Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj holky,
Nedá mi to. Nemáte zaručenou radu na stesk?
Dnes k nám na pokoj nastoupila paní s roztroušenou sklerózou, vypadá hodně zdrchaně, špatně mluví apod. Je podobná mé mámince, kterou jsem viděla naposledy před 3mi lety právě v jedné nemocnici. Neměla zuby, věčně na morfinu, špatně chodila a tak. Taky má RS.
Nicméně. Když mi bylo 6, naši se rozváděli. Moje mamka byla taková vždy jiná. Jako malou mě strašila, vím, že mě táta věčně bral na kroužky a jiné aktivity, abych byla v klidu. Ona byla ráda ve středu pozornosti, takže i když měla nemoc stabilizovanou, tak medikaci nedodržovala a tak. Když jsem přišla v noci za rodiči do postele, musela jsem spát na jedné půlce s tátou, aby se vyspala. Tehdy řekla, že mě nechce při rozvodu a zmizela. Pak jsem ji začala vídat občas o 10 let později, ale hodně lhala. Pak zase nic a vždy napsala, když ležela v nemocnici. Posledně vypadala opravdu hrozně špatně… Její číslo neexistuje, adresu nemám, zkoušeli jsme ji s tátou najít, ale očividně nemá zájem. Pokud žije…
Mě občas přepadne hrozný stesk. Ač mi moc ublížila, pořád ji miluju jako mámu a někdy mi je moc smutno.
Což děláte vy, když jste smutné?
Nebudu se schovávat za anonym, i když je to poměrně silné téma.
Díky,
Janina
@Janina B1 Ja teda budu anonym. Me maminka zemrela, uz je to dost let. Zrovna dnes jsem psala dopis sve hodne stare tete a zrovna jsem zminovala, jak se mi styka a brecela jsem nad papirem… Uz jsem si pripadala normalne, ale zahojene to neni a si nikdy nebude. Takze radu nemam. Jen se vybrecet a cekat az to prejde a zit dal. Urcite ted ma vliv i podzim a posmourno, clovek pak sedi doma a vzpomina, styska si nad vecmi, ktere nemuze zmenit. Leda mit kouzelny prsten
.
@Včelička992 píše:
To je mi moc litoA co treba oslovit jeji blizke, nejakou kamaradku nebo jestli ma sourozence atd., ti o ni nic nevi?
Rodiče už nežijí a zbytek rodiny ze Slovenska (mamka je Slovenka) neví nic. Je to zapeklité…
@Anonymní píše:
@Janina B1 Ja teda budu anonym. Me maminka zemrela, uz je to dost let. Zrovna dnes jsem psala dopis sve hodne stare tete a zrovna jsem zminovala, jak se mi styka a brecela jsem nad papirem… Uz jsem si pripadala normalne, ale zahojene to neni a si nikdy nebude. Takze radu nemam. Jen se vybrecet a cekat az to prejde a zit dal. Urcite ted ma vliv i podzim a posmourno, clovek pak sedi doma a vzpomina, styska si nad vecmi, ktere nemuze zmenit. Leda mit kouzelny prsten.
Máš pravdu. Člověk sice žije a jede dál, ale občas to dolehne. A to se snažím brát ten život co nejpozitivněji to jde. ![]()
@Janina B1 Moje matka je alkoholička. Vídám jí zřídka kdy. Stýská se mi po mámě, kterou byla před tím, než začala pít.
@Janina B1 píše:
Máš pravdu. Člověk sice žije a jede dál, ale občas to dolehne. A to se snažím brát ten život co nejpozitivněji to jde.
Kdysi jsem cetla moudro, uz nevim, od koho, ale bylo tam, ze se clovek nesmi trapit vecmi, ktere nemuze zmenit, ze je to vyplytvana obrovska energie. Strasne se snazim, prijde mi to rozumne, ale neumim to. Nevim, jak na to. Porad mam pocit, ze kdyz se tim nebudu zabyvat ani v koutku duse, tak ze jsem to vzdala. Ale co chci resit, kdyz to nejde
. Tak konec filosofickeho koutku. ![]()
@Včelička992 píše:
To je mi moc litoA co treba oslovit jeji blizke, nejakou kamaradku nebo jestli ma sourozence atd., ti o ni nic nevi?
Taky bych zkusila patrat pres rodinu. Event.pres urady. Prece mas pravo vedet, kde a zda vubec zije tva matka. To je pribeh pro postu pro tebe tohleto…
@Janina B1 A jinak posilam hodne sil, abys byla brzy zdrava Jani. ![]()
Rozumím ti MOC! Stalo se mi, že má máma se mnou nechtěla nic mít jen proto, že jsem se vdala…bolelo to..moc..
Jenže čas plynul a můj syn.. časem se mu začalo velmi dařit a my už pro něj jsme „póvl“? nevím co… už roky se neozve, s bratrem v pohodě my jsme vzduch…
To tedy bolí…a nemůžeš s tím dělat vůbec nic když on sám nechce…
@MartinaIrena píše:
@Janina B1 A jinak posilam hodne sil, abys byla brzy zdrava Jani.
Děkuji kočko! Zítra jdu domů, už je dobře. ![]()
Pošta pro Tebe, to je nápad, ale na to jsem asi moc introvert.
A pak si říkám, že ani nevím odkud pátrat…
@lleennttiillkkaa píše:
@Janina B1 Moje matka je alkoholička. Vídám jí zřídka kdy. Stýská se mi po mámě, kterou byla před tím, než začala pít.
smutný.
@Burj Chalifa píše:
smutný.
Hele už ani ne…člověk se s tím naučí žít. Mě je ona jako člověk lhostejná…nekontaktuju jí, jenom, když se ozve ona
@lleennttiillkkaa píše:
@Janina B1 Moje matka je alkoholička. Vídám jí zřídka kdy. Stýská se mi po mámě, kterou byla před tím, než začala pít.
Můj otec taky alkoholik. Nenávidím ho za to co nám provedl, i když všichni radí, že bych měla odpustit, mě to prostě nejde. Nemůžu ani na hřbitov zajít. Jen si říkám, proč člověk začne pít?
@Marthi píše:
Můj otec taky alkoholik. Nenávidím ho za to co nám provedl, i když všichni radí, že bych měla odpustit, mě to prostě nejde. Nemůžu ani na hřbitov zajít. Jen si říkám, proč člověk začne pít?
Nevím, jak je to u chlapů, u těch je ten alkoholismus trošku jiný, ale ženy zapíjejí problémy a stres a od toho,,dám si večer skleničku na uklidnění,, k alkoholismu je strašně blízko