Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Stydím se za svůj život...
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
28.8.18 22:30
@warita
To bude tím, že je slečna pravěpodobně od Plzně, je to nářeční jev. Měla jsem učitelku angličtiny, které taky říkala věco jako „bratrovo bota“ a vůbec jí to nepřišlo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.8.18 22:31
@kočkaVločka píše:
@warita
To bude tím, že je slečna pravěpodobně od Plzně, je to nářeční jev. Měla jsem učitelku angličtiny, které taky říkala věco jako „bratrovo bota“ a vůbec jí to nepřišlo.
Jojo, jsem z Plzně 
Tutam, povášim prádlo a nastevírám okno… 
- Citovat
- Upravit
28.8.18 22:33
@Anonymní píše:
Ahoj holky,je to poměrně těžký pro mě se o tom bavit, moc se za sebe stydím a vím, že to je špatně, ale potřebuji se vypovídat.
Já jsem dost labilní člověk, i když není divu. Matka mě týrala, a strašila, v 6ti odešla stylem, že mi do očí řekla, že „tohle si s sebou nebere, protože mě vlastně nikdy nechtěla a jsem smrad“, vyrustala jsem otcem a macechou, nebylo to uplně nejlepší dětství, macecha měla strach, že mě má otec raději než jí a dělala mi naschvály, protože věděla, že on je cholerik a zmlátí mě. Nebylo vzácností, že prostě vzal kabel a do krve mě seřezal. Byla jsem oteklá a všudejsem měla modřiny. Na gymnáziu mě šikanovali, protože jsem neměla značkové oblečení, třeba mi načurali do bot. Všude jsem byla na obtíž.. Ve 20 jsem potkala svého partnera a jeho rodinu, začala jsem mít pocit, že někam patřím, že na mně záleží. Až na jeho bráchu, trochu egoista, vždy mi dával najevo, že jeho slovo je to poslední a je uplně jedno, jeslti má pravdu nebo ne. Napřed se nám smál, že v bytě nemáme ani televizi (neměli jsme na začátku moc peněz a přítelovo rodiče nemají moc peněz - ale jsou moc hodní), bydleli jsme v hnusném pronájmu, ano - ale studenti VŠ, co žijí ze svých brigád si víc dovolit nemohli. On s přítelkyní dostal byt od jejích rodičů. Pak jsme začali pracovat, šetřili, ušetřili si na hypotéku, koupili si moc pěkný velký byt v novostavbě, který je doopravdy náš, ne ničích rodičů a pozvali je na kolaudaci, jediné, co jsme slyšeli byla kritika. Že tuhle je malinko nakřivo polička a tuhle přesahuje linka…Bylo mi to jedno. Hodně jsem se na to nadřela a byla jsem hrdá. Ale tím to hasne, jediné, na co jsme v životě hrdá je byt na hypotéku a práce, ve které jsem dobrá. Chtěli jsme se s partnerem vzít, ale bohužel z finančních důvodů, vzhledem k tomu, že jsme vše naspali do bydlení, jsme nemohli. Já bych šla klidně ve 4 na radnici, ale partner ne. A tak to stihl brácha za nás a teď čekají miminko. A já jsem prostě naprosto zničená z toho, že oni si prostě žijí můj životní sen. Svatba, teď čekají miminko, pěkné bydlení, perspektiva bydlení v baráčku (ušetří, neb nemusí měsíčně platit hypotéku), nové auto dostali, mají vše, ideální podmínky založit rodinu. A vše tak snadno. Moc jim to přeji, opravdu, ale na druhou stranu mě to hrozně žere. U přítelovo rodičů se neřeší nic jiného, než oni a já si zase připadám uplně k ničmeu v životě. Nechci přinést dítě do situace, kdy budeme otáčet každou korunu, neb hypotéka a leasing prostě něco stojí… Moc bych ho chtěla, ale nejde to teď. Navíc díky svému dětství trpím poměrně častými panickými ataky, mám noční můry a obecně se všeho hodně bojím a jsem na AD, před rokem jsem zažila hodně ošklivou situaci, která mi vzbudila staré vzpomínky…(za což se mi přítelovo brácha vysmál, že jsem cvok) a chci se prostě uplně srovnat. A teď, když vidím to bříško a vše… jsem v háji. Trápí mě to…
Díky,¨zda jste dočetli až jsem.
Odpoutej se od životů jiných a žij ten svůj. Dej se dohromady a miminko bude. Tak nebudete mít majlant a peníze trochu obracet. Ale máte kde bydlet a 4 zdravé ruce. Není to málo. Najdi si něco, co tě bude bavit. Choď hodně ven. Pravidelné se hýbej. Najdi si kamarádky. To, co jsi prožila v dětství, nezměníš. Ale nemělo by ti to kazit tvůj dospělý „svobodný“ život, kdy už naštěsti nejsi závislá na rodičích. Držím palce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.8.18 22:34
Ja myslim, ze by ses mela odprostit od toho, co ma a nema nejaky svagr a zit predevsim svuj zivot! Vyprdni se na nej a na navstevy ho nezvi, ještě kdyz je to takovej pablb. To ti stoji za to? Zavist je desna vlastnost, to si ji nechas kazit radost z toho, co jsi dokazala? Nemas se za co stydet. A vseho docasu, i na to miminko 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.8.18 22:35
@Anonymní píše:
Ahoj holky,je to poměrně těžký pro mě se o tom bavit, moc se za sebe stydím a vím, že to je špatně, ale potřebuji se vypovídat.
Já jsem dost labilní člověk, i když není divu. Matka mě týrala, a strašila, v 6ti odešla stylem, že mi do očí řekla, že „tohle si s sebou nebere, protože mě vlastně nikdy nechtěla a jsem smrad“, vyrustala jsem otcem a macechou, nebylo to uplně nejlepší dětství, macecha měla strach, že mě má otec raději než jí a dělala mi naschvály, protože věděla, že on je cholerik a zmlátí mě. Nebylo vzácností, že prostě vzal kabel a do krve mě seřezal. Byla jsem oteklá a všudejsem měla modřiny. Na gymnáziu mě šikanovali, protože jsem neměla značkové oblečení, třeba mi načurali do bot. Všude jsem byla na obtíž.. Ve 20 jsem potkala svého partnera a jeho rodinu, začala jsem mít pocit, že někam patřím, že na mně záleží. Až na jeho bráchu, trochu egoista, vždy mi dával najevo, že jeho slovo je to poslední a je uplně jedno, jeslti má pravdu nebo ne. Napřed se nám smál, že v bytě nemáme ani televizi (neměli jsme na začátku moc peněz a přítelovo rodiče nemají moc peněz - ale jsou moc hodní), bydleli jsme v hnusném pronájmu, ano - ale studenti VŠ, co žijí ze svých brigád si víc dovolit nemohli. On s přítelkyní dostal byt od jejích rodičů. Pak jsme začali pracovat, šetřili, ušetřili si na hypotéku, koupili si moc pěkný velký byt v novostavbě, který je doopravdy náš, ne ničích rodičů a pozvali je na kolaudaci, jediné, co jsme slyšeli byla kritika. Že tuhle je malinko nakřivo polička a tuhle přesahuje linka…Bylo mi to jedno. Hodně jsem se na to nadřela a byla jsem hrdá. Ale tím to hasne, jediné, na co jsme v životě hrdá je byt na hypotéku a práce, ve které jsem dobrá. Chtěli jsme se s partnerem vzít, ale bohužel z finančních důvodů, vzhledem k tomu, že jsme vše naspali do bydlení, jsme nemohli. Já bych šla klidně ve 4 na radnici, ale partner ne. A tak to stihl brácha za nás a teď čekají miminko. A já jsem prostě naprosto zničená z toho, že oni si prostě žijí můj životní sen. Svatba, teď čekají miminko, pěkné bydlení, perspektiva bydlení v baráčku (ušetří, neb nemusí měsíčně platit hypotéku), nové auto dostali, mají vše, ideální podmínky založit rodinu. A vše tak snadno. Moc jim to přeji, opravdu, ale na druhou stranu mě to hrozně žere. U přítelovo rodičů se neřeší nic jiného, než oni a já si zase připadám uplně k ničmeu v životě. Nechci přinést dítě do situace, kdy budeme otáčet každou korunu, neb hypotéka a leasing prostě něco stojí… Moc bych ho chtěla, ale nejde to teď. Navíc díky svému dětství trpím poměrně častými panickými ataky, mám noční můry a obecně se všeho hodně bojím a jsem na AD, před rokem jsem zažila hodně ošklivou situaci, která mi vzbudila staré vzpomínky…(za což se mi přítelovo brácha vysmál, že jsem cvok) a chci se prostě uplně srovnat. A teď, když vidím to bříško a vše… jsem v háji. Trápí mě to…
Díky,¨zda jste dočetli až jsem.
Proc se srovnavat s nejakym namachrovanym bl.bem, ktery si jeste na nic nevydelal 
vse dostal. Ty muzes byt hrda na to, ze nemusis byt nikomu vdecna. Mas svoje, svuj klid.
Jinak ja bych tam nejezdila, nestykala bych se s nim. Muzes byt rada, ze mas pritele, ktery te ma rad. Taky si mohla dopadnout hur. To si neuvedomujes. Mohla si skoncit jako troska. Tak se holka trosku vzchop, jinak budete mit problemy jeste mezi tebou a partnerem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.8.18 22:38
Mělas to odmala těžké, vyhrabala ses z toho velmi slušně, co víc si přát?. Co se na tu soutěživost chvíli vykašlat a prostě si užívat co teď máš/máte? Určitě se musíte ohánět v práci, tak si prostě užívejte volna s přítelem, choďte na výlety, mějte koníčky, proč se u toho zase jen mračit, že oni čekají dítě a vy ne? Však počkejte pár měsíců, jak budou švagr s ženou nevyspaní a ještě vás budou prosit o hlídání. 
Že hledají chyby na vašem těžce vydřeném bydlení? Tak ať, to dělá skoro každý, ani si to většinou neuvědomuje, lehce nalezené téma k hovoru - někoho nebo něco kritizovat, však si to tak vůbec brát nemusíte, co je vám po švagrovi… Prostě si užívej co máš a ber to tak, že ani dítě a svatba ti 100% štěstí do života nepřinesou, tu spokojenost musíš najít spíš v sobě než v takovém tom „až bude to a ono“, protože švagr se svojí povahou vždycky přijde s něčím dalším ke chlubení a ty se toho nikdy nezbavíš.
@warita Přítelovo brácha? - to se používá v některých nářečích (mám dojem, že jižní, západní Čechy), ještě ses s tím nesetkala?
Příspěvek upraven 28.08.18 v 22:40
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.8.18 22:40
@warita píše:
co je to za divne spojeni? Pritelovo bracha? Preklep to neni, pises to opakovane. Snad priteluv bracha, ne?
Vyskytuje se to u příspěvků lidí z Plzně. Musí vědět z hodin češtiny, že je to špatně. Ale stejně to píšou 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.8.18 22:52
Nevěnuj čas a energii životu jiných lidí. Věnuj ho hlavně sama sobě a svému partnerovi. Na světě je spousta lidí zlých a těch co si léčí své ego na jiných, spousta těch co něco dostanou aniž by hnuli prstem. Ale také spousta těch co trpí a mají život velice těžký. To co se ti stalo je velice zavrzenihodne, ale život máme jen jeden. Takže určitě se snažit se léčit. Děti potřebují hlavně lásku a ta je pro ně nejdůležitější. To že někdo má neznamená, že bude dobrým rodičem a příkladem pro své děti. Naopak ty budeš zářným příkladem jednou pro ty své, že i když jsi měla těžké dětství postavila jsi se na vlastní nohy, překonala prekazky, snažila se a připravila jim hlavně láskyplný domov.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.8.18 23:15
Podívej, něco ti prozradím. Kdysi jsem znal jednoho kluka a holku, byli spolu už asi čtyři roky, ale na první pohled zamilovanost jako by spolu chodili čtrnáct dní. Bylo to pořád lásenko sem, zlatíčko tam, pořád se ošmatávali, oťapkávali, když jsme někam šli tak se na ně muselo furt čekat, protože co pět metrů zastavovali a dělali endoskopii jazykem (což je mezi partou kámošů strašně ohleduplný, když musíte furt čumět do země a předstírat, že vás děsně zajímá jak je poskládaná ta dlažba na chodníku). Já jim to tehdy strašně záviděl, že jsou pořád tak zamilovaní. Dokud jsem nebyl nechtěným svědkem jejich rozhovoru, když si mysleli, že tam nikdo není. Ti na sebe byli tak strašně hnusní, v tom co si řekli byli slušný akorát předložky a spojky. A tehdy jsem pochopil, že to co oni dělají je taková habaďůra na ostatní, ale především na sebe. Že oni tím jak se chovají před náma se snaží vlastně sami sebe přesvědčit, že je všechno v nejlepším pořádku, protože oni nejlíp vědí, že jakmile zajdeme za roh, tak ona pro něj bude zas..aná p..ča a on pro ni nedoje..anej ču..k (doslovný přepis toho jak se oslovovali ) Pointa je v tom, že ten tvůj švára na tom bude asi stejně. Nespokojenost s vlastním životem se snaží překrýt kritizováním někoho druhýho. On je ten zakomplexovanej chudák a ne ty. On se může každý ráno budit s pocitem, že si prosírá život a ne ty. Já osobně strašně obdivuju někoho, kdo se vlastní pílí z nekomforntích podmínek vypracoval a došel k nějakýmu cíli, kterej má smysl. Tys prožila úžasně bohatou část života, kdy jsi udělala ohromnej kus práce, na kterej on by se nezmohl ani pomyslet a nemáš ani sebemenší špetku důvodů k tomu se takhle ubíjet 
A další úžasně bohatou část života máš před sebou. Stojíš na vlastních nohách a že si myslíš, že nemůžeš přívést dítě do takových podmínek? Hele bílá se ve tmě taky jeví jako šedá a jak se rozední, tak je zase bílá . Ty máš velkou šanci mít kolem sebe za pár let kupu dětí, milujícího manžel a spokojenej život. On (ale nepřejme mu nic zlého) taky může sedět v darovaným baráku, před ním darovaný auto, na krku syndrom vyhoření a majetkový vydírání od vlastních tchánů.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.8.18 06:41
A čím se jako chlubí? Že jako chlap nic nemá z vlastního úsilí a jen se dobře oženil? Že se nechá dotovat řidiči své ženy? To je frajer.
Buď ráda, že máš své. Zvládla jsi s přítelem sama vlastní bydlení, máš práci, ve které jsi dobrá, tak tě asi i baví - to je dost dobrý základ. A ostatní přijde. Nekoukej k ostatním, ale buduj si vlastní život. Ono je dost možné, že švagr tím rypanim a „shazováním“ zakrývá vlastní neschopnost a je i možné, že závidí on vám.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Verun83
29.8.18 07:09
Zijte svuj zivot, nekoukej na ostatni, co maji a jak ziji. Nekdo zije v azylaku a nema nic. Vy jste zvladli hypo a poridili byt! Mas milujiciho priitele, uzivejte si to. Jeho bracha je jen hloupe hovadko, co ma nizke sebevedomi a musi si ho zvedat takhle.
Miminko bude, neboj.
- Citovat
- Upravit
29.8.18 07:21
@prejeta_zaba píše:
Mělas to odmala těžké, vyhrabala ses z toho velmi slušně, co víc si přát?. Co se na tu soutěživost chvíli vykašlat a prostě si užívat co teď máš/máte? Určitě se musíte ohánět v práci, tak si prostě užívejte volna s přítelem, choďte na výlety, mějte koníčky, proč se u toho zase jen mračit, že oni čekají dítě a vy ne? Však počkejte pár měsíců, jak budou švagr s ženou nevyspaní a ještě vás budou prosit o hlídání.
@warita Přítelovo brácha? - to se používá v některých nářečích (mám dojem, že jižní, západní Čechy), ještě ses s tím nesetkala?
ne no..... zni to hodne zvlastne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.8.18 07:34
Ono hlavne, clovek do tech vztahu nevidi. Kazdy clovek navenek prezentuje svuj zivot jako perfektni nebo tak perfektni, jak to jenom jde. V anglictine se tomu rika „image crafting“. O cem se uz nemluvi je, ze se treba doma hadaji, ze ona je takova makova, on jeste horsi, maji treba nejake dluhy, maji zdravotni problemy, o kterych nevis, trpi na deprese, v praci je to na hovno, stres stres stres, rodine vztahy jsou na draka a pod..... ale o tom samozrejme nemluvi. A protoze pomlci o tom spatnem a vyzdvihuji to dobre, dokonce si i neco privymysli, aby to dobre vypadalo jeste lepsi, tak muze clovek nabyt dojem, ze jejich zivot je uzasny. A pritom neni.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Makca87
29.8.18 09:00
Zakladatelko, a ten švagr zná tvůj životní příběh? Vyprávěla jsi mu to někdy? Třeba až se prcek narodí, tak se vžije do role rodiče a uvědomí si, že řeší blbosti a ty jsi vlastně hrdinka, že jsi se z toho dostala. Jinak z toho, co píšeš, že máte nový, krásný, velký byt a on jen chodí a upozorňuje na kraviny, tak to z něj čiší jen závist. On srovnává . Vybodni se na něj, přece ti nebude brát energii . Soutěžit s Vámi už bude celý život, kor jak se Vám jednou narodí děti, tak to přejdi a zasměj se 
.
- Citovat
- Upravit
Lalelale
29.8.18 09:46
Zakladatelko, málokdo měl tak blbý start, jako ty, a přesto máš nyní vlastní domov a život. I lidé z normálních rodin na hypotéku často nedosáhnou. Manželův bratr je mi už z popisu protivný a takového kritika bych si ve svém životě nedržela. Můj dům by zkritizoval a víckrát by pozván nebyl. Znám dost lidí, co by mu na místě do očí řekli, že jim se to tak líbí a tečka. To, že mají dítě před vámi, znamená prd. Nesrovnavej život s někým jiným, navíc když má sklony se vytahovat. Vůbec nevíš, jak ten život vypadá doopravdy. Užívej si svůj vlastní a na tohohle vola nedbej.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
