Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Janli píše:
Vždyť jsi to sama psala…..
To ano, ale ve smyslu jiném nikoliv, aby ji začala pospiňovat, jen prostě pochopit to, co ji tím syn chtěl říci a spolu to vyresili. A ne, že se mlčí a nic.
Nevi co chce, ale neda pokoj, dokud toho nedosahne.
Zakladatelka zjevne nema co na praci, krome detailni vedecke analyzy kazdeho prdu v rodine tchyne ![]()
@Janli píše:
Vy stavíte matku do situace, kdy by měla jít proti svýmu dítěti?
Já se nedivím, že se s vámi nechce bavit, pokud se chováte jak malý děcka.
Presne. Pisu tu od zacatku, ze problem neni pouze vuci tchanovcum, ale je treba narovnat vztahy i se svagrovou. Vuci tchanovcum je potreba komunikovat to, jak byste to radi meli nastavene, ale nikoli v kontrastu se svagrovou, te se to vubec netyka. Je jasne, ze jakmile to postavite takto, vzdy se proti tomu zablokuji. Svagrova na rozdil od vas z fb skupiny nevystoupila, takze jakou logikou si uzurpujete pravo na stejnou pozornost a pristup od tchanovcu? Jeji komunikace s nimi plyne evidentne hladce, vase nikoli a nemyslim si, ze by problem byl ve tchanovcich. Neni to prece zadna soutez, fakt by me zajimalo, proc na tu svagrovou tolik nasazujes a trva to uz tolik let. Chudak zenska musela resit vazne zdravotni trable svoje a i s ditetem, tj veci, o kterych ty nemas ani paru, jak jsou narocne, ale budes ji zazlivat pozornost vlastnich rodicu ![]()
@Melinda123 píše:
Ahoj Všem,nikdy by mě nenapadlo se vypovídat tady a zajímat se o názory ostatních, ale nedá mi to, a proto píši.
Trápí mě neustále rozdíly, které nastaly v rodině. Z mé strany je to bez problémů. Mám sestru má dítě mladší a velice si rozumíme. S našimi máme takový vztah, že si dokážeme otevřeně sdělit, co se děje nebo se to dáse říci nějak vše vyjasní. Ovšem tady je problém. Na druhé straně je to přesný opak. Přítelovo rodina je skvělá povahově a jsou na sebe strašně až přespříliš snaživě hodní, tak že já vždy pokaždé cítím ve vzduchu dusno. Přítelovo rodina má členy specifické svou povahou, a to tak, že se každý musí snažit aby se choval tak, aby nedošlo k něčemu (abych někoho neurazila apod.)A já už dá se říci nemůžu.
Přítelovo táta je úplný opak mého otce. Nejeví o vnoučata zájem. Nebo úplně minimálně. Naopak přítelovo maminka je super a prababička také. Ovšem tady nastávají rozdíly, který nás mrzí. Cítíme i vidíme, jak jsou kluci od svagrove uprednosněni než naše malá.
Svagrova bydlí daleko a my za kopcem. Od začátku jsou kluci pro ně lepší. Jezdí tam i pro svagrovou, která nemá papíry apod. Prostě tady nastává to, že vypadá, ze je nemusíme, ale jen tím, že právě díky rodině jak se chová k ní a jak se chovají k nám.
Jsme na jiné koleji, protože jsme na fb vystoupili ze společné skupiny - strašlivě nás točilo denně sledovat každý okamžik života díky fotkám nebo neustálému vyvolávání, i v době kdy jsme byly v práci. Prostě tohle není naše. Tak jsme vystoupili. Pak jsme jen zmínili, že nám vadí při návštěvách, když neustále se s nimi vyvolává a my přijedeme tchanovce navštívit. No jasně řečeno- už se ví, že to máme radši jinak a ne takto, že nás tohle mrzí- sledovat na skupince tokání a vyvolávání v přímém přenosu k jejich straně.
Bohužel jsme ale špatní my. Ty, co nechtějí jen mlčet a jít s davem. Bohužel to dospělo i tak, že i přesto, že se snažíme chovat hezky a vyjádřit nespokojenost. Tak jsme ty špatní my. Přítel, od kterého se očekává vždy pomoc a práce u nich u baráku.
Tchyně pracuje ve městě, kde bydlíme. Zastaví se jen na 5 minut během práce, jinak ne. Nevezme si ani dovolenou, ale přijedou kluci a dovolenou si zařídí. Neptá se nás jak se máme, nezastaví se, jen se zeptá na malou. Jakoby nás zaskatulkovala a my jsme ty, co jste to tak chtěli.
Cítím neustále dusno, vadí mi, že se vždy zachová tak, že je to proti malé.
Nezavola, jen napíše a je jí jedno, jestli nás to mrzí. Nevím co s tím a bojím se říci něco na hlas. Protože ona je fajn ženská když požádám pomůže, ale takový zájem jako jeví na druhé straně od ní necítím. I když se snaží rozkrájíme pro všechny stejně, ale ja to tak nevidím.
Když jsem porodila, skoro za celý rok u nas nikdo nebyl, ačkoliv jsme je zvali, tak málo kdo přijel, spíše nepřijel. A to jsme bydleli 3 km od nich a měli vždy přes nás cestu z práce.
Asi mi mrzí, ze ačkoliv si přáli, aby syn byl jejich nastupce, tak že akorát se ozývají když něco potřebuji - vždy jim pomohl a jeho mrzí, že vidí ty rozdily, že se mu to nevrací. Že naopak vidí, že druhá strana nic nepomůže, ale jsou tam nejlepšími a vítáni.
Prababi se jen zastává druhé strany a nikdy by nerekla co tak není.
Mrzí mě, že oni to ví, ale nezeptal se a nechtějí se o tom sami pobavit. Jen se mlčí a dělá jakoby nic.
Svagrova to v životě jednoduché neměla. Prošla si nedávno rakovinou a celkově stavěli dům a má neustále nemocné děti apod. Vždy vše v jejich rodině je bráno jako šílená nafoukla věc, vždy jde o život i když ve skutečnosti to pak vyplyne jako normální řesitelna věc. Vždy nabídneme pomoc a soucitime, ale nedej bože, když je něco nám nebo mně. Ten rozdíl.
Nevím, chápu že máma má blíž k dceři, ale je tohle možný. Tohle takhle? 😪
Nevím, mám se ozvat, jak se zachovat. Upřímně už mám chuť tam nejezdit, necítím se tam dobře a nebaví mě hrát, že je mi fajn. Ale poslouchat, že jsem nevděčna nebo vypadat, jako bych záviděla (což tak neni) opravdu nechci. Nebo snad že jsem proti druhé straně zaujata - ja je mam přitom ráda, i když si nerozumíme, protože jsou snobove a berou vše za děkuji a my jsme prostě opakem.
Co dle vás dělat?
Mrzí mě, že se přítel trápí a že je nedocenenej, že se očekává pomoc bez díky nebo bez čehokoliv a bráno jako normální věc - že vidí že malá je do počtu bez zájmu.
U nás je to ještě horší, holky od švagrové jsou od tchyně milované, vidí se s nimi skoro každý týden, naši dceru stačí tchyni vidět párkrát do roka. Když byla dcera malá, snažila jsem se, aby měla babičku, dceru jsem tam posílala s manželem, chodili jsme na návštěvu, ale tchyně nás sama nezvala, dceři se neozve, nikdy k nám nechodila, ale ona nechodí nikam, ani na žádné oslavy, na narozeniny jí pošle čokoládu a stovku po mém manželovi. U nás je ještě ten problém, že to manžel neřeší, k tchyni zajede občas sám a dceři je líto, že se babička nezajímá. S manželem jsem o tom několikrát mluvila a snažila se mu to vysvětlit, vždycky podrážděně reagoval, že tam přece můžeme někdy zajít a zase se neděje nic, vše při starém, teď se od covidu dokonce vidíme jen na Vánoce a Velikonoce. Když sama řeknu, že bychom tam mohli zajet, řekne, že tchyni není dobře. A přitom vím, že druhá část rodiny tam jezdí každý týden.
@Melinda123 píše:
To ano, ale ve smyslu jiném nikoliv, aby ji začala pospiňovat, jen prostě pochopit to, co ji tím syn chtěl říci a spolu to vyresili. A ne, že se mlčí a nic.
No ale to není poprvé v této diskusi, kdy se podivuješ nad tím, jak ostatní chápou tvá slova. Asi opravdu bude u tebe někde problém v komunikaci. Ale to hlavní je, že jste si podle mě nesedly nikdy, ani s tchyní, ani se švagrovou a ty jsi zřejmě po narození dcery čekala, že naskočí intenzivní „něco“, co tam nikdy nebylo. A toto tvé zklamané očekávání teď vrší jednu křivdu na druhou, ať už domnělou, nebo skutečnou a vaše vztahy to víc a víc ruinuje, protože tvoje (vaše) chování je pro ně asi nečitelné, respektive je to furt samé „oni si asi mysleli a my jsme to vzali takhle“
Upřímně, cestu k vzájemně vřelým vztahům tam moc nevidím. Ale ke korektním ano, protože na mě nepůsobí jako nějaké hydry, které škodí, kudy chodí. K tomu je ale potřeba, abys byla „trochu méně více“ ![]()
@Melinda123 píše:
Ano to, že si semnou tchyně nemá co říci to vnímám. Ale vnímám to tak, že ona ani o to nestojí a nesnaží se tak. Jak jsem psala, jde ji především o malou. Proto tam nikdy není - jen zrovna porovnám- to, že u mé rodiny poznají ať se mi nebo nám něco děje. Zajímají se a vždy se vše hezky vyřeší. Tady bohužel nikdy.Ja ať se snažila x krát. Pozvat ji na návštěvu nebo se bavit o čemkoliv - vždy jsem se cítila divně. Že ona prostě odkyve q je to. Asi mě opravdu bere jako nějaký problém. Nebo já si ho udělala. Ale ona ani nepřijde.
Tohle už je opravdu postavené na hlavu. Tvoje rodina pozná problém a tchýně tedy myšlenky nečte, náznaky asi nechápe a proto je to špatně? Nenapadlo že komunikovat víc na rovinu a ne čekat, že něco pozná? Ty ve fb skupině nebudeš, protože ti je to nepříjemné, nechceš se podřídit, nebudeš to kvůli ní dělat, aby si se náhodou necítila nějak nekomfortne, ale zároveň očekávaná, že tchýně bude chodit na hodinové návštěvy, i když je jí to očividně nepříjemné. Ona se tedy má podřizovat tobe a tomu co ty ocekavas, ale ty ze své komfortní zóny se nepohnes ani o pid. Kdyby ti šlo o dceru, pošleš tchýni nějaké fotky. Takže za mě je komunikace s tebou opravdu šílená. Plácáš páté přes deváté, neumíš pořádně formulovat své pocity a požadavky, ocekavas že ti ostatní budou číst myšlenky a budou se domýšlet.
@Lada_adal píše:
Nevi co chce, ale neda pokoj, dokud toho nedosahne.Zakladatelka zjevne nema co na praci, krome detailni vedecke analyzy kazdeho prdu v rodine tchyne
Asi ano, asi je to tak. Nemám co na práci a ráda se zabývám analýzou mnou vytvořených problémů 🙂
@thalasan píše:
Tohle už je opravdu postavené na hlavu. Tvoje rodina pozná problém a tchýně tedy myšlenky nečte, náznaky asi nechápe a proto je to špatně? Nenapadlo že komunikovat víc na rovinu a ne čekat, že něco pozná? Ty ve fb skupině nebudeš, protože ti je to nepříjemné, nechceš se podřídit, nebudeš to kvůli ní dělat, aby si se náhodou necítila nějak nekomfortne, ale zároveň očekávaná, že tchýně bude chodit na hodinové návštěvy, i když je jí to očividně nepříjemné. Ona se tedy má podřizovat tobe a tomu co ty ocekavas, ale ty ze své komfortní zóny se nepohnes ani o pid. Kdyby ti šlo o dceru, pošleš tchýni nějaké fotky. Takže za mě je komunikace s tebou opravdu šílená. Plácáš páté přes deváté, neumíš pořádně formulovat své pocity a požadavky, ocekavas že ti ostatní budou číst myšlenky a budou se domýšlet.
Dobře. Děkuji za nazor. 🙂 asi je opravdu problém v nás. Čert vem tedy mě, ale to nemění nic natom, aby se tak cítil přítel.
Tedy ještě jednou děkuji za názory. Asi už nemá smysl analyzovat a víc se v tom sťourat. Více se zaměříme na nás a pokusíme se na tom zapracovat.
🙂
@thalasan píše:
Tohle už je opravdu postavené na hlavu. Tvoje rodina pozná problém a tchýně tedy myšlenky nečte, náznaky asi nechápe a proto je to špatně? Nenapadlo že komunikovat víc na rovinu a ne čekat, že něco pozná? Ty ve fb skupině nebudeš, protože ti je to nepříjemné, nechceš se podřídit, nebudeš to kvůli ní dělat, aby si se náhodou necítila nějak nekomfortne, ale zároveň očekávaná, že tchýně bude chodit na hodinové návštěvy, i když je jí to očividně nepříjemné. Ona se tedy má podřizovat tobe a tomu co ty ocekavas, ale ty ze své komfortní zóny se nepohnes ani o pid. Kdyby ti šlo o dceru, pošleš tchýni nějaké fotky. Takže za mě je komunikace s tebou opravdu šílená. Plácáš páté přes deváté, neumíš pořádně formulovat své pocity a požadavky, ocekavas že ti ostatní budou číst myšlenky a budou se domýšlet.
Dokážeš si představit to peklo, mít tuhle osobu v rodině? To musí být na mašli….
@Melinda123 píše:
Tedy ještě jednou děkuji za názory. Asi už nemá smysl analyzovat a víc se v tom sťourat. Více se zaměříme na nás a pokusíme se na tom zapracovat.🙂
Ne zapracovat! Začít se chovat jako normální lidi, ale to chci asi moc, viď?
@Janli píše:
Dokážeš si představit to peklo, mít tuhle osobu v rodině? To musí být na mašli….
No to teda. Všechno překrucuje. Popře to, co před minutou napsala a uráží se jak malej spratek. A všichni ji křivdí, chudince.
Švagrová a její rakovina a operace jejich mimina, to přece není nic, zakladatelka si zaslouží mnohem větší pozornost a péči. To je jasný. ![]()
@Melinda123 píše:
Dobře. Děkuji za nazor. 🙂 asi je opravdu problém v nás. Čert vem tedy mě, ale to nemění nic natom, aby se tak cítil přítel.
Tak asi tě přítel vzchopí, nečeká až mu maminka zavolá a volá ji sám. Klidně několikrát týdně, posílá fotky malé na fb jen pro tchýni, když vám vadí že to uvidí švagrová nebo nedej bože uvidíte vy jejich fotky. Sedět na zadku a čekat na jejich zájem je kravina. Švagrová taky jen sedí a čeká? Myslíš, že ona ten kontakt neinicuje? Ať jezdí přítel s malou na návštěvy častěji a sám třeba s malou. Jestli vám o kontakt jde, tak se taky aktivně snažte i vy. Pokud vás jejich kontakt otravuje, nechte to být, ale probíhá si věčně nestezujte. Vůbec někde a nikdy nevytahuje nemoc švagrové, pokud by si to opravdu chápala, pak o tom nemluvíš. Pokud opravdu chápeš, že pro ni jezdí, když neřídí a jezdí daleko, tak to taky nevytahuj a nepoukazuj na to jako na rozdíl. Ber to jako fakt. Nepomlouvej a nehodnot vztahy s tchýni před dcerou, ona už to moc dobře chápe a tímto můžeš ty horší vztahy podpořit.
Vždyť jsi to sama psala…..