Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Myslím, že jsi jí spíš měla říct, že se uvidí až situace vychladne a nechat si otevřené zadní vrátka…myslím, že už se neozve. Jedině to prober s manželem a s omluvou jí zavolej. Nic jiného udělat nemůžeš, pokud chceš pro děti udržet babičku.
Udělala jsi dobře, v první řadě jste vy dva s dětmi rodina. Babička je sice taky důležitá, ale je to její rozhodnutí, s tím nic nenaděláš. Ono to třeba čase vyšumí ![]()
Na to abys dvěma dospělým lidem dělala prostředníka se můžeš z vysoka vykašlat, ty nejsi její dcera, nejsi jí ničím povinná a pokud se oni dva nemůžou dohodnout tak je to jejich problém, ne tvůj. Jestli je jí vlastní ego přednější než vnoučata, tak to má asi smůlu protože pokud ty to budeš urovnávat a půjdeš proti manželovi tak budete mít problémy mezi sebou a s ní se to stejně nezmění. Dětem bych klidně řekla, že babičku mají, ale že za nimi nechce jezdit. Pokud chceš mít úplně čisté svědomí, tak bych jí oficiálně zvala na narozky dětí, na svátky a pak už je na ní jestli pozvání přijme.
Ahoj
jako by jsi psala o chlapovi a jeho matce, presne jim take delam prostrednika…
u nas to vygradovalo na synovi narozeniny, kdyz mu ani nepoprala, nezavolala, nenapsala tak ji manzel zavolal a ze uz toho ma dost a nechce ji u nas videt
vysledek je takovy, ze uz o ni 3mesice nevime a tak to zustane.
Ja nevim jaka je a neni, ta nase je dost zvlastni, sobecna, nikdy neprijela, nezajimame ji, proste taove nutne navstevy a akorad plno reci, pomluv a zavosti, takze jsem vlastne rada ze ji nemusim vidat, jinak ja se mezi ne nepletu.
Nemam ji rada ale nezbrojim proti ni a ze ji nechce vidat mi nevadi. Nikdy nezavolala jak se mame, co malej, co ja (jsem na rizikovym) proste ji nezajimame a tak ani ona nas…
driv mi to vadilo, se svou rodinou mam prave opacny vztah ale s ni se fakt nedalo…
Byt Tebou, nemicham se mezi ne…a jak deti, vidaje bere si je, chteji na ni?
syn si na ni ani nevzpomene, v zivote ho nevzala k nim, ven ani kdyz byl maly s kocarkem ![]()
No uz po te co ji rekl, ze si nepreje abys tam s detma jzdila, bych se ho zeptala proc si to nepreje. Kdyby mi rekl nejaky rozumny duvod, fajn. Jestli proto, ze mu neco prelitlo pres nos, libit bych si to od nenechala. Prece tinebude manzel prikazovat kam mas a nemas chodit, kdyz proto neni rozumny duvod. Takze v takve situaci bych rekla i tchyni, ze s tim nesouhlasim. Ze ji nechce videt jeji syn, jeji vnuci Ji videt chcou.
Mmch podobnou zkušenost mám z minulého vztahu, furt sem lítala mezi partnerem a jeho matkou a jak to dopadlo? Oni dva se chovali jako malý děti a já měla hlavu jako pátrací balón, výčitky svědomí že pokud to neurovnám bude to i moje vina, ale že by se zamysleli oni dva, to je nehlo, byli jak dva haranti na písku. Stejně to k ničemu nevedlo a mě to ničilo.
VĚŘ, ŽE NENÍ DOŘE SE MOC V TAKOVÝCH VĚCECH ANGAŽOVAT, BO Ve FINÁLE BUDEŠ ŠPATNÁ TY. sNAŽILA SES JEJICH VZTAH UROVNAT A OČIVIDNĚ TO NEJDE. nEŘEŠ TCHÝNI, ALE JEN SVOU RODINU. Omlouvám se za caps.
Stůj bokem, ať si to vyřeší oni dva. Je zásadní problém, že jim děláš „prostředníka“ ![]()
Udělala jsi dobře, že se nedomlouváš s tchyní za zády svého muže.
Dělat prostředníka v takových věcech je velmi nevděčné, raději bych se do toho nepletla.
Na druhou stranu je otázka, jestli by muž měl takto rozhodovat i za druhé - tebe a vaše děti.
Proč babičce vadí varianta, že má dojet k vám?
@Lomikára
moji tchyni taky vadi dojet k nam, protoze autobus stoji 25kc a pak musi jet jeste MHD a ta taky stoji penize
kdyz jsem ji rekla, ze ji tedy dam na cestu 100kc stejne neprijela a odpoved zadna
jo a ma to 15km k nam z vesnice, proste se ji nechce ![]()
jooo a nejvetso goool vzdycky byl kdyz rekla ze prijede, ja na ni cekala s malym hodina, pryc druha a ona se treba 14dni neozvala-zapomela na to ![]()
Udělala si dobře, s manželem byste měli stát při sobě vy dva
ať si to s máti vyříká on, je to jeho matka.
Jako nemůžu moc soudit jaká babička je staršímu synovi ( jsem zvyklá od mojí mámy že děti vidí pořád), dělá s ním kraviny když spolu sou, venku ho měla asi dvakrát ale až nedávno, je mu 2,5. Kyž byl miminko tak počkalla tak cca půl roku než začala jezdit, podle mě jí to s miminkem moc nebavilo, v kočárku ho neměla nikdy, jednou hlídala doma ale od té doby nic…ono je období kdy třeba je tu 3 během 14 dní a pak dva měsíce nic…hlavně tedy v létě nás hodně láká k sobě, má zahradu…druhý dítě je mimino, toho viděla zatím tak 3krát? Prostě sou kluci ještě malý na to aby řekli zda tam chtějí nebo ne…Neni to tak, že bych tam musela jet, beru to prostě tak. Je to babička, chtěla vidět děti, tak jedu taky protože samotný je jet nenechám ( bojím se).Proti chlapovi jít nechci, on už je prostě naštvanej, bylo to po kapkách asi už to přeteklo ale tedy přoč na sebe nemůžou třeba hodinu řvát aspon do telefonu, vše si vyříkat a neřešit to takhle radikálně netušim…
Taky si myslím, že jsi udělala dobře, když jsi při něm stála, my si s mužem řešíme problémy každý se svými příbuznými a ten druhý to respektuje, nevměšuje se a stojí při tom druhém a funguje to
Nech to vychladnout, třeba se to ještě změní. Však až budou děti větší, přesměruj je s případnýma otázkama na tatínka.
Moc teda nerozumím, kvůli čemu se můžou tak hádat, když už spolu nebydlí ![]()
Ale když bude babička chtít, tak přijede.
Promiň rejpavou OT otázku, ale proč jsi anonymní?
Můj manžel nemá se svojí matkou moc dobré vztahy, už od začátku jim, příde mi, dělám tak trochu prostředníka v komunikaci…jak to dělali před tím je mi záhadou…vím jen že se spolu chvíli nebavili, prý z její strany…žádného otce manžel nemá…No poslední týden to vygradovalo tak když se nepohodli kvůli, podle mě, další blbosti.Po včerejším telefonátu kdy jí chlap řekl že už nechce abych tam s dětmi k ní jezdila, že pokud bude chtít vidět vnuky tak má dojet jedině ona k nám…típla mu to..a dnes volala mě, jestli s tím souhlasím, já řekla, že aŤ se nezlobí ale proti muži nepůjdu. Bylo mi řečeno že to po mě nechce a že už se tedy nikdy neuvidíme a taky to položila…Je fakt, že sem na ní kolikrát nadávala, má svoje mouchy, neumí dodržet co slíbí, je prostě svá ale snažila sem se vždy být za dobře…je mi z toho uplně špatně…udělala sem dobře když stojím za přítelem nebo sem to měla nějak ukecat aby byla spokojenost na obouch stranách ( což teda nevím jak)…? Fakt nevím, nesnáším takové situace, zvlášť v rodině…co jako řeknu časem dětem až se zeptají proč nemáme i druhou babičku, že se tatínek s babičkou pohádali jak malé děti kvůli blbosti a nechtějí se vidět?
Zase abych to nezlehčovala, oni se štvou navzájem už jen pro absolutní rozdílnost povah a to co si dělaj by mě taky naštvalo ale ne tak že bych se už nechtěla vůbec vidět…teda asi…nikdy sem tohle s mojí mámou řešit nemusela:/