Tchýně pořád volá manželovi - co s tím?

Napsat příspěvek
Velikost písma:
1718
9.3.06 09:09

smazáno autorkou

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymni
9.3.06 10:31

Re: Tchýně pořád volá manželovi - co s tím?

ahoj hanko, my mame podobny problem. protoze jak vsichni rikaji mam dobre vyvinuty sesty smysl, pochopila jsem hned na zacatku vztahu ze ten muj je mamincin milacek ( ma dalsi 2 mladsi bratry) a tak jsem taktne odmitla nabidku na bydleni u nich. ja se kvuli nemu pristehovala do prahy nekolik stovek kilometru. maji sice velky dum ale kdyz jsem tam spala jednou tak k nam „tchyne“ rano bez zaklepani vesla. kdyz jsem se tam vecer zastavila pro neco co jsem tam rano zapomnela, tak postel byla cerstve prevlecena… tak jsem sla bydlet do bytu. a ejhle! najednou on ze by chtel bydlet se mnou. tak jsem to zkusila, platit najem na polovinu bylo preci jenom prijemnejsi a vzdycky ho preci mohu vystehovat…kazdy den spolu telefonovali, i kdyz bydli 1km od nas. ted uz to taky neni tak horke. mne prozvanela a ja ji zpatky ale nevolala. kdyz neco chce tak at si zavola… chce to jenom vydrzet. nyni po 6 letech cekame miminko. vim ze bude chtit dite kazdy den bez diskusi, tak jako je to u vas. ja cekam prvni a predstav si, ze kdyz ja si nechci rict zda to bude kluk nebo holka, tak ona si to pry zjisti pres svoji kamaradku ktera pracuje jako zdravotni sestra v te same nemocnici kam chodim ja. tak jsme se strasne pohadaly, a ten muj mi s klidem rekl: at si dela co chce, co je nam do toho? ale toto se tyka naseho ne jejiho miminka takze si prave hledam jineho lekare… jak jinak ji v tom zabranit? taky nevim. uz jsem obcas bezradna, ale asi nas bude vic.
drzim ti palecky, chce to vytrvalost a pevne nervy.

  • Citovat
  • Upravit
Anonymni
9.3.06 11:34

Valerko,

u nas bylo neco podobneho → kdyz opominu, ze tchyne nemuze dodnes rozdychat, ze spime vjedne posteli a pokazde nam povlece dve v oddelenych mistnostech (ignorujeme - spime stejne spolu:-), tak jednou pri navsteve nam vlezla do pokoje ve 3 rano, ze slysela manzela zakaslat, tak mu uvarila caj !! (to mu bylo uz 28let:-))) ja myslela, ze vyletim z postele…

No a s miminkem (ktere ted cekame) - nemuze rozdychat, ze nechceme prozradit az do porodu jmeno, tak nam ho vymysli:-)) jo, a nakoupila si celou vybavicku… to jsem teda zvedava, co s ni bude delat:-)) bydlime 120km daleko… jo, vlastne jo - uz hlasila, ze si zjistila, jak jezdi vlaky:-)))

  • Citovat
  • Upravit
240
9.3.06 11:52

No holky vidim ze viacere z nas maju rovnaky problem :twisted: Stale som si myslela ze jedinym riesenim je ignoracia, bohuzial neuspesne. Nepomahalo to. Teraz viem ze pomoze razne si branit svoje nazory, my sme matky a preto my budeme o nasich detich rozhodovat nie? Zijem len raz, a nenecham si od nikoho kecat do vychovy mojej dcery, ani si ju nenecham od nikoho kradnut, pokial sa mi to momentalne pravdaze nehodi:-)) Na prechadzky s kocikom milujem chodit, a tak nevidim dovod preco by som mala nechavat kocikovat tchyni. Prilezitostne vychadzky - no to im snad dopriat mozeme.
Ja som tento problem riesila cca pred 2 tyzdnami a dnes viem, ze si budem do konca zivota stat za svojim, branit svoju rodinu a HLAVNE uz nikdy neverit tchyni. Nastastie je manzel v tomto smere pri mne.
Sme zenske silne a sikovne, takze to musime zvladnut nie?
Baghiro: tebe prajem zvlast vela vela sily a odvahy, nedaj sa, ved co je krajsie ako spokojne chvilky stravene so svojim miminkom? :wink:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1009
9.3.06 12:11

Ahoj anonyme ob zpravu nahoru :-)

Rozhodne tchyni jmeno nerikejte, protoze pokud je to …, tak byste si mohli mit dalsi prioblem.
My jsme jmeno rekli a pul roku do nas hustili, ze to jmeno dat nesmime, ze je hrozne a ja nevim co… Dokonce prichazeli s pribehy lidi s timto jmenem, jak si uzili a bla bla bla. Nase mala se jmenuje Katerina, takze nevim, co resi. V prijmeni sice máme take „ř“, ale take na konci a vubec to nevadi. Dokonce i pul hodiny po porodu, kdyz manzel volal jimsdelit radostnou zpravu, tak se ptali, zda jsme ji skutecne to desne jmeno dali. Nikdy jsem tchyni enrekla, jak me tim namichla, ale jednou, az vse pretece, si ode mne asi nevyslechne nic hezkeho.
Nejhorsi je, kdyz za plastem „hodna“, „ochotna“ … se skryva panovacna a touzici mit vse pod kontrolou, vsevedouci.

Pro vsechny - diky za zpravicky, jsem rada, ze v tom nejsem sama, ale nekterym z vas nezavidim uz vubec. Hlavne tem, kdo s tchyni bydli v jednom dome ci byte - to je hruza hruz.
Drzte se a zase nekdy tady ahoj,

Hanka

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1119
9.3.06 12:53

Holky já mám taky děsnou tchýni, ale ona není nejhorší. Má dceru, která se mi snaží dělat ze života peklo. Pořád se mnou něčím soupeří. Když jsem musela na potrat, tak měla takový ten přiblblý výraz ve tváři. Neustále chce moji dceru, protože ona už žádné dítko mít nemůže. Když byla u nás, tak jí malá ukazovala její fotky a tam byly fotky i z UZ. Anička jí řekla, že takhle vypadá naše miminko. Ona se začala smát, že žádné miminko není. Jenomže já byla asi 8tt. Mlčeli jsme s manželem, nic na to neřekli. Pak jsem si jí ve 12tt vychutnala. Byla mírně řečeno vyvedená z míry.
Manželovi volají obě a obě vždy jen prozvoní. Naštěstí mu telefony platí jeho podnikání a mně taky, tak zase já na oplátku volám mámě domů.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymni
9.3.06 13:51

Ahoj holky,
tak moje tchyne je ucitelka a je samozrejme vsevedouci, nejchytrejsi a nejrozumnejsi. Jeji muz a dcera jsou to same.
Co se tyce jmena a pohlavi, taky jsme ho tajili, ale kazdou navstevu nam jmeno vymysleli a hlavne at nedavame to, ktere si libilo mne. Ze se tak jmenuje kazdej debil a kdekdo.
Bydli od nas 120 km, jezdime tam kazdych 14 dni na cely vikend, tchyne furt vola a fnuka manzelovi do telefonu, ze chce, abychom bydleli tam a ze tam bude sama a kdesi a cosi. nastesti ja mam praci v praze, na kterou jsem hodne vazana.
Nikdy jsem ji zadne vyhrady nerikala primo do oci, nikdy jsem se s ni nehadala, vetsinou jsem ustoupila. Snazim se najit nejakou fintu,ale nevim, jak. Do vychovy mi krafe neskutecnym zpusobem, malou porad vsichni posazuji a stavi, ackoliv nic z toho sama neumi, ja to rikam dokola at to nedelaji, nepomaha to.
No, mame samozrejme blbej malej kocarek, blby maly auto (asi protoze jsem vsechno vybirala ja) a uz nam v bazaru vyhlidli jiny. Nosi mi veci od nejakych znamych, ze sekace nebo nove od vietnamcu. Rika mi, oblikej ji tak, ne tak. Kdyz ma mala problemek zdravotni, bezi se zeptat jejich doktora, ktery nase mimi samozrejme nezna. Kupuje mi jidlo pro malou, ktere ji nedavam - ma alergie. Uz by ji nejradeji ucila na nocnik v 6 mesicich,ze prece nebude mit pliny. Matraci do postylky nemame kupovat, da ji tam nejakej starej molitan. Mam na ni setrit a nekupovat nove veci a zadne hracky, svarova meho bratra at mi da vybavu po miminu a ja ji pouziju - coz jsem neudelala, takze svou novou vybavu a vsechny veci uz si zamluvila pro svoji dceru, aby ona nemusela nic kupovat.. no a to je furt dokola.
Kvuli manzelovi se snazim s nima vychazet, protoze je ma hodne rad a trapi ho, kdyz si na neco stezuju ( a to nepovim ani jemu na plnou „hubu“ co si o nich myslim).
Bydlime s mojimi rodici, mama mi taky porad radi, je sto let za opicema, takze mam vecny boj, pro:,–(it si svou a kdyz ji pro:,–(im, tak me zase shazuje, ze moc ctu a at se hodim do klidu.
Rady slysim ze vsech stran, nenechaji me zit vlastni zivot. Jsem zvedava, kdy se z toho zblaznim.
 R.

  • Citovat
  • Upravit
1009
9.3.06 14:00

Ahoj anonyme R.,
tak koukam, ze to mas jeste horsi nez my. Moje mamka mi taky radi, ale nastesti ji to mohu rict a je klid, je fajn.
Pravda je, ze ani ja manzelovi naplno nerikam, jak me tchyne stve. Ma ji samozrejme rad a navic se tezko rika to, co clovek citi vnitrne. Ty vnejsi veci vi.
Tchyne se snazi, abychom byly kamaradky (ale s jejima pravidlama) - a to tedy nebudeme. Uz jsem na to rezignovala a je mi mnohem lepe. Jen je skoda, ze take nemuzeme byt aspon 130 km od sebe.
Papa,
 Hanka

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1119
10.3.06 08:24

Moje máma je skvělá tchýně i manžel to říká. Je mladá a má stejně staré dítko jako my. Do ničeho nám nemluví do ničeho se neplete. Dělí nás 400km, tak je ráda když přijedeme.
Horší to mám s moji tchýní. Nedávno jsme tam byli a já nechtěla, aby daly ty dvě nutrie mé dceři čokoládu. Tchýně mi pak řekla, ať tedy pak všude nevykládám, že u nich nic nedostane. Přitom já nic nikomu nepovídám jen Vám. Na moji odpověď, když né čokoládu, tak ať jí koupí ovoce, zachrčela. Pak jí slavnostně předala plechovku mandarinek. :D Přitom ví, že malé nedávám žádné konzervy, protože tam už není ovoce.
Potom její dcera udělala malé vodu se štávou, tak jsem jí řekla, ať to vylije. Štáva byla kupovaná samé éčka na obale. Hlavně že se chvástaly s tchýní, jak tam není cukr. :roll: Jaká je moje dcera vlastně chudák, na to jsem jim už odpověděla. Nechci ničit zdraví dcery nějakou chemií, stačí v čem žijeme, tak proč huntovat dětský organismus. Manžel má naštěstí stejný názor jako já a stojí za mnou. Na to mi tchýně řekla, že je můj manžel chudák, že za ty jeho názory a jeho chování můžu já. 8O
Naštěstí to slyšel, tak jí uzemnil. :wink:
Můj bože, já je tak nesnáším. To tam musím jezdit každý víkend. :x

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymni
10.3.06 09:08

Občas mám pocit, že si ty všechny rozpory přivoláváte samy. Copak dítě striktně nesmí čokoládu? Nesmí se napít vody s trochou přibarvené šťávy? nechápu to, jak můžete ze svých dětí vychovávat skleníkové květinky. ve většině případů právě tohle vaše tchýně namíchne a pak už vám vadí jedné na druhé kdeco. Modlíte se abyste nebyly stejné semetriky jako ony, hřešíte na jejich dobré rady a přitom nevidíte jaké semetriky rostou z vás. Možná by vám neškodilo trochu tolerance vůči starším lidem. Co já bych dala za to mít tchýni nebo moji prudilku matku po ruce a ne 200 kilomerů daleko. Co na tom, že by dala děcku čokoládu, kterou já normálně nedávám, ať si mláďata dají cukrem slazený čaj, přece je to nezabije. Podle mne jste hloupé husičky, které tu kejhají a vyvolávají v rodině konflikty kvůli kravinám. Mluvím teď hlavně o stravě vašich dětí, ne o tom, že vás tchýňky neprávem roznášejí na kopytech-to odsujuju taky, jsou věci které se mají řešit v rodině a ne na ulici! Je mi 30 let, dlouho jsem se bouřila rodinným zvyklostem matky a tchýně a pak jsem si zavedla nová pravidla své rodiny. Všichni se je snaží respektovat, ale nejde to metodou příkazu, chce to hooodně diplomacie, zlášť v případě „příšerných“ tchýní.
Přemýšlejte nad sebou a nebuďte pro své tchýně tím samým čím jsou ony pro vás.
 Karin

  • Citovat
  • Upravit
Anonymni
10.3.06 09:12

HankoB. no ja si rikam, ze by mohlo byt i hur :), nekdy naopak ze bych se odstehovala nekam hooodne daleko. I moje thcyne se snazi, abychom byly kamosky, ale ja nemuzu mit za kamaradku nekoho, kdo mi porad odporuje a vnucuje mi sve nazory.
Luco - tak to muj manzel kdyz se zastane meho nazoru co se tyce male - tam svagrova a tchyne mu rikaji „ale prosim te, nepoucuj nas furt, ty o tom nic nevis“.
Nejvic jsem rostla, kdyz svagrova vytahovala za ruce malou (ma 7 mesicu) z lehu do vzduchu, to jsem myslela, ze ji snad urazim hlavu. Pak jsem ji slusne rekla, at to nedela a koukala jak bubak.
Taky me dostava, jak vsechno porad zlehcuji, rodila jsem cisarem a rikala jsem tchyni, ze trva dele nez se telo po pooperacnim stavu zotavi, tak to samozrejmee ne, to ona mela tezky porod a kdesi a cosi.
Jednou jsem ji taky rikala, ze nekojene deti spi lepe - nejsou zavisle na prsu - no to teda neni pravda, ona musela kazdou chvili vstavat a nevyspala se a byla moc unavena.
Naopak kdyz jsem ja unavena - mala chodi spat v 8, do pulnoci se probudi 3× a pak jeste 4×, vstava pred sestou - tak nechapou, jak muzu byt unavena (chodim spat okolo 11), tchan me primo vytaci, kdyz to srovnava se sebou stylem „ja taky vstavam v pul seste a kolikrat se za noc probudim“ - tohle mi hodne vadi, on samozrejme se vzbudi a hned usne, ja musim chovat, kojit a takdal, ale tohle nevidi.
Podotykam, ze nikdy jsem jim v nicem hrube neodporovala, ani se nehadala, ale strasne me mrzi, ze ja jsem matka a oni to neuznavaji… a porad mi vnucuji svuj nazor, sice ne hadkou, ale kdyz mi rekne 20× za den „tak ji zkus dat na nocnik“, „tak ji dej piskot“…nemam silu ani nic rict, sice to neudelam ale vnitrne me to dost ubiji
Ach jo :( Tak dekuju, ze jsem se mohla trochu vypsat.

R.

  • Citovat
  • Upravit
Anonymni
10.3.06 09:24

Karin, nesouhlasim, kazda matka si ma vychovavat sve dite a tchyne ma byt ta, ktera ma vychovu respektovat! Ne naopak.
Nemam nic proti hlidani, hrani si s babickou, ale do zvyku druhe rodiny, by nemel nikdo mluvit stylem - ja to delam lip, tak to tak taky delej.
 R.

  • Citovat
  • Upravit
2226
10.3.06 09:26

ahoj ve spolek,
s tchýní máme teď klid, asi před bouří, po narození roběte se uvidí. bydlíme přes ulici od sebe, manžel je jedináček a jeho rodiče mu byli zvyklí chodit domů uklízet, tu něco vylepšit, opravit, umýt okna, což drahý choť pasivně přijímal, že mají aspoň zábavu. když jsem se nastěhovala, párkrát byla scéna, to se odnaučili, pak další scénky kolem svatby (nemluvili jsme spolu měsíc a půl), teď obstojné.
ale souhlasím s tím, že se to nedá vyříkat s tchýní přímo (u nás se spustí potoky slz a pak se „zasekne“), musí její synek sám, jinak je to kontraproduktivní.
držím se všema tchýněma a radícíma matkama (moje je primářka a expertka přes výživu a těžko nese, že nejím maso, vajíčka a „rozhazuju“ za biopotraviny bez éček) palce

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2901
10.3.06 09:42

Karin, vpodstatě s tebou souhlasím - ale nazývat někoho hloupými husičkami na základě jednoho dvou příspěvků … Soudíš dost zbrkle!
Já ty „stravovací“ prohřešky sice moc neřeším (jen mi vadí, když dám tchýni malou, ona mi jí něčím zaplácne - a pak mi dcerka nejí normální oběd a večeři. Ale to je jedno.

Víš - ono to vypadá jako „kejhání“, jak, že si stěžujeme už úplně na všechno a chudinky tchýně se nám ničím nezavděčí…
Jenomže - jak se říká: Stokrát nic umořilo osla!
Je to jedno ke druhému …a ve mně už roky roste averze k paní, která mi neuvěřitelným způsobem leze do soukromí!

Nevím, jaká budu jednou tchýně… Rozumem ji chápu, naprosto. To chování má svoji logiku. Já už teď přemýšlím, jak se postavím k tomu, až si moje holčička jednou přivede domů vážnou známost …

Zatím se musím pochválit: Sice svoje dítě bezmezně miluju, ale dávám mu volnost v rozhodování. Kéž by mi to vydrželo i do budoucna.. Prostě jednou přijde den, kdy moje holčička začne žít svůjj život, s někým jiným než s rodiči - a já to budu muset bez výhrad přijmout. Mé mámě se to myslím docela povedlo, až na pár piditřeniček nemá s mým mužem problém. Tchýně je úplně jiná, v jejím vesmíru to vypadá tak, že ona je slunce, kolem něho krouží pár věrných planet (manžel, její syn, kamarádky), kolem manžela krouží poslední dva roky měsíc Eliška …a já, já jsem asteroid, vetřelec, kus šutru, který není potřeba, jen překáží a ohrožuje dráhu planet.

Tak asi tak.

Jo - a Karin: Sice jsem ještě „nezmoudřela“ věkem :)), ale jednu věc už jsem pochopila: Není dobré soudit lidi, v jejichž situaci jsem nikdy nebyla ;)

Baghira

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
6545
10.3.06 09:50

No přemýšlela jsem, jestli odepsat nebo ne.
Za prvé to tady trošku odbočuje od tématu.
Nicméně musím reagovat na Karin.
Neodsuzuj ostatní a nenadávej do hloupých husiček. Kdo si myslíš, že jsi?
A k obsahu tvého komentu. No jak se to vezme. Já jen proto, abych potěšila tchýni či mojí mámu nebudu slevovat ze svých zá:,–(. A není na tom nic špatného a to, že to popudí je, je zcela jejich problém. Taky nedělaj věci proto, aby mě nepopudily. A nedělám to naschvál. nastavila jsem si určitá pravidla a ne proto, abych jim dělala naschvály, ale proto, že j sem přesvědčená o tom, že dělám to nejlepší pro své dítě. Nemyslím, že je nutné cpát ještě kojence omáčkama, šťávama a čokoládama. Nebudu ustupovat jen proto, aby měla bába radost.
Kdo řekl, že jen proto, že ony vychovaly své děti podle jejich představ (a zas o generaci starší rodičové tady vychovávali jinak), že mají pravdu? Kdo říká, že jí mám já? Kdo říká, že se musí respektovat jen starší generace, že má automaticky pravdu? Všichni chtějí, abychom respektovali starší generaci, ale nás nikdo respektovat nemusí jen proto, že jsme mladší? Co je to za blbost?
Ano, všechno má svoje hranice a je dobré nastavit ty hranice tak nějak rozumně. Ale nemusí to být hned. Takže jsem stanovila pravidlo ,že malá nedostane nic sladkého apod věci, o kterých jsem přesvědčená, že jsou správné (sorry, ale nějaká babička ví těžko líp než já, co moje dítě potřebuje a co je pro něj nejlepší) např. nejméně do dvou let. Toto jsem oznámila a za tím si stojím .A prostě to musí respektovat. Mají stanoveno co můžou koupit. Ale jen proto, abych neměla pocit hloupé husy, co nerespektuje s tarší, holku nebudu ládovat blbostma. Sama se např. trápím s váhou a nechci totéž u své dcery.
Navíc naprostá ignorace faktů, že např. čokoláda je u nás riziková kvůli ekzému, kdy ti tchýně řekne, že to je blbost a že se dneska navymýšlí.
Tchýniny chytré rady nás stály vyprovokovaný ekzém ve 2měsících malé. Tchýně, chytrá starší generace, která vychovala 3 děti, mi spálila 9měsíční dceru na sluníčku v obličeji dost ošklivě, málem mě to stálo mlíko po porodu. A dalo by se pokračovat.
Já respektuji tchýni, mojí matku a ostatní matky a jejich způsob výchovy a jestli někdo cpe dítě hranolkama, nebo ještě ve 3letech nesladí a nesolí, je to věc každého. Myslím si svoje. Ale zrovna tak si žádám respekt já. A až ho dostanu, pak se dá vycházet lépe a pak je člověk ochotný i slevit z nároků a ustoupit. Jenže do tý doby kolikrát dostáváme tolik rad od těch, co jsou chytřejší a my jen hloupé husy, že ve finále už opravdu řádíme jen o princip.
Takže si dělej, co chceš, když ti to vyhovuje, ale nenadávej nikomu do hus. Každý má svoje přesvědčení a dělá pro svsoje dítě to nejlepší a ostatní by to měli respektovat. Jako respektuju já je.
To je můj názor a je mi úplně putna, jestli se do mě někdo pustí nebo ne.
TOLERANCE NENÍ JEN JEDNOSTRANNÝ AKT.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová