Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Lady Bee píše:
Zaujala bych stejný postoj jako má tvůj manžel. Manžel o její návštěvu a věčné telefony evidentně taky nestojí, když není schopen ani vlastní matce zvednout telefon, tak co by ses ty měla trápit, když jejímu vlastnímu synovi je to u zádele. Telefony bych nezvedala úplně stejně jako tvůj manžel, popřípadě bych jí odkazovala na něj. Pokud by přišla k tobě do práce, tak bych jí jasně řekla, že čas nemám a prostě bych odešla, kamkoliv. Ona ví, že u tebe jí to projde a synátor na ní prdí. Tak ať si to vyřídí s ní. Tohle je totiž chyba především chlapa, kterej má vlastní matinky dost a neumí si udělat pořádek, tak to nechá na tobě a ty se třeba zblázni. A ty balancuješ, protože nevíš co a jak, přeci jen to nejsou tvý rodiče, takže si nedovolíš to co k vlastním, dále přemýšlíš o tom, že zas chceš aby děti viděli babi, ale jak babi zkrotit, když babi nemá ani kapku elementární slušnosti a okupuje. Nevíš jak na to, ale sama nic nezmůžeš. Tzn. zaujala bych stejný postoj jako má tvůj manžel, který primárně by měl s ní ty věci řešit. U nás to je tak, že případné konflikty nebo problémy řeším se svými rodiči já a můj chlap zase se svými a nebo společně, ale nikdy to nenecháváme na tom druhém a už vůbec ne takto.
@klárka14 píše:
Babička věděla moc dobře, že marodíme, protože já jí ty hovory beru. Já jí vyhazovat jako nebudu, že neví, kdy je to vhodné nebo ne…A nějaké předávky ve dveřích se mi nelíbí - kávu sem jí udělala, děti chtěla vidět, tak co. Do práce mi chodit ale ostudu dělat nemusí. Ale to jí nezakážu. Manžel je hulvát po ní:
Aha. Hmm, co víc k tomu pak říct. ![]()
@klárka14 píše:
Tak to ti nezávidím, nemocná a ještě řešit, jestli babička to nebo tamto. Nemá soudnost. Tak ať je brzo lépe ![]()