Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Strach z porodu a těhotenství
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
22.10.16 19:39
@misicka45 píše:
Mam strach z těhotenství a porodu ne ze snažení napsala jsem to spatně to se omlouvamco když neudu k použití budu zvracet a uplně to všechno nejhorsi…:(
To ti nikdo nezaručí, že si to těhotenství neprotrpíš. Holt je to risk, ale na konci čeká krásná odměna
Mám kamarádku, co po porodu naříkala, jak to byla hrůza a jak trpěla a že má trauma… uběhlo pár měsíců a úplně obrátila - najednou by si to chtěla prožít znovu a ten zrod miminka byl tak krásný okamžik… 
ženské mají tendenci zapomínat na to špatné 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.10.16 19:46
@Lily Evans píše:
já jsem blila do pátýho měsíce, kvůli žlučníku (o kterým jsem do tý doby nevěděla že mám) se pořádně nenajím, nejdřív hrozil potrat, teď zas předčasnej porod, čas od času pro zpestření někde zkolabuju nebo upadnu, poležím si v nemocnici (bezva kratochvíle), břicho mám sice mrňavý, ale i tak mě bolí záda jako prase, z prstů mám klobásky, nemůžu dělat nic z toho na co jsem byla zvyklá a je to celý úplně kolosálně na ho*no a vůbec nevim co se na tom komu líbí. ALE - dítě jsem moc chtěla, a tak mi za to stojí. A o tom to je
Teď jsi autorku určitě přesvědčila, aby překonala strach. Ale souhlasím, vůbec to není tak růžové, jak se všude píše a říká. Já jsem se poprvé těšila a byla jsem nemile překvapena, jak je to náročné. Do druhého se mi nechtělo, když jsem věděla, co všechno se může zvrtnout. No ale co…vyměnila jsem gynekologa a věřím, že mě a malé ohlídá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.10.16 19:49
Neměj strach, všechno to určitě skvěle zvládneš!! 
Když jsem zjistila že jsem těhotná, také jsem se bála pro mě neznámé situace, jak budu vypadat s břichem, tak zvládat práci při těhotenství a následně s dítětem, jestli se zvládnu starat o novorozeně, jestli dítě opravdu chci a plno dalších obav. Nejvíce jsem se v podstatě celé těhotenství děsila přirozeného porodu, a nakonec to dopadlo neočekávaným dřívějším císařákem.
Neměj strach, každá to zvládla.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.10.16 19:51
Já tedy ohledně porodu radu nedám (33tt teprve), krom toho, co už tady zaznělo- přežily to generace žen přede mnou, přežiju to i já. Nemůže to být zas tak hrozný, jinak by už lidstvo vymřelo 
Co se týče těhotenství, klepu na dřevo, je pohodové. První trimestr nevolnosti, ale dalo se to, teď zas žáha. Ale mám takovou radost, že budu máma, že je prcek v pořádku (ťuk ťuk) apod., že je mi to fuk. A jak se miminko ve mně začalo hýbat, byl to tak krásný pocit, že všechno nepohodlí bylo zapomenuto
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
22.10.16 20:04
@misicka45 ja třeba měla těhotenské deprese a pokud budu chtít ještě další dítě, tak tak nějak vím, že to bude hrůza to těhotenství, ale pak to stojí za to 
- Citovat
- Upravit
22.10.16 20:07
@misicka45 Zdravim a uplne te chapu. Myslim si, ze obavy a strach jsou uplne normalni. Clovek se obava, jestli snazeni pujde, hrozne si preje, aby to vyslo, ale vi, ze bude nasledovat tehotenstvi a nevi jake bude a pak i porod. Je to cele nezname, tak je prirozene, ze se michaji ruzne emoce.
Ja mela nejdriv z porodu az panickou hruzu, kdyz se mi poprve opozdila menzes, hrozne jsem doufala ze to vyjde ale udelalo se mi soucasne az fyzicky spatne, ze ve mne uz je mimi a budu ho muset porodit. Podle me to muselo castecne blokovat otehotneni. Tak jsem zacala badat a a zkoumat svoji dusicku a vypadalo na me par kostlivcu z minulosti, tak jsem si je zpracovala a je to mnohem, mnohem lepsi. Ale je mozne, ze az otehotnim, zase se ten kostlivec ozve, ale ja si verim v tom, ze to zas nejak zpracuju.
Ano, miliony zen jsou tehotne a rodi, ale taky zalezi jak. Nacetla jsem si spousty zazitku o tehotenstvi a porodu, osklive i krasne. A verim v to, ze jaky si to udelam, takovy to budu mit. Ze psychikou jde ovlivnit hodne. Takze to beru jako bonus, ze jsem na sobe zapracovala a odvedla kus prace, nez tehu prislo - porad se snazime, o prvni. Miminko si moc moc preju.
Drzim ti palce, at si najdes svou cestu, nepodcenuj sve pocity a dej na svou intuici. Tohle se mi vyplaci uplne neuveritelne
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.10.16 20:25
To jaký budeš mít těhotenství stejně dopředu neovlivnis, tak se tím teď zbytečně nenervuj. Ženský jsou stavěny na to, aby to zvládly. Ja měla těhotenství docela priserny, několikaměsíční bliti, hrozící predcasnej porod. Od začátku na neschopence, klidovej režim, takže mi to neutikalo. Co se porodu týče, bála jsem se císaře, z toho jsem měla panickou hrůzu. 
Chtěla jsem rodit normálně, smirena s tim, ze to bude bolet jako prase, ze si to ani neumím představit, ale hlavně ať se nic nezvrtne a prcek je v pořádku. Ke konci jsem chytala naprostou paniku, do čeho jsem se to pustila, ze se určitě nezvladnu postarat, dítě bude mít chudák naprosto neschopnou matku a určitě mi ho úřady odeberou A hlavně to bylo nekonečný teseni se a očekávání, jak bude vypadat, ze se s nim konečně pomazlim. Malymu jsou tři měsíce, nakonec jsem se bohuzel nevyhla akutnimu cisari, ale ta úleva, ze je tady a je zdravej. Na to nejhorsi z tehotenstvi jsem zapomnela. Ono to netrvá vecne a jednou to prostě skončí. A ten výsledek za to všechno prostě stojí! Miluju to moje urvany a nespavy mládě nade vsechno A třeba na sobě kromě rostoucího břicha těhotenství pomalu ani nepoznas.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.10.16 20:30
@misicka45 Já se těhotenství i porodu bala strašně moc, ale zároveň jsem miminko moc chtěla a těšila se na něj 
… Nečetla jsem žádné deníčky o porodu, znám se a vím, že by mě to jen vyděsilo, nechala jsem tomu volný průběh. Těhotenství bylo v mezích možností docela fajn, až na nejaké menší bolesti (zad, břicha),a ke konci už mi dělalo problém i ujít větší vzdalenost.No,větší…téměř jakoukoliv. 
.A porod? Stál za to , ve všech ohledech, ale myslím, že byl vlastně typický bezproblémový a dokonce rychlý porod. Jako hned po porodu jsem si říkala, že znova to už nedám, ale teď vím, že ano, že to miminko za to stojí a dala bych si to klidne znova
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.10.16 21:00
Já mám taky panickou hrůzu z císaře a to tak, že opravdu šílenou 
mám v sobě prostě blok a děsí mě představa jakéhokoliv řezání do těla, byť pod narkózou… tak se modlím a doufám, že to půjde přirozeně, radši si to odtrpím, než aby mi museli rozřezávat břicho 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
22.10.16 21:00
@misicka45 Ahoj, já jsem měla plánovaného císaře a pročetla jsem celý internet, jaké to je. A nakonec… v porovnání s očekáváním, pohodička (a to jsem měla ještě i nějaké komplikace, protože jsem musela ředit krev). Mimčo za to stojí!
- Citovat
- Upravit
22.10.16 21:05
@misicka45 no bála jsem se a sakra hodně, 4× jsem potratila, takže strach byl ze všeho. Nakonec vše dobře dopadlo, rodila jsem akutním císařem a mám miminko. Všechno to trápení atd stálo za to. Proležené těhotenství na lécích, otoky po porodu, vysoký tlak. Neměnila bych. No a zvracela jsem pro změnu od 22 týdne třebas i na gyndě do koše
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.10.16 21:12
@Tris123 Chápu. Bala jsem se toho cely těhotenství. Ja teda vždy měla strach z jakýkoli operace, protože jsem se hrozila toho, ze se určitě během toho probudím a budou me řezat zaživa. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.10.16 21:16
@Tris123 chápu Tě, já zas měla panickou hrůzu z toho, že nezvládnu přirozený porod, že se tam miminko zašprcne a umře. Každá máme něco 
. Na císaře jsem se těšila a smála jsem se ještě při usínání na sále
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.10.16 21:22
@citlivaduse píše:
@Tris123 Chápu. Bala jsem se toho cely těhotenství. Ja teda vždy měla strach z jakýkoli operace, protože jsem se hrozila toho, ze se určitě během toho probudím a budou me řezat zaživa.
Já jsem taky takový magor, tyhle představy mám též přitom je dost nepravděpodobné, že bych za celý život nemusela na žádnou operaci, takže se tomu strachu jednou budu muset postavit
@Ginuš tak to tě obdivuji, já bych asi taky šla na celkovou narkózu, neumím si představit, že bych u toho měla být vzhůru a slyšet cinkat to náčiní apod…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.10.16 21:26
Ahojky.. Já jsem se na těhotenství hrozně těšila a porodu jsem se strašně bála… Mateřství jsem se začala bát až v těhotenství, teda hlavně toho jak se postarám o miminko Nakonec to moje vytoužené těhotenství bylo strašně těžké a náročné.. Porod byl komplikovanější, ale stálo to za to A teď vím, že do toho půjdu určitě časem znovu..
Příspěvek upraven 22.10.16 v 21:26
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
