Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj holky, s přítelem se už 2roky snažíme o mimi ale já mám úplně šílený strach z porodu.Miminko chci ale chtěla jsem se Vás zeptat jestli to je normální.Taky jste se před prvním těhotenstvím tak strašně báli porodu?Díky
Dnes jsem četla moc zajímavý článek: http://www.rodina.cz/clanek7718.htm
Strach nebyl, těšila jsem se na nový zážitek.
ahoj já než jsem otěhotněla tak jsem se porodu taky bála,ale jakmile jsme otěhotněla tak to pominulo,ze snů se mi zdá jen jak rodím s úsměvem na tváři atd. Až si někdy říkám jestli nejsem divná,ale na druhou stranu čeho se mám bát
když vlastně nevím co mě čeká,nevím jaká je to bolest a nedokážu si to ani představit
říkám si ,že to nic tak hroznýho není,jinak by neměli maminky dvě a více dětí ( ale nevím jestli tohle heslo povedu po porodu
)
Myslim, ze se kazda bojime, je to normalni.
Nemas se ceho bat, prochazka ruzovou zahradou to neni, ale vsechny jsme to zvladly, tak ty take. Ja jsem strasny posera, bolesti se bojim jako cert, napr. u zubare si nenecham do pusy sahnout bez injekce, i kdyz jde o pidi kaz. Takze kdyz jsem to zvladla ja, tak to musi zvladnout uplne kazda a levou zadni. Dokonce se tesim, az zase otehotnim a strihnu si to znova.
Tak se neboj a tes se na miminko.
taky jsem se bála, jak to bude bolet a tak, a že bych nějak hysteričila to ne, hlavně jsem se těšila až to budu mít za sebou a konečně pochovám svojí holčičku
Já se na porod teda hrozně těšila
, strach jsem vůůbec neměla…
Ale určitě se to liší u každého je to jinak. Okolo sebe znám spooousty, které měli až panickou hrůzu z toho porodu, ale zvládli to.
Neboooj, užívej si bříško a těš se na prcka
!
Ještě dodám, že návštěva zubaře je pro mě mnohem horší zážitek než porod. Stejně tak můj neposlušný žlučník bolí mnohem víc.
Jinak pro ilustraci dodám, že jsem rodila 2,5h, z toho asi hodinu to bolelo, jsem celkem dost štíhlá, žádná Věstinická Venuše s širokými boky, které by zaručovali snadný porod, prvorodička. Velká část porodu je v hlavě, strach člověka jen sevře a to doslova ![]()
Egie píše:
Ahoj holky, s přítelem se už 2roky snažíme o mimi ale já mám úplně šílený strach z porodu.Miminko chci ale chtěla jsem se Vás zeptat jestli to je normální.Taky jste se před prvním těhotenstvím tak strašně báli porodu?Díky
Moje mamka, jako prevenci časného otěhotnění, mě „krmila“ skoro až hororovým vyprávěním svých vlastních porodů. Zabralo to, fakt jsem si dávala bacha, abych neotěhotněla, ale když už jsem dítě chtěla, tak jsem se fakt moc bála. No co, zvládli to jiné, zvládnu to taky. Když jsem se občas bavila s kolegyněmi v práci,tak ty mě naopak uklidňovali, že se to dá zvládnout. No, ještě aby ne, vždyť bychom vymřeli
Strach jsem měla ještě v prvním trimestru, ale pak se obavy rozplynuli a já se jen těšila,až to budu mít za sebou a miminko budu držet v ruce. No a porod byl tedy vyčerpávající, hned po porodu jsem se dušovala, že jsem tam byla naposled, ale dnes už opět závidím těhulkám a strašně bych chtěla těhulkovat znova. Vlastně bych chtěla těhotnět snad po zbytek života a klidně i s těmi porody, protože je to ten nejsilnější zážitek mého života, strašně jsem si to užila, Lukášek mě naprosto pohltil a strašně bych chtěla krom něho milovat ještě spoustu dalších svých dětí
![]()
Egie, jak píše Čičinka, velká část porodu je v hlavě. Já měla problém s tím, že se spíš bojím různých zásahů při porodu a narušování jeho přirozeného procesu, tak jsem to vyřešila tak, že jsem si vybrala porodnici, kde mi umožněj rodit tak jak potřebuju a podle přírody. Rodit budu už za několik týdnů a těším se, bolesti se nebojím, vím, že to zvládnu a ty určitě také. Je dobré si ujasnit jak chceš porodit a pak si za tím jít. Hodně štěstí přeju
TAK U MĚ TO NEBYL VYLOŽENĚ STRACH..ALE ZVLÁŠTNÍ POCITY-JAKÉ TO BUDE,JAK TO ZVLÁDNU A TAK.. MNO A TED JE TO ZA MNOU A ZAS AŽ TAK HROZNÉ TO NEBYLO
NA BOLESTI ZAPOMENEŠ OKAMŽITĚ JAK MALOU UVIDÍŠ ![]()
Já se nebála,spíš sem měla strach o malého.Nakonec to dopadno šíleně,ale at je porod jakejkoliv tak ten uzlíček je tak užasnej že zapomeneš na vše ![]()
Mě to čeká za pár týdnů po druhé. Řeknu to asi tak, můj první porod byl vyvolávaný a stejně byl hezký. Sice to bolí, ale každá ženská tu bolest přetrpí a vydrží, když ne- existují metody na utišení bolestí. Věř, že na konci, když ze mě vyšel ten maličký človíček jsem byla nejšťastnější na světě, ani jsem nemohla věřit svým očím. Teď už se ani nijak nestresuji, prostě vím co mě čeká a na konci budu mít své druhé miminko v náručí a opět se sním budu moct přivítat. Na tento okamžik se už moc těším.
já jsem se porodu bála hrozně, ale jak už tu někdo psal, jak jsem otěhotněla, tak to pominulo a těšila jsem se na miminko ![]()
A hlavně když ti mimi po porodu položí na prsa, tak je to nejhezčí na světě
![]()
poprve jsem si to představovala daleko horší než to pak bylo. ![]()
Podruhé jsem nadávala až to hezký nebylo, ale teď už si nevzpomínám proč.
Klidně bych rodila potřetí.
Mám taky pocit, že je to nejvíc v hlavě, věřit sobě i miminku a hotovo ![]()
ted jsem si přečetla o porodu hlásím manželovi - a on mně říká na co to čteš už víš jaký to je bylo to tak hrozný, vždyt to byla sranda ![]()
No musím říct, že já porodní bolesti takový ty na hekárně si odbyla doma začlo to ve 14 hodin a do 18ti hodin jsem byla doma s tím, že mně sem tam píchlo v břichu a pak to přešlo. Ale pak sem věděla, že je zle a musíme jest.
A dojeli jsme v 19 hodin a to už byla katastrofa nic mně nedaly a v 20 35 se malá narodila. No a co vím, že jsem furt říkala at mně neco dají proti bolesti furt dokola jak člověk byl bezradnej co má dělat aby už to měl za s sebou.
No a jako porodu se bojím jak to zase zvládnu, ale zas ta touha je větší mít o jedno dítko víc takže plánujeme koncem roku miminko ![]()