Společná domácnost s tchýní, jak často půjčovat syna?

Napsat příspěvek
Velikost písma:
1626
18.7.13 23:52

Zakladatelko,
nežiji s tchýní, ale chápu tvojí situaci. Sama jsem jeden čas něco podobného zažívala.
Zdá se mi, že máš stále ještě nadhled a toleranci a snažíš, se to vyřešit v klidu a tak, aby vztahy i dál fungovaly.
Myslím si, že pokud je to takhle daleko a ty jsi pro tchýni jen servisman, tak to bude těžké a asi to bude i trvat. Pokud to budeš chtít změnit, tak budeš muset tvrdě a stát stále za svým. Nevím přesně jak to u vás probíhá, ale např. doprovodit malého k babičce a hned ohlásit jí i malému, že např. za hodinku pro něj přijdu. A skutečně dojít i kdyby byl oběd na plotně, poděkovat babičce a jít domů. Vydržet i nářky, v klidu a tak. Malý se bude pár dnů vztekat, ale po čase pochopí, že když maminka takhle řekla, tak to platí. A vydržet i lamentace tchýně. Já jsem vždycky opakovala jako kolovrátek - např. ano, už jdeme domů nebo „už musíme, máme doma oběd“ a stále dokola.
Navíc pokud muž stojí na tvojí straně nebo alespoň není přímo proti, tak je to snadnější.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
19.7.13 00:36

Jo společná domácnost s tchýní není žádná slast. V pondělí na mě doletěla co prý dělám malé, že šíleně řve. Chystala jsem večeři a malá se chvilku vztekala, protože jí něco nešlo poskládat. Pak nutně něco potřebovala podat. Jednalo se asi o 5 min, max 10min. Vysvětlovala jsem jí, že musí chvilku počkat, protože vařím(malá má 1,5). Myslím, že nejsem taková macecha, když dítěti okamžitě nevyhovím. To mě ještě tchyně řekla, že z ní udělám blázna, když ji nechám křičet. Myslím si, že spíš bude rozmazlená, když budeme kolem ní skákat, jak si usmyslí.

  • Citovat
  • Upravit
karfice
19.7.13 01:49
@Anonymní píše:
@dani24687 nemám na výběr. Manžel se odtud nehne, když půjdu sama, leda tak do azylového domu, nemám ke komu jít. Z mateřské těžko utáhnu nájem.

A to nemáš nějaké odložené peníze? Nebo sis nic každý měsíc nekládala?

  • Citovat
  • Upravit
15404
19.7.13 08:03
@Anonymní píše:
Jo společná domácnost s tchýní není žádná slast. V pondělí na mě doletěla co prý dělám malé, že šíleně řve. Chystala jsem večeři a malá se chvilku vztekala, protože jí něco nešlo poskládat. Pak nutně něco potřebovala podat. Jednalo se asi o 5 min, max 10min. Vysvětlovala jsem jí, že musí chvilku počkat, protože vařím(malá má 1,5). Myslím, že nejsem taková macecha, když dítěti okamžitě nevyhovím. To mě ještě tchyně řekla, že z ní udělám blázna, když ji nechám křičet. Myslím si, že spíš bude rozmazlená, když budeme kolem ní skákat, jak si usmyslí.

Zamkni se, tady uz nepomuze ani svecena voda

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
22.7.13 17:49

Chápu tě. Myslím si, že není zdravé (pro děti ani pro rodiče),když děti tráví podstatně více času s prarodiči než s rodiči :think: Je to těžké, každý to asi cítí jinak :nevim: Já myslím, že prarodiče jsou na občasné rozmazlování, super prázdniny a výlety, někdy i to hlídání, ale dítě by mělo trávit víc času s rodiči :nevim: Na tvém místě bych stanovila pravidla a probrala je s prarodiči. Já jsem zažila skvělé dětství, kdy jsme to měli u dědy a babi raději než doma. Mohli jsme tam kdykoliv a trávili jsme s nimi(dobrovolně)hodně času. Z pohledu dítěte to bylo fajn, ale vím, že to mamku taky mrzelo, hlavně když už jsme byly starší a že nás to trochu ochudilo, jako rodinu. Místo trávení volného času s našima, jsme byly pořád u prarodičů a chtěly ho trávit s nimi, zvykly jsme si na to. Už proto bych do takového bydlení nešla. Prosím o respekt anonymu. Monika

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
22.7.13 20:22
@Anonymní píše:
Chápu tě. Myslím si, že není zdravé (pro děti ani pro rodiče),když děti tráví podstatně více času s prarodiči než s rodiči :think: Je to těžké, každý to asi cítí jinak :nevim: Já myslím, že prarodiče jsou na občasné rozmazlování, super prázdniny a výlety, někdy i to hlídání, ale dítě by mělo trávit víc času s rodiči :nevim: Na tvém místě bych stanovila pravidla a probrala je s prarodiči. Já jsem zažila skvělé dětství, kdy jsme to měli u dědy a babi raději než doma. Mohli jsme tam kdykoliv a trávili jsme s nimi(dobrovolně)hodně času. Z pohledu dítěte to bylo fajn, ale vím, že to mamku taky mrzelo, hlavně když už jsme byly starší a že nás to trochu ochudilo, jako rodinu. Místo trávení volného času s našima, jsme byly pořád u prarodičů a chtěly ho trávit s nimi, zvykly jsme si na to. Už proto bych do takového bydlení nešla. Prosím o respekt anonymu. Monika

S tím souhlasím do puntíku. My jsme s prarodiči nebydleli, ale jezdila jsem tam od malinka na každý víkend a každé prázniny. Nejprv proto, že mamka potřebovala(pracovala a já jsem ze zdr. důvodů nemohla do školky) a potom, že se narodilo víc sourozenců po sobě, hodila se jí pomoc.
Ano, měla jsem krásný vztah a krásné dětství s babičkou a dědou. Mám nádherné vzpomínky..Ale nemám naprosto žádný vztah se svými rodiči a žádné vzpomínky na společně strávené chvíle s nimi. Jsem dospělá, nemáme si pořádně co říct. Moji mladší sourozenci tam nejezdili téměř vůbec - jen návštěvy a jejich návštěvy u nás - mají s rodiči mnohem hezčí vztah.
Dnes už s tím nic neudělám, ale u svých dětí to mám jinak, nikoho nikam neodkládám.
Abyste vy, co dovolujete dětem trávit denně veškerý volný čas s prarodiči, jednou s lítostí nezaplakaly. Myslím, že děti a a rodiče by měli mít nějaké soukromí, k babičce taky, ale příležitostně, občas. Nebo pravidelný kontakt, ale denně chvilku, potom svůj program.

  • Citovat
  • Upravit
36556
22.7.13 20:34

Na druhou stranu, řada maminek si na mateřské užívá ňuchňání s miminkem a pak se děsně diví, že prarodiče nechtějí nadšeně hlídat, když potřebuje jít do práce. :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
6806
22.7.13 20:58
@Bábrdl píše:
Na druhou stranu, řada maminek si na mateřské užívá ňuchňání s miminkem a pak se děsně diví, že prarodiče nechtějí nadšeně hlídat, když potřebuje jít do práce. :nevim:

A co jiného si mám na mateřské užívat?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
36556
23.7.13 10:38
@BellinkaX píše:
A co jiného si mám na mateřské užívat?

Užívat si můžeš, ale pokud chceš jednou hlídání, tak je lepší najít si i čas na budování vztahu s prarodiči.

Ono to pak funguje líp, než když jim strčíš děcko se slovy „tohle je váš vnuk, znáte ho od vidění, protože když byl roztomilé miminko a já měla kopu času, nedala jsem ho z ruky, teď je to usoplený nevrlý tříleťák v období vzdoru a já budu potřebovat každý měsíc hlídání, aby mě nevyhodili z práce, ok?“

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
23.7.13 11:24
@Anonymní píše:
Chápu tě. Myslím si, že není zdravé (pro děti ani pro rodiče),když děti tráví podstatně více času s prarodiči než s rodiči :think: Je to těžké, každý to asi cítí jinak :nevim: Já myslím, že prarodiče jsou na občasné rozmazlování, super prázdniny a výlety, někdy i to hlídání, ale dítě by mělo trávit víc času s rodiči :nevim: Na tvém místě bych stanovila pravidla a probrala je s prarodiči. Já jsem zažila skvělé dětství, kdy jsme to měli u dědy a babi raději než doma. Mohli jsme tam kdykoliv a trávili jsme s nimi(dobrovolně)hodně času. Z pohledu dítěte to bylo fajn, ale vím, že to mamku taky mrzelo, hlavně když už jsme byly starší a že nás to trochu ochudilo, jako rodinu. Místo trávení volného času s našima, jsme byly pořád u prarodičů a chtěly ho trávit s nimi, zvykly jsme si na to. Už proto bych do takového bydlení nešla. Prosím o respekt anonymu. Monika
@Anonymní píše:
S tím souhlasím do puntíku. My jsme s prarodiči nebydleli, ale jezdila jsem tam od malinka na každý víkend a každé prázniny. Nejprv proto, že mamka potřebovala(pracovala a já jsem ze zdr. důvodů nemohla do školky) a potom, že se narodilo víc sourozenců po sobě, hodila se jí pomoc.
Ano, měla jsem krásný vztah a krásné dětství s babičkou a dědou. Mám nádherné vzpomínky..Ale nemám naprosto žádný vztah se svými rodiči a žádné vzpomínky na společně strávené chvíle s nimi. Jsem dospělá, nemáme si pořádně co říct. Moji mladší sourozenci tam nejezdili téměř vůbec - jen návštěvy a jejich návštěvy u nás - mají s rodiči mnohem hezčí vztah.
Dnes už s tím nic neudělám, ale u svých dětí to mám jinak, nikoho nikam neodkládám.
Abyste vy, co dovolujete dětem trávit denně veškerý volný čas s prarodiči, jednou s lítostí nezaplakaly. Myslím, že děti a a rodiče by měli mít nějaké soukromí, k babičce taky, ale příležitostně, občas. Nebo pravidelný kontakt, ale denně chvilku, potom svůj program.

Naprosto s vámi souhlasím!

@Bábrdl píše:
Na druhou stranu, řada maminek si na mateřské užívá ňuchňání s miminkem a pak se děsně diví, že prarodiče nechtějí nadšeně hlídat, když potřebuje jít do práce. :nevim:

Já se nedivím, protože hlídání od jedné strany, s kterou se nevídám , nepožaduji. Ba naopak jsem ta, která té osobě nevěří, takže dokonce i zakazuji. S druhou stranou mám výborný vztah, vídáme se často, sice také nikdy nehlídá a nehlídala, ale vím, že pokud by byla situace, kdy bych opravdu potřebovala, pomůže a ráda.

@Bábrdl píše:
Užívat si můžeš, ale pokud chceš jednou hlídání, tak je lepší najít si i čas na budování vztahu s prarodiči.Ono to pak funguje líp, než když jim strčíš děcko se slovy „tohle je váš vnuk, znáte ho od vidění, protože když byl roztomilé miminko a já měla kopu času, nedala jsem ho z ruky, teď je to usoplený nevrlý tříleťák v období vzdoru a já budu potřebovat každý měsíc hlídání, aby mě nevyhodili z práce, ok?“

Ty jsi tak zapšklá?? :think: Proč se tě to tak dotýká? Zažila jsi to???

Pokud bych potřebovala, určitě bych nepoužila tato slova. 8o A pokud bych musela mít hlídání tak časté, využiji školku nebo jesle. Babičku bych takhle otravovat určitě nechtěla, pokud by sama nepřišla a upřímně by sama hlídat nechtěla.

Proč máš tak divný a rázný postoj?
Miminko k mámě patří, je to přeci přirozené. Jestli to ty cítíš jinak, dávej si své dítě babičkám nebo naopak ty si svá vnoučata neustále půjčuj, pokud to matkám dětí nevadí. Některé matky své miminko ale z rukou dát nechtějí. Mohou k tomu mít důvod, něco jim říká instinkt, tak ať ho poslechnou a nepřemáhají se.

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
23.7.13 11:39

Dle mě bych děti prarodičům ve společné domácnosti samotné půjčovala max jednou za dva týdny na 1,5 hodiny.

Jedné babičce klidně i každý den. Té druhé naopak jen jednou měsíčně. :mrgreen:
Ale záleží na věku dítěte, věku prarodičů a jak moc jim věříš. Jedna babička hlídala už mockrát. Druhá ještě ani jednou a hodně let, nejlépe napořád :-),to tak chci i nechat.

  • Citovat
  • Upravit
36556
23.7.13 12:01
@Anonymní píše:

Jedné babičce klidně i každý den. Té druhé naopak jen jednou měsíčně. :mrgreen:

To věřím. Ale holky v diskuzi o tom, že tchyně je skoro vždycky „druhá babička“ mi to nevěří :mrgreen: :mrgreen:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1396
23.7.13 12:13

@Bábrdl mám to podobně jako anonymní které odpovídáš a je to mimo jiné tím že malá má alergii na kakao a čokoládu a moje máma to bez řečí zaregistrovala kdežto tchýně řeší proč jí nezkusíme dá aspoň kousek čokolády jestli už jí ta alergie nezmizela(je jí 2,5 a něco přes půl roku je bez pupínků)že by jsme to hned zjistili a podobně, byla sem osobně u toho když druhá švagryně u ní měla holku na hlídání(bylo jí kolem dvou let)a výslovně si nepřála aby jí dávala čokoládu(ne kvůli alergii, ale protože hodně špatně a málo jí tak jí nechtěla plácat sladkým ve větší míře)a tchýně jí v druhé místnosti potají tu čokoládu dala a ještě „strouhala mrkvičku“ na prstech se slovy haha nevidí mě. Pokud bych měla tchýni která akceptuje to co řeknu a poslechne mě tak nemám problém jí tam dávat ale takhle prostě ne. Kdyby k ní šla jednou za 14 dní na návštěvu tak ať jí zplácá žaludek čím chce(mimo věcí zdravotně závadných)ale pokud by tam měla být častěji tak bych se z toho oběsila. Sorry za román :mavam:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
23.7.13 12:16
@Bábrdl píše:
To věřím. Ale holky v diskuzi o tom, že tchyně je skoro vždycky „druhá babička“ mi to nevěří :mrgreen: :mrgreen:

Bohužel to pravda je. :| Byla bych ráda, aby to tak nebylo, ale k rodičům mám mnohem blíž, důvěřuju jim, výborně je znám. Partnerovi rodiče skoro neznám, jsou pro mě defacto „cizí“. Udělali mnoho věcí, kvůli kterým jim nedůvěřuji, mou důvěru svým chováním ztratili a tak už jim nedávám další šance. Pokud by to samé udělali rodiče, znám je a vím, že to byl jen zkrat. Přítel dělá mrtvého brouka a neřeší to. Zná mé pocity a tak nikdy nenavrhuje, abychom tam na návštěvu zajeli. Oni sami nezavolají, takže to přes koleno nelámeme a necháváme plynout čas. Už rok se mi neozvali. Už rok neviděli plánovaně své vnouče. Jen když jsme se náhodně potkali, tak jevili obrovský zájem, ale pak týdny plynuly a oni ani nenapsali sms, aby popřáli příteli nebo vnoučeti k svátku či narozeninám. Já se do ničeho nutit nebudu. Budu je zvát jen po Vánocích, abychom si neničili svátky a tím to bude končit. S tímto stavem jsem spokojená. Oni mají asi svou hrdost, aby se ozvali. Já jejich přítomnost ráda nemám a tak jí záměrně nevyhledávám.

Ty mezilidské vztahy jsou strašně složité. Snad nebudu mít nikdy syna. :lol: :mrgreen: A pokud ano, snad ho dobře vychovám, aby si ode mě nenecháli se svou ženou nic líbit a vždy mi řekli, když se budu nevhodně chovat. Naopak dcery budu vychovávat tak, aby si nenechaly nic líbit od tćhýně a nenechali si montovat a nařizovat do života a domácnosti.

  • Citovat
  • Upravit
36556
23.7.13 12:25

Vy máte dcery, vy můžete být vůči tchyním tvrdé, jak chcete. Ale kolikrát se divím, když mámy synů ukazují svým chlapečkům, že je vlastně normální se s mámou táty nevídat. :nevim: Tím jenom usnadňují případné snaše cestu k jejich odstřižení od syna a vnoučat. (ale mami, ty zas chceš vidět kluky? vždyť my jsme za babičkou taky nejezdili, mají druhou babičku… )

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová