Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Stojím na křižovatce....co dál?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
22.1.19 08:31
Byla jsem na tom podobně. 16 let ve vztahu, z toho 6 let v manžeství a čtyřleté děcko…a pak manžel prohlásil, že našel sám sebe a konečně si uvědomil, že mě po celou dobu miloval pouze „povrchově“…tedy moji tělesnou schránku. Vydržela jsem ještě rok, po který jsem se snažila dát vztah opět do pořádku. Teď už vím, že jsem jen kopala hrobeček své sebeúctě a on jen čekal, kdy mě v něm bude moci pohřbít a zahrabat. Stávala se ze mně troska se sebevědomím v nulových hodnotách a on si byl mnou stoprocentně jistý. Odešla jsem po tom, co jsem našla jeho milenku ve své posteli. Rozvod byl hrozný, dělal mi neskutečné peklo téměř dva roky a to právě přes děcko, které původně vůbec nechtěl.
Už je to téměř rok, co jsem potkala svého prince. Slíbil, že mi udělá ze života pohádku a slib statečně plní. Nelituji ničeho, co se v minulosti stalo… Vlastně jen možná toho, že jsem promarnila celý rok čekáním na to, až bude lépe…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.1.19 08:37
@terina.kubik píše:
Byla jsem na tom podobně. 16 let ve vztahu, z toho 6 let v manžeství a čtyřleté děcko…a pak manžel prohlásil, že našel sám sebe a konečně si uvědomil, že mě po celou dobu miloval pouze „povrchově“…tedy moji tělesnou schránku. Vydržela jsem ještě rok, po který jsem se snažila dát vztah opět do pořádku. Teď už vím, že jsem jen kopala hrobeček své sebeúctě a on jen čekal, kdy mě v něm bude moci pohřbít a zahrabat. Stávala se ze mně troska se sebevědomím v nulových hodnotách a on si byl mnou stoprocentně jistý. Odešla jsem po tom, co jsem našla jeho milenku ve své posteli. Rozvod byl hrozný, dělal mi neskutečné peklo téměř dva roky a to právě přes děcko, které původně vůbec nechtěl.
Už je to téměř rok, co jsem potkala svého prince. Slíbil, že mi udělá ze života pohádku a slib statečně plní. Nelituji ničeho, co se v minulosti stalo… Vlastně jen možná toho, že jsem promarnila celý rok čekáním na to, až bude lépe…
možná se prostě všechno jen stalo tak, jak to mělo být. Všechno má na jednu stranu svůj čas. Kdybyste manžela opustila o rok dřív, třeba byste nepoznala toho svého osudového 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.1.19 08:46
@hopsalka
Mám stejný názor…vše se děje za nějakým účelem a časem vyjde najevo, proč to tak mělo být. Tenkrát bychom se těžko poznali, neboť on žil ve šťastném vztahu. V době mého odchodu z manželství mu zemřela přítelkyně a on zůstal sám s děckem. Poznali jsme se až po dvou letech, když jsme se oba vylízali z ran osudu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.1.19 14:00
Smekám klobouk před každým, kdo si to dokázal odžít, nezatrpknul, odpustil druhým, ale hlavně sobě, udělal tlustou čáru a žije dál spokojený život…protože jak spíval Freddie „show must go on“, tak hlavně se z toho nepos… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
