Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj vsem. Mam otazku ohledne psychiky a tehotenstvi. Je mi 28 a cim dal vic touzim po diteti. Od svych 17ti let se lecim na psychiatrii a beru leky skrz genelizovanou uzkostnou poruchu a agorafobii.
Nejvetsi problemy mam s dojizdenim dal od domova, 50km+, nemoznost rychle utect domu, dela mi problem napriklad vydrzet u zubare, kadernice apod. Nejlepe jezdim svym autem, autobusy moc nedavam opet kvuli tomu ze kdyztak nemuzu odjet hned domu. Snazim se na tom nejak pracovat ale uz sem se tak nejak smirila stim ze proste se stim budu potykat.
Ale prisla hrozna touha po diteti ale mam strach z porodu, z toho jak bych vydrzela v nemocnici atd.. z toho ze to dite nebudu zvladat, co kdyz se mi stavy zhorsi atd, proste sileny kolotoc strachu. Ale nechci byt bez ditete. Prosim ma tu nekdo psychicky problem a do toho dite? Moc dekuji.
A tvůj psychiatr na to říká co?
Jako za mě bych do toho nešla. Máš co dělat sama se sebou… Natož ještě starost o dítě ![]()
Nebylo to tady už?
Záleží asi co na to i partner, jestli by byl schopný tě případně na 100% zastoupit pokud by se tvůj stav zhoršil.
V tomhle stavu není rozumný mít dítě. Nezvládáš sama sebe a dítě rozkopne psychiku i zdravé ženě. A to dítě poznamená.
Tvoje myšlenky mi přijdou krátkozraké. Nejde o porod a že ho nebudeš zvládat. Ale ano, těhotenství, porod, poporodní období psychický stav zhoršuje. Ale co mi přijde důležitější:
Dite tě bude potřebovat minimálně 18 let. Můžeš mít štěstí, ze budeš mít zdravé dítě, a nebo taky ne. Muze byt hospitalizované v nemocnici a ty tam pro nej nebudeš. V předškolním věku budete u dr často, to mi věř. Bude chtit jezdit na výlety a dovolené. Může chtit studovat někde dál a ty ho ani nenavštívíš. Nějak si ani neumím představit, že žít v tomto modu to bude i bavit partnera.
Nebudu ti nic “zakazovat”, ale promysli to. Jsou i jiné náplně života.
Nezlob se, ale máš problémy sama se sebou, jak by ses chtěla postarat o mimino? ![]()
Ve tvém stavu bych o dítěti vůbec neuvažovala. Vždyť by to dítě bylo chudák ![]()
Jaká je tvá prognóza do budoucna? Co na to říká tvůj psychiatr? Co tvůj partner?
Také trpím úzkostma, nemám to diagnostikované jako ty, ani jsem nikdy léky nebrala. U mě ji bohužel nastartovala dost náročná práce(dělám sestřičku). Jako 20tiletá jsem pracovala za covidu na odd, kde mi pod rukama umírali lidé, a od té doby se to se mnou táhne.. jasně, k ty práci to patří, ale proste jsem byla hodně mladá… na tom stejným odd jsem vydržela dalších 8 let, naučila se s tím žít.. hodně se mi ulevilo, kdyz jsem zacala jezdit autem, jak říkáš… ve mě to vyvolává pocit klidu, kdykoliv můžu odjet… no a po tech letech jsem zacala taky takhle přemýšlet, dokonce jsem byla přesvědčena, ze mi to těhotenství pomůže, ze budu přemýšlet nad něčím jiným, a hlavně si od téhle prace na chvíli odpočinu. Ale věř mi, ze ty úzkosti jsou ještě horší… naopak, jak se mi zbláznily hormony, občas to nějak nezvládám. Navic ten strach o dítě mě kolikrát úplně převládá, neni to jen o tom porodit… spis to miminko donosit, milion vysetreni, nervů… beru to tak, ze me to ma neco naučit a urcite to zvladnu, ale kdybych vedela, ze se to ještě zhorší, asi bych do toho nesla…
v tvým pripade bych do toho nesla…
@Anonymní píše: Více
Po covidu jsi na tom oddeleni vydrzela dalsich 8 let ![]()
@Anonymní píše: Více
První případ covidu byl v ČR v roce 2020, ale tys ještě po covidu na tom stejném oddělení byla 8 let?
Dítě neměj, bylo by chudák. Navíc jak už tu psali jiní, tak nestandardní dítě bys nezvládla a to nikdy nevíš dopředu. Ono stačí menší problémy, kvůli kterým musíš častěji chodit k lékaři a třeba i ke specialistovi pár desítek kilometrů daleko.
Tady vůbec nejde o porod a ten sJdach, kdyby šlo jen o to, myslím si, že porod jako takový člověk vyřeší. jde o to, že ty nejsi schopna činností, které potřebuješ k tomu, abys byla dobrý rodič.
Ne dokonalý, nikdo nejsme, ale vůbec postačující rodič, aby to dítě netrpělo.
@admin Admine, co to zas je za změnu nadpisu? Primární problém není (nenaplněná) touha po dítěti ve 28 letech. Primární problém je, že zakladatelka ani neví, jestli reálně může a má plánovat těhotenství když se pere s tolika závažnými psychickými problémy a překážkami z nich vyplývajících. ![]()