Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj, chtěla bych se trochu „vykecat“ a možná taky zjistit, zda je na tom někdo podobně jako já…bude mi 23, jsem pracující studentka VS (v létě prozatím konec
, mám stejně starého přítele, se kterým jsme už dlouhou řádku let a 3 roky spolu žijeme. Teď v zimě to bohužel byl již rok, kdy jsme odešli z pronájmu do velkého baráku k budoucímu (snad) tchánovi, kde máme dalo by se říci svoje celé patro, ale společnou kuchyň (což je podle mě asi jedna z nejdůležitějších místností, bohužel). Tolik pro představení…už asi rok „toužím“ po miminku (a ten můj blázínek mladej by taky chtěl), ale jelikož jsme dooost racionální lidé, situace nám říká jasné NE! Chceme si letos brát hypo a stavět baráček (pozemek už máme). Myslím, že by náš vztah takovéto oživení velice uvítal, i když si celkem dobře vystačíme sami
Nejvíc se však bojím finanční situace a právě taky toho soukromí…bylo by ideální mít mimi, až budeme v baráčku, ale počítáme ještě tak 3 roky a nevím, jak se na tu dobu zabavit, přijde mi to nepředstavitelné, když moje biologické hodiny se rozjíždí stále víc a víc a nedají si pokoj…budu vděčná za jakýkoliv příspěvěk, ať se bude jednat o slečnu v podobné situaci, či jen váš názor … ![]()
Ahojky. Já ti rozumím. Otěhotněla jsem neplánovaně v devatenácti, ted mám doma roční holčičku a cítím, že by to chtělo ještě jedno maličké dítko. Jak říkáš, rozum mi říká at počkám, kvůli penězům, srdce zase říká opak. Zatím se musím řídit rozumem, takže s takovou uvidím kdy to vůbec vyjde.
pokud bych to nechala na přírodě, jakože se na tom asi tak stejně domluvíme, budu muset vysadit pilulky ![]()
Ahoj,
Hodně ti rozumim ale pokud po miminku toužíte oba moc bych nečekala,určitě pokud chcete brát hypo tak bych počkala až vám jí dají páč jako dvou svobodným vám jí dají líp,ale pak bych na to hned hupsla.Jiank co se týče financi,asi by jste si to museli všechno pozjistit a propočítat,ale třeba my jsme měli hypotéku a malýho už na cestě a zvládly jsme to uplně v pohodě a plánujem další,co se týče soukromý tak je jasný že pokud je mimčo plánované musíš počítat i s tou trochou omezením,ale jestli budete mít baráček a mimčo svůj pokojíček tak bych to vubec nehrotila,my máme malýho v ložnici a nikdy mě ani nenapadlo si myslet že by jsme neměli soukromý(i když ho ve skutečnosti nemáme),vždycky se to nějak udělalo
Já si neumím představit že bych věděla že oba mimčo chcem a samy by jsme se trápily další 3roky,a navíc po tom když ženská konečně chce tak to mnohdy nejde…no nevim já bych v týhle situaci asi neváhala,pokud by chtěl jen jeden bylo by to něco jiného
tak přeju hodně štěstí a at vám to dopadne jak si přeješ ![]()
hele, začít brát je můžeš prakticky kdykoliv. My máme dva kluky 3,5 a 15m…platíme hypotéku, energie, atd. atd.,jezdíme na výletíky, staršímu synovi platím ve školce hodiny angličtiny a máme se tak nějak normálně
pokud nejsi extra rozhazovačná či marnotratná a nepotřebuješ super extra věci (čímž nechci nikoho urazit) tak se vyžít dá a dá se i užít… ![]()
czech píše:
pokud bych to nechala na přírodě, jakože se na tom asi tak stejně domluvíme, budu muset vysadit pilulky
Ja bych do toho sla:) zjistis ze tchanovci muzou byt i prospesni ![]()
ahoj, jste oba mladí a nemáte kam spěchat, takže kdyby jsi ještě třeba ty tři roky počkala, vůbec nic se nestane
užijte si ještě ty volné chvíle, které máte jen a jen pro sebe.
jen pro upřesnění- to narušení soukromí jsem měla na mysli, co se týče tchána, ne miminka
díky za reakce…kdybychom bydleli ve svém, jdu do toho hned (tedy skoro hned- bylo by zvláštní jít si pro Bc. diplom s bubnem) ![]()
Já jsem v tomto ohledu ten racionální typ, takže mně bylo snad odjakživa zcela jasné, že dítě chci mít až poté, co si budu sama sebou jistá a finančně zabezpečená vlastním přičiněním. Trochu jsem si počkala: dlouhá studia, cestování, pobyty v zahraničí … a dítě jsem začala chtít až ve 36 letech. Teď je mi 38 let, čekám první (jedno zamklé těhu), jsme finančně zabezpečení, a zatím nelituju toho, že čekám dítě až tak pozdě. Ostatně žiju v zahraničí a tady je to běžné …
Ale každý je jiný, já asi nejsem typická ženská, protože pro mě je práce a sociální jistota dost důležitá. Já bych nezajištěná do dítěte asi nešla …
czech píše:
jen pro upřesnění- to narušení soukromí jsem měla na mysli, co se týče tchána, ne miminkadíky za reakce…kdybychom bydleli ve svém, jdu do toho hned (tedy skoro hned- bylo by zvláštní jít si pro Bc. diplom s bubnem)
no já jsem si pro Ing. diplom ani nedošla…den před tím nás propustili z porodnice a jelikož jsem byla po císaři, tak jsem se na to fakt necítila ![]()
ani to není tolik o tom zajištění - oba pracujeme, ale samozřejmě mám představu, že za pár let to bude lepší
u tchána bydlíme, protože je tu místo a baráček budeme stavět hned na vedlejší parcele, takže se to úplně nabízí tu bydlet… každopádně pro mě je fin. zajištění také velice důležité, jen jsem chtěla vědět nějaké názory na naši situaci
stále čekáme a čekáme na to, až budeme „dospělí“ a budeme mít rodinu (jsme spolu s nějakými i delšími „pauzami“ dá se říct od 14 let !!!!!!)
Klementýnka píše:
Já jsem v tomto ohledu ten racionální typ, takže mně bylo snad odjakživa zcela jasné, že dítě chci mít až poté, co si budu sama sebou jistá a finančně zabezpečená vlastním přičiněním. Trochu jsem si počkala: dlouhá studia, cestování, pobyty v zahraničí … a dítě jsem začala chtít až ve 36 letech. Teď je mi 38 let, čekám první (jedno zamklé těhu), jsme finančně zabezpečení, a zatím nelituju toho, že čekám dítě až tak pozdě. Ostatně žiju v zahraničí a tady je to běžné …Ale každý je jiný, já asi nejsem typická ženská, protože pro mě je práce a sociální jistota dost důležitá. Já bych nezajištěná do dítěte asi nešla …
Já bych do toho šla, na vaší situaci se mi nezdá nic tak závažného, aby dítě bylo na překážku… S tou kuchyní to je nepříjemné, ale příchodem dítěte se situace asi nezhorší, dítě s kuchyní nějak moc nesouvisí
Jedno dítě je velmi „skladné“ a dá se s ním zvládat ledacos. Finančně na tom asi nějak tragicky nebudete, když si chcete brát hypotéku ![]()
padzinka píše:czech píše:no já jsem si pro Ing. diplom ani nedošla…den před tím nás propustili z porodnice a jelikož jsem byla po císaři, tak jsem se na to fakt necítila
jen pro upřesnění- to narušení soukromí jsem měla na mysli, co se týče tchána, ne miminkadíky za reakce…kdybychom bydleli ve svém, jdu do toho hned (tedy skoro hned- bylo by zvláštní jít si pro Bc. diplom s bubnem)
BTW…Já si pro něj došla v 5 měsíci… ![]()
Taky ti moc rozumím. Já to měla od svých 19, ale v takových vlnách, jakože půl roku jsem o ničem jiném nemluvila. Pak jsem zase půl roku jen pařila
Každopádně ale myslím, že stavba baráčku je pěkná zabíračka, nejen co se financí týče, ale i zkouška vztahu. U nás to tak aspoň bylo, a to jsme „jen“ přestavovali byt. Já bych to tedy s miminkem asi nedala..mám ráda klídeček a pohodu pro tu naší cácorku. ![]()