Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
Ahoj všem, potřebuju se vyzpovídat, nějak jsem ze všeho vyčerpaná, jsem dva týdny před porodem, mám devítiletého syna, akorát bydlíme vlastně od jeho narození u mojí mamky v paneláku, máme svůj pokoj a jeho tatínek s námi už není pět let, teď čekám mimco s přítelem novým, který koupil nový byt na hypotéku, ale ještě jsem se tam nenastěhovala se synem, tohle mě vlastně vrtá hlavou, jsem zvyklá v bytě kde žiju celý život a těžko se mi zvyká na jeho byt i když je úplně novej a pohodlnej, kluk by měl svůj pokoj i když spát se sám boji, s přítelem nám to klape, je celý den v práci je podnikatel, ale já asi nějak neumím vše zabalit a jít tam hned teď a být tam sama celý den, tady se občas s mamkou bavím a pomáháme si, je tedy v důchodu, tak by mě zajímalo jak to máte vy a jestli jste si zvykli u partnera rychle, nebo ne, taky bych to ráda střídala jako, že přes den budu u mamky a k večeru budu už s přítelem.
Jak to máme my? No já se svým mužem nejprve pár let chodila, potom jsme si pořídili společné bydlení, potom byla svatba a až potom přišly děti. Ty to bereš z uplně opačného konce. Osobně si to takhle nedovedu představit - chtít tvořit s někým rodinu, ale bydlet u maminky ![]()
@Popokatepetla píše:
Jak to máme my? No já se svým mužem nejprve pár let chodila, potom jsme si pořídili společné bydlení, potom byla svatba a až potom přišly děti. Ty to bereš z uplně opačného konce. Osobně si to takhle nedovedu představit - chtít tvořit s někým rodinu, ale bydlet u maminky
No asi tak, já tady nad tím přemýšlím co toto je zas za výplod, já jsem Teda v první tvé popisované části, ale do budoucna to vidím jasně stejně, taky si to nedovedu představit co popisuje zakladatelka. ![]()
Absolutně si nedovedu představit bydlet s mámou. Navíc s dítětem a v bytě v jednom pokoji
to už snad hůř vymyslet nejde. Odstěhovala bych se k partnerovi a začala s ním konečně žít jako rodina, když jste si ji pořídili. Jako který chlap ti tohle bude trpět?
S manželem jsem chodila a občas u něj přespala, pak nasledovalo společné bydlení, svatba a mimčo. Lidi se snažím nijak nesoudit, ale tohle je už na mě asi silná káva. Jak si to jako do budoucna představuješ?
Edit: přečetla jsem si to ještě jednou " s přítelem nám to klape, je celý den v práci, je podnikatel" uvědomuješ si, jak děsivě to zní?
Příspěvek upraven 21.04.20 v 17:43
@barbora21 píše:
Ahoj všem, potřebuju se vyzpovídat, nějak jsem ze všeho vyčerpaná, jsem dva týdny před porodem, mám devítiletého syna, akorát bydlíme vlastně od jeho narození u mojí mamky v paneláku, máme svůj pokoj a jeho tatínek s námi už není pět let, teď čekám mimco s přítelem novým, který koupil nový byt na hypotéku, ale ještě jsem se tam nenastěhovala se synem, tohle mě vlastně vrtá hlavou, jsem zvyklá v bytě kde žiju celý život a těžko se mi zvyká na jeho byt i když je úplně novej a pohodlnej, kluk by měl svůj pokoj i když spát se sám boji, s přítelem nám to klape, je celý den v práci je podnikatel, ale já asi nějak neumím vše zabalit a jít tam hned teď a být tam sama celý den, tady se občas s mamkou bavím a pomáháme si, je tedy v důchodu, tak by mě zajímalo jak to máte vy a jestli jste si zvykli u partnera rychle, nebo ne, taky bych to ráda střídala jako, že přes den budu u mamky a k večeru budu už s přítelem.
Protože jsem s ním žila i před tím, než jsem povila dítě a mámu 10 let nemám, tak jsem neměla problém s ním žít i s dítětem. Nedovedu si představit zůstat bydlet s mámou, když mám vlastní rodinu. Měla bys žít s chlapem a mámu občas navštívit. Ne naopak.
Proč bych nemohla být u rodičů, když je chlap v práci? Nepíšu, že tam nepůjdu, píšu že to budu stridat, proč se tady hned soudí? Asi mám trpělivého chlapa.
Divim se priteli, ze takovy vztah chce. Jako pres den s 2 detma v pokojicku u mamky a vecer k chlapovi? Kdyby takovy navrh dal chlap zene, byl by to mamanek a kazda by od nej dala ruce pryc. Jinak syn ma 9 a od jeho narozeni bydlite u mamky a s tatinkem kluka nejsi 5 let takze ty prvni 4 roky jste bydleli vsichni 3 v pokojicku? Nebo jsi taky za nim chodila jen o vecerech?
@barbora21 píše:
Proč bych nemohla být u rodičů, když je chlap v práci? Nepíšu, že tam nepůjdu, píšu že to budu stridat, proč se tady hned soudí? Asi mám trpělivého chlapa.
A kdy budeš uklízet, vařit a tak? To jako nevydržíš den bez mámy? ![]()
@barbora21 píše:
Proč bych nemohla být u rodičů, když je chlap v práci? Nepíšu, že tam nepůjdu, píšu že to budu stridat, proč se tady hned soudí? Asi mám trpělivého chlapa.
Dělat si můžeš, co chceš - jsi dospělá. Když to vezmu prakticky - to budeš mít všechmo dvakrát? A druhá věc. Jako mít chlapa, co má doma u maminky a naše společné bydlení pro nrj není domov to by mě ale sakra bolelo a mrzelo
@Russet
Nebudu denně u mámy, syn je tu rád, máma mě tu nedrží a každá to máme jinak…
Jsi takovej mamánek v sukních
Divím se, že přítel na takové „soužití“ přistoupil.
Nějak to nechápu budeš bydlet u ubou? Nebo se přestěhuješ a k mámě chodit na návštěvu? Pokud takto tak je to v pořádku nikdo ti tady nemůže říkat jak často a dlouho máš být na návštěvě. Ale doma bys měla mít u přítele.
@barbora21 píše:
@Russet
Nebudu denně u mámy, syn je tu rád, máma mě tu nedrží a každá to máme jinak…
Tak se neptej, chceš to tak, dělej to tak.
Patřím mezi ty, které s partnerem koupily byt a vybudovaly si domov. A občas mě to tu dokáže docela dost zaměstnat.