Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@micta píše:
Reality? Kuva to je napínavý
to je bojovka. Ono je tu urcite vic takovych
@Mutlice píše:
Od A, cely nick je na 4 pismena
Ta ma ted myslim ban. Ale ta na I se tu do zitra urcite objevi. ![]()
@Mutlice píše:
Od A, cely nick je na 4 pismena
To skoro vypadá že jsem to snad já
![]()
@Anna766 píše:
To skoro vypadá že jsem to snad já![]()
![]()
Já asi vím, poslední je p. Ta mě napadla jako druhá adeptka.
@micta píše:
Já asi vím, poslední je p. Ta mě napadla jako druhá adeptka.
Taky vím
dělám si srandu. Je to Ahep
@Anna766 neeeeeeeeee, cely nick je na ctyri
ty mas sedm i s cisly ![]()
@Anna766 píše:
Taky vímdělám si srandu. Je to Ahep
Jo ja to docetla az ted. No jasne, ze Ahep. Asi ma dovolenou, jinak uz by tu do vsech sila ![]()
@Wani píše:
Ta ma ted myslim ban. Ale ta na I se tu do zitra urcite objevi.
Jo tak ne dovolenou, ale ban ![]()
@Anonymní píše:
Když řekla že ji ze spaní na našem gauči bolí záda a že já si s malou a manželem lehnu na rozkládací gauč a jí necháme postel?!
tak tohle je teda hustý…
To jsem si tedy početla, panejo. Jako první dojem mám na jazyku novou definici typu tchýně…a jakože i já jsem už sama tchýně…tady to vidím na výraz myslím docela trefný. Zní - politováníhodná nevyvážená hysterka. Co jí vede k tomuhle chování? Kdyby měla všech pět pohromadě, muselo by ji dojít, že takhle se propracuje akorát tak k tomu, že se budete chtít odstěhovat a nebudete ji chtít ani navštěvovat. Proč číhat na každou chvilku, kdy budu moci sebrat mladým miminko? Co z toho kdo má? Dítě potřebuje klidnou maminku. Která má dostatek prostoru se s ním sžít a zaběhnout. Když bude nervózní máma, bude neklidné i dítě. Je tohle cíl babičky? Rozhodit matku, aby dokázala svému synovi, že je mladá neschopná a ona nenahraditelná? A poté se koukat, jak se mladí dohadují? Takhle se tedy babičky normálně nechovají. To v rodině není nikdo, kdo by se novopečené babičky aspoň nezeptal, jestli nepotřebuje předepsat něco na uklidnění…?
@EEKK skoda, ze nejsou vsechny tchyne jako ty.
ale i ja mam super ex-tchyni. Vzdycky rikam, ze je skoda, ze neexistuje rodinna kombinace muj soucasny muz a moje byvala tchyne ![]()
Kvuli te soucasne jsem navstivila i psychloga. Po trech letech teroru. Ona ma narcistni poruchu. To EGO valcuje a zabiji vsechno hezke. A ja, vychovana obetavou a skvelou mamou do nepohody, v niz mam vzor, jsem byla po porodu uplne paf, co to je. Pred tim jsme sli jednou za mesic na obed, to si clovek tolik nevsima. S prichodem syna zacalo JA JA JA. Uz jsem to tu psala. Mam historek podobnych tem zakladatelky na cely roman. Dopadlo to jak muselo, kontakt mame sporadicky, vlazny, ale slusny. Syn ji miluje tak mu to neodpirame a vidi se s ni kazdy tyden. Jen cekam, kdy ho zacne manipulovat. To je jeji denni chleba. Vim, co cekat, jsem na to pripravena. To bude totiz posledni kapka.
Ono pro mě tedy není žádná deviza do života, že jsem jako mladá jen ustupovala a nedovedla se ohradit, jak se dnes říká vymezit. Vydělaly na tom moje děti. Moc dobře se pamatuju na pocity, které jsem mívala. S tchýní to byl boj, který jsem neměla šanci nikdy vyhrát. S téměř dospělými dětmi jsem to úplně přestala řešit a začala si dělat věci po svém. Bývalému to vadilo, samozřejmě, ale nedělala jsem nic špatného a jestliže jsem měla koníčka, a oni ne, a jim to vadilo, nebyl to můj problém, ale jejich. Vadilo mu všechno, i to, že mi nevadí, kolik času tráví u nich nebo hovory po telefonu s nimi. Děti už si podle svého jako když byly malé, nepůjčovala, ty už si dávno myslely svoje a byly při mně. Přeloženo, byly špatné, jako já. Normální ženská po těžké nemoci přece sedí doma, lituje se, je litovaná, výžívá se v tom, a je neskutečně vděčná, že ji rodina neodsoudila. A tak jsem šla do kurzu, cvičit, někam se podívala…že oni trvají na tom, být víkendy a dovolené doma, je opět jejich problém, zkrátka, já prošla v manželství nezáviděníhodnými zážitky. A to poslední, co mě zajímá tedy je, v kolik mladí vstávají, co vařili, kam jeli beze mě, kdy šli spát a zda jsou vůbec doma. V životě ode mě neslyšeli, vy ke mně málo chodíte. Žiju sama cca 18 let, pokud mají chuť na něco, co snacha a dcera nevaří nebo neumí, odnesou si to ode mě hotové, ať si to snědí doma, a to nádobí ať si tam taky umyjou. Nemám potřebu se na ně koukat, jak jedí. My když šli k nim na oběd, tak se automaticky předpokládalo, že tam strávíme den až do večera. My jim dělali společnost ustavičně… to nepochopíš, jim bylo ještě míň, než mně, když jsem se tchýní stala, a byli dva. Neuměli se zabavit? Jo, neměli doma syna, pravda, já jim ho vzala. A on tolik po nich toužil, po bydlení s nimi, dával Mito sežrat při každé příležitosti. Tehdy jsem si řekla, nevím, jaká budu jednou tchýně, ale takováhle tedy ne…tahat k sobě své dítě, abych ukázala, že se beze mě neobejde? Přetahovat k sobě jejich dítě, aby mě mělo radši? Soupeřit s rodiči snachy nebo zetě? Ne