Syn chce žít s otcem :(

Napsat příspěvek
Velikost písma:
Lizbeth
12978
3.9.11 19:55

Dreslerko, mě příjde ,že ses na syna nezdravě upnula..Mít ve 14ti starost jestli mu není zima???
Ale chápu to, možná jsi si z něj udělala parťáka.

Ve 14ti by myslím měl právo zkusit žít s otcem..Už jen proto, že mi přijde hodně pravděpodobné, že to nebude nadobro..Otec ho 12 let neviděl, nejsou na sebe zvyklí a možná to oba vidí dost naivně..

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
santi
1202
3.9.11 20:13

Premyslela jsi i o tom, proc te o to syn pozadal? Je v tom jen to, ze by chtel byt s tatou vic, nebo ze ho proste jako chlapa v puberte potrebuje vic… nebo to treba rekl proto, ze chtel videt reakci? Mas v profilu fotku miminka, predpokladam, ze to neni tenhle syn, asi mas uz jineho partnera a s nim dite/deti… Je mozne, ze si treba uvnitr pripada, ze i proto by radsi byl s tatou? Promin, neznam vasi rodinu ani vztahy, ale znam podobny pripad v okoli, kdy ten pozadavek byl prave v tomhle. Prekvapeni pro maminku, netusila, ze si pripada dite jine. U nich to bylo i v relativnich malickostech - jeji dcera treba premyslela o tom, ze ma jako jedina v rodine jine vlasy a oci… Puberta je slozite obdobi… a na druhe strane i nas coby rodice k tomu odlouceni pripravuje. 14… za chvili se odpouta od tebe tak jako tak navzdycky.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
dana59
656
3.9.11 20:15

Já bych zkusila ty víkendy, potom střídavou péči. A jestli mu bude zima, tak se asi sám oblíkne, není mimino, ale puberťák. Podle toho s ním zacházej. Chodit ke škole, cpát mu peníze atd. je nesmysl. To, co jsi do něj za těch 14 „dala“, nezapomene a určitě „vrátí“. Držím palce :lol:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
eMaminka
4.9.11 09:03
dreslerka píše:
Synovi je 14 let a rozhodl se žít se svým otcem,se kterým jsem již 12 let rozvedená…Před dvěma lety se po letech začali stýkat a syn se rozhodl s otcem žít.Nedovolila jsem to,protože si nedovedu představit,že bych byla bez něj.Trápí mě to a pořád nad tím přemýšlím.Poraďte,jestli máte stejnou nebo odobnou zkušennost.Bránit mu či ne? :cry:

braň mu co ti síly stačí, já tohle azžila jako dítě, když jsme si usmyslely tak jsme šli k druhému rodiči, né střídavá péče ale rok u jednoho rok, dva u druhého… toto celé dětství… mít jednu rodinu by bylo fajn…

vysvětli mu, že může k tátovi kdy bude chtít ale domov má u tebe … nebuď na něj hodnější nebo tak aby sis ho získala zpět, to by nebylo dobré ani žádné kupování dárky… prostě mu to jako velkému klukovi vysvětli … nejlépe kdyby tě podpořil ex partner, že to aby zůstal u tebe je přece pro dítě lepší… ;)

  • Citovat
  • Upravit
chuanitka
14721
4.9.11 09:18

Navrhuji zkusit střídavku. Ve 14 letech už je dost velký na to, aby to nebyl jen rozmar.

Jeden z přítelových synů k nám chtěl taky, ale to mu bylo asi 8 let. Vysvětlili jsme mu, že víkendy s námi se mu zřejmě zdají fajn, ale že by po přestěhování k nám musel plnit stejné povinnosti jako doma. Rozmyslel si to. (Ne že bychom ho nechtěli, ale asi by to pro něj a jeho bratra nebylo zrovna nejlepší, podle mě má dítě být hlavně s mámou)

A tobě dobře radím - začni se na něj dívat jako na dospělého. Vím, o čem mluvím, jeden 14letý právě sedí za mnou a ťuká na notebooku. Kdybych se ho zeptala, jestli mu není zima, asi by prasknul smíchy. Je to téměř dospělý člověk schopný si spoustu věcí zařídit, má zajímavé názory a mmj. i skvělé vtipy :)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Larr
4.9.11 11:05

Osobně to vidím tak, že ze začátku chybí vše, co ztratíme - pes, kočka, babička co umře, peněženka, co se ztratí. Ale chce to čas, je to jen pocit. Upřímně sama bych vždy upřednostnila, než hádky s ex o vše i o děti, raději bych zvolila (pokud to tedy jde) ten klid. Tzn. pokud chtějí být děti u táty, ať tam jsou, hlavně, že bude klid v rodině a děti nebudou každý den chodit a brečet mi, že tu semnou nechtějí být.

Neupínejte se zbytečně na děti, pak až přijde krize -děti odejdou z domu, vdají se, ožení, „nedejbože“ zemřou zůstanete opuštěné s děsivým pocitem „co dál“. Je důležité vychovávat z nich slušné občany, ale nemusí se kolem nich točit celý náš svět.

  • Citovat
  • Upravit
Simonečka37
359
4.9.11 12:46

no syn se může ze zákona již rozhodnout ne?
no to víš,otec asi synovi více dovolí,koupí ne?
ptala jsi se proč chce žít s otcem?
kamarádky kluk taky v 12 letech odešel k tátovi..přitom si kámoška myslela jak mají spolu pekný vztah.tatíka taky přitom když byl malý nevidel,taky se videli tak 2 roky před jeho rozhodnutím jít k tátovi…bohužel s tím nic nenadelaš..

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Reklama
dreslerka
10
5.9.11 12:52

:wink: Ahoj všichni,co mi psali své názory.Omlouvám se,musela jsem přerušit diskutování,protože se probudil můj nejmenší drobeček (7týdnů).
Ten 14ti letý jezdí ke svému otci každý víkend (v tom mu nebráním).
Již je tomu 10 let,cosyna vychovávám společně se svým současným manželem. Než si ex obnovil vztah se synam,muj současný byl pro syna ten nejlepší chlap,měl ho rád jako tátu i ho respektoval.Teď je všechno jinak.
To jak jsem psala,že bych měla obavy,jestli mu neni zima a tak… Myslela jsem to obrazně (mateřská starostlivost a stach o dítě ať je mu 5 nebo 30 let. :andel:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Lizbeth
12978
5.9.11 13:17

Já tě chápu Dreslerko, ale upřímně - jde jen o ještitnost..Máte pocit, že vám ho někdo nezaslouženě bere ( kdo by se tomu pocitu ubránil, že?)..
Ale za prvé - děti jsou nevděčné a dokud nebudou mít vlastní dítě nevysvětlíš jim ani zdaleka své pocity a názory na rodičovství..
A za druhé - pokud ho máte opravdu rádi, měli byste to zkusit překousnout a upnout se k tomu, že dítě má být především ŠTASTNÉ a pokud to bude u otce, nechat to tak..( nikdo netvrdí ,že to bude nastálo)
Naštěstí máte doma nový malý poklad, který by vám v tom mohl pomoci. :mavam:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
dreslerka
10
5.9.11 13:53

Máš pravdu - jde o to,aby bylo dítě šťastné.Vždy jsem si myslela,že jsou moje děti šťastné se mnou…,že jim dávám dostatek všeho,aby tomu tak bylo.
Je pravda,že když mu budu bránit,jn abych byla šťastná a spokojená já - bude mě za čas nenávidět a ztratím „syna a kamaráda“ v jedné osobě.
Možná to přeháním,ale bude mi chybět jeho vyprvění ze školy,nebo když se mi svěřuje s láskama… :kytka:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
eMaminka
5.9.11 15:54
dreslerka píše:
Máš pravdu - jde o to,aby bylo dítě šťastné.Vždy jsem si myslela,že jsou moje děti šťastné se mnou…,že jim dávám dostatek všeho,aby tomu tak bylo.
Je pravda,že když mu budu bránit,jn abych byla šťastná a spokojená já - bude mě za čas nenávidět a ztratím „syna a kamaráda“ v jedné osobě.
Možná to přeháním,ale bude mi chybět jeho vyprvění ze školy,nebo když se mi svěřuje s láskama… :kytka:

můžu mít osobnější dotaz.. co je tvůj ex, otec tvého snya zač? Je to spolehlivý chlap?… Myslíš, že by mohl něco po… co se týče výchovy a tak?… Že by dělal nějaké zle? Jak s tím sny vůbec přišel, že by k otci chtěl jít bydlet a jak se na to tváří ten ex?… To si myslím, že jsou důležité otázky abychom si tu mohli udělat reálný náhled na to jestli jde o tu tzv. mamkovskou ješitnost, nebo jestli se bojíš oprávněně…

Myslím, že o této problematice vím dost ze svého dětství, že bych se k tomus tavěla razantně.. nedej bože, že bych se s otcem svých dětí rozešla, pokud by o ně nejevil zájem víc jak já nevím pár let pak bych jim ho do života pouštěla už jen horko těžko… jako dle mého jednou jsem matkou a děti jsou mýma dětma jak píšeš ať jim je 5 nebo 30… pokud to otcové vidí jinak a mají za to, že si můžou od otcování vzít klidně dovču a přijít zas když jim něco secvakne v hlavě a dělat bordel v rodinách, které se zatím utvořilia fungují pak bych za to dala trest smrti… je to neomluvitelnéa sobecké…

  • Citovat
  • Upravit
36
7
11.2.19 13:06
@Larr píše:
Synovi bude 12 a žije s otcem, vlastně už ani nevím jak dlouho - asi 4 roky. Záležitosti, které mě tenkrát bolely si tak nějak nepamatuji do detailu. Žijí 400 km ode mě, takže se vidíme maximálně 3× do roka.

Dobrý den, řeším stejný problém jako vy, syn chce jít žít k otci a já se rozhoduji zda-li mu jej mám nechat v péči.Tímto prosím zda-li by jste se mnou chtěla komunikovat třeba i přes mail. Předem děkuji za odpověď.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
lilithlilith
700
11.2.19 13:17

Díky bohu za holku. Vidí se ve mně a společně stojíme vůči ex debilovi..vždycky bude stát ta mnou, protože je to malá ženská, moje holka, celá máma. Jsem šťastná že nemám kluka.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
salamio
11.2.19 18:04
@lilithlilith píše:
Díky bohu za holku. Vidí se ve mně a společně stojíme vůči ex debilovi..vždycky bude stát ta mnou, protože je to malá ženská, moje holka, celá máma. Jsem šťastná že nemám kluka.

Jak to jenom napsat slušně… raději nic :roll:

  • Citovat
  • Upravit
ontar
11.2.19 18:35
@lilithlilith píše:
Díky bohu za holku. Vidí se ve mně a společně stojíme vůči ex debilovi..vždycky bude stát ta mnou, protože je to malá ženská, moje holka, celá máma. Jsem šťastná že nemám kluka.

Také si myslíš, že bude deb.ilka po mámě a najde si new deb.ila, jako kdysi její máma ???

  • Citovat
  • Upravit

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

 
 

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová

Milování a syn

  • 09.04.26
  • Anonymní

Dobrý den, mám takový problém, co se týká intimního života. Máme 4letého syna, je živý a zvědavý až velmi. S manželem jsme pravidelně před pár... Odpověď

Problémy v rodině

  • 18.03.26
  • Anonymní

Dobrý den, už nevím, na koho se obrátit, protože po narození syna mám problémy s manželovou rodinou. Tchyně s tchánem jsou v celku hodní lidé,... Odpověď

Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži

  • 11.12.25
  • Anonymní

Dobrý den, přečetla jsem si Vaši odpověď týkající se stejného tématu, něco mě oslovilo, ale pořád nemohu uchopit svoji situaci tak, abych se... Odpověď

Je to deprese? Co by pomohlo?

  • 12.12.25
  • Anonymní

Dobrý den. Ani nevím, kde začít. Zkusím to vzít polopaticky. Rok a čtvrt se snažíme s manželem o miminko. Před snažením jsem řešila potíže s... Odpověď

Poporodní deprese nebo něco jiného?

  • 19.08.25
  • Anonymní

Dobrý den, jsem skoro rok po porodu, ale vůbec si mateřství neužívám. Je to pro mě takové přežívání a přečkávání. Narodila se mi předčasně... Odpověď