tam i zpět někam do pokojíčku xx krát za noc. Dělá se to protože je to daleko pohodlnější a děti líp spí když cítí mámu. Až porodis pochopis.
Příspěvek upraven 23.10.24 v 17:22
Nechci tady rozjíždět nějakou kontroverzní diskuzi… jen se chci objektivně zeptat, proč je vás tolik, co spíte s miminkem v posteli? U větších dětí to už vůbec nechápu, ale u těch miminek asi taky ne… jsem aktuálně těhotná, za pár týdnů nás to čeká, ale stále mě nepřepadla touha plánovat spaní s mimi ve společné posteli, natož s manželem oba dohromady
Vlastně se nepřikláním ani k postýlce v ložnici, chci ze začátku zkusit odbíhat vedle do pokojíku, ale to třeba přehodnotím, ale to společné spaní…
U kamarádek jsem vypozorovala, že jich to tak většina má, i tady v diskuzích to často vyplývá z jiných témat, že matky mají děti přilepené na prsou málem celou noc, tak nevím, co si o tom myslet. I z pohledu partnerů by mě to zajímalo, protože to je podle totální narušení intimity a nějakého společného času, ne? Chápu, že to po porodu asi nikdo nedělá jako králíci, ale přeci jen, občas se to chce pověnovat i těmhle záležitostem, ne? 
Díky. 
Ale přísahám, myslím ten dotaz v dobrém, opravdu mě ta druhá strana zajímá…