Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Tak pro me by otazkou bylo, jak moc ji ten pribeh Davidka opravdu zasahuje, urcite ohledy v rodine pri vyberu jmena jsme meli. Na druhou stranu to opravdu jen muze hrat, aby vam pozdej kecala uplne do vseho… ![]()
@madi píše:
Já bych s tchýní vůbec jméno pro dítě nekonzultovalaDo toho jí nic není. My oznámili jména dětí až když se narodily a do té doby to nikdo nevěděl. Ani pohlaví ani jméno
@Lonna neustupuj, jméno vybírají rodiče, tak to prostě je, konec tečka. Ona se s tím smíří. Jde hlavně o ten princip…teď ustoupíš a kvůli čemu bude mít trauma příště ![]()
Vůbec bych se jí neptala ![]()
hele a kdyby se její syn jmenoval David a pak by potkala tady toho Davida a ten by umřel…tak by ho nechala přejmenovat? ![]()
Já bych Davidovi říkala Dádo, a tchyni by mohlo být jedno jak se jmenuje, prostě by to pro ní byl jen Dáda ![]()
@Lonna
Já myslela, že chce dát jméno Medicimbál
a tchýně se hroutí z Davida
At se hroutí
Přeci nebude dávat jméno, které vám nadiktuje tchýně. Vy jste rodičové, kdo jiný byl měl o jménu pro své dítě rozhodnout ![]()
Bude to vaše dítě, né přítelovo maminky, na jméno si časem zvykne, po světě běhá plno Davidů, to by musela brečet na každym druhym kroku, sousedka to určitě nebude brát jako provokaci, je to přeci „jen“ jméno a mimochodem krásný jméno, taky jsem tak chtěla kluka pojmenovat ![]()
Tak nás s manželem ani nenapadlo říkat ostatním, jak se bude jmenovat naše nenarozené dítě, natož se ptát na jejich názor. Cítili jsme, že je to naše věc.
Tchýni taky chápu, ale kdyby člověk dělal všechno podle druhých, jak by to vypadalo?
Když dáte Davídka, což je krásné jméno, tak si tchyně časem zvykne.
Já bych tedy asi zrovna tuhle připomínku vzala na milost
A ač s těžkým srdcem, vybrala bych jiné jméno…
Obe miminka jsem cekala s manzelem - ne s tchyni, tetou, segrou - takze jmeno jsme resily pouze ja a manzel. Vybiral jsme dlouho a kdyz jsme meli vybrano pouze jsme je oznamily a tim to pro nas koncilo. At se mohli stavet vsichni treba na rasy a uvztekat se, bylo to nase konecne rozhodnuti.
Nazor vyslechnout muzes, ale rozhodnuti je na Vas.
Urcite bych se nenechala citove vydirat, to nesnasim, stejne tak jako jsem nemela rada kdyz mi tchynka v tehotenstvi rikala - tak snad nebude mit srdecni vadu, snad nebude nijak nemocne atd.
@quinny píše:![]()
tak tak jen u prvního jsem si poplakala, když jsme to nechtěli říct švagrovce ani po hodině mámenítak z ní vypadlo moudro, hlavně aby to nebyl Honza nebo Franta…a my samo čekali Honzíka
![]()
@Lonna neustupuj, jméno vybírají rodiče, tak to prostě je, konec tečka. Ona se s tím smíří. Jde hlavně o ten princip…teď ustoupíš a kvůli čemu bude mít trauma příště
my zas měli s manželem boje, abychom se shodli vůbec na nějakém jméně - tedy vždycky na dvou - pro holku a pro kluka. kdyby nám do toho ještě měla krafat tchýně s mámou, tak se naše děti nejmenujou nijak nebo to někdo nepřežil ![]()
Jestli si za Davidem stojí i tvuj partner - její syn, tak bych to neřešila. Snad není partner takový necita, že by záměrně způsobil mamince trauma. Asi si taky uvedomuje, že maminka je jenom herečka a že ji to přejde. A argument, že to není fer k sousedce je úplně lichý, pokud ji vy ani neznáte.
Nenech si do toho mluvit a naznač ji, že nemá diskuse smysl.
@araw píše:
Ale to je úplně jiný případ
Je i není, ona nechtěla, protože se tak jmenoval jeden člen její rodiny, kterého neměla ráda, proto nám neustále otloukala, že je staromódní a nehezké a nelíbí se jí.
Právě za takových důvodů (citové vydírání a vymlouvání jména) jsme celé těhotenství rodině neprozradili ani pohlaví ani připravená jména. Po porodu už byli všichni jen mile překvapení a nadšení.
Tchýně teda byla celé těhotenství uražená a nafouklá, že jim to nehceme říct. Pohlavím jsme si nebyli jistí (teda doktoři se vyjádřili jasne, ale drželi jsme se hesla nikdy nevěř ultrazvuku) a jména jsme z principu říct nechtěli. Ale moje tchýně je případ sám pro sebe.
Na tchýni bych hodila bobek. Je to vaše dítě a jen vy máte právo do toho co mluvit. Ona si zvykne. Nakonec až malého uvidí, tak mude tak šťastná, že si na nějakého jiného Davida ani nevzpomene. Třeba nakonec nebude volat na vnuka, ale na vnučku
A ta se asi David jmenovat nebude ![]()
Kecáním do jména a vaším ustoupením by to začalo, pak by byla výchova, jídlo, oblečení atd atd.
@madi píše:![]()
my zas měli s manželem boje, abychom se shodli vůbec na nějakém jméně - tedy vždycky na dvou - pro holku a pro kluka. kdyby nám do toho ještě měla krafat tchýně s mámou, tak se naše děti nejmenujou nijak nebo to někdo nepřežil
no nápodobně, u nás o to horší, že druhý byl taky kluk a to už byl sakra oříšek ![]()
a já si chtěla ušetřit to krafání právě, proto jsme to nikomu neřekli a byl klid aspoň do porodu, a pak už je to hotová věc, vydaný rodný list, takže pár keců ano, ale už velmi umírněně ![]()
@LaalaB naprostý souhlas. Taky by pro mě bylo nejdůležitější jak se k tomu staví tatínek malého, tedy její syn…on jí totiž zná o pár let déle že a předpokládám není necita ![]()