Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Ahojky, myslím že podobným obdobím soi projde skoro každá maminka ale neboj to zasde přejde
Taky jsme si tím prošli a nejvíc zabralo jak ty na mě tak já na tebe, kdykoliv mi Nat řekla nějak škaredě nebo opravdu nějakou nadávkou, udělala jsem to samé, např: Natyzno a tak, jmenuje se Natálka, samozřejmě se jí to nelíbilo tak jsem ji pokaždé vysvětlila že to je to samé jako když nadává ona mi, a jestli chce at ji říkám zase pěkně natálko chci aby tak pěkně říkala i ona mi ![]()
Nic si z toho nedělej
ono ho to přejde
![]()
tříletý synovec má ve slovníku dost vulgárních slov (díky jeho tatínkovi
) no a tak nejen jeho máma ale i široký okolí je: pí..,kráva, vůl, atd
no a nezabírá na něj taky vůbec nic.
Když mu píchali ucho kvůli zánětu, tak na celou ordinaci ječel pořád dokola pí. o,pí. o,pí. o. Já bych se hanbou propadla ![]()
Myslím, že je to u dětí v tomhle věku normální (teda to chování tvého syna), vím, že to mrzí, ale uvidíš, že ho to přejde
![]()
Mně to jako dítě potkalo s nástupem puberty, bylo mi asi dvanáct a co jsem dokázala vůči rodičům vypustit z pusy, za to bych si nafackovala ještě dneska. Kamarádky dcera má dvě jména, to druhé se jí nelíbí, protože nejde dobře skloňovat na nějaké lépe zvučné, takže když holka fakt prudí, kamarádka ji okřikne „Stefanie“ a to už je jak beránek, protože ví, že jak tohle máma vysloví, tak už je fakt zle. Co najít nějaký takový způsob, jak mu to vrátit?
@Barushe no to už je teda kalibr
jenže bohužel za tohle si může ten atínek, pokud takové pěkné výrazy sám používá, to je jeho vizitka, protože tříleťák netuší co to p..a je, jen ví, že se to říká ve vzteku, jak to vidí u tatínka. A to samé si asi mysleli u toho doktora. Mě stačí, když se kluci dohadují a ten starší mladšímu řekl, ty seš blbej, a mladší to hned považuje za slova, která se ve vzteku používají a taky už mi to párkrát řekl. Sice to jeho „ses bubej“ na mě bylo trochu komické, ale ve výsledku je to to samé.
Jak se do lesa volá tak se z lesa ozývá…
Mamák se nejmenuji tak na to přeci nebudu reagovat.
Kamarádky dcera, od narození nenazvaná jinak než Lenička nebo Léňa, jednou ignorovala můj příkaz a odcházela ode mě.
Zařvala jsem „Lenko!“… No to jste měli vidět ten pohled co po mě hodila…
Chichi…a poslechla…
![]()
Moje neter, ktere budou 4 roky, kdyz je nastvana na mamku, tak ji rika, ze ji nema rada a ze od ni odejde pryc a jde si, jakoze balit kufr…Take nechapu, kde to berou ty deti.Ale je ji take z toho vzdycky smutno ![]()
@sara1000 myslím že hodně dělá i tv, školka, dětská hriště a tak, děti jsou přece jako kopráky co vidí nebo slyší je už jejich, A už je jen na ropdičích jak se zachovají zda je jim to jedno nebo s tím chtějí něco udělat a děti učim dobrým věcem
@brumi píše:
@sara1000 myslím že hodně dělá i tv, školka, dětská hriště a tak, děti jsou přece jako kopráky co vidí nebo slyší je už jejich, A už je jen na ropdičích jak se zachovají zda je jim to jedno nebo s tím chtějí něco udělat a děti učim dobrým věcem
Souhlasim, kolikrat se sama pozastavim, co Ada obcas rekne.Jako,ze napodobuje nas a hraje si na dospelackou.ted nemluvim o nadavkach atd..Tam nastesti jeste nejsme ![]()
Asi bych mu důzazně řekla, že se mi to nelíbí, protože jsem maminka a mamince se tak neříká a že na to neslyším a poslala bych ho do jeho pokoje. Případně bych mu řekla, že takové výrazy používají jen zlobivé děti a až zase bude můj hodný Honzík, ať se za mnou vrátí. Na veřejnosti bych ho prostě ignorovala. Ale pokaždé bych se chovala stejně a dělala bych to důsledně. Ignorovala a neslyšela.
A jak tu bylo psáno - oslovit třeba JANE!
Příspěvek upraven 07.01.13 v 14:05
@sara1000 přesně tak, ale někdy to není špatné pozorovat svoje děti aspoň člověk vidí kde dělá chybu, když ho třeba něco zarazí v chování nebo tak
Me prijde mamina a mamak pekny
bych se tomu smala a ono ho to prejde…
To, že se proměníš v mamáka, bych nepoužívala, protože jak znám děti, tak by to mohl chtít vidět, takže by ho to mohlo ještě spiš povzbuzovat v daném chování.
Omlovám se, že píšu anonymně, ale vážně na to nejsem hrdá a přemýšlím, co dělám špatně
Mám čtyřletého chlapečka a ten, když se vztekne (což je v tomhle věku na denním pořádku), tak mi nadává do mamin a mamáků, někdy škaredých mamin… Mě to strašně mrzí a štve, zkoušela jsem všechno monžné - vysvětlovat, ignorovat, dát na zadek, ale nezabírá nic! Dokonce jsem mu řekla, že pokud mi tak bude říkat, tak se z hodné maminky proměním na mamáka, a to teprve bude rodeo (nezabralo). Když mi takhle škaredě říká, tak je schopný se vždycky omluvit jak se uklidní, ale pak to stejně při dalším vzteknutí zopakuje. Když to malý na mě zkouší někde na veřejnosti, je to pěkná ostuda 
Chtěla jsem se zeptat, jestli někdo prožíváte to samé a jak reagujete? Někdy mám strach, jak se ke mně bude chovat v pubertě, když už teď mi nadává…