Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jsem těhotná, máme dům na hypotéku - bojím se, jak to budeme zvlá
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
20.1.21 13:47
Promiň mi, nechci být zlá, ale teď už je trochou pozdě. Měli jste se nejdřív zajistit finančně, měla sis něco odpracovat, abys měla nárok na mateřskou a pak teprve řešit dite. Nehledě na to, kolik dite stojí, pokud nebudeš moct kojit, tak to bude raketa za um, pak pliny, atd. Teď se bude těžko radit…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.1.21 13:56
Už se stalo. Kazda situace ma řešení. To vase bude nejspíš v tom, ze se uskromnite a přežijete tech par let, kdy na tom nebudete valně. Mimino zas tolik nestojí, nam se naklady na bydlení nezvedly nijak razantně. Kdyby to jo nešlo, prodáte barák i s hypo a vratite se do bytu. Blbý, ale neni to konec světa. Hlavne prestan střečkovat, nevyhazuj penize za zbytné věci (ať uz pro mimino nebo za zbytné potraviny, jidlo z restaurace apod.). A udelej si nejaky finanční plán, co vás kolik stojí a kde jsou rezervy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.1.21 14:05
Dojdi si k psychiatrovi a tohle všechno mu řekni. Ty léky by to chtělo asi poladit, protože tohle není normální a nijak se asi poradit úplně nedá.
Snad jen to, že teď už to neovlivníš, tak se tím zkus nestresovat.
Většina lidí to normálně zvládne, tak proč ne vy? Chlap vydělává, rodiče jsou ochotní pomoci, rekonstruovat nemusíte (opravdu není potřeba mít barák dokonale vyladěný jako z časopisu), nemáš racionální důvod k tak velkému strachu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.1.21 14:07
Asi by pomohlo probrat to u psychologa, příp. s psychiatriem - na OCD jsou asi jiné léky než na klasicky deprese 
A toto už mi nepřijde úplně ok. Jasně člověk si řekne že se to povést hned nemusí, já HA vysadila taky během rekonstrukce bytu, u mě tedy hrály roli i zdrav. důvody (tlak aj.), ale jednak 3+kk a barák je docela rozdíl, navíc úplně naplno jsme se začali snažit, až když bylo víceméně hotovo, do té doby jsme si hlídali plodne a neplod. dny a brali to tak, že když se zadari, nějak už zbytek zvládnem - stěhování a to nejhorší jsme už měli za sebou, zbývaly spíš dodelavky, dokoupit nábytek, vybavení, vybalit pár krabic a tak. Takže nic, co by se nedalo i s pupkem. Přivezt si dáreček z dovolené se nepovedlo, ale otěhotněla jsem za 3 mes., co jsme se do toho opravdu „opřeli“. A na 2.jsme čekali ještě déle… Takže chápu, já měla už tedy odpracovano, ale zase loni zvýšili RP, ten si můžeš přes partnera dát i vyšší, než bys měla na zaklade svého DVZ - na socialce ti určitě pořadí, nevím jak je to, když podniká, ale nemocenskou si platí určitě ne? Rekonstrukci bych asi osekala teď jen na ty nutné věci, zbytek počká…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.1.21 14:08
Neboj, to se zvládne, prostě se na čas uskromnite..
Píšeš, že máte dům, tak si můžeš vypěstovat vlastní zeleninu, možná pořídit pár slepic, ať máte vajíčka, když si budeš vařit sama ze základních surovin, tak taky dost ušetřís..
Stejně tak u mimca - můžeš látkovat, kojit, nosit v šátku… Přeji, ať je brzy lépe
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.1.21 14:15
Mám pro Tebe dobrou zprávu: tak, jak si mezi sebou pomáhají studenti a mají pochopení pro své starosti, tak si i pomáhají maminky. Pokud si najdeš ty správné zdroje, dostaneš se k oblečení a vybavení pro dítě za pár kaček (sezónní bazary, inzerce). V dnešní době to lidi neukládají na půdu, ale obratem prodávají. Babička s dědou se můžou těšit na vybírání dražších věcí v obchodě, jako jsou třeba botičky nebo první odrážedlo…jako dárek. Neboj, zvládnete to!
Přijde mi, že se trochu nudíš…je doporučeno a povoleno chodit na zdravotní procházky, to by Ti mohlo pomoct. Prostě dát si cíl ujít nějakou malou vzdálenost.
Věřím, že ve svém novém bydlišti najdeš přátele, kteří Ti pomůžou se v nové životní situaci zorientovat.
Úplně jsi mi připomněla, jak já jsem vyšilovala před prvním porodem. Holt, čeká Tě změna, ale bude to těžké, ale ty děcka za to stojí 
Kdyby něco, klidně napiš zprávu 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.1.21 15:24
Úplně tě chápu. Mám stejně obavy. Akorát tedy já chodím nyní na částečný úvazek do práce a dokonce jsem nedávno dostala nabídku pracovat při mateřské na HO. Jenže je to 20 hodin tydne a chytla me panika, že bych si i prostě nestíhala. Tak je m odmítla a teď mě zase chytla panika, že to finančně nedame. Hypotéka, půda k rekonstrukci,… No ještě, že chodím do práce a mám dost práce do školy, to vy mne hráblo ještě víc.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.1.21 17:51
Zakladatelko a jak jsi to vnímala, než jsi otěhotněla? Když jste tomu dali volný průběh, měla jsi takový strach z financí taky? Jaké jsou tedy vase měsíční příjmy a výdaje? Nevím, nakolik jsou tvé obavy reálné a nakolik se bojíš zbytečně nebo nepřiměřeně…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
20.1.21 18:45
@Mialina píše:
Zakladatelko a jak jsi to vnímala, než jsi otěhotněla? Když jste tomu dali volný průběh, měla jsi takový strach z financí taky? Jaké jsou tedy vase měsíční příjmy a výdaje? Nevím, nakolik jsou tvé obavy reálné a nakolik se bojíš zbytečně nebo nepřiměřeně…
Nemohli jsme si vyskakovat, ale dávali jsme to v pohodě. Ono taky záleželo, kolik který měsíc přítel vydělal. Před otěhotněním jsem rozhodně takové obavy neměla, jinak bych s tím ještě počkala. Přítel některý měsíc vydělá třeba 25 tisíc, někdy 35 nebo i víc. Něco spolkne palivo, protože musí být kvůli práci pojízdný, cca 5000 jeho sociální a zdravotní, 1800 podnikatelský úvěr. Já mám 12 tisíc stipendium ze školy a k tomu jsem měla vždy mezi 8 a 10 tisíci přivýdělek přes DPP. Nakupovat jezdíme jednou za týden, výjimečně přítel něco přikoupí během týdne. Co mě štve a co on nedokáže odbourat, je kouření IQOS (3000 měsíčně, asi tak) plus každý den několik piv, prý kvůli relaxaci. Až půjdu v březnu na rodičák, budu mít měsíčně přes 9 tisíc, chci to mít na 3 roky, protože nevím, jestli by prcka vzali dřív do místní školky. Základní výdaje (hypo, jeho soc.+zdrav., úvěr a energie s internetem) nás vyjdou cca na 18 a půl tisíce. Zbytek jde na takové ty běžné věci jako benzín, jídlo, bohužel jeho kouření a případně něco do baráku. Mám teď něco nasysleno, ale je otázka, jak dlouho to vydrží. Na druhou stranu umím, řekla bych, nakupovat dost úsporně a i úsporně vařit, poslední dobou si může přítel ohřívat na stavbě obědy, tak ty mu taky dělám doma + svačinu.
- Citovat
- Upravit
20.1.21 20:27
Jestli chceš do 3 let věku dítěte, tak to vychází měsíčně na 8300, navíc pokud máš březnove dítě, tak aby mohlo v březnu 2024 nastoupit, tak bude muset k zápisu v květnu 2023, kdy bude mít 2 roky a to ho přijmout nemusí, pokud bude hodně starších dětí..
Jinak podle mě je problém v tom, že Tvůj přítel vydělává poměrně málo.. Pokud vydělá třeba těch 30 000 a z toho dá 5 na odvody, k tomu pohonné hmoty do práce, tak už toho tolik nezbývá… Ideální by bylo, kdyby si mohl třeba někde přivydělat
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.1.21 16:16
Hlavně to dítě poroď v USA ať má americké občanství, do budoucna obrovská výhoda
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.1.21 16:55
@alskri píše:
Hlavně to dítě poroď v USA ať má americké občanství, do budoucna obrovská výhoda
Nějakej uklik, ne?
Jinak fakt děsná výhoda mít občanství země, která jako jediná vyspělá požaduje po svých občanech daně ať žijí kdekoliv 
Osobně znám člověka, který se kvůli tomu vzdal amerického pasu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.1.21 17:02
Tak já bych se spíš bála těch několika piv denně
To fakt má denně??
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.1.21 17:16
Ty máš úplně jiný problém než finance. Ale závisláka, který propije a prokouří několik tisíc měsíčně. Několik=4 pivax15, jestli pije levnější=60 denně x 30= 1800.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Předem se omlouvám za delší příspěvek. Potřebuji názor někoho nezaujatého. Jsem teď v 8. měsíci těhotenství. S partnerem, s kterým už jsme spolu dlouho, jsme se v dubnu přestěhovali na vesnici do domu na hypotéku. Přítel je živnostník (naštěstí ne v oblasti, na kterou by měla vliv koronakrize), já jsem zatím ještě doktorandka, na konci února budu přerušovat studium a v březnu očekávám narození dítěte. K věci: mám hrozné obavy z toho, jak to budeme zvládat finančně. Na PPM nárok nemám vzhledem k tomu, že jsem zatím pracovala jen na dohody, z nichž jsem si neplatila nemocenskou. Nějakou dobu po přestěhování jsme si řekli, že tomu dáme „volný průběh“ a zadařilo se poměrně rychle. Nevím, jak jsem s tím tehdy mohla souhlasit, teď si to hrozně vyčítám, protože jsem vždycky byla typ, který potřebuje mít trochu plán do budoucna a je spíš zdrženlivý. Teď si říkám, proč jsem si neuvědomila, že máme v baráku hrozně moc věcí k rekonstrukci, že jsme si prvně měli udělat finanční rezervu, že jsem prvně měla dostudovat a nastoupit do regulérní práce… Od jara učím online a kromě stipendia ze školy jsem si tak mohla přivydělat. V létě to ještě bylo v pohodě, jsem spíš introvert, tak mi nevadilo, že tu pomalu nikoho neznám, ale jak přišel podzim, jako by se všechno totálně pokazilo. Rozjela se mi deprese, kterou jsem předtím úspěšně dlouhodobě léčila, ale kvůli těhotenství jsem léky samozřejmě musela vysadit. Začala jsem mít děsné obavy, kvůli kterým jsem kolikrát nemohla spát, že to nebudeme zvládat finančně, že sice přítel nevydělává úplně málo, ale docela dost spolkne hypotéka atd. Rodiče mě pořád ujišťují, že nám budou finančně pomáhat, ale taky po nich nemůžu chtít, aby nám hradili pořád něco. Nedokážu se dívat na to, co se ze mě od toho podzimu stalo. Musela jsem opět začít brát antidepresiva, ta mi pomohla, abych neměla záchvaty úzkosti a mohla se vyspat a najíst, ale ty peníze mi pořád leží v hlavě. Jsem zavřená doma a s láskou vzpomínám na tu dobu, kdy jsme sice bydleli v pidibytě v nájmu, ale chodila jsem každý den mezi lidi, sice jsme si nemohli vyskakovat, ale studovala jsem, učila kontaktně a žila normální život, nikdy jsem nepotřeboval luxus. Teď mám úplně přepnutý mozek. Pořád řeším, na kolik nás vyjde elektřina a plyn, jsme tu přece jen první rok, o kolik se nám zvedne spotřeba vody a energií, až porodím… Lítám k elektroměru a plynoměru a sleduju, jestli tam pořád podle odhadu máme přeplatek. Pořád se mi honí hlavou, kolik nás bude stát praní pro malé dítě. Modlím se, abych pak mohla kojit - nejen kvůli zdraví dítěte, ale abych nemusela kupovat drahé UM. Motám se pořád v tom samém, bohužel teď odpadly nějaké online kurzy, které jsem donedávna učila, a mám teď míň peněz a víc času. Tak čtu a hraju si s králíkem. Mám takové obsesivní chování, chodím třeba několikrát denně kontrolovat, jakou máme doma vlhkost, aby se nešířily plísně. Každý potenciální výdaj je pro mě strašák a vidím na sobě, že z doktorského studenta, který byl šťastný, se během pár měsíců stal uzlíček nervů. Na jednu stranu se na mimi těším, na tu druhou se hrozně bojím, jak budeme žít. Že i když všechno poplatíme, nebudu třeba moct nic koupit nikomu k Vánocům…