Poradna porodní asistence
Bc. Vladimíra Toplaková
@Anna766 Vráťa (Vratislav) je jmenoval otec mé sestřenice
. Znám ho jen z fotek.
@Jannnča můj děda z matčiny strany byl Bohumil.Taky zemřel ještě když jsem byla předškolačka.
@cilam píše:
Nicméně, ačkoli se teď s netradičními/tradičními jmény roztrhl pytel, myslím si, že by se nastávající maminky, které se samy jmenují Hana, Petra, Lucie, Kateřinměly zamyslet i nad tím, co se jménem přinesou dítku do života za radost či starost.
Osobně mám příjmení, které když vyslovíte, může se psát asi šesti různými způsoby -..aj..,..ai..,..ay..,.. ei.., ey..,… a můžu vám říct, že celý život se představovat a hned po představení rovnou vysvětlovat, jak se to píše, je fakt pruda. Já se příjmení naštěstí do roka a do dne zbavím, ale ne tak všechny „Ellen s dvěma el“ Nováková, „Kristina obě i měkká Součková“ a podobné chuťovky… přemýšlejte nad tím, prosím
Zase Ellen to bude mit jednoduche, pokud se treba odstehuje do anglicky mluvici zeme, ale takovy Borivoj si to tam uzije…nebo se prejmenuje
Ja bych to tak nehrotila, ono blbe se da napsat jakekoliv jmeno…pamatuji si, jak jsem byla nekde s kamaradkou, co ma nemecke prijmeni - ona zvykla, ze ji to vsichni pisou blbe, se nenamahala s vysvetlovanim, vytahla obcanku, at si to opisou. Ja se svym relativne normalnim jmenem jsem ho rekla a napsali mi ho blbe…tak jsem zhodnotila, ze uz se nikdy obtezovat nebudu a tu obcanku vytahnu taky
Jo a ted jsem v zahranici a jmeno automaticky hlaskuji a ziju ![]()
@Anna766 měla jsem spolužáka Vratislava, jeho otec byl také Vratislav, jeho syn také ![]()
@marfra píše:
@lemanka my mame doma Vendelína (jediny kdo mel z jmena radost byla manzelova babi, protoze jako mlada mela lasku Vendelina, jmeno jsme rekli vsem az po porodu. Ted se nam libi klucici Metoděj a Benedikt a holcici Evelína, Josefína nebo Libuška (Libuše)
Taky se mi to jméno líbí. Ale podle mě pak v běžným životě sklouznete k Vendovi, ne? Nebo jak mu říkáte? Vendelínku?
@Izzz jj rikame mu od narozeni Vendo, babicky mu rikaji Venousku a Vendiku.ale kdyz neposloucha tak mu reknu Vendeline!
@lleennttiillkkaa jj to uz se nam parkrat stalo, ze nam nekdo rekl jeee vy mate Vasika a my neeee to je Vendelin
![]()
@marfra píše:
@Izzz jj rikame mu od narozeni Vendo, babicky mu rikaji Venousku a Vendiku.ale kdyz neposloucha tak mu reknu Vendeline!
Neuč ho, že je Vendelín nadávka, bude pak mít problém své jméno brát v té podobě, ve které se píše. Je potřeba dát najevo, že je to normální tvar jeho jména, který bude jednou všude uvádět. Vím o čem mluvím, dělala jsem cosi podobného a pak byly boje ![]()
@Amys ja to moc nepouzivam, jen kdyz na neho treba 3× zavolam Vendo a porad nic, tak pak uz zavolam Vendeline! Ale pouziji to fakt minimalne, jestli jednou za mesic…i to je moc. Vetsinou jen Vendo. Ale jinak jo, mas pravdu.
Tak pak nechápu, proč dávat Vendelína, když se mu tak vůbec neříká. Mě se to jméno moc líbí, ale připadá mi bohužel nepraktický vzhledem k podobě s Václavem.
@Izzz Taky si říkám… My jsme se báli, že se naší Evelíně bude říkat Evo, ale naštěstí se nás všichni nejdřív zeptají, jak jí říkáme my (Evelí, Eveluš) nebo rovnou volají celým - Evelínko.
@marfra píše:
@Amys ja to moc nepouzivam, jen kdyz na neho treba 3× zavolam Vendo a porad nic, tak pak uz zavolam Vendeline! Ale pouziji to fakt minimalne, jestli jednou za mesic…i to je moc. Vetsinou jen Vendo. Ale jinak jo, mas pravdu.
Jestli můžu poradit, tak ho včas používat začněte a v kladných situacích, ať si to nespojuje se špatnými zážitky. Já nechci psát, jak se syn jmenuje, bylo by to příliš silné vodítko, nemáme právě standardní jména, ale jde o to, že já mu furt říkala zdrobnělinou a když jsem potřebovala dát důraz, tak jsem nezdrobňovala (takže jinak to jméno používám od malička v nezměněné podobě, jen zdrobněle). No a po nástupu do školky nastal obrovský problém, když se učili podepisovat výkresy a pořád nemohl pochopit, proč se má psát na výkres jméno, který bere skoro jako nadávku (teda to samozřejmě přeháním, ale myšleno, že to měl spojeno s důrazem v různých situacích). Už je to dobré a srovnalo se to, ale dalo nám hodně práce napravovat chybu. Takže je potřeba odmalička ty děti učit na jejich jméno, řkat nejen zdrobněle, ale i občas celým jménem a v dobrém.
@Amys píše:
Jestli můžu poradit, tak ho včas používat začněte a v kladných situacích, ať si to nespojuje se špatnými zážitky. Já nechci psát, jak se syn jmenuje, bylo by to příliš silné vodítko, nemáme právě standardní jména, ale jde o to, že já mu furt říkala zdrobnělinou a když jsem potřebovala dát důraz, tak jsem nezdrobňovala (takže jinak to jméno používám od malička v nezměněné podobě, jen zdrobněle). No a po nástupu do školky nastal obrovský problém, když se učili podepisovat výkresy a pořád nemohl pochopit, proč se má psát na výkres jméno, který bere skoro jako nadávku (teda to samozřejmě přeháním, ale myšleno, že to měl spojeno s důrazem v různých situacích). Už je to dobré a srovnalo se to, ale dalo nám hodně práce napravovat chybu. Takže je potřeba odmalička ty děti učit na jejich jméno, řkat nejen zdrobněle, ale i občas celým jménem a v dobrém.
Souhlasím. Mně se moje jméno líbí, ale co mě to stálo let a nervů, než jsem se naučila, že normální podobou mě nikdo netrestá a zkrácenina končící na -ča už se v mém věku přestává hodit a vlastně ani nikoho nenapadne. ![]()
Ještě znám klučíka Dalimila - milý hošík, takže i jméno se mi líbí.