Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Slečna Ferka píše:
Hele za sebe, záleží, co chceš. Pokud je jasný, že Tě chlap nepodpoří, tak IMHO nemáš co ztratit a máš dvě možnosti: útěk, nebo útok. Útěk by se líbil chlapovi. Útok by byl soustavnej tlak na tchyni: zamykat (to je základ! pokud chlap neudělá extra vchod, zařídit to sama - pozvat kamaráda, který to udělá), stírat ji, sdělit lékaři, že si nepřeješ, aby byly informace o Tvých dětech sdělovány třetí osobě (nevím, jestli jí to může povolit manžel, ale to nevadí, prostě by ji to aspoň proprudilo), případně s doktorem nějak probrat doporučení pro děti (jak oblékat, jak živit, aby nebyly jako na krmníku, a ta sepsaná doporučení jí ukázat, ideálně s dovětkem, že od 1. světový války už je leccos jinak), nebrat jí mobil, párkrát jí hodit vidle do programu (např. nedat děti, když budete domluvení, že si je vezme, nebo odvolat nákup apod.). A pak srdceryvně - ideálně na zahradě před svědky - říct, že ji máš ráda a že víš, jak ji děti milujou, ale že prostě některé věci kritizuje i lékař a že to prostě nezvládáš organizačně… a že potřebuješ, aby Ti vycházela vstříc atd.A buď jí to dojde, nebo Tě spolu se synáčkem vydusí tak, že půjdeš - což je stejně řešení, které je ve hře už teď; ale bylo by škoda dát se bez boje. A aspoň využiješ těch pár měsíců, než si najdeš práci.
Popravdě přijde mi, že Tvůj partner by potřeboval jít na rodinnou terapii, aby mu trochu srovnali hodnoty, ale nejsem si jistá, když je takovej dáreček, jestli by mu tam byli co platní - možná by si tam vzal matinku na podporu
Jinak ty naschvály od tchyně si zapisuj, komunikaci s ex taky, ideálně abys měla svědky - až se z něj budeš snažit vyrazit alimenty, tak se Ti jeho tvrzení „jestli nevyjdeš s mojí matkou, tak sbal kluky a najdi jim jinýho tatínka“ může zatraceně hodit.
Souhlasím s tímhle příspěvkem. Podle mého ale bude vyžadovat hodně pevné nervy a výdrž. A to ne každý zvládne.
Jinak jak tu zazněl návrh - promluva mezi 4 očima a při ní zmínit, že když se to nevyřeší, že s dětmi odejdeš. No já nevím. Jestli se tchýně chová tak jak se chová tj. volá doktorovi, váží děti, peskuje rodiče a dělá, že jen ona je může dobře vychovat. No aby se to nezvrhlo a ona nešla do protiútoku a nechtěla si na tobě ty děti vybojovat. Nevím, třeba sýčkuju, ale napadlo mě to.
Tak jinak. Pokud nechceš jít do konfliktu, tak to vezmi salámovou metodou. (I když teda u toho psychologa/psychiatra by to chtělo. To jemu je fakt váš vztah u pr… a nešel by tam ani s tím, že mu řekneš „jinak to nemůže fungovat, zkus to kvůli mně“?)
Ale psychologa vzal čert. „Hele, drahý, mám Tě ráda a nechci balit děti, ale nějakou změnu to potřebuje. Chci jedinou věc: zámek na dveře. Nebudu vyrejvat s dalšíma změnama, ale tohle je minimum, je to jedna věc, drobnost, já to opravdu psychicky nezvládám, musíš mi trochu pomoct, přečti si na emiminu, nikde to nefunguje, když lidi nemají soukromí, pokud mi v tomhle vyhovíš, tak já dám pokoj. (To asi ne, ale to mu říkat nemusíš.) Nechci, abys mezi náma něco řešil, žádný spory, debaty atd., jen jednu tuhle konkrétní věc abys mi před maminkou obhájil.“ Ideálně před kamarádama, aby Tě podpořili, že to je fakt maličkost a měl by to pro Tebe udělat atd.
Pokud z toho zase udělá scénu, tak je to fakt marný, je to mamánskej psychouš a pryč od něj.
@Motka nemyslim, ze by dite nutne trpelo nezajmem prarodicu. hlavni je, ze ho milujete vy. Jen, no.. je to skoda..nedokazu si predstavit, ze jenom proto, ze si syn vybral zenu co mi extra nesedi se vzdat vnoucat
hruzne. To by musela byt budouci snacha extra sfine a to hadam ty nebudes ![]()
Ahoj, touhle situaci ti ani trochu nezávidím. Přítel bude asi pořádný mamánek. A tím jak se postavil k problému, že raději vyhodí tebe s dětmi než aby našel jiné bydlení, případně matce ukázal hranice, za které nesmí, promiň, to je dost na pecku. Jen mě zaráží - to jsi nevěděla před svatbou jaká je tchýně a že její chlap je ještě pod její sukní? Já bych asi sbalila sebe, děti a zdrhala pryč. Chlapovi bych řekla ať se rozhodne s kým chce žít, jestli s tebou nebo s maminkou. Tohle bych asi nesnesla. Tchýně ho má dobře zpracovaného. Můj názor je ten, že pokud se chlap neumí postavit za svojí přítelkyni/manželku pokud se do ní někdo naváží, tak takový chlap ani nemůže milovat. Je mi to líto ![]()
Teď jsem dočetla diskuzi a vidím, že nemáš financemi to, se dostěhovat. A co třeba tvoji rodiče? Ti by nepomohli? Nebo kamarádi? Zase pokud se odstěhuječ, máš možnost získat na děti výživné, případně dávky. Já vím, na dávkách být nechceš, ale pořád lepší než žít s destpotickou tchýní a s chlapem, který má raději svojí maminku než tebe. ![]()
@svycarka Ne, to asi nejsem
ale tcbhýně nezkousla mémísto porodu-že jsem nerodila u nás ve,,fabrice na děti´´-ale ve vzdálené malinké porodnici
a že jí neukážu jak přebaluju malého a tak… Ona prostě ví všechno nejlíp a já bohužel nejsem ta, co jí to odkýve-protože to nikam nevede. Takže se nezajímá a na oslavu roku malého jsem manželovi zakázala je zvát. Protože aby ses rok nezajímali a pak si hráli na babi a dědu-před lidmi, kteří je znají a ví, že se nezajímají-tak by to dopadlo špatně.
Já tohle zažila z pozice tvých synů. Barák: já, rodiče + otcova matka - věčně se do něčeho pletla, prolézala celý barák, mamka na to rezignovala, otci to bylo jedno. Já to nesnášela - už od malička jsem na ní měla averzi (a to mě nikdo proti ní nestavěl), její vměšování mi lezlo krkem. Někdy na konci základky mi došla trpělivost, protože mi vadilo, že mi tam leze, když tam nejsem. Nemohla to zkousnout, uražená atd. Ale naši neměli odvahu mi odporovat a ona se mnou nic nezmohla. Neměla jsem problém otevřít si na ní hubu, když mi něco vadilo. Ale štval mě otec, který se jí bál ještě v době, kdy už ležela upoutaná na lůžko. Já jsem s ní pár posledních let jejího života nepromluvila. A když se odstěhovala do domova důchodců (už jako ležák) - nesmírně se mi ulevilo. Od té doby jsem jí neviděla, nešla jí navštívit. Pár měsíců na to zemřela. Dožila se skoro 95 let.
Tím chci říct, že ve vlastním zájmu a v zájmu duševního zdraví tvých dětí byses měla (až budeš mít samozřejmě možnost) odstěhovat nejlépe hodně daleko. Protože tohle lepší nikdy nebude, to mi věř. ![]()
Tady těžko radit. Ale válka k ničemu nepovede. jedině snad jednat a postupovat po krůčcích. Vytypovat to, co Ti vadí úplně nejvíc a na tom začít. Dělání schválností je k ničemu, jenom tu situaci vyhrotí. A chlap s tím neudělá stejně nic, proto vlastní matce se jde těžko. Takže pokud to vyhrotíš podle zdejších rad, buď tě chlap přímo vyrazí anebo si opravdu ublíží jen proto, aby měl klid. Protože mezi vámi jasně lítá a neví kudy kam. Miluje Tebe a miluje ji. A že Ti řekl, že vidí, že nejsi šťastná? No a co měl říci? Očividně jste tam doma, máte svůj byt, a on nechápe, proč by z něj měl odcházet, protože vůbec nechápe podstatu vašeho sporu. Takže zkusit opravdu vybrat jednu věc - já bych šla asi po klíči do dveří anebo vlastním vstupu, a tu se mu pokusit vysvětlit. A znovu a znovu. A hlavně mu pak zabránit v tom, aby mamince ten klíč dal. Jinak pak není žádná možnost.