Spor s tchyní a manželem

Napsat příspěvek
Velikost písma:
1605
12.5.21 00:07

No ja asi byla hodne drsna, kdyz s tim tchanovci vyrukovali. Doporucila jsem jim, at si udelaji dalsi dite, kdyz tolik touzi mit to moje pres noc. Nejspis jim to doslo, dali pokoj. Vytasili se s tim zas, az kdyz byl maly dvoulety, s tim uz problem nemam. Proste se nedat, musis si stat za svym nazorem. Ja ale nejsem uplne diplomaticka, asi to chtelo ubrat v tu chvili, ale uz jsem proste takova.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
105
12.5.21 00:14

Vaše tchyně je magor a očividně se chce pašovat do role náhradní maminky. Ta její pece a přípravy jsou prehnané. Jako matka příležitost měla. Teď jste matka Vy. Je hezké, ze má o vnoucka zájem, ale toto je už přes čáru. Připravte se na to, ze Vám bude mluvit do všechno kolem výchovy. Taky jsem si musela vymezit hranice s tchyní. Přes noc bych nedala ani teď svého dvouletého syna. V pulroce je to úplně sci-fi. Když ho date, budete si to vycitat. SynVas potřebuje, je zvyklý na určité uspavani. Na své prostředí, postýlku. Co když se v noci probudí a Bude Vás hledat, bude plakat a usne tak maximálně vyčerpáním. muže z toho mít trauma. A pak bez vás nedá ani ránu. Tohle je věc se kterou musíte souhlasit oba a když jeden- vy nesouhlasíte, tak přes to nejede vlak. Jako jaký je důvod? Ze to babička chce, jinak to ničemu a nikomu neprospěje. Můj dvouletý syn, když jsme odjeli s manželem do porodnice s mladším bráchou, 3 hodiny v kuse probrecel, a to byl na babicku zvyklý.
Nenechte se do toho natlacit. Jako maximální ústupek bych souhlasila, ze prespite u babičky všichni

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1459
12.5.21 07:46
@Anonymní píše:
Ahoj,
potřebovala bych se vypovídat a zároveň poradit. Mám pětimesicniho syna a řeším problém s tím, že tchyně ho chce hlídat. Jen pro začátek chci říct, že nemám problém jí ho dát na pár hodin do kočárku, ale teď k problému.
Když se malý narodil, tak si tchyně hned začala plánovat, jak si ho vezme na víkend.. Vyndala si kočárek po mém manželovi, koupila si speciální skříň na oblečky a dokonce i cestovní postýlku.. To vše obhajovala tím, že se to bude hodit i když k nim víkend pojedeme všichni. No nelíbilo se mi to, ale neměla jsem jak zakročit, o svých nákupech mi neřekla. Malý se narodil, já jsem kojila a to mi tchyně vyčítala.. Že proč kojím, že mu to stejně nestačí a že bych měla přejít na UM. Ve skutečnosti jí ale štvalo ot, že kojené miminko si vzít nemůže. Ona si totiž představovala, že si ho vezme hned po šestinedělí. To na ní vyjel i manžel, jestli je normální.. Nedejbože pro nás jsem ale po dvou měsících přestala kojit a tchyně zase začala. Jenže.. Byli jsme na návštěvě u ní a ona začala zase s tím hlídáním přes víkend.. Nechtěla si to nechat vysvětlit.. A manžel plácnul, že jí ho samozřejmě někdy půjčíme, ale až mu bude min. půl roku. Já v ru chvíli u rozhovoru nebyla, takže jsme nemohla nijak reagovat. Od té doby se tchyně hrozně těší na to, jak si ho za měsíc vezme.. Ale já se na to necítím a necítím, že by na to byl syn připravený.. Nedokážu si představit noc bez něj, stejně bych nespala.. Ale tchyně si pořád jede to svoje a už ai snad odskrtava dny v kalendáři.. S manželem jsem to řešila a ten mě nechápe.. Prý v půl roce už je syn dost velký na víkend u babičky a dál to nechce řešit.. Vůbec nevím co s tím.. Přijde mi, že je to hrozně brzo :? Ale nechci být za hysterku..
Prosím o anonym, nechci aby mě tchyně nebo manžel poznali..

Já vůbec nechápu, co řešíš, v žádném případě bych půlroční dítě nikomu nedala a hlavně bych to ani neřešila. Prostě neexistuje a tečka.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
603
12.5.21 08:06

Jako bych četla o svojí tchyni :-))) Syn má dva roky a ještě u ní na víkend nebyl a ani nebude… Dceru, 3měsíce, by neustále také chtěla na noc u sebe, ale není schopná jí vzít na hodinu odpolko do kočáru… tůdle… miminko není štěně nebo hračka… a miminko má být s mámou, k čemu to bábě bude mít ho na noc jsem nikdy nepochopila… Jsi matka a do těhle věcí si nenech nikdy mluvit, pokud máš jen malou obavu či pochybnost, že něco není pro tvé dítě ok, tak se prostě podle toho zachovej a neber ohledy na nikoho jiného.
Tchyně a uzený - nejlepší studeny!

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
21451
12.5.21 11:01
@Anonymní píše:
Ahoj,
potřebovala bych se vypovídat a zároveň poradit. Mám pětimesicniho syna a řeším problém s tím, že tchyně ho chce hlídat. Jen pro začátek chci říct, že nemám problém jí ho dát na pár hodin do kočárku, ale teď k problému.
Když se malý narodil, tak si tchyně hned začala plánovat, jak si ho vezme na víkend.. Vyndala si kočárek po mém manželovi, koupila si speciální skříň na oblečky a dokonce i cestovní postýlku.. To vše obhajovala tím, že se to bude hodit i když k nim víkend pojedeme všichni. No nelíbilo se mi to, ale neměla jsem jak zakročit, o svých nákupech mi neřekla. Malý se narodil, já jsem kojila a to mi tchyně vyčítala.. Že proč kojím, že mu to stejně nestačí a že bych měla přejít na UM. Ve skutečnosti jí ale štvalo ot, že kojené miminko si vzít nemůže. Ona si totiž představovala, že si ho vezme hned po šestinedělí. To na ní vyjel i manžel, jestli je normální.. Nedejbože pro nás jsem ale po dvou měsících přestala kojit a tchyně zase začala. Jenže.. Byli jsme na návštěvě u ní a ona začala zase s tím hlídáním přes víkend.. Nechtěla si to nechat vysvětlit.. A manžel plácnul, že jí ho samozřejmě někdy půjčíme, ale až mu bude min. půl roku. Já v ru chvíli u rozhovoru nebyla, takže jsme nemohla nijak reagovat. Od té doby se tchyně hrozně těší na to, jak si ho za měsíc vezme.. Ale já se na to necítím a necítím, že by na to byl syn připravený.. Nedokážu si představit noc bez něj, stejně bych nespala.. Ale tchyně si pořád jede to svoje a už ai snad odskrtava dny v kalendáři.. S manželem jsem to řešila a ten mě nechápe.. Prý v půl roce už je syn dost velký na víkend u babičky a dál to nechce řešit.. Vůbec nevím co s tím.. Přijde mi, že je to hrozně brzo :? Ale nechci být za hysterku..
Prosím o anonym, nechci aby mě tchyně nebo manžel poznali..

dávat půlroční dítě na noc někomu jen tak je blbost. Ale zkus to tchyni podat nějak smířlivě a dojít k nějakému kompromisu - dát jenom na pár hodin na odpoledne apod. Je zbytečné ztratit nadšenou hlídačku, není to už dneska běžná věc, že babička chtějí pomoct s vnoučaty :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
895
12.5.21 14:04

Zakladatelko, pokud se na to necítíš, zatím nedávej. Tchýně je asi jedna z mnoha, co se „nemohly“ starat o své vlastní dítě (tvého muže), tak si to chtějí vynahradit. A když teda manžel plácl takovou věc (hlídání) bez předchozí domluvy s tebou, tak ať si to tvá tchýně na něm (tvém muži) tedy vynahradí, když má dost času…a až se budeš cítit na to, být bez dítěte, tak klidně toho využij.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
187
12.5.21 14:42

Takto malé dítě bych nenechala přes noc u nikoho a je mi úplně jedno, zda bych byla nebo nebyla za hysterku. Je to prcek, který potřebuje mámu.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
14062
12.5.21 20:08

:roll: nauc se říkat NE, mas krásnou příležitost.
Nezlobte se, manžel neco rozhodl když jsem u toho nebyla. Ja se na to necítím, dcera na noc mimo domov nebude, tecka.
Na všechny jeji natlaky a argumenty jako kolovratek opakovat necítím se na to, dcera na noc mimo domov nebude.
Manžel at se taky uklidní, ano on je taky rodic, ale ty jsi ji 9 měsíců nosila v břiše, ty jsi ji rodila a on i když pomaha tak hlavní péče je na tobě. Ma respektovat Tve pocity.
Nenech si kazit první měsíce života dcery tim, ze si neumíš vymezit hranice.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
650
14.5.21 09:32

Nedala bych ani náhodou. Synovi je 2 a čtvrt a nikde nespal a dlouho spát nebude. Minimálně do doby, kdy si o to sám řekne. Tchánovci si 3 měsíce po porodu pořídili domu cestovní postýlku. Nechápali jsme k čemu. Narovinu jsme jim řekli, že až u nich někdy jednou bude spát, tak už se rozhodně do té malé cestovní postýlky nevejde a bude dávno spát ve velké posteli. Moc se jim to nelíbilo, ale prostě měli smůlu. Já furt nechápu, co kdo vidí na tom vzít si domu mimino na noc. Co z toho jako ty tchyně maj? V půl roce se syn kolikrát nechal utěšit jen ode mě, natož v noci. Takže i když se občas přítel v noci obětoval a šel utěšovat on, abych mohla spát, tak jsem stejně nakonec musela vstát a utěšit já. Tahle představa by mě stresovala, že mi dítě někde uprostřed noci pláče a tchyně se marně pokouší ho utěšit, ale uprostřed noci nám samozřejmě volat nebude a prostě to nějak zvládne že. A dítě úplně vyřízený a ve stresu že jo. Nechápu. Zakladatelko jestli se na to necitis, tak prostě nedávej. Vysvětlila bych stručně, žádné velké debaty.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová