Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Těhotná v 16-ti
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
17.11.11 17:04
hanak píše:monnane píše:
Mého přítele měla mamka v 17letech, tudíž byl počat v 16letech. Taťka je od mamky o 8 let starší, pár let již pracoval, ale mamka byla ještě na škole. Výchovu zvládli v pohodě, přítel je hodně dobře vychovaný, žádný darebák, s rodiči má krásný vztah. A sama jeho mamka říkala, že i kdyby šel vrátit čas, tak by se jinak nerozhodla a chtěla by to stejně.Když se toto stane, měla by rodina nastávající rodiče podpořit a ne se k nim obrátit zády a chtít po nich, aby šla dcera na potrat. Je to záběr nejen pro dělohu a risk, že nebude moct mít pozděj děti, ale i na psychiku, když není sama rozhodnutá pro potrat, že to dítě nechce ani za nic.Rodiče BY MĚLI podpořit mladou rodinu ? A co když sami sotva vycházejí ? Pak ztráta jednoho příjmu (nástup babičky na mateřskou) a mimino na krku je opravdu radikální zásah. Rodiče NEMAJÍ tu povinnost - to jen mnozí mladí čekají s nataženou rukou, ale sami ruku k dílu nepřiloží.
Příspěvek upraven 17.11.11 v 16:58
Promiň můj radikální názor, ale opět se musím smát nad tvrzením „KDYSI“ to ten či onen taky zvládl. Ano, kdysi .. kdy byla diametrálně odlišná ekonomická a politická situace, kdy stát opravdu podal pomocnou ruku, takže šlo ledacos. Dnes nejde takřka nic.
Proč hned „ODPORNÝ NÁZOR“ ? Spíš názor se zkušeností dnešního světa, názor někoho, kdo poznal situaci KDYSI a má možnost porovnat se situací DNES. Názor někoho, kdo už má něco za sebou, kdo si své prožil, a proto se může objektivně vyjádřit.
Nechápu, proč se tady mají ozývat jen kladné hlasy a poplácávání po zádech, jaký je holčina kabrňák, když se v 16i rozhodla pro mimčo. Pokud se vám to zdá normální, prosím, ale protože mám doma také 2 puboše v obdobném věku, mně to prostě normální nepřipadá a nezlobte se, ale souhlasit s tímhle je proti zdravému rozumu a neobvyklý precedens.
Takže asi i já teď budu za tu HNUSNOU, ale stavím se na stranu holek, kteří narovinu říkají, že přerušení těhotenství by v tomto případě bylo nejlepší řešení.
Ještě, že všechny matky nejsou jako ty.
Vladenko,taky jsem měla 1.dítě ve 29, teď chodí do 1. třídy a nejsem zdaleka nejstarší maminka na třídních schůzkách. 
A energie mám taky pořád dost, tak neboj! 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
budulinek2011
17.11.11 17:23
nečetla jsem celou diskuzi ale taky si neco připíšu.. Já otěhotněla v 18 letech.. Porodila den po 19 narozeninach.. Nemyslím že mladé matky jsou neschopné.. Když se sama nad sebou zamyslím, svojí dceru vychovávám dobře.. není to o věku. je to o lidech. Já bych rozhodně nechtěla dítě až nekdy ve 30 letech. Chápu, že jsou pak takové kterym to proste nejde, nebo nemohou ze zdravotních duvodu. prostě pokud žena ví že to chce, a že to zvladne tak je na to dost vyspěla.. A to že dříve měli děti mladoši, je fakt.. Ti mladoši to zvladají i ted když chtěj.. A finance v dnešní dobe? Myslim že je lepší nez bude za 10 let 
Takže kdybych měla řešit že si mimi udělam až budu vědět že mám dost financi, ditě nemám nikdy.. přitel maka a já mam rodičák.. mame se dobře a male nic nechybi..
- Citovat
- Upravit
17.11.11 17:24
Tak jsem to tu nějak projela a po tom co jsem se rozčílila na nejvyšší obrátky se přidam. Mít dítě v 16letech rozhodně není ideální, jak z fin. nesamostatnosti tak ze zdravotního hlediska, ale zeptám se Vám dámy, kolik z Vás tu je 16letých matek? já ano a upřímně? hrdě se k tomu hlásím!!! Dnes mám totiž už čtyřletou zdravou, nádhernou, inteligentní samostanou holčičku, která i když vyrůstala bez otce rozhodně nijak netrpí tím, že jsem byla mladá matka. Ano samozřejmě, musela jsem bydlet u rodičů, ale aby mi fin. vypomáhali? nijak obzvlášť, nákupy jsme dělali stále ve stejně výši a zbytek jsem zvládala v pohodě z rodičáku, jasně, že jsem si nemohla dovolit bůh ví jak drahé věci, ale co malá potřebovala to měla a dokonce můžu říct, že co mi rodiče pomohli s výbavičkou, to jsem jim hned také vrátila. Takže pokud vezme slečna zakladatelka jen trochu rozum do hrsti a dokáže si spočítat pět a pět dohromady a přítel bude stát za něco a ne jako ten náš blbeček za nic,že přiložil ruku, akorát na odlehčení a jinak zodpovědnost žádná tak se to určitě zvládnout dá! Toť k tomu, co znamená být 16letou matkou.
A ted k dámám s názorem „prostě dotáhnout bez keců na potrat“, to jste asi nezažily že? mě tam matka samozřejmě odtahla, zaplatila, dokonce mě odvlíkla až na pokoj, prostě rozhodla za mě a finále? sebrala jsem se a odešla, protože rodič jako zákonje zstupce sice dává souhlas, ale to je tak všechno, konečné rozhodnutí je stejně na vás ač nezletilé, a i když jsem s dcerou 3 roky byla u rodičů a snažila se dálkově studovat, což mi má matka nakonec nabídla, až ted když čekáme s přítelem druhé dítě byla schopná přiznat, že může za to, že se jí nesvěřuju a radši s ní ani moc nekomunikuju, že náš vztah nefunguje, protože místo, aby se hned od začátku snažila být mi psychickou oporou, udělala ze mě na začátku těhotenství trosku. Takže pokud se takhle chcete chovat ke svým dcerám, prosim dámy, hrdě do toho, ale já bych teda tohle nikdy nikomu nepřála!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.11.11 17:40
malamamca píše:
Tak jsem to tu nějak projela a po tom co jsem se rozčílila na nejvyšší obrátky se přidam. Mít dítě v 16letech rozhodně není ideální, jak z fin. nesamostatnosti tak ze zdravotního hlediska, ale zeptám se Vám dámy, kolik z Vás tu je 16letých matek? já ano a upřímně? hrdě se k tomu hlásím!!! Dnes mám totiž už čtyřletou zdravou, nádhernou, inteligentní samostanou holčičku, která i když vyrůstala bez otce rozhodně nijak netrpí tím, že jsem byla mladá matka. Ano samozřejmě, musela jsem bydlet u rodičů, ale aby mi fin. vypomáhali? nijak obzvlášť, nákupy jsme dělali stále ve stejně výši a zbytek jsem zvládala v pohodě z rodičáku, jasně, že jsem si nemohla dovolit bůh ví jak drahé věci, ale co malá potřebovala to měla a dokonce můžu říct, že co mi rodiče pomohli s výbavičkou, to jsem jim hned také vrátila. Takže pokud vezme slečna zakladatelka jen trochu rozum do hrsti a dokáže si spočítat pět a pět dohromady a přítel bude stát za něco a ne jako ten náš blbeček za nic,že přiložil ruku, akorát na odlehčení a jinak zodpovědnost žádná tak se to určitě zvládnout dá! Toť k tomu, co znamená být 16letou matkou.
A ted k dámám s názorem „prostě dotáhnout bez keců na potrat“, to jste asi nezažily že? mě tam matka samozřejmě odtahla, zaplatila, dokonce mě odvlíkla až na pokoj, prostě rozhodla za mě a finále? sebrala jsem se a odešla, protože rodič jako zákonje zstupce sice dává souhlas, ale to je tak všechno, konečné rozhodnutí je stejně na vás ač nezletilé, a i když jsem s dcerou 3 roky byla u rodičů a snažila se dálkově studovat, což mi má matka nakonec nabídla, až ted když čekáme s přítelem druhé dítě byla schopná přiznat, že může za to, že se jí nesvěřuju a radši s ní ani moc nekomunikuju, že náš vztah nefunguje, protože místo, aby se hned od začátku snažila být mi psychickou oporou, udělala ze mě na začátku těhotenství trosku. Takže pokud se takhle chcete chovat ke svým dcerám, prosim dámy, hrdě do toho, ale já bych teda tohle nikdy nikomu nepřála!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.11.11 19:42
malamamca píše:
Tak jsem to tu nějak projela a po tom co jsem se rozčílila na nejvyšší obrátky se přidam. Mít dítě v 16letech rozhodně není ideální, jak z fin. nesamostatnosti tak ze zdravotního hlediska, ale zeptám se Vám dámy, kolik z Vás tu je 16letých matek? já ano a upřímně? hrdě se k tomu hlásím!!! Dnes mám totiž už čtyřletou zdravou, nádhernou, inteligentní samostanou holčičku, která i když vyrůstala bez otce rozhodně nijak netrpí tím, že jsem byla mladá matka. Ano samozřejmě, musela jsem bydlet u rodičů, ale aby mi fin. vypomáhali? nijak obzvlášť, nákupy jsme dělali stále ve stejně výši a zbytek jsem zvládala v pohodě z rodičáku, jasně, že jsem si nemohla dovolit bůh ví jak drahé věci, ale co malá potřebovala to měla a dokonce můžu říct, že co mi rodiče pomohli s výbavičkou, to jsem jim hned také vrátila. Takže pokud vezme slečna zakladatelka jen trochu rozum do hrsti a dokáže si spočítat pět a pět dohromady a přítel bude stát za něco a ne jako ten náš blbeček za nic,že přiložil ruku, akorát na odlehčení a jinak zodpovědnost žádná tak se to určitě zvládnout dá! Toť k tomu, co znamená být 16letou matkou.
A ted k dámám s názorem „prostě dotáhnout bez keců na potrat“, to jste asi nezažily že? mě tam matka samozřejmě odtahla, zaplatila, dokonce mě odvlíkla až na pokoj, prostě rozhodla za mě a finále? sebrala jsem se a odešla, protože rodič jako zákonje zstupce sice dává souhlas, ale to je tak všechno, konečné rozhodnutí je stejně na vás ač nezletilé, a i když jsem s dcerou 3 roky byla u rodičů a snažila se dálkově studovat, což mi má matka nakonec nabídla, až ted když čekáme s přítelem druhé dítě byla schopná přiznat, že může za to, že se jí nesvěřuju a radši s ní ani moc nekomunikuju, že náš vztah nefunguje, protože místo, aby se hned od začátku snažila být mi psychickou oporou, udělala ze mě na začátku těhotenství trosku. Takže pokud se takhle chcete chovat ke svým dcerám, prosim dámy, hrdě do toho, ale já bych teda tohle nikdy nikomu nepřála!
tak a tady máte ten názor 16-ti leté, jak jste chtěly …
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.11.11 20:12
vililik píše:malamamca píše:tak a tady máte ten názor 16-ti leté, jak jste chtěly
Tak jsem to tu nějak projela a po tom co jsem se rozčílila na nejvyšší obrátky se přidam. Mít dítě v 16letech rozhodně není ideální, jak z fin. nesamostatnosti tak ze zdravotního hlediska, ale zeptám se Vám dámy, kolik z Vás tu je 16letých matek? já ano a upřímně? hrdě se k tomu hlásím!!! Dnes mám totiž už čtyřletou zdravou, nádhernou, inteligentní samostanou holčičku, která i když vyrůstala bez otce rozhodně nijak netrpí tím, že jsem byla mladá matka. Ano samozřejmě, musela jsem bydlet u rodičů, ale aby mi fin. vypomáhali? nijak obzvlášť, nákupy jsme dělali stále ve stejně výši a zbytek jsem zvládala v pohodě z rodičáku, jasně, že jsem si nemohla dovolit bůh ví jak drahé věci, ale co malá potřebovala to měla a dokonce můžu říct, že co mi rodiče pomohli s výbavičkou, to jsem jim hned také vrátila. Takže pokud vezme slečna zakladatelka jen trochu rozum do hrsti a dokáže si spočítat pět a pět dohromady a přítel bude stát za něco a ne jako ten náš blbeček za nic,že přiložil ruku, akorát na odlehčení a jinak zodpovědnost žádná tak se to určitě zvládnout dá! Toť k tomu, co znamená být 16letou matkou.
A ted k dámám s názorem „prostě dotáhnout bez keců na potrat“, to jste asi nezažily že? mě tam matka samozřejmě odtahla, zaplatila, dokonce mě odvlíkla až na pokoj, prostě rozhodla za mě a finále? sebrala jsem se a odešla, protože rodič jako zákonje zstupce sice dává souhlas, ale to je tak všechno, konečné rozhodnutí je stejně na vás ač nezletilé, a i když jsem s dcerou 3 roky byla u rodičů a snažila se dálkově studovat, což mi má matka nakonec nabídla, až ted když čekáme s přítelem druhé dítě byla schopná přiznat, že může za to, že se jí nesvěřuju a radši s ní ani moc nekomunikuju, že náš vztah nefunguje, protože místo, aby se hned od začátku snažila být mi psychickou oporou, udělala ze mě na začátku těhotenství trosku. Takže pokud se takhle chcete chovat ke svým dcerám, prosim dámy, hrdě do toho, ale já bych teda tohle nikdy nikomu nepřála!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.11.11 21:17
Vladěnko, nutit dceru k potratu mi opravdu přijde odporný. Pokud by se mé dceři tohle stalo, tak budu stát při ní, podpořím jí jak jen to půjde, nebude na nic sama.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.11.11 21:22
Hanak, nejlepší je jít na potrat? Pokud pro tebe ano, tak si na potraty klidně choď.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
budulinek2011
17.11.11 21:58
To je fakt odporný když tohle někdo dokaze nekdo dokaze napsat.. Mě tohle říct moje matka tak jí poženu!!! to by u mě zkončila okamžitě.. Moje mama z toho taky něměla zrovna největší radost a zeptala jestlli nechci na potrat.. Řekla jsem v žádnem případě! A kdyby se mě pokoušela nutit tak pardon ale asi bych ji jednu vrazila.. Protože nikdo nemá pravo mě nutit abych ZABILA svoje vlastní dite.. Ani moje matka.. Muže se k tomu vyjadřit a řict svuj nazor.. Ani do vychovy mi nesmí kecat.. A to nikdo.. je to moje ditě..
- Citovat
- Upravit
17.11.11 22:13
Mě to nedalo, tak jsem se mači ptala, co by dělala, kdybych v šestnácti přišla s tím, že jsem těhu. No, nezklamala. Prej by mi dala přes držku, ale opatrně, aby mimi neublížila a pomohla by nám. Jsem ráda, že mám takovou mámu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.11.11 23:41
Monika H. píše:kačenka11 píše:Tohle bych svojí dceři nikdy neudělala, prostě nikdy!!! Podpořila bych jí jak jen by to šlo. Tvůj názor mi přijde odporný a za tím si také stojím.Honzuovka píše:No já už bych ji donutila.. Kdo se o ni s dítětem bude starat a všechno palatit? Samozřejmě bych to musela já, jako matka.. Nevykopla, pomohla bych jí, rozumně bych jí vysvětlila, že v 16-ti je na dítě fakt brzo .. Jediné, co bych do toho dítěte byla ochotna investovat by byly právě peníze na potrat.. je to tvrdé, ale je to můj názor, za kterým si stojím.kačenka11 píše:Jenže v 16ti letech nemusí mít k potratu povolení od rodičů a stejně tak ji k tomu nemůžou nutit. Rozhodnout se musí sama. Když by ti dcera řekla, že s potratem nesouhlasí, vykopla bys ji z domu těhotnou, nebo nabídla pomoc? Když je v 16ti holka tak dospělá, že se třeba dokáže postavit matce a řekne jasné ne, myslím, že je už i natolik dospělá, aby se o dítě dokázala postarat. Jasně, bude potřebovat pomoc, převážně finanční. Nevím, jak bych se pak jako těhu dcera cítila. Přijdu za matkou, že jsem v životní krizi a ona se ke mě otočí zády? Od toho přece příbuzní jsou, aby si pomáhali. Taky by se k tomu měli nějak postavit rodiče přítele, jedná se také o jejich vnouče. To už je dost lidí na to, aby zvládli jedno dítě.
Já si taky myslím, že když se tohle stane, je to hlavně chyba rodičů.. Já když začla chodit se svým prvním klukem, tak mě mamka normálně objednala na gyndu a pak mi platila prášky a bylo. Tohle pro svou dceru za pár let plánuji i já. nejsme přece ve středověku, tomu, aby holka otěhotněla, když ještě nemá ani střední školu se dá přece zabránit..
A když už by se stalo, jako matka bych byla nekompromisní, dcera by šla na potrat a hotovo. Vím, že asi budu tady zase nejspíš kamenovaná, ale v šestnácti mít dítě je podle mě nezodpovědnost a stejně je to pak víceméně všechno na rodičích ( na babičce a dědovi), ale v dnešní době nemít nic, nemít školu, nemít kde bydlet a do toho dítě, no nevím..
Taky mi přijde odporný nutit dítě do něčeho co nechce tím spíš si myslím že o tu dceru přijdeš a nikdy neuvidíš vyrůstat vlastní vnouče protože tohle se neodpouští ani vlastní mámě a já bych se sbalila a šla do háje rozhodně bych se nenechala nutit do potratu
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.11.11 23:46
malamamca píše:
Tak jsem to tu nějak projela a po tom co jsem se rozčílila na nejvyšší obrátky se přidam. Mít dítě v 16letech rozhodně není ideální, jak z fin. nesamostatnosti tak ze zdravotního hlediska, ale zeptám se Vám dámy, kolik z Vás tu je 16letých matek? já ano a upřímně? hrdě se k tomu hlásím!!! Dnes mám totiž už čtyřletou zdravou, nádhernou, inteligentní samostanou holčičku, která i když vyrůstala bez otce rozhodně nijak netrpí tím, že jsem byla mladá matka. Ano samozřejmě, musela jsem bydlet u rodičů, ale aby mi fin. vypomáhali? nijak obzvlášť, nákupy jsme dělali stále ve stejně výši a zbytek jsem zvládala v pohodě z rodičáku, jasně, že jsem si nemohla dovolit bůh ví jak drahé věci, ale co malá potřebovala to měla a dokonce můžu říct, že co mi rodiče pomohli s výbavičkou, to jsem jim hned také vrátila. Takže pokud vezme slečna zakladatelka jen trochu rozum do hrsti a dokáže si spočítat pět a pět dohromady a přítel bude stát za něco a ne jako ten náš blbeček za nic,že přiložil ruku, akorát na odlehčení a jinak zodpovědnost žádná tak se to určitě zvládnout dá! Toť k tomu, co znamená být 16letou matkou.
A ted k dámám s názorem „prostě dotáhnout bez keců na potrat“, to jste asi nezažily že? mě tam matka samozřejmě odtahla, zaplatila, dokonce mě odvlíkla až na pokoj, prostě rozhodla za mě a finále? sebrala jsem se a odešla, protože rodič jako zákonje zstupce sice dává souhlas, ale to je tak všechno, konečné rozhodnutí je stejně na vás ač nezletilé, a i když jsem s dcerou 3 roky byla u rodičů a snažila se dálkově studovat, což mi má matka nakonec nabídla, až ted když čekáme s přítelem druhé dítě byla schopná přiznat, že může za to, že se jí nesvěřuju a radši s ní ani moc nekomunikuju, že náš vztah nefunguje, protože místo, aby se hned od začátku snažila být mi psychickou oporou, udělala ze mě na začátku těhotenství trosku. Takže pokud se takhle chcete chovat ke svým dcerám, prosim dámy, hrdě do toho, ale já bych teda tohle nikdy nikomu nepřála!
tak to teda taky klobouk dolů že si vzala v poslední chvíli čáru já bych se tam nenechala ani odvléct 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.11.11 23:47
Honzuovka píše:
Mě to nedalo, tak jsem se mači ptala, co by dělala, kdybych v šestnácti přišla s tím, že jsem těhu. No, nezklamala. Prej by mi dala přes držku, ale opatrně, aby mimi neublížila a pomohla by nám. Jsem ráda, že mám takovou mámu.
Honzu to je mooooc pěkný
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.11.11 23:55
ivaska píše:malamamca píše:
Tak jsem to tu nějak projela a po tom co jsem se rozčílila na nejvyšší obrátky se přidam. Mít dítě v 16letech rozhodně není ideální, jak z fin. nesamostatnosti tak ze zdravotního hlediska, ale zeptám se Vám dámy, kolik z Vás tu je 16letých matek? já ano a upřímně? hrdě se k tomu hlásím!!! Dnes mám totiž už čtyřletou zdravou, nádhernou, inteligentní samostanou holčičku, která i když vyrůstala bez otce rozhodně nijak netrpí tím, že jsem byla mladá matka. Ano samozřejmě, musela jsem bydlet u rodičů, ale aby mi fin. vypomáhali? nijak obzvlášť, nákupy jsme dělali stále ve stejně výši a zbytek jsem zvládala v pohodě z rodičáku, jasně, že jsem si nemohla dovolit bůh ví jak drahé věci, ale co malá potřebovala to měla a dokonce můžu říct, že co mi rodiče pomohli s výbavičkou, to jsem jim hned také vrátila. Takže pokud vezme slečna zakladatelka jen trochu rozum do hrsti a dokáže si spočítat pět a pět dohromady a přítel bude stát za něco a ne jako ten náš blbeček za nic,že přiložil ruku, akorát na odlehčení a jinak zodpovědnost žádná tak se to určitě zvládnout dá! Toť k tomu, co znamená být 16letou matkou.
A ted k dámám s názorem „prostě dotáhnout bez keců na potrat“, to jste asi nezažily že? mě tam matka samozřejmě odtahla, zaplatila, dokonce mě odvlíkla až na pokoj, prostě rozhodla za mě a finále? sebrala jsem se a odešla, protože rodič jako zákonje zstupce sice dává souhlas, ale to je tak všechno, konečné rozhodnutí je stejně na vás ač nezletilé, a i když jsem s dcerou 3 roky byla u rodičů a snažila se dálkově studovat, což mi má matka nakonec nabídla, až ted když čekáme s přítelem druhé dítě byla schopná přiznat, že může za to, že se jí nesvěřuju a radši s ní ani moc nekomunikuju, že náš vztah nefunguje, protože místo, aby se hned od začátku snažila být mi psychickou oporou, udělala ze mě na začátku těhotenství trosku. Takže pokud se takhle chcete chovat ke svým dcerám, prosim dámy, hrdě do toho, ale já bych teda tohle nikdy nikomu nepřála!
No děkuji Nicméně odvléct jsem se nechala, nějak jsem si asi do té chvílle jako 16ti leté telátko nedovedla představit, jaké to vlastně je na potrat jít, jakmile jsem tam ležela a z vedlejších pokojů se ozývala miminka hold mi to v hlavě cvaklo…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.11.11 00:00
malamamca píše:ivaska píše:No děkujimalamamca píše:
Tak jsem to tu nějak projela a po tom co jsem se rozčílila na nejvyšší obrátky se přidam. Mít dítě v 16letech rozhodně není ideální, jak z fin. nesamostatnosti tak ze zdravotního hlediska, ale zeptám se Vám dámy, kolik z Vás tu je 16letých matek? já ano a upřímně? hrdě se k tomu hlásím!!! Dnes mám totiž už čtyřletou zdravou, nádhernou, inteligentní samostanou holčičku, která i když vyrůstala bez otce rozhodně nijak netrpí tím, že jsem byla mladá matka. Ano samozřejmě, musela jsem bydlet u rodičů, ale aby mi fin. vypomáhali? nijak obzvlášť, nákupy jsme dělali stále ve stejně výši a zbytek jsem zvládala v pohodě z rodičáku, jasně, že jsem si nemohla dovolit bůh ví jak drahé věci, ale co malá potřebovala to měla a dokonce můžu říct, že co mi rodiče pomohli s výbavičkou, to jsem jim hned také vrátila. Takže pokud vezme slečna zakladatelka jen trochu rozum do hrsti a dokáže si spočítat pět a pět dohromady a přítel bude stát za něco a ne jako ten náš blbeček za nic,že přiložil ruku, akorát na odlehčení a jinak zodpovědnost žádná tak se to určitě zvládnout dá! Toť k tomu, co znamená být 16letou matkou.
A ted k dámám s názorem „prostě dotáhnout bez keců na potrat“, to jste asi nezažily že? mě tam matka samozřejmě odtahla, zaplatila, dokonce mě odvlíkla až na pokoj, prostě rozhodla za mě a finále? sebrala jsem se a odešla, protože rodič jako zákonje zstupce sice dává souhlas, ale to je tak všechno, konečné rozhodnutí je stejně na vás ač nezletilé, a i když jsem s dcerou 3 roky byla u rodičů a snažila se dálkově studovat, což mi má matka nakonec nabídla, až ted když čekáme s přítelem druhé dítě byla schopná přiznat, že může za to, že se jí nesvěřuju a radši s ní ani moc nekomunikuju, že náš vztah nefunguje, protože místo, aby se hned od začátku snažila být mi psychickou oporou, udělala ze mě na začátku těhotenství trosku. Takže pokud se takhle chcete chovat ke svým dcerám, prosim dámy, hrdě do toho, ale já bych teda tohle nikdy nikomu nepřála!
tak to chápu já mám díky bohu maminu co by mi tohle nikdy neudělala bavily jsme se o tom několikrát a prej by mi max nafackovala ale nikdy by mi nedovolila mrňouse dát pryč
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Farmakologické ukončení těhotenství a menstruace
- 29.05.26
- Anonymní
Nevim jestli jsem nebo nejsem těhotná
- 07.05.26
- Anonymní
Antikoncepce Menstruace
- 24.04.26
- Anonymní
Kam jít, aby se zajímali?
- 23.04.26
- Kira75
