Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Špatné vztahy s rodinným příslušníkem
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
30.5.20 10:50
Tak jedině sestru pozvat na kafe nebo na skleničku a říct jí to, co píšeš tady. To za tebe nikdo jiný nevyřeší.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.5.20 10:51
Nestýkám se též, ale líto mi to není…prostě to nešlo a já se nebudu trápit něčím, co není v mé moci změnit…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.5.20 10:59
Já s bratrem, vždycky jsem se mu snažila pomoct, všichni kolem něho vždycky skákali, vydupal si co chtěl, protože prostě chudáček - mladší, hloupější (dys snad na vsechno, ja gympl) a i teď, v 25, kdyz clovek mu slusne rekne i neco, co se mu nelibi, clovnik kuno vy**bana, krao zas*ana a tak dale je automaticky, pritom rodice se tak spolu nebavili kdyby to mel od nich z detsvi nejak v sobe. Nevidela jsem ho pul roku a na jednu stranu mi vubec nechybi, na druhou i jo, ale prevazuje spis ta prvni… vztek a zklamani od sourozence je horsi nez od partnera, partnera muzes vymenit, sourozence ne
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
30.5.20 11:07
Mám to teď stejně. Už párkrát už se stalo, že jsme spolu treba rok nemluvily, ale teď mi už došla trpělivost. Kvůli tomu, že chceme svatbu jen se svědky se mnou mluvila jen tak povrchově. Pak jsem si to nechala rozležet, mamu i jí pozvala teda i na obřad a stejně to bylo špatně. Už jsem rezignovala a dál s ní udržovat vztahy nebudu, hlavně kvůli svýmu už tak chatrnýmu psychickýmu zdraví. Potíží jsme vždycky měly ve vztahu víc než dost, nemám vlastně ani tak dobrý vztahy s mámou jako ona, byla jsem v mládí dost spratek kvůli tomu, že jsem byla dost opomíjená. Nikdy to se mnou nechtěly řešit, já budu vždycky v jejích očích špatná a tak bude lepší to přetrhnout úplně. Má dítě, já taky, že se přeruši vztahy i z téhle stránky mě mrzí, ale dál to nejde. Zkuste to napravit ať nedopadnete stejně, není to vůbec lehká situace a odstřihnout se od rodiny je fakt těžký a nepříjemný. Snaž se s ní promluvit, vypovídat se a opravit to, třeba se vám to povede 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
30.5.20 11:08
Ano, nestykam se ani s bratrem ani se sestrou. Než zemřela mamka, měli jsme super vztahy. Pak, zřejmě i vlivem zásahu švagrové, se vztahy velmi pokazily. Mám dvouleté dítě, které ani jeden ještě neviděli, přitom já jim hlídala každé léto děti apod. Mrzí mě to, ale neřeším to, vlastně na to nemám čas. Mám se dost co ohánět, abych zvládla péči i dítě, práci apod.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
30.5.20 11:08
@divine woman píše:
Tak jedině sestru pozvat na kafe nebo na skleničku a říct jí to, co píšeš tady. To za tebe nikdo jiný nevyřeší.
To jsem zkoušela mockrát, ale ona si nechce promluvit. Co by mi taky říkala, když nemá žádný konkrétní důvod, proč mě nemá ráda. Důvody jsou spíš v povaze. Naše vztahy nebyly nikdy dobré, neexistuje nic konkrétního, co by to pokazilo. Toužím po něčem, co jsem nikdy nezažila, jen jsem to viděla v jiných rodinách.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
30.5.20 12:02
Nestýkáme se s jednou příbuznou taky, přitom bydlíme od sebe kousek.Ani jedna z nás nemá potřebu to nějak měnit.
Prostě víme vnitřně, že se nemusíme kvůli povaze a dokážeme bez sebe existovat. Jeatli mi je to líto? Né, je mi takhle líp, protože jakýkoliv návrat k normálu se nepodařil a já už to lepit nehodlám.
- Citovat
- Upravit
30.5.20 12:04
@Anonymní píše:
To jsem zkoušela mockrát, ale ona si nechce promluvit. Co by mi taky říkala, když nemá žádný konkrétní důvod, proč mě nemá ráda. Důvody jsou spíš v povaze. Naše vztahy nebyly nikdy dobré, neexistuje nic konkrétního, co by to pokazilo. Toužím po něčem, co jsem nikdy nezažila, jen jsem to viděla v jiných rodinách.
Není sestra náhodou mladší než ty? Třeba jsi byla rodiči předhazována jako vzor a ona se ti snažila vyrovnat, jenže to nešlo. Nebo pokud byla mladší, tak také mohla mít všechny věci po tobě a čekat, až se něčeho zbavíš, aby to mohla dostat ona. Nebo co si myslíš, že byl důvod její žárlivosti?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.5.20 12:20
@Létavice1992 píše:
Není sestra náhodou mladší než ty? Třeba jsi byla rodiči předhazována jako vzor a ona se ti snažila vyrovnat, jenže to nešlo. Nebo pokud byla mladší, tak také mohla mít všechny věci po tobě a čekat, až se něčeho zbavíš, aby to mohla dostat ona. Nebo co si myslíš, že byl důvod její žárlivosti?
Sestra je starší, dlouho byla jedináček a pak žárlila. Vím, že to tak leckde bývá, ale časem se to uklidní. U nás ne. Nebyla jsem nijak protěžovaný benjamínek, spíš naopak. Žárlí pořád i na svého manžela, děti. Naše máma to nijak neřešila, bylo jí to fuk. Takže u nás taky podobně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
30.5.20 13:00
Nestykam se s mladším bratrem. Už vlastně ani bratra nemám. Už mi nechybí. Jediné, co mě mrzí je, že to těžce nesou rodiče. Je to kvůli jeho partnerce. Našim taky nesedla, ale leccos zkousnou, aby mohli vídat vnučku.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
30.5.20 13:01
@Létavice1992 píše:
Není sestra náhodou mladší než ty? Třeba jsi byla rodiči předhazována jako vzor a ona se ti snažila vyrovnat, jenže to nešlo. Nebo pokud byla mladší, tak také mohla mít všechny věci po tobě a čekat, až se něčeho zbavíš, aby to mohla dostat ona. Nebo co si myslíš, že byl důvod její žárlivosti?
Není mladší, je starší. Takže jsem nebyla předhazována jako vzor. Žárlila vždycky, neměla mě ráda ani jako dítě, ani jako dospělou. Rodiče to řešili, ale nic s tím nesvedli.
- Citovat
- Upravit
30.5.20 13:04
@Anonymní píše:
Není mladší, je starší. Takže jsem nebyla předhazována jako vzor. Žárlila vždycky, neměla mě ráda ani jako dítě, ani jako dospělou. Rodiče to řešili, ale nic s tím nesvedli.
No nic s tím neuděláš ani teď, tak se s tím prostě smiř a vykašli se na ní.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.5.20 13:42
Nestykám se s otcem, tam mě to ale nemrzí, jde o oboustranné rozhodnutí. Otec se na nás po rozvodu vykašlal, nebral si nás, neplatil, když mi bylo 14,pořídil si druhou sadu dětí, které pojmenoval stejně jako mě a bratra, pak je strčil do decaku, já si je vzala do péče… Je to špatný člověk, který mi v životě nechybí…
Hodně mě mrzí má babička = jeho maminka… Už je to více než rok, co jí zmanipuloval, vyhodili společně starého dědu (80 let) a on se k ní nastěhoval. Babička mi od té doby nebere telefony, nereaguje na dopisy, nic… První pravnouce, které vždycky chtěla umackat láskou neviděla už přes rok… Druhé pravnouce neviděla vůbec… Chodila jsem i čekat s dětmi na hřiště před dům… Píšu dopisy, pohledy, posílám fotky, po sestře dárky… Vše marné, je mi to velmi líto. Ale už to asi vzdam 
Pak se ještě nevidam s bratrem, měla jsem ho tři roky v péči. Opravdu to nešlo, nehhci se tu pouštět do rozsahu problémů, co byly. Brali jsme si ho ve 12 letech, dosavadní „vychova“, puberta a ponoukani od tatínka zapříčinili, zee jsme se nakonec dohodli s jeho matkou a do péče si ho vzala ona. Od té doby se neozval, jen ještě před předáním za mnou přijel a jeli jsme na nákupy do školy. To bylo naposledy… Ani nepodekoval za dárek k vánocům, co jsem mu posílala… Ale přiznám se, ze po vsech těch potížích k němu bůhví jak dobrý vztah nemám, takže mi to ani nevadí…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.5.20 13:56
@ZuzaM píše:
Sestra je starší, dlouho byla jedináček a pak žárlila. Vím, že to tak leckde bývá, ale časem se to uklidní. U nás ne. Nebyla jsem nijak protěžovaný benjamínek, spíš naopak. Žárlí pořád i na svého manžela, děti. Naše máma to nijak neřešila, bylo jí to fuk. Takže u nás taky podobně.
No tak to je jasný. Rodiče prostě přesunuli pozornost na tebe. A ona se s tím nedokázala vyrovnat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Taky máte v rodině někoho, s kým se nestýkáte a je vám to líto? Jak se s tím vyrovnáváte? Já se bohužel nestýkám dlouhodobě se svou sestrou, vždycky jsme měli špatné vztahy, sestra na mě šíleně žárlila a nevražila už od mala. Léta jsem se snažila do zlepšit, podlézala jsem jí, nechala jsem si od ní lecos líbit a stejně je to na nic. Už jsem to vzdala, ale moc mě to trápí. Chybí mi její děti, mojím dětem chybí příbuzní, ale nijak se mi to nepodařilo změnit.