Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Jana206 píše:Co se týče Postinoru, tak ten lékaři předepíší jen naprosto zdravé ženě, které selhaly přirozené metody antikoncepce. Neberte to zase úplně doslova, protože nejsem lékař a neznám všechny nemoci, ale vím, že já bych ho se svojí srdeční vadou nedostala(teoreticky jsem se na to ptala), je to driák, který ovlivňuje oběhový systém.
Někdy od příštího roku už půjde koupit v lékarně bez předpisu, jen na občanku
Takže to snad tak hrozný driák nebude? Nevím, zkušenosti s tím nemám.
ahoj, přečetla jsem skoro vše co ste si tu psali…Moc tě obdivuju a držim palečky aby vše vyšlo. Jsem taky mladá mamina a vim o všech problémech co jsou s rodinou ale i s penězma. Jen ti chci nabídnout, že kdyby ses třeba do nějaké takové fin. sitauce dostala. stačí napsat třeba nějaký meil a já tak trošku dělám s dětským oblečením, tak by nebyl problém ti s první výbavičkou nějak pomoct, nebo třeba i pak do budoucna. Hlavně ať vam to s prckem dobře dopadne a jste v pořádku, to je prostě to nejhlavnější a pochval za mě svýho chlapa, je to kabrňák
![]()
andrejkams píše:
ahoj, přečetla jsem skoro vše co ste si tu psali…Moc tě obdivuju a držim palečky aby vše vyšlo. Jsem taky mladá mamina a vim o všech problémech co jsou s rodinou ale i s penězma. Jen ti chci nabídnout, že kdyby ses třeba do nějaké takové fin. sitauce dostala. stačí napsat třeba nějaký meil a já tak trošku dělám s dětským oblečením, tak by nebyl problém ti s první výbavičkou nějak pomoct, nebo třeba i pak do budoucna. Hlavně ať vam to s prckem dobře dopadne a jste v pořádku, to je prostě to nejhlavnější a pochval za mě svýho chlapa, je to kabrňák![]()
Jana206 píše:30 let a výše rozhodně není biologický a ideální věk na těhotenství a mateřství.
Kdybych měla čekat do té doby, tak se svým zdravotním stavem už žádné dítě nemám
To beru příklad podle sebe a takových lidí je hooodně.
Trošku hloupé nemyslíš? Přemýšlela jsi někdy nad tím, že si třebas některé z těch, které mají dítko až právě kolem té 30, dítě prostě dříve dovolit nemůžou nebo nemohli…??? Taky jsme měli zdravotní problémy a teprve nyní, kdy mě bylo před pár dny 31 a manžovi bude za pár týdnů 33, čekáme naše první ptáče!!! Ne všechno je pouze o věku… jsou i jiné důvody proč si dříve dítě nepořizovat!!!
Ropuška_M píše:Čti pořádně! O ekonomických důvodech a negativních stránkách brzkého mateřství jsem toho napsala dost( a tím nemyslím jen těhotenství mladičkých 16 letých,ale hlavně dnešní dobu).Jana206 píše:Trošku hloupé nemyslíš? Přemýšlela jsi někdy nad tím, že si třebas některé z těch, které mají dítko až právě kolem té 30, dítě prostě dříve dovolit nemůžou nebo nemohli…??? Taky jsme měli zdravotní problémy a teprve nyní, kdy mě bylo před pár dny 31 a manžovi bude za pár týdnů 33, čekáme naše první ptáče!!! Ne všechno je pouze o věku… jsou i jiné důvody proč si dříve dítě nepořizovat!!!30 let a výše rozhodně není biologický a ideální věk na těhotenství a mateřství.
Kdybych měla čekat do té doby, tak se svým zdravotním stavem už žádné dítě nemám
To beru příklad podle sebe a takových lidí je hooodně.
Nevím, co máš za zdravotní problémy, ale je to hlavně o vyhodnocení rizik Tvým lékařem a prognozách do budoucnosti. A taky o Tvých možnostech a prioritách.
Mě dr. řekli, že pořídit si dítě po 30. by mohlo být pozdě,čím dřív, tím líp
Taky bych už potom žádné mít nemusela.
Samozdřejmě, že ani lékaři nedovedou vše přesně odhadnout a může to být potom trochu jinak(lepší, nebo i horší).
Buď neumíš číst nebo nevím
To, že ses rozhodla počkat a mít dítě až později, je Tvá volba. Nikdo Ti to nebere, ani při zdravotních problémech.
Nedá mi to nenapsat!
Přečetla jsem první a poslední stránku, ale asi se diskuze nějak zvrtla, tak ji trochu vracím k původní otázce. Nedokážu si představit jaký to musel být šok! Každopádně jsem ale pro miminko!!
Já mám první mimi ve 29 letech. Moje nej kamarádka v 16 letech. A můžu říct, že jí závidím. Strašně rychle dospěla, není to žádné střevo, ale rozumná 26 letá ženská. Rodina ji nejdřív vynadala a pak podpořila, manžel se těšil, malou milují, rozumí si s ní, jsou kamarádky, věkový rozdíl není tak velký. Výučák dělala s ročním dítětem, dnes dodělává dálkově maturitu. Chodí se bavit, dítě je velké dost. Oproti mně, já povedu první dítě do školy ve 35 letech, na maturák půjdu ve 47 letech a to nemluvím o tom, že bych chtěla ještě aspoň jedno dítě. Připadám si na to už stará. Můj názor je ten, že mladí to zvládnou o hodně líp, už přestávám mít ty nervy.
Takže držím palce. ![]()
Ahoj Rachelko,
doufám že je všechno v pořádku a že to zatím zvládáš.
vladenka001 píše:
Nedá mi to nenapsat!
Přečetla jsem první a poslední stránku, ale asi se diskuze nějak zvrtla, tak ji trochu vracím k původní otázce. Nedokážu si představit jaký to musel být šok! Každopádně jsem ale pro miminko!!
Já mám první mimi ve 29 letech. Moje nej kamarádka v 16 letech. A můžu říct, že jí závidím. Strašně rychle dospěla, není to žádné střevo, ale rozumná 26 letá ženská. Rodina ji nejdřív vynadala a pak podpořila, manžel se těšil, malou milují, rozumí si s ní, jsou kamarádky, věkový rozdíl není tak velký. Výučák dělala s ročním dítětem, dnes dodělává dálkově maturitu. Chodí se bavit, dítě je velké dost. Oproti mně, já povedu první dítě do školy ve 35 letech, na maturák půjdu ve 47 letech a to nemluvím o tom, že bych chtěla ještě aspoň jedno dítě. Připadám si na to už stará. Můj názor je ten, že mladí to zvládnou o hodně líp, už přestávám mít ty nervy.
Takže držím palce.
A to myslíš, že v těch pětatřiceti do té školy nedojdeš, či co?
Já měla první dítě ještě později a takové obavy teda nemám
Každý věk má pro a proti.
Gina108 píše:vladenka001 píše:A to myslíš, že v těch pětatřiceti do té školy nedojdeš, či co?
Nedá mi to nenapsat!
Přečetla jsem první a poslední stránku, ale asi se diskuze nějak zvrtla, tak ji trochu vracím k původní otázce. Nedokážu si představit jaký to musel být šok! Každopádně jsem ale pro miminko!!
Já mám první mimi ve 29 letech. Moje nej kamarádka v 16 letech. A můžu říct, že jí závidím. Strašně rychle dospěla, není to žádné střevo, ale rozumná 26 letá ženská. Rodina ji nejdřív vynadala a pak podpořila, manžel se těšil, malou milují, rozumí si s ní, jsou kamarádky, věkový rozdíl není tak velký. Výučák dělala s ročním dítětem, dnes dodělává dálkově maturitu. Chodí se bavit, dítě je velké dost. Oproti mně, já povedu první dítě do školy ve 35 letech, na maturák půjdu ve 47 letech a to nemluvím o tom, že bych chtěla ještě aspoň jedno dítě. Připadám si na to už stará. Můj názor je ten, že mladí to zvládnou o hodně líp, už přestávám mít ty nervy.
Takže držím palce.Já měla první dítě ještě později a takové obavy teda nemám
Každý věk má pro a proti.
To sice dojdu, ale můj osobní pocit bude ten, že budu „starší“ maminka. Pro své děti bych chtěla být mladá, plná elánu. Přece jen ve 29 letech se opravdu cítím jinak než např. ve 23 letech. Vidím to na své mamince, která mě měla ve 34 letech a když jsem měla maturák, ani se jí jít už nechtělo a ani jednou s tátou netancovali, prostě už stará škola. ![]()
Tohle je můj subjektivní názor a tak jsem psala i příspěvek, aby zakladatelka měla na výběr různé zkušenosti pro i proti. Určitě to nikomu necpu. ![]()
kačenka11 píše:Honzuovka píše:No já už bych ji donutila.. Kdo se o ni s dítětem bude starat a všechno palatit? Samozřejmě bych to musela já, jako matka.. Nevykopla, pomohla bych jí, rozumně bych jí vysvětlila, že v 16-ti je na dítě fakt brzo .. Jediné, co bych do toho dítěte byla ochotna investovat by byly právě peníze na potrat.. je to tvrdé, ale je to můj názor, za kterým si stojím.kačenka11 píše:Jenže v 16ti letech nemusí mít k potratu povolení od rodičů a stejně tak ji k tomu nemůžou nutit. Rozhodnout se musí sama. Když by ti dcera řekla, že s potratem nesouhlasí, vykopla bys ji z domu těhotnou, nebo nabídla pomoc? Když je v 16ti holka tak dospělá, že se třeba dokáže postavit matce a řekne jasné ne, myslím, že je už i natolik dospělá, aby se o dítě dokázala postarat. Jasně, bude potřebovat pomoc, převážně finanční. Nevím, jak bych se pak jako těhu dcera cítila. Přijdu za matkou, že jsem v životní krizi a ona se ke mě otočí zády? Od toho přece příbuzní jsou, aby si pomáhali. Taky by se k tomu měli nějak postavit rodiče přítele, jedná se také o jejich vnouče. To už je dost lidí na to, aby zvládli jedno dítě.
Já si taky myslím, že když se tohle stane, je to hlavně chyba rodičů.. Já když začla chodit se svým prvním klukem, tak mě mamka normálně objednala na gyndu a pak mi platila prášky a bylo. Tohle pro svou dceru za pár let plánuji i já. nejsme přece ve středověku, tomu, aby holka otěhotněla, když ještě nemá ani střední školu se dá přece zabránit..
A když už by se stalo, jako matka bych byla nekompromisní, dcera by šla na potrat a hotovo. Vím, že asi budu tady zase nejspíš kamenovaná, ale v šestnácti mít dítě je podle mě nezodpovědnost a stejně je to pak víceméně všechno na rodičích ( na babičce a dědovi), ale v dnešní době nemít nic, nemít školu, nemít kde bydlet a do toho dítě, no nevím..
Tohle bych svojí dceři nikdy neudělala, prostě nikdy!!! Podpořila bych jí jak jen by to šlo. Tvůj názor mi přijde odporný a za tím si také stojím.
Mého přítele měla mamka v 17letech, tudíž byl počat v 16letech. Taťka je od mamky o 8 let starší, pár let již pracoval, ale mamka byla ještě na škole. Výchovu zvládli v pohodě, přítel je hodně dobře vychovaný, žádný darebák, s rodiči má krásný vztah. A sama jeho mamka říkala, že i kdyby šel vrátit čas, tak by se jinak nerozhodla a chtěla by to stejně.
Když se toto stane, měla by rodina nastávající rodiče podpořit a ne se k nim obrátit zády a chtít po nich, aby šla dcera na potrat. Je to záběr nejen pro dělohu a risk, že nebude moct mít pozděj děti, ale i na psychiku, když není sama rozhodnutá pro potrat, že to dítě nechce ani za nic.
Monika H. píše:kačenka11 píše:Tohle bych svojí dceři nikdy neudělala, prostě nikdy!!! Podpořila bych jí jak jen by to šlo. Tvůj názor mi přijde odporný a za tím si také stojím.Honzuovka píše:No já už bych ji donutila.. Kdo se o ni s dítětem bude starat a všechno palatit? Samozřejmě bych to musela já, jako matka.. Nevykopla, pomohla bych jí, rozumně bych jí vysvětlila, že v 16-ti je na dítě fakt brzo .. Jediné, co bych do toho dítěte byla ochotna investovat by byly právě peníze na potrat.. je to tvrdé, ale je to můj názor, za kterým si stojím.kačenka11 píše:Jenže v 16ti letech nemusí mít k potratu povolení od rodičů a stejně tak ji k tomu nemůžou nutit. Rozhodnout se musí sama. Když by ti dcera řekla, že s potratem nesouhlasí, vykopla bys ji z domu těhotnou, nebo nabídla pomoc? Když je v 16ti holka tak dospělá, že se třeba dokáže postavit matce a řekne jasné ne, myslím, že je už i natolik dospělá, aby se o dítě dokázala postarat. Jasně, bude potřebovat pomoc, převážně finanční. Nevím, jak bych se pak jako těhu dcera cítila. Přijdu za matkou, že jsem v životní krizi a ona se ke mě otočí zády? Od toho přece příbuzní jsou, aby si pomáhali. Taky by se k tomu měli nějak postavit rodiče přítele, jedná se také o jejich vnouče. To už je dost lidí na to, aby zvládli jedno dítě.
Já si taky myslím, že když se tohle stane, je to hlavně chyba rodičů.. Já když začla chodit se svým prvním klukem, tak mě mamka normálně objednala na gyndu a pak mi platila prášky a bylo. Tohle pro svou dceru za pár let plánuji i já. nejsme přece ve středověku, tomu, aby holka otěhotněla, když ještě nemá ani střední školu se dá přece zabránit..
A když už by se stalo, jako matka bych byla nekompromisní, dcera by šla na potrat a hotovo. Vím, že asi budu tady zase nejspíš kamenovaná, ale v šestnácti mít dítě je podle mě nezodpovědnost a stejně je to pak víceméně všechno na rodičích ( na babičce a dědovi), ale v dnešní době nemít nic, nemít školu, nemít kde bydlet a do toho dítě, no nevím..
Proč odporný?
Moji rodiče jsou z vesnice, nikdy jsem je neviděla opilé, vždy se chovali slušně a prostě na to nejsou. Od rána do večera pracují. Já jsem stejně měla ten večer plnou hlavu jiných věcí. Já tancuji ráda a maturák mojí dcery bych si chtěla užít, proto tam nechci jít s artrózou. Naopak závidím té své kamarádce, že na ní její dcera bude pyšná jakou bude mít krásnou a mladou maminku. ![]()
Já se nechci hádat o tom, co komu přijde normální!!!!!!!!!!!!!!!
monnane píše:
Mého přítele měla mamka v 17letech, tudíž byl počat v 16letech. Taťka je od mamky o 8 let starší, pár let již pracoval, ale mamka byla ještě na škole. Výchovu zvládli v pohodě, přítel je hodně dobře vychovaný, žádný darebák, s rodiči má krásný vztah. A sama jeho mamka říkala, že i kdyby šel vrátit čas, tak by se jinak nerozhodla a chtěla by to stejně.Když se toto stane, měla by rodina nastávající rodiče podpořit a ne se k nim obrátit zády a chtít po nich, aby šla dcera na potrat. Je to záběr nejen pro dělohu a risk, že nebude moct mít pozděj děti, ale i na psychiku, když není sama rozhodnutá pro potrat, že to dítě nechce ani za nic.
Rodiče BY MĚLI podpořit mladou rodinu ? A co když sami sotva vycházejí ? Pak ztráta jednoho příjmu (nástup babičky na mateřskou) a mimino na krku je opravdu radikální zásah. Rodiče NEMAJÍ tu povinnost - to jen mnozí mladí čekají s nataženou rukou, ale sami ruku k dílu nepřiloží.
Promiň můj radikální názor, ale opět se musím smát nad tvrzením „KDYSI“ to ten či onen taky zvládl. Ano, kdysi .. kdy byla diametrálně odlišná ekonomická a politická situace, kdy stát opravdu podal pomocnou ruku, takže šlo ledacos. Dnes nejde takřka nic.
Proč hned „ODPORNÝ NÁZOR“ ? Spíš názor se zkušeností dnešního světa, názor někoho, kdo poznal situaci KDYSI a má možnost porovnat se situací DNES. Názor někoho, kdo už má něco za sebou, kdo si své prožil, a proto se může objektivně vyjádřit.
Nechápu, proč se tady mají ozývat jen kladné hlasy a poplácávání po zádech, jaký je holčina kabrňák, když se v 16i rozhodla pro mimčo. Pokud se vám to zdá normální, prosím, ale protože mám doma také 2 puboše v obdobném věku, mně to prostě normální nepřipadá a nezlobte se, ale souhlasit s tímhle je proti zdravému rozumu a neobvyklý precedens.
Takže asi i já teď budu za tu HNUSNOU, ale stavím se na stranu holek, kteří narovinu říkají, že přerušení těhotenství by v tomto případě bylo nejlepší řešení.
Příspěvek upraven 17.11.11 v 16:58
vladenka001 píše:
Nedá mi to nenapsat!
Přečetla jsem první a poslední stránku, ale asi se diskuze nějak zvrtla, tak ji trochu vracím k původní otázce. Nedokážu si představit jaký to musel být šok! Každopádně jsem ale pro miminko!!
Já mám první mimi ve 29 letech. Moje nej kamarádka v 16 letech. A můžu říct, že jí závidím. Strašně rychle dospěla, není to žádné střevo, ale rozumná 26 letá ženská. Rodina ji nejdřív vynadala a pak podpořila, manžel se těšil, malou milují, rozumí si s ní, jsou kamarádky, věkový rozdíl není tak velký. Výučák dělala s ročním dítětem, dnes dodělává dálkově maturitu. Chodí se bavit, dítě je velké dost. Oproti mně, já povedu první dítě do školy ve 35 letech, na maturák půjdu ve 47 letech a to nemluvím o tom, že bych chtěla ještě aspoň jedno dítě. Připadám si na to už stará. Můj názor je ten, že mladí to zvládnou o hodně líp, už přestávám mít ty nervy.
Takže držím palce.
Mně je 33 let a 6.rokem se snažíme o druhé mimčo, rozhodně si stará nepřipadám, nevidím sebemenší důvod proč bych měla.
Jinak moje mamka mě měla v 17 letech a o rok později se narodil brácha, vztah jim nevydržel, takže rozvod.
Pak měla mamka ještě ségru, ale to jí bylo 28 myslím, s tím chlapem co má ségru je do teď.
Byla tu zmíňka o maturáku, tak mně mamka na maturáku nebyla, ale o 11 let mladší ségře ano.
Já kdybych měla mít dítě s chlapem s kterým jsem byla v 18, tak už spolu dávno nejsme.
Obdivuji nechat si v 16 letech dítě a přeji hodně štěstíčka do života, vím, že to nebude vůbec jednoduché a žádné zbytečné komlikace.