Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Stojím na křižovatce....co dál?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
21.1.19 14:56
- Citovat
- Upravit
21.1.19 14:59
Vím, že je to pro tebe strašně těžký, ale v tuhle chvíli bych se přemohla a řekla mu, že tedy souhlasím. Zároveň bych ho požádala, abyste si rozdělili večery abys i ty mohla společensky žít a scházet se s muži a kamarádkami. Vzhledem k tomu, že už tě nechce mu to jistě nebude vadit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.1.19 15:01
Napadla mě snad jen jediná odpověď, která by mu mohla smazat z obličeje úsměv z úspěšné dohody ohledně vašeho manželství. „A jak to budeme dělat, až si sem přivedu muže na rande? To si s ním otevřu víno, rozdáme si to na sedačce, zatímco ty se odklidíš do ložnice? Tak bez sexu nebudu, to je ti snad jasný, ne?“
Třeba by mu docvaklo, jak dokonalý je ten jeho plán, který přednesl. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.1.19 15:05
@Anonymní píše:
Moc děkuji všem za reakce. Jak píšete, je to pro mě velmi těžké, ty roky nejdou jen tak vymazat, lásku jen tak vypnout a člověk neustále myslí na minulost, na to jaký byl a nechce se vám věřit, že by se mohl tak změnit, že je to skutečně konečná, že to klidně zahodí bez jediného poctivého pokusu to dát znovu dohromady. Chápu to v případech, kdy se lidi nenávidí, nemůžu se ani vystát, ale u nás to tak není a pořád mám pocit, že i teď v této krizi máme víc, než mnohé páry v dlouhodobých vztazích. Mám pocit, že by bylo na čem stavět, ale on mi nedává žádnou naději. Neustále mně mate tím, jak je ke mně milý a jak dělá plány do budoucna, třeba ty dovolené, nebo že s námi zůstane ještě pár let, než dítě bude větší a nechce se mi uvěřit, že i jemu by to zato stálo, kdyby už ke mně nic necítil. Na druhé straně si říkám, že když už mi řekl takové věci, tak si to asi už dobře promyslel, že by mi nehodil takovou bombu na hlavu, kdyby tam ještě viděl nějakou naději. Hodně mi tady radíte si někoho najít, ale já na to nemám ani pomyšlení, neumím si zatím představit ve svém životě nikoho jiného ani ve své posteli. Nic mi to bez hlubokého vztahu a lásky neříká. Neumím si zatím představit, že bych ještě mohla být v životě s někým jiným šťastná. Jediné, čemu se přikláním, je to (jak tady někdo napsal), že než tohle, tak raději nic. Jediné, čeho se bojím, že tím, že to ukončím, možná zavřu dvířka s tou poslední skulinkou a že si v budoucnu budu vyčítat, že možná, kdybych ještě chvilku počkala, tak…..no možná to některé znáte…
Naprosto souhlasím s tím, že nemá cenu se nutit do nějakého vztahu když na to nejsi připravena. Naopak, zůstat nějakou dobu sama, odžít si to, smířit se s tím, to je možná v tuto chvíli nejlepší. S čím nesouhlasím je, že si budeš vyčítat, že jsi zavřela vrátka a kvůli tomu už to třeba nespravite. Ty víš, že to tak není, ale chápu tě, taky jsem to tak měla a proto už vím, že je to totální nesmysl.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.1.19 15:26
Pokud přistoupíš na ten vyčůraný plán, jehož důvodem není zbytek lásky k tobě, ale jeho lenost cokoliv řešit, tak mu řekni, že pokud sem bude docházet, tak za dítětem, neexistuje praní, vaření atd. A na tu dobu bych načesala a nastrojila a odkráčela s tajuplným výrazem. I kdybych měla být hodinu v nákupáku, tak by mi to za to stálo.
Je vyčůraný jak díra ve sněhu!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.1.19 15:30
@Anonymní píše:
Dobrý den, maminky…ráda bych Vás poprosila o radu v této situaci. Manžel po 17ti letech manželství řekl, že už mě nemiluje a neumí si představit, že by mě ještě někdy mohl milovat. Jeho představa je taková, že z domova odcházet nechce kvůli dítěti a ani se rozvádět, nicméně si bude žít vlastní život a se mnou jako ženou již nic nechce mít, ale chce, abychom fungovali jako rodina. Pár dní v týdnu bude sám a pár dní u nás doma, dovolené atd. Celé toto je vyústěním víc než rok trvající krize, kdy měl a nejspíš ještě má milenku a rozhodoval se, jestli to s námi ještě zkusí, nebo odejde. Přesto, že jsem velmi bojovala o záchranu vztahu, tak se rozhodl, že to mezi námi nemá cenu. Když jsme doma, je milý a slušný, hodně času trávíme společně a myslím, že je nám vcelku hezky, ale jinak spíme odděleně a jede si svoji lajnu bez ohledu na mně. Mně ještě pořád na něm hodně záleží a pořád se nedokážu zbavit naděje, že by to ještě mohlo jít. Nicméně představa takového života bez lásky a představa volného vztahu, kdy bude s jinou ženou a já budu doma doufat, vyvolává ve mně úplné zoufalství, ale také to zatím nedokážu rozetnout. Chtěla bych se zeptat, jestli se někomu stalo, že i když už padaly ve vtahu takto silné slova, tak se vám nakonec povedlo vztah zachránit. Jestli se dle vašeho názoru může stát, že když budeme jako „rodina“ žit takto ještě nějakou dobu, může začít časem chtít na vztahu zapracovat a zkusit to znovu. Nebo je to dle vašeho názoru totálně konečná. Jaké jsou vaše zkušenosti?
V podstatě přímou zkušenost nemám, nicméně moje velmi dobrá kamarádka to takto měla. Tam nebyla primární příčina milenka, ale to, že se manžel zahleděl do toho svého individuálního života a milenka přišla až posléze Kámoška má takovou buldočí povahu, dělala možné i nemožné pro záchranu manželství, nicméně i jí časem došla energie a to jejich manželství běželo už takovým samospádem. Několik let. Nakonec to dopadlo tak, že se stejně rozvedli, akorát kamarádka takhle zbytečně v tom „vegetativním“ vztahu strávila 6 let, přičemž už mohla být dávno šťastná s někým, kdo by o ní opravdu stál. Myslím, že tvůj příběh dopadne stejně, nehledě na to, že je téměř jako „přes kopírák“. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
21.1.19 15:37
Ano, přesně, slovo „vegetativní“ dokonale vystihuje čas, který v tom manželově „volném“ manželství procmrndáš. Je to škoda, ty roky ti nikdo nevrátí.
- Citovat
- Upravit
21.1.19 15:38
@Russet píše:
Pokud přistoupíš na ten vyčůraný plán, jehož důvodem není zbytek lásky k tobě, ale jeho lenost cokoliv řešit, tak mu řekni, že pokud sem bude docházet, tak za dítětem, neexistuje praní, vaření atd. A na tu dobu bych načesala a nastrojila a odkráčela s tajuplným výrazem. I kdybych měla být hodinu v nákupáku, tak by mi to za to stálo.Je vyčůraný jak díra ve sněhu!
A co ji pomuze odejit nacesana s tajuplnym vyrazem kdyz ona je mu stejne jedno?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
21.1.19 15:39
Kamaradka takhle cekala dva roky.po dvou letech se manzilek vratil domu(jeho milena ho opustila).a co myslis,za par mesicu si nasel jinou milenu a k te se hned nastěhoval.kamoska ztratiladva roky.uz mohla mít davno vse vyresene a posunout se v zivote dal.
- Citovat
- Upravit
21.1.19 16:10
Asi klasický problém v posteli… Nelíbíš se mu už? nepřitahuješ ho? potřebuje k vzrušení něco speciálního?
Jinak funguje, máte se dobře, ublížit Ti a dětem nechce… jen mu něco nevyhovuje v posteli, vášni apod., tak si jinde našel to, co mu chybí - zkus to zjistit, třeba Ti to pomůže všechno pochopit a analyzovat situaci a tím najít řešení
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.1.19 16:21
@zudina píše:
A co ji pomuze odejit nacesana s tajuplnym vyrazem kdyz ona je mu stejne jedno?
Je to blbý, ale v tuhle jediný možný způsob jak zjistit, jestli o ní má ještě zájem. Jestli to má bouchnout a nechce jí, tak to bouchne tak jako tak. Oni si panáčkové někteří myslí, že pak bude ženská sedět sama doma a čumět do zdi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
21.1.19 16:58
Celý ten čas jsem se skutečně snažila dát mu prostor, aby si mohl rozmyslet, jestli chce ve vztahu pokračovat. Dlouho jsem o nevěře vůbec nemluvila, nevyčítala, věnovala jsem se vlastním věcem (sportu, kamarádkám, dítěti….), snažila jsem se být nad věci, ale moc mi to nešlo a ten energetický tlak a očekávání z mé strany byly asi přesto všechno cítit. Dokud jsem s ním, tak se nedokážu citově odříznut a přestat toužit po tom, aby byl zase mým partnerem. Nedokážu se přestat cítit jako jeho manželka, neuvařit mu, když vím, že přijde večer unavený z práce, nebo nevyprat, když už peru i nám. Nedokážu být ta „potvora“, jak se radí v mnoha diskuzích . Taky mi to nepřijde fér, když on nadále posílá na účet peníze a to částku nemalou, zatím je v těchto věcech velice velkorysý a stará se o nás. Možná vám přijdu za „blku“, ale já jsem věci nechtěla hrotit a uchylovat se k rychlým řešením, vyhánět ho svojí uraženou pýchou, rodina má pro mě obrovskou hodnotu a tak jsem si říkala, že stojí za to bojovat a možná i skousnout kus své hrdosti. Mé manželství se nedostalo do krize bez mého přičinění, velice dobře vím, že i já mam na tom svůj podíl a proto jsem se snažila věci napravit a dát mu to, co jsem si myslela, že mu chybělo a proto to hledal u jiné ženy. Nemyslím, že můj manžel hledal lepší sex, ten myslím, že u nás fungoval, spíše duševní souznění.
- Citovat
- Upravit
21.1.19 17:10
@Anonymní píše:
Celý ten čas jsem se skutečně snažila dát mu prostor, aby si mohl rozmyslet, jestli chce ve vztahu pokračovat. Dlouho jsem o nevěře vůbec nemluvila, nevyčítala, věnovala jsem se vlastním věcem (sportu, kamarádkám, dítěti….), snažila jsem se být nad věci, ale moc mi to nešlo a ten energetický tlak a očekávání z mé strany byly asi přesto všechno cítit. Dokud jsem s ním, tak se nedokážu citově odříznut a přestat toužit po tom, aby byl zase mým partnerem. Nedokážu se přestat cítit jako jeho manželka, neuvařit mu, když vím, že přijde večer unavený z práce, nebo nevyprat, když už peru i nám. Nedokážu být ta „potvora“, jak se radí v mnoha diskuzích . Taky mi to nepřijde fér, když on nadále posílá na účet peníze a to částku nemalou, zatím je v těchto věcech velice velkorysý a stará se o nás. Možná vám přijdu za „blku“, ale já jsem věci nechtěla hrotit a uchylovat se k rychlým řešením, vyhánět ho svojí uraženou pýchou, rodina má pro mě obrovskou hodnotu a tak jsem si říkala, že stojí za to bojovat a možná i skousnout kus své hrdosti. Mé manželství se nedostalo do krize bez mého přičinění, velice dobře vím, že i já mam na tom svůj podíl a proto jsem se snažila věci napravit a dát mu to, co jsem si myslela, že mu chybělo a proto to hledal u jiné ženy. Nemyslím, že můj manžel hledal lepší sex, ten myslím, že u nás fungoval, spíše duševní souznění.
Tak proč na tu hru nepřistoupit? Bez to jako čas i pro tebe, aby jsi měla čas hledat a zachovala jsi si jistotu. Využij ten zbytek vztahu stejně jako on.
- ono to bude pro něj opravdu něco jiného až bude vědět, že jdeš na rande…
- nemusíš brát toho prvního, dej si čas, užívej si to …
Nikde není napsáno jak to skončí, můžete za čas zjistit, že k sobě patříte, stejně jako sama můžeš zjistit, že je na světě někdo s kým ti bude líp… a nakonec to budeš ty „volný“ vztah nebude chtít ukončit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.1.19 17:21
@zudina píše:
A co ji pomuze odejit nacesana s tajuplnym vyrazem kdyz ona je mu stejne jedno?
Tak lepší než čekat, až vysype špinavé prádlo a sedne si ke stolu, cože bude k večeři.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Už jsi čekala rok. To je hraniční doba. Kdesi jsem četla, že si má žena v této situaci stanovit nějaký termín a pokud se to do tohoto termínu nevyřeší a chlap nedostane rozum, tak to má ukončit chirurgickým řezem. Já jsem si tenkrát ten termín dala, odstěhovala se a když jsem se konečně po těch měsících pláče a smutku nadechla a usmála, manžel přilezl. Sice jsme to nějak zalepili a funguje to, ale už to ve mě navždycky zůstane. Ten vztah je zkaženej a ani s velkým odstupem nedokážu posoudit, jestli to stálo za to nebo ne. Není to vlastně žádná rada, jen zkušenost.