Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Já to teda chápu. my máme taky dluh hypotéku na 30let, ale máme zase kde bydlet
Švagr má teď novou přítelkyni a vyráží každý víkend někam, Rakousko hory, běžky Německo, prostě každý víkend akce. A já dřepím doma, děti nemocný a pořád tohle poslouchám. V práci je úspěšnej, přijde domů a řeší kraviny, protože nemá do čeho píchnout. Já mu závidím ten klid, když přijde domů, nic nemusí, vše si plánuje podle sebe a pak se proberu. Když vidím ty moje spící zlatíčka, říkám si, že zase nemá tohle. Nemá své bydlení, rodinu a děti. I když jak on tvrdí, není o co stát.
já jsem strašně moc ráda ,že mám děti.a to řečeno nefér bylo s nadsázkou,jsem jen nevěděla,že se toho slovíčka některé tak chytnou. ![]()
Zakladatelko, takové splíny máme občas asi každý
No -občas…docela často,řekla bych
Taky máme dluhy,nikam se nepodíváme…ale co -děti máme zdravé,jíst co a bydlet kde taky -jak vždycky říká můj chlap,když mám tendence si postěžovat
…zkus si to obrátit a vzít to jako výzvu : pořád je co zlepšovat,zdokonalovat
..teď se zkrátka musíme uskromnit,ale věřím, že jednou to bude lepší
A víš co -mě by snad ani nebavilo, kdybych měla všechno super, luxusní,hotové,snadno dosažitelné …na nic už bych se nejspíš netěšila,nevážila si tolik těch maličkostí,co v životě dostáváme …a to je pro mě důležité
Tak hlavu vzhůru
Bude líp,uvidíš ![]()
k příspěvku v 11:53
jistěže ![]()
ale v tu chvíli jste to prostě vnímala jako nefér … ![]()
katalyzator píše:
k příspěvku v 11:53jistěže
ale v tu chvíli jste to prostě vnímala jako nefér …
jo přesně tak ![]()
Ahoj zakladatelko splín padne někdy na každýho .. ale když budeš srovnávat co by a kdyby tak si ho jen sama prohloubíš ..každej máme svou životní linku a to, co se tobě může jevit jako prima život, může být třeba jen prázdnej džbánek … nevíš co má kamarádka za jiný trápení …a nebo nemá, ale … ničemu nempomůžeš a sobě taky ne… lepší je dívat se dopředu než dozadu a kolem sebe …najít si cíl za kterým jdeš - já nevím třeba umožnit dětem kvalitní vzdělání - například a když si toto splníš můžeš být spokojená…ono víš co závist ničí užírá a bolí …držím palce at je splínů co nejmíň,
Anonymní píše:
Jsme s manželem 13let,maáme tři děti ve věku 10let ,8let a půl roku.Před třemi roky jsme zvládli manželskou krizi.Jenže jsme se taky zvládli pěkně zadlužit.Vím,že bych měla být rád,že jsme všíchi v pořádku,děcka zdravé.Jenže včera mě psala kámarádka ze studií,poslílala fotky jak cestuje.Přišlo mě strašně nefér,že já jako jedna z nejlepších ze třídy,jsem na tom tak jak jsem.Prostě nějaký splín,přitom děti bych za ni nevyměnila.Doufám,že snad nejsem jediná,koho takové věci občas přepadnou.
Nefér?Závist!Každý si to v životě zařídil podle svého.Když jste byla nejlepší ze třídy, tak jste měla výborné předpoklady to někam dotáhnout ( i s dětmi)a mít třeba i na to cestování.Mimochodem, i outsider může svojí šikovností a pílí dosáhnout úspěchu.
Nejlepší lék na relativizaci pocitu životní férovosti je navštívit dětskou onkologii v Motole.Zkuste si tam s rodiči hospitalizovaných dětí podiskutovat na uvedené téma, co je ve Vašem životě " nefér".