Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
To musíte vědět vy a rodinou se nenechte tlačit. Mě vadilo, že by se malá jmenovala jinak jak já a taky jsem měla strahc, že když ji nebudu mít v občace a něco se stane a přijedu do nemocnice, tak mi nepodají informace… Vím, jsou to hororové scénaře a snad se to nestane, ale tak jsem ptostě přemýšlela. Byla jsem v 6.měsici a svatbu si moc užila.
A celkově, prostě se mi to zdá takové „úplné“. Ale každého věc a každý se cití dobře v něčem jiném.
Já jsem se vdávala z lásky a protože jsme oba chtěli. Jsme prostě na tradice, je to slib, který jsme si vzájemně dali, je to takové „povýšení“ vztahu… A z jiného pohledu si myslím, že je fajn, když se celá rodina jmenuje stejně. Mrzelo by mě, kdyby moje děti a manžel měli jiné příjmení než mám já. ![]()
Ahoj, já jsem taky ta tradiční:) nejdřív svatba, pak prcek, ale nikomu nenutím, je to jen na vás. Jen mi to přijde takový závazek, že se z něho jen tak lehce neutíkám, neumím to asi dobře napsat, aby mě hend někdo nenapadal, přijde mi to takové že když se rozhodneme pro svatbu, že jsme si pro tu chvíli sebou jistí, že spolu chceme být a pak se budeme při problémech více snažit je řešit než se jen sbalit a odstěhovat a nemuset už nic řešit /soudy, majetek…). A navíc, což považuji za nejdůležitější jsou jistoty, které zaručuje manželství (jde hlavně o to, když už jsou děti) - když se něco nedejbože stane informace v nemocnici, možnost rozhodování, né každý má dobré vztahy s rodinou partnera a to pak mohou nastat mega problémy, když se třeba muži něco stane, družka nemá žádná práva.., tak důchody pro pozůstalé, dědění majetku…jistě někdo namítne i nevyhody, jsou u obou druhů soužití, takže fakt se musíte rozhodnout vy sami.
Taky se mi do druhe svatby moc nechce, ale kvuli priteli a hlavne tem praktickym vecem do toho jdu -abychom se jmenovali stejne, kdyby se neco stalo tak ja se dostala k informacim o priteli a o penezich nemluve…
Pokud máte dítě, radši se vemte. kdyby se nedejbože jednomu z vás něco stalo bude míň problémů
Pokud se Vám do toho nechce rodinou bych se nenechala tlačit. Je to váš život. Já se vdávala těhotná, ačkoliv jsem to přesně tak nikdy nechtěla. Vyšlo to prostě tak blbě, že mě muž požádal v době, kdy jsme se snažili. Měsíc na to jsem zjistila těhotenství. Takže uspěchaná svatba z části z rozumu. Aby jsme nemuseli řešit jméno a pod. Občas je mi líto že jsem si to tak neužila. Byla jsem strašně unavená a přišlo mi, že každej na to kouká tak že musíme. Tím chci říct, že až se budete chtít vzít, vemete se. Nedělejte to kůli rodině a řečem okolí.
To musíte vědět sami, každý má jiný pohled/pocit
pro mě osobně nemá svatba jediný pozitivní význam, ani pocitově ani prakticky (ale pravda nejsme ta „normální typická rodina“) ![]()
Já jsem pro svatbu…když jsou potíže tak ty budeš uvázaná na mateřský bez většího příjmu a tvůj partner k tob nebude mít žádný závazky…četla jsem někde hrozně smutný příběh právě maminky, která si taky myslela jak papír na to že se maj rádi nepotřebuje…vzali na sebe hypotéku a ona byla doma na mateřský…poznal jinou zamiloval se do ní…po narození dítěte se ledacos změní…no a tu novou si vzal a po tý bejvalý ještě chtěl aby platila půlku hypotéky.....na dítě dostávala asi 2 tis…matěřskou 7 a hypotéky byla na 15tis…takže ona byla úplně na dně, protože ji chtěl úplně dostat na mizinu a pak jí vzít dítě a před soudem dokázat že nemá prachy na to aby se o dítě dokázala postarat.....jako podle mě svatba není jen papír, ale opravdu jistota v dobách pro ženu zranitelnách, což mateřství určitě je
Já se vdávala předtím než jsem otěhotněla, hlavně z důvodu, že by mi vadilo jiné jméno dítěte a manžela, asi bych nedala jméno po chlapovi, který si mě nevzal. Jsem v tomto staromodní.
a za další z důvodů informací v nemocnici apod.
Ale jinak po svatbě se u nás vůbec nic nezměnilo, jen mé příjmění
a ted když jsem těhotná tak nemusímě běhat na matriku kvůli jménu apod.
Ale je to každého věc.
@Martikov píše:
Já jsem se vdávala z lásky a protože jsme oba chtěli. Jsme prostě na tradice, je to slib, který jsme si vzájemně dali, je to takové „povýšení“ vztahu… A z jiného pohledu si myslím, že je fajn, když se celá rodina jmenuje stejně. Mrzelo by mě, kdyby moje děti a manžel měli jiné příjmení než mám já.
Cítili jsme to stejně
.
Když je dítě, jsem všemi deseti pro svatbu - jsem v tomhle děsně staromódni. Ale je tu jedna věc. Pokud se vdáš, je to samozřejmě určitá jistota v případě rozchodu/rozvodu - partner tebe i dítě musí zajistit atd. Jenže na druhou stranu je to i velký problém, pokud se partnera chceš zbavit - pak stanoví péči o dítě soud a často jsou velké velké spory, jak to bude. Tohle se při rozchodu bez svatby řešit nemusí..
Taky chci nejdřív svatbu a pak dítě. Popř. může být s náma mrňousek už i na svatbě v bříšku, když to ještě nebude vidět
Ale spíš počkáme až úplně po svatbě ![]()
Teď to bude znít, že jsem proti svatbě, ale tak to není, taky bych se jednou vdát chtěla, jen na to nijak nespěchám, až to bude, tak to bude… dítě už máme. Jen mi přijde, že většina těch praktických problémů vlastně až tak velkej problém není, je to spíš tak, že prostě někdo tu svatbu chce tradičně - a proč ne, ale jestli vám se do toho zatím nechce, tak bych se nenechala nutit.
Pokud jste pár, tak partner je určitě v rodným listě, takže v případě rozchodu má vyživovací povinnost na dítě i tak…
Ahoj všem, napište mi své názory a pro a proti k svatbě? My jsme z přítelem spolu od Srpna roku 2010, v lednu letošního roku se nám narodil syn. Rodina by byla ráda abychom se sezdaly ale nám se takhle žije dobře, jsme spokojení a šťastní i bez papírů. Zvažujeme to? Děkuji za názory