Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
Stydíte se před dětmi?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Napsat příspěvek
Velikost písma:
19.9.20 12:12
@Anonymní píše:
Hele, asi jo.
Asi jo a když nikdo není doma, tak si to neuvědomuju a tolik se netrápím, ale když by přišla jakákoli návštěva, tak průšvih.Když jsem sama, tak se jen sama sobě třeba nelíbím a byt se mi nelíbí, ale nemyslím na to.
Možná zkus přestat děti svého partnera brát jako návštěvu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.9.20 12:17
No, v opryskanch nehtech a s chlupatyma nohama, bych se stydela sama pred sebou, natoz pred partnerem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
19.9.20 12:17
@Alriga píše:
Víte, ono ale funguje to, že například umět stolovat, slušně se chovat atd, to vše se děti učí v rodině. Jediné denodenním vštepovaním se děti naučí tak běžné věci, jako je třeba správně držet příbor. Všimněte si, kolik lidí to neumí. Jistě, pro mnoho lidí to není vůbec důležité, chápu. Ale je scestné se domnívat, že existuje nějaké chování „prodoma“ a"navenek". Ono totiž to „prodoma“ vždycky vyšplouchne.
no právě.
naše máma tohle dost podcenila. V dětství mi dávala obnošené oblečení, já to chápu, osmdesátá léta, a říkala „to je škoda“.
Převzala jsem to od ní a ještě ve dvaceti mi bylo blbé jít si do obchodu koupit pantofle adidas. Protože proboha proč…
Doma jsme nedodržovali příliš rituály, takže jsem jako malá třeba nikdy nezažila společnou snídani nebo i večeři. A když jsme si to někdy chtěli udělat, tak mi to přišlo „trapný“ a styděla jsem se…
Užívat si prostření stolu jsem začala až jako dospělá, a tam se naplno ukázalo, že jsem to zdědila spíš po babičce, že mamčinu povahu nemám. Baví mě uklízet a dobře mi jde vaření. Umím ve třiceti to, o mamka pomalu ani dodnes… úklid jí trvá dvojnásobně dlouhou dobu a já přesně vím naopak, co vyhodit, co kam uložit a jak co uspořádat.
Mamka na to nešťastně kouká, pak probere jednu skříňku, půlku věcí si z toho nechá a druhou zabalí, že ji vyhodí, pytel hodí do chodby a vyčerpaná padne na gauč 
Ten pytel tam pak straší dalších 14 dní
Ve skříni má oblečení, které nevzala do ruky patnáct let. Ale pořád věří, že se to bude k něčemu hodit. Skříně jsou plné věcí, o nichž máma už ani neví, a nechodí do nich. Tohle já bych třeba nevydržel, ob rok dělám velký uklid a vyhazování věcí, které už jsou zbytečné. Za rok se budeme stěhovat do nového bytu a já už se teĎ strašně těším, jak to vyselektujeme a budeme začínat „od znova“ 
Na druhou stranu manžel má z těch obřadností zase trauma 
Třeba se odmítá na štědrý večer převléknout do košile a kalhot. Má to zase od toho, že otec tohle přísně vyžadoval, tyhle obřadnosti se musely a on si k tomu vypěstoval pěkný odpor.
Nicméně, jsem ráda, že jsem nezdědila mamčin přístup, ovšem nebyl, kdo by mě naučil efektivně využívat ten druhý přístup. 
- Citovat
- Upravit
Alriga
19.9.20 12:18
@Kassy píše:
Možná zkus přestat děti svého partnera brát jako návštěvu.
Ale o to tady asi tak úplně nejde. Právě naopak cítím z příspěvku zakladatelky, že by ráda, aby se děti u nich doma citily komfortně a hezky, nemyslím, že by je brala jako „cizí element“.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
19.9.20 12:19
@Eemii píše:
No, v opryskanch nehtech a s chlupatyma nohama, bych se stydela sama pred sebou, natoz pred partnerem.
vid? a to mi řekni jak je možné, že já se za to sama před sebou nestydím?
- Citovat
- Upravit
Anonymní
19.9.20 12:21
@Alriga píše:
Ale o to tady asi tak úplně nejde. Právě naopak cítím z příspěvku zakladatelky, že by ráda, aby se děti u nich doma citily komfortně a hezky, nemyslím, že by je brala jako „cizí element“.
jj, o tohle nejde, chci jen aby se u nás cítily dobře. Já se za nepořádek stydím i před manželem, rodičema, kýmkoliv, kámoškou.. akorát manželovi je to jedno. Ale děti jsou zvyklé na jiný standard…
- Citovat
- Upravit
Alriga
19.9.20 12:22
@Anonymní píše:
no právě.
naše máma tohle dost podcenila. V dětství mi dávala obnošené oblečení, já to chápu, osmdesátá léta, a říkala „to je škoda“.
Převzala jsem to od ní a ještě ve dvaceti mi bylo blbé jít si do obchodu koupit pantofle adidas. Protože proboha proč…Doma jsme nedodržovali příliš rituály, takže jsem jako malá třeba nikdy nezažila společnou snídani nebo i večeři. A když jsme si to někdy chtěli udělat, tak mi to přišlo „trapný“ a styděla jsem se…
Užívat si prostření stolu jsem začala až jako dospělá, a tam se naplno ukázalo, že jsem to zdědila spíš po babičce, že mamčinu povahu nemám. Baví mě uklízet a dobře mi jde vaření. Umím ve třiceti to, o mamka pomalu ani dodnes… úklid jí trvá dvojnásobně dlouhou dobu a já přesně vím naopak, co vyhodit, co kam uložit a jak co uspořádat.
Mamka na to nešťastně kouká, pak probere jednu skříňku, půlku věcí si z toho nechá a druhou zabalí, že ji vyhodí, pytel hodí do chodby a vyčerpaná padne na gauč
Ve skříni má oblečení, které nevzala do ruky patnáct let. Ale pořád věří, že se to bude k něčemu hodit. Skříně jsou plné věcí, o nichž máma už ani neví, a nechodí do nich. Tohle já bych třeba nevydržel, ob rok dělám velký uklid a vyhazování věcí, které už jsou zbytečné. Za rok se budeme stěhovat do nového bytu a já už se teĎ strašně těším, jak to vyselektujeme a budeme začínat „od znova“Na druhou stranu manžel má z těch obřadností zase trauma
Nicméně, jsem ráda, že jsem nezdědila mamčin přístup, ovšem nebyl, kdo by mě naučil efektivně využívat ten druhý přístup.
Třeba se odmítá na štědrý večer převléknout do košile a kalhot. Má to zase od toho, že otec tohle přísně vyžadoval, tyhle obřadnosti se musely a on si k tomu vypěstoval pěkný odpor.
To vypadá, že bys o to opravdu stala. Fakt doporučuji ty knihy Madame Chic, je jich více dílů a jsou inspirativní i zábavné. Pak existují různá motivační videa, zkusím pohledat a napíšu. 🤩
- Citovat
- Upravit
19.9.20 12:25
@Anonymní píše:
vid? a to mi řekni jak je možné, že já se za to sama před sebou nestydím?
ale to přece takhle není… každá jsme jiná..to vidíš už na holčičkách ve školce.. některé jsou ty typické fintilky v růžových řasených sukýnkách, co mamku přemlouvají na vůně, šminky a lak na nehty a převlíkají x hodin barbinky,
a některé lítají po blátě v teplákách a je jim to šumák
a oba ty typy jsou šťastné tak, jak jsou.. prostě jsi víc příroďačka a neřešíš, no..pak ti to docvakává třeba až při těch srovnáních.. ale to, že nejsi nastavením fintilka, není špatně..
jen si nastav taková ta základní pravidla.. (nehty si radši lakuj jen bezbarvým, to není vidět.. a žiletku si dej na viditelné místo, holení pokládám za sebe za hygienický standard.. ale taky mám pár známých, co ani tohle moc neřeší a klidně jdou na „příroďáka z osmdesátek“ 
)
netrap se tím..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Alriga
19.9.20 12:28
Tak teď jsem třeba našla videa All cleaning with me, má to různe díly. Je to samozřejmě trochu naaranzovane, ale jako motivace super. Obecně zkus zadat heslo treba"classy lady lifestyle"a uvidíš, že něco vybereš. 😍
- Citovat
- Upravit
19.9.20 12:29
@Anonymní píše:
jj, o tohle nejde, chci jen aby se u nás cítily dobře. Já se za nepořádek stydím i před manželem, rodičema, kýmkoliv, kámoškou.. akorát manželovi je to jedno. Ale děti jsou zvyklé na jiný standard…
hele, já moc po těch tvých popisech, že umíš dobře uklidit, vyházet zbytečnosti apod. moc nevím, CO vlastně pokládáš za nepořádek… za který se „stydíš“..
nemůžeš hodit nějaké ilustrační foto?? dalo by se od toho odpíchnout:-)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
19.9.20 12:31
@Alriga píše:
To vypadá, že bys o to opravdu stala. Fakt doporučuji ty knihy Madame Chic, je jich více dílů a jsou inspirativní i zábavné. Pak existují různá motivační videa, zkusím pohledat a napíšu. 🤩
už na to koukám, děkuji!
Já na sobě od té doby co mám svoji domácnost vidím, že uklízet není tak strašné, dokážu udržet větší pořádek než moje máma, uvařím rychleji… což byl pro mě šok docela si to uvědomit. Mámu to nebavilo a vyčerpávalo a hlavně k nám nikdo nemohl, aniž by se předem uklidilo.
K nám ale jo. Jasně, je tu prach, je tu vedle někoho, kdo je fakt puntíčkář, opravdu bordel…ale není to takový bordel jaký si pamatuji z dětství. Takový je tu jen když mám fakt teplotu nebo horečky, atd. Taky je to tím, že máme méně věcí.
ty videa když najdeš, taky budu ráda. Možná mi bude stačit se na ně jen podívat.
Zajímavější to bude jen s tím vzhledem. Mě jsou opravdu oprýskané nehty a chlupatější nohy šumák.. je to asi tím, že sama sebe prostě nevidím. Ale fakt mi to nevadí a kdo toto do mě zasel, to opravdu netuším…
- Citovat
- Upravit
Alriga
19.9.20 12:38
@Anonymní píše:
už na to koukám, děkuji!Já na sobě od té doby co mám svoji domácnost vidím, že uklízet není tak strašné, dokážu udržet větší pořádek než moje máma, uvařím rychleji… což byl pro mě šok docela si to uvědomit. Mámu to nebavilo a vyčerpávalo a hlavně k nám nikdo nemohl, aniž by se předem uklidilo.
K nám ale jo. Jasně, je tu prach, je tu vedle někoho, kdo je fakt puntíčkář, opravdu bordel…ale není to takový bordel jaký si pamatuji z dětství. Takový je tu jen když mám fakt teplotu nebo horečky, atd. Taky je to tím, že máme méně věcí.ty videa když najdeš, taky budu ráda. Možná mi bude stačit se na ně jen podívat.
Zajímavější to bude jen s tím vzhledem. Mě jsou opravdu oprýskané nehty a chlupatější nohy šumák..
S tím vzhledem jsem to já sama měla vždycky jednodušší. Jak píše Lucy, já už odmala i venku s klukama zásadně běhala v satičkách a v bílých podkolenkách. Doma jsem chodila ZÁSADNĚ v princeznovském závoji a maminčiných glazé rukavičkách. Nikdy bych na sebe nevzala tepláky mimo sportoviště, dnes už ani tam ne. Džíny nosím jen se psem a ke koním. Pokud ale je tvým snem nebo ideálem být taková, stačí fakt si pořídit motivační knihy, videa, uvidíš, že tě to začne bavit. Čas v koupelně si zpříjemnit svíčkami, hudbou, naplánovat si péči pravidelně v určité dny, šatník postupně doplnit o hezké a elegantní outfity pro doma i volné chvíle. Je to dřina, ale mně to třeba baví a stojí mi to za to. 😁
- Citovat
- Upravit
19.9.20 12:56
Já jsem bordelář, klidně to přiznám. Uklidit umím, ale až když mě bordel bije do očí. Chlap je spíš přes úklid, tak mě sem tam peskuje, má hranici jinde. Máme tři děti, kluky 8 a 10 let a batole. Desetiletej je po mě s osmiletým mají pokojík, jeho stůl věčně přetéká, osmiletej ho má vždy dokonale uklizenej. Starší je po mě, bohužel. Máme malý byt, já jsem odkládací typ, podle toho to taky někdy vypadá (a taky furt něco hledám). Pro mě je ztráta času trávit celý den s hadrem, raději jdu ven, pustím si film, možná je to blbě, raději si užívám života, něž šůruju byt… ale musím se vždy nutit, aby to tu trochu vypadalo, jinak bychom se snad s chlapem rozešli. Chlap, když jde vařit, uklidí krásně celou linku, já jsem schopná vařit v hromadě věcí na prostoru 30×30 cm. Být s bordelářem, asi shniju. Dříve to bývalo horší, postupem času jsem se naučila, to nějak udržovat, ale furt to není ono, nemám to v sobě. Doma taky chodím v kalhotkách či roztrahných kalhotech, netankuje mě to. Jediný co nesnáším, být neoholená, smradlavá a tunu špinavýho prádla, takže často peru…
Děti se za mě určitě nestydí a rozhodně by mě netrápilo, že nemám dokonale naklizeno kvůli dětem. Děti jsou šťastný, když cítí pohodu a jsou přijmutí takový, jaký jsou…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
19.9.20 13:01
@Lucy75 píše:
hele, já moc po těch tvých popisech, že umíš dobře uklidit, vyházet zbytečnosti apod. moc nevím, CO vlastně pokládáš za nepořádek… za který se „stydíš“..
nemůžeš hodit nějaké ilustrační foto?? dalo by se od toho odpíchnout:-)
přírodní typ určitě jsem, ano, jsem ta co lítala v blátě. Místo bárbín jsem stavěla lego. Makeup jsem na sobě ještě donedávna nesnesla, vadila mi ta „maska“
Jenže jsem dorostla do věku, kdy ženy začínají řešit „zákon tlupy“ a často vidím, jak to masakrozně podle tohoto zákonu funguje… 
Začala jsem tomu říkat (trochu s nadsázkou) Odznaky moci
(= nalakované nehty, pěkné hodinky nebo šperk, oblečení podle mody a upravená tvář - vím, pro mnohé z vás standard, já byla spíš sportovní typ, ani řasenku jsem si nedávala)
Najednou jsem zjistila, že stačí, když vypadám dobře a jsem oblečená podle určitých pravidel, a lidé jsou ke mě milejší, uctivější, chtějí si povídat, prodavačky se na mě neobořují, lidé se na mě usmívají a chtějí být v mé přítomnosti.
Zjistila jsem, že je to výhodnější a přesto, že ta potřeba být taková nejde z vnitřku, tak jsem prostě pochopila, že to je hodně výhodné.
Kdybych tohle věděla ve dvaceti, nedalo by mi tolik námahy se seznámit s muži, kteří se mi líbili, ale bohužel o mě nejevili zájem.
Nebyla jsem pro ně zajímavá z hlediska prvních 3 vteřin.
A to je to, proč si lidé kupují hezké a drahé oblečení… já jsem trochu asociál a jde mi o to, co je v člověku uvnítř, ale už jsem pochopila, že pro mnoho žen je to otázka nějakého sociálního „přežití“ - v práci před šéfem, mezi kolegy, u klientů a ono to ale funguje i jinde.
Řidič mi nevynadal, že jsem dobíhala tramvaj. Paní na ulici se na mě usmála, když jsem do ní omylem vrazila… atd Necítila jsem se líp, protože mi došlo jak se ke mě lidé chovají normálně a že ta změna bude tím, že jsem se cíleně vyparádila a jdu přímo od kadeřníka, kde jsem nechala 5 tisíc… ale vážně to byl obrovská změna nez když vyjdu v tričku a vlasy si stáhnu do gumičky.
A já si vnitřně říkám, že to není fér, ale prostě v prvních 3 vteřinách se prostě lidé orientují podle toho co vidí navenek. A o to co je uvnitř prostě musíme pečovat, a dozví se to zkrátka málokdo.
- Citovat
- Upravit
19.9.20 13:01
Necetla jsem odpovědi, ale dětem je tohle jedno:) Bordel v bytě - šťastné dítě:) a manžel je s tebou, asi mu tento styl více sedí, než uklizeci upjaty člověk:) pokud děti ani manžel n8c nenamitaji, problém je pouze v tvé hlavě a ve srovnávání se s bývalou 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Jakou podlahu se psy?
- 22.09.23
- Terezzkaa
Podlaha a děti
- 18.09.23
- Mandarinkaaaa
Podlahy do teplých klimatických podmínek
- 18.09.23
- Anonymní
Eko bydlení
- 31.08.23
- Juniper7
