Tchýně vs přítel - nevím, co dál

Napsat příspěvek
Velikost písma:
3677
12.4.15 00:30
@Slečna Ferka píše:
Hele za sebe, záleží, co chceš. Pokud je jasný, že Tě chlap nepodpoří, tak IMHO nemáš co ztratit a máš dvě možnosti: útěk, nebo útok. Útěk by se líbil chlapovi. Útok by byl soustavnej tlak na tchyni: zamykat (to je základ! pokud chlap neudělá extra vchod, zařídit to sama - pozvat kamaráda, který to udělá), stírat ji, sdělit lékaři, že si nepřeješ, aby byly informace o Tvých dětech sdělovány třetí osobě (nevím, jestli jí to může povolit manžel, ale to nevadí, prostě by ji to aspoň proprudilo), případně s doktorem nějak probrat doporučení pro děti (jak oblékat, jak živit, aby nebyly jako na krmníku, a ta sepsaná doporučení jí ukázat, ideálně s dovětkem, že od 1. světový války už je leccos jinak), nebrat jí mobil, párkrát jí hodit vidle do programu (např. nedat děti, když budete domluvení, že si je vezme, nebo odvolat nákup apod.). A pak srdceryvně - ideálně na zahradě před svědky - říct, že ji máš ráda a že víš, jak ji děti milujou, ale že prostě některé věci kritizuje i lékař a že to prostě nezvládáš organizačně… a že potřebuješ, aby Ti vycházela vstříc atd.

A buď jí to dojde, nebo Tě spolu se synáčkem vydusí tak, že půjdeš - což je stejně řešení, které je ve hře už teď; ale bylo by škoda dát se bez boje. A aspoň využiješ těch pár měsíců, než si najdeš práci.

Popravdě přijde mi, že Tvůj partner by potřeboval jít na rodinnou terapii, aby mu trochu srovnali hodnoty, ale nejsem si jistá, když je takovej dáreček, jestli by mu tam byli co platní - možná by si tam vzal matinku na podporu :D

Jinak ty naschvály od tchyně si zapisuj, komunikaci s ex taky, ideálně abys měla svědky - až se z něj budeš snažit vyrazit alimenty, tak se Ti jeho tvrzení „jestli nevyjdeš s mojí matkou, tak sbal kluky a najdi jim jinýho tatínka“ může zatraceně hodit.

Se vším souhlasim, jen dodám… tohle je boj, který zakladatelku může taky dost psychicky dostat, pokud je v tom sama a dlouhodobě se to stejně nedá praktikovat a upřímně, já bych nechtěla být s chlapem, který by mě vědomě vystavil a vystavoval takovým to situacím, místo toho aby se za mě postavil a abychom to spolu zvládli. Například nějak maminku zpracovat, aby stěhování proběhlo co nejvíc v klidu atd… ale nějak to řešit společně.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
7332
12.4.15 02:37

To je naprosto silene. A ten manzel co rekl…tak to je uplne neskutecne. 8o

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5283
12.4.15 08:22

Ahojky zakladatelko. Vidím, že je nás takových opravdu hodně. Jsem v podobné situaci jako ty. S přítelem bydlíme v baráku s jeho tátou. Dítě teda teprve planujele, ale tchán už nám teď dnes a denně opakuje, že děláme všechno špatně, že žijeme špatně, že moc spíme, že moc pracujeme, že málo makáme na baráku a nikdy nezapomene dodat větu: Já ve vašem věku… :cert: já jsem z toho samozřejmě na palici. O celou domácnost se starám já, protože tchyně je nemocna..to znamená, že já mu peru, vařím, peču buchty, žehlim a všechno možné a jemu je to samozřejmě málo. Neustále si na mě stěžuje příteli a ten NEHNE ani brvou. Nikdy se mě před svým vlastním otcem nezastane a naopak mi ještě říká ať tchanovi vytřu zrak a dělám toho na baráku víc…Kdybych parnera nemilovala tak vytřu s ním. Ale protože ho miluji tak samozřejmě držím hubu a krok. Ale někdy je to opravdu hodně velký nápor na psychiku stejně jako u vás. Vím přesně co si asi myslí tvůj partner. Že si pořád jenom stěžuješ a nic ti není dobrý, zatímco tchyně ti chce jenom pomoct. Já bych na to šla asi z jiné strany pokud partnera nechceš opustit. Normálně bych si s tchyní zkusila sednout a promluvit. Jenom mezi 4 očima…říct ji, že si váží toho, co dělá, ale že bys chtěla svoje děti vychovávat jen ty sama. A taky bych ji řekla, že se kvůli ní hádám s partnerem a přemýšlím, že odejdu z baráku. Zdá se, že vnoučata miluje - takže je nebude chtít ztratit. Držim Ti moc palce!

Omlouvám se za chyby, píšu na mobilu a blbě se mi to posouvá zpět pro kontrolu.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
12.4.15 09:16

@vertunka
Ty jo, ty jsi to úplně vystihla, tohle si můj chlap přesně myslí, i mi to několikrát řekl. Jenže kdo o takovou pomoc stojí, to bych raději byla na děti sama. Jako promluvy mezi 4 očima už byly, k ničemu - např. se klepáním - prý se v baráku, kde se nikdy neklepalo kvůli mě nezačne klapat (tohle mě vadí asi nejvíc, kdyby náš byt brala jako oddělenou jednotku, náš byt, spousta věcí by se vyřešilo?). No, možná to ještě jednou zkusím, říct jí o tom odchodu, ale je mi jasný, že by to zabralo asi jen na chvíli, nevím, zda k něčemu bude. Jednou totiž jsem s dětmi na měsíc odešla (staršímu byli dva, mladšímu 3 měsíce) - to jsem měla kam, půl roku byla pak v rámci možností pohoda, pak se to začalo zas horšit. Je to rozhodně lepší, než dříve, ale mě to jaksi nestačí…
Proč se na staříka nevyprdneš, když vše děláš špatně, ať si vaří sám… Víš, aby to nedopadlo jako u mě, s dětmi se hůř věci mění, zatím máš mnohem větší možnost volby, než já. Zatím k nim nemáš žádný závazek (jako já, já bych měla být vděčná za pomoc co byla i co je), tchán by naopak měl být rád, že mu pomáháš, bez tebe by byl v pr…

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
12.4.15 09:19

@Slečna Ferka
Hezkej plán, možná i účinný, ale já nejsem manipulativní člověk, neumím se přetvařovat, tohle by prokoukla a já bych to nedala. Nechci dělat naschvály (je mi to proti srsti, prostě je mi z takových věcí na blití, i když by to možná fungovalo) a neumím to. Jinak s dr. jsem mluvila, jsme domluvení, že žádný info nepodává, přesto tam volá…

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
12.4.15 09:30

Jinak dodám, že on se mě před ní zastane, klidně se s ní i pohádá, je na ní hnusnej, pokud je přímo v té situaci, kdy prudí. Ale vím, že ho to pak trápí, ty vztahy co tu jsou, přeci jen je to jeho máma, která ho vychovala, párkrát měl takový záchvat, že jsem si myslela, že se zbláznil, odcházel s tím že se jde zabít, aby měl konečně klid (a to nebyly výhružky, myslel to vážně), že už to dál nesnese, ty naše hádky, že chce jen žít v klidu. Chlap je trochu pysch. labilní. Prostě je mi ho trochu líto, ale tohle přestřelil - zatím nevím, jak se k tomu postavit, oporu v něm mám, ale jen po určitou mez, při hádkách ano, ale když by šlo do tuhýho, tak si nejsem jistá, co by se stalo… to co řekl, si myslím, že mu v tu chvíli na přeskočilo (protože on je doopravdy trochu psych. nemoný, za to může poděkovat matce, která ho celej život řídila, opečovávala jak v bavlnce, v pubertě se pak trhl, naopak se snažil vymanit ze všech sil - až nezdravě - alkohol apod), tohle by normálně neřekl. Ale jak se s tím srovnat zatím nevím… Jeho táta taky není úplně v pořádku (co vím, z dřívějška), mají to v rodině…

  • Citovat
  • Upravit
11565
12.4.15 09:50
@Anonymní píše: (protože on je doopravdy trochu psych. nemoný, za to může poděkovat matce, která ho celej život řídila, opečovávala jak v bavlnce, v pubertě se pak trhl, naopak se snažil vymanit ze všech sil - až nezdravě - alkohol apod) Jeho táta taky není úplně v pořádku (co vím, z dřívějška), mají to v rodině…

Tak v tom případě ale OKAMŽITĚ s chlapem k odborníkovi. Hele, nějak ho zmanipulovat budeš muset, vydírat dětma, říct, že to je kvůli vám a začít u rodinnýho terapeuta, ale tohle je vo hubu - mám psychickou nemoc v rodině, a vím, jaký je to peklo, zvlášť když se to nekompenzuje… pak se to rozjede a teď jsi na to sama, a jde opravdu o život.

Pod jakoukoli záminkou ho nech vyšetřit, aby ho doktor měl aspoň pod kontrolou… na mediakci to asi nebude, ale sebevražedný tendence, to už je fakt o ústa.

Btw. tohle jsi tchyni řekla? Že se chce její syn zabít, jen aby měl pokoj? A jinak pořád jsi mi ještě neřekla, proč je problém zamykat. Prostě když jsi doma, tak zamkneš - pokud budou kluci venku, tak si zaťukají… a tchyně bude muset taky.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3030
12.4.15 09:54

Já myslím, že partner ti řekl sice vážně, že pokud nejseš šťastná ať jdeš. On bere, že dům je jeho a vaše války už asi nezvládá. Hezké je, že se tě zastane. Myslím, že by ses měla zamyslet i ty, jestli neděláš někde chybu. Ono zařvat na tchýni, že odedneška se bude klepat vyzní docela jinak, když si sednete a řeknete si v klidu pravidla. Ona vás bere jako neschopný a tudíž se musí starat. Ona popsaná situace, že jste si dali budíka, aby jste šli na plánovaný výlet a pro dítě do školky atd. No nezlob se, ale pro děti do školky se chodí buď v poledne, nebo po spaní. A já Vás najít ve všední den v posteli, jak oba chrápete, tak pro ty děti taky skočím. Ona vám chtěla pomoct. No prostě někdy je taky třeba začít u sebe. Dala bych koulu na dveře, stála si za svým, nebyla arogantní. Je to těžké, ale překážky v životě jsou a mají se řešit.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5283
12.4.15 10:30

Možná by to chtělo ještě i posedět s přítelem a říct mu aby s matkou slušně promluvil…přeci jenom ty budeš vždycky ta, co mu odvedla synáčka…rozhodne bych se taky asi začala zamykat a to by jí naučilo klepat…a nebo bych ji začala dělat to samé…začala bych ji lézt do bytu než pozvání a bez klepání…fakt nevím co ti poradit :nevim:

Jinak já bych se na něj samozřejmě mohla vykašlat, ale zase žijeme v jeho domě…takže mi je to takový blbý…a i když na mě pořád má nějaký kecy, tak stejně vždycky jdu a dělám mu doslova služku…připadá mi to jako bych žila s dvouma chlapama najednou a ne jen s přítelem…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
6047
12.4.15 11:33

@svycarka Smutné to je no. Ale nemám pocit, že by malý nějak trpěl-jak tu někdo psal, že jsou prarodiče velmi důležití. Pro mě ona ani babička není-nezajímá se, k narození mu do kolébky nedala ani desetník pro štěstí-takže jsem nějak očekávala, že se o něj zajímat nebudou. CHlubit v práci jo, ale jinak ani neví jak její vnuk vypadá-když jí manžel jednou za půl roku neukáže fotky, tak se sama nezajímá.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
12.4.15 11:48

@jenika1
Tak jinak, já na ní neřvu, přišla jsem tenkrát za ní (v klidu) a poprosila jí, jestli může klepat. Ano, spali jsme přes den, den předtím jsme byli na chatě a celý den makali, byli jsme vyřízení, večer - tedy spíš už skoro v noci se strhla hádka (kde jsme řešili to bydlení apod), které trvala do tří hodin do rána, já usla až ve čtyři, vstávala s dětma v půl sedmý, pak jsme opět celé dopoledne řešili, šli jsme spát ve dvanáct, vstávali ve dvě… Do školky pro ně chodíme v půl třetí po spaní, budík jsem měla na druhou (do školky to mám 2 minuty pěšky)… Samozřejmě že dělám spoustu chyb, někdy třeba něco plácnu, že to úplně není taktní (v sousvislosti např. s přednáškou, jakou jsou kluci málo oblečení), ale neřídím jí život, nelezu k ní několikrát denně, nechám jí dýchat, je mi jedno jak se stará o kluky, nevyčítám jí, že jim v 15 st. cpe čepici, rozlišuju moje věci a její věci, což ona vůbec.

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
12.4.15 11:51

@jenika1
jinak ano, máš pravdu, už to nezvládá, takže řešení najde tak, že nás vystěhuje 8o

  • Citovat
  • Upravit
66815
12.4.15 12:07
@Anonymní píše:
@jenika1
jinak ano, máš pravdu, už to nezvládá, takže řešení najde tak, že nás vystěhuje 8o

Klid, to nemůže.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
12.4.15 12:11

@Slečna Ferka
Ne neřekla jsem jí to. Taky jsem přemýšlela, že by měl jít k psychologovi, jenže jak ho tam dostat??? Jednou jsem se zamkla, bylo to téměř na rozchod, takže proto se nezamykám…

  • Citovat
  • Upravit
5633
12.4.15 12:15

Zazila jsem, bohuzel neni ti pomoci, pokud se tvuj chlap jednoznacne nepostavi za tebe. Je to stres a jeste bude, drz se, holka, rozumim ti :hug: Chovani tveho muze je hrozne, on musi jednoznacne stat za tebou u a ne balancovat mezi tebou a matkou a jeste te posilat i s detmi pryc, kdyz se ti to nelibi :zed: Manipuluje s tebou, zda se, ze matka ho ovlada.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová