Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
@Lucy75 píše:
hele, já moc po těch tvých popisech, že umíš dobře uklidit, vyházet zbytečnosti apod. moc nevím, CO vlastně pokládáš za nepořádek… za který se „stydíš“..
nemůžeš hodit nějaké ilustrační foto?? dalo by se od toho odpíchnout:-)
leda přes sz:))
@lovethelife píše:
Necetla jsem odpovědi, ale dětem je tohle jedno:) Bordel v bytě - šťastné dítě:) a manžel je s tebou, asi mu tento styl více sedí, než uklizeci upjaty člověk:) pokud děti ani manžel n8c nenamitaji, problém je pouze v tvé hlavě a ve srovnávání se s bývalou
Bordel v bytě, šťastné dítě podle mě funguje jen do určitého věku. A ne u všech dětí. Jednak jsou děti - pořádníčci a hlavně : jakmile děti navštíví jiné domácnosti, zjisti třeba, že se tam cítí lépe, že jim pořádek okolo dělá i pořádek v duši. Později jim nepořádek doma, absence rituálu a rodiče v teplacich začnou třeba vadit a děti se za to začnou i stydět.
@Alriga píše: Ámen, dcero!!!
a na to jsem přišla až ve třiceti
![]()
a v první chvíli mi přišlo dost smutný, že tak svět funguje..
jenže máme 3 vteřiny na zhodnocení a jinak než o vzhledu to být nemůže. Do té doby jsem měla fakt svuj svět plný přírody, knížek, sportu a hodnýho kluka, kterýmu nejde o vzhled ale o duši. Tak toho mám, ale zjistila jsem, že v tlupě je to s „odznaky moci“, i když mi to celé přijde absurdní, prostě snažší… ![]()
Takže už v tom vidím smysl, ale dělám to pořád ještě jen „z povinnosti“, takže o víkendu chci být nejradši zase lesana, nejde to ze mně, ale je to něco, co jse zjistila, že je výhodnější „používat“ než nepoužívat ![]()
@Alriga píše:
Bordel v bytě, šťastné dítě podle mě funguje jen do určitého věku. A ne u všech dětí. Jednak jsou děti - pořádníčci a hlavně : jakmile děti navštíví jiné domácnosti, zjisti třeba, že se tam cítí lépe, že jim pořádek okolo dělá i pořádek v duši. Později jim nepořádek doma, absence rituálu a rodiče v teplacich začnou třeba vadit a děti se za to začnou i stydět.
presne tak, ja jsem za ty leta tady na tuhle ojetou hlasku uplne alergicka ![]()
@Anonymní píše:
a na to jsem přišla až ve třiceti![]()
![]()
![]()
![]()
a v první chvíli mi přišlo dost smutný, že tak svět funguje..
jenže máme 3 vteřiny na zhodnocení a jinak než o vzhledu to být nemůže. Do té doby jsem měla fakt svuj svět plný přírody, knížek, sportu a hodnýho kluka, kterýmu nejde o vzhled ale o duši. Tak toho mám, ale zjistila jsem, že v tlupě je to s „odznaky moci“, i když mi to celé přijde absurdní, prostě snažší…
Takže už v tom vidím smysl, ale dělám to pořád ještě jen „z povinnosti“, takže o víkendu chci být nejradši zase lesana, nejde to ze mně, ale je to něco, co jse zjistila, že je výhodnější „používat“ než nepoužívat
Já mám to „štěstí“, že je to ve mně od narození. Ale zase třeba za minulého režimu jsem trpěla i z těchto důvodů. Všude mi všechno přišlo hnusně, skarede, nikde se mi nelíbilo, jen doma a u babičky a na zámcích 🤣. Moje sestra to má stejné, ale když chce třeba jít nakupovat do echt drahého obchodu, říká :"Pojď tam se mnou, ty tam jen vlezeš a oni tě hned budou obskakovat. " A to fakt nenosím žádné oděvy extra značek, ani nemám profi manikúru, ani žádné liftingy apod. Naprosto vždy mám ale nehty vzorně upravené, vlasy denně foukané, vždy šperky, podpatky, nikdy bundu, vždy plášť, v chladu kožené rukavice. A do každého prostoru vcházím pomalu, zastavím se u dveří, rozhlednu se, jakože mi to tam patří, úsměv a… Účelu je dosaženo, nikdo vás nepřehlédne.
@Alriga píše:
Já mám to „štěstí“, že je to ve mně od narození. Ale zase třeba za minulého režimu jsem trpěla i z těchto důvodů. Všude mi všechno přišlo hnusně, skarede, nikde se mi nelíbilo, jen doma a u babičky a na zámcích 🤣. Moje sestra to má stejné, ale když chce třeba jít nakupovat do echt drahého obchodu, říká :"Pojď tam se mnou, ty tam jen vlezeš a oni tě hned budou obskakovat. " A to fakt nenosím žádné oděvy extra značek, ani nemám profi manikúru, ani žádné liftingy apod. Naprosto vždy mám ale nehty vzorně upravené, vlasy denně foukané, vždy šperky, podpatky, nikdy bundu, vždy plášť, v chladu kožené rukavice. A do každého prostoru vcházím pomalu, zastavím se u dveří, rozhlednu se, jakože mi to tam patří, úsměv a… Účelu je dosaženo, nikdo vás nepřehlédne.
Ano, to je přesně ono. Pobavily mě ty zámky ![]()
Hele a to co píšeš, už jsem poznala. Ono to není o značkách nebo něčeho moc, ale o detailech. Vlasy co nelítají, nehty užasně upravené a pleť pěkná. Vím, stačí to.
A ještě mě napadla jedna věc - jsou lidé, co mají od přírody v obličeji víc respekt a vlasy samy od sebe rovné, ty to mají trochu snažší, a pak jsou holky, co si musí dát rtěnku a zkrotit kudrny a stejně budou vždycky takoví diblíci. Mě dodnes ve třiceti říkají, že vypadám jako holčička. Což bude krásné v šedesáti, ale teď ne. Říkám tomu „Typ Libuška Šafránková princezna - prostě jemný něžný obličejík.“ a typ „Odjakživa přísná, ostré rysy“ Takže jsem třeba podle svého typu Libušky zjistila, že si nemohu dovolit volánky a krajky, protože v takových šatech je to moc - i ve třiceti vypadám jako třináctiletá víla co právě utelka z pole. Příliš něžnosti. Ale naopak v křiváku a kožených kalhotech vypadám velice dobře, trvalo mi dlouho si zvyknout že v křiváku a černých brýlích fakt nejsem zlá…naopak mi to dá trochu respekt a sluší mi to.
Pak mám kamarádky druhého typu - s ostrými rysy, přisným tvrdým výrazem, a těm křiváky a černá nesluší, udělá to z nich dominy (ze mě nikdy), ale na druhou stranu právě ony jsou ty, které si mohou dovolit ty krajky a volánky, aby je to zjemnilo.
Taky poznatek na úrovni objevení ameriky ![]()
@Alriga píše:
Já mám to „štěstí“, že je to ve mně od narození. Ale zase třeba za minulého režimu jsem trpěla i z těchto důvodů. Všude mi všechno přišlo hnusně, skarede, nikde se mi nelíbilo, jen doma a u babičky a na zámcích 🤣. Moje sestra to má stejné, ale když chce třeba jít nakupovat do echt drahého obchodu, říká :"Pojď tam se mnou, ty tam jen vlezeš a oni tě hned budou obskakovat. " A to fakt nenosím žádné oděvy extra značek, ani nemám profi manikúru, ani žádné liftingy apod. Naprosto vždy mám ale nehty vzorně upravené, vlasy denně foukané, vždy šperky, podpatky, nikdy bundu, vždy plášť, v chladu kožené rukavice. A do každého prostoru vcházím pomalu, zastavím se u dveří, rozhlednu se, jakože mi to tam patří, úsměv a… Účelu je dosaženo, nikdo vás nepřehlédne.
Já jsem trochu asi typ Libuška, ovšem dávno po sezóně. Volanky jsem nikdy moc nenosila, ale celý život nosím šaty a sukně, teď už skoro jen šaty, protože hodně zakrývají. Nikdy jsem násilně neměnila barvu vlasů a nikdy nepodléhám trendům. Nikdy se neoblekam „funkčně“, jedině ke koním, ale i tam se snažím vypadat pěkně. Občas se mnou mají problém takové ty ženy typu „babochlap“, třeba se mě ptají, proč jezdím na kole v kosilovych šatech nebo v sukni. Muži mě naopak často zdraví, i když stoprocentně vím, že se neznáme. 🤩 😜
Navíc mám povolání, kde musím působit trochu autoritativně a zároveň stoprocentně spolehlivě a důvěryhodně. Trocha nostalgie a konzervativního stylu vítána.
@Alriga píše:
Já jsem trochu asi typ Libuška, ovšem dávno po sezóně. Volanky jsem nikdy moc nenosila, ale celý život nosím šaty a sukně, teď už skoro jen šaty, protože hodně zakrývají. Nikdy jsem násilně neměnila barvu vlasů a nikdy nepodléhám trendům. Nikdy se neoblekam „funkčně“, jedině ke koním, ale i tam se snažím vypadat pěkně. Občas se mnou mají problém takové ty ženy typu „babochlap“, třeba se mě ptají, proč jezdím na kole v kosilovych šatech nebo v sukni. Muži mě naopak často zdraví, i když stoprocentně vím, že se neznáme. 🤩 😜
Typ Libuška má samozřejmě i své výhody
(co by za to „chlapoidní“ ženy daly, já bych sii ale od nich někdy ráda půjčila pár hrubších rysů, abych působila přísně. Typ „babochlap“ (a nemyslím to vubec hanlivě) je třeba překrásná Meryl Streep. Může mít klidně rozverně natočené blonďaté vlásky sepnuté sponkou a halenku s balonovými rukávy a stejně z ní budeš mít brutální respekt. Ale stačí aby si vzala černé sako a rudou rtěnku a už je z ní zlá Miranda z Prady. Což by se Šafránkové asi nikdy nepodařilo:)
@Anonymní píše:
Typ Libuška má samozřejmě i své výhody(co by za to „chlapoidní“ ženy daly, já bych sii ale od nich někdy ráda půjčila pár hrubších rysů, abych působila přísně. Typ „babochlap“ (a nemyslím to vubec hanlivě) je třeba překrásná Meryl Streep. Může mít klidně rozverně natočené blonďaté vlásky sepnuté sponkou a halenku s balonovými rukávy a stejně z ní budeš mít brutální respekt. Ale stačí aby si vzala černé sako a rudou rtěnku a už je z ní zlá Miranda z Prady. Což by se Šafránkové asi nikdy nepodařilo:)
Jo tak to já myslela spíš typ Drabova nebo Šlechtová apod. Streep je ženská se vším všudy.
A ten respekt se taky získá s věkem. Meryl Streep působí ve starších filmech také mnohem více plaše a submisivne. A já bývalá taky spíš poddajná a poslušná holčička. Dneska se umím podívat tak, že i ten pes zaleze pod stůl. A i když časo první bitvy nechám protivníkovi, válku nakonec vyhraju. Ale to je zase jiné téma.
@Alriga píše:
Jo tak to já myslela spíš typ Drabova nebo Šlechtová apod. Streep je ženská se vším všudy.
Aha, já spíš myslela ženy bez ohledu na t jak se o sebe ne/starají, jaký mají tp obličeje. U Drábové nevíme, co by jí slušelo, ještě to nezkusila. Ale pak jsou ženy „respekt“ a ženy „vy vypadáte jako holčička“