Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Těhulky bez partnera
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
28.2.12 22:17
Těhulky bez partnera
Ani nevím, jak začít… blíží se termín porodu - jsem ve 36.tt a jsem sama. Partner mě opustil. Sem tam se ozve, co malá, jestli jsou výsledky od lékaře v pořádku…pokaždé, když vidím, že mi od něj přišla sms, vzplane ve mě jiskřička naděje. Ať už řekl, napsal, udělal cokoli, pořád cítím, že ho miluji 
. Hodně mi pomáhají rodiče, nebýt jich, tak nevím a ani nechci pomyslet, jak bych na tom byla. Ale snažím se, kvůli malé.
Je tady nějaká nastávající maminka na tom podobně?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
28.2.12 22:24
Ahojky,
tak já na tom jsem trochu jinak(žiju s partnerem,ale radši bych už byla sama,protože mě to jen nervuje)mám už jednu dcerku a ted jsem v 34tt..ale jsem sama v tom smyslu,že s e partner o mimi v bříšku vůbec nezajímá,je mu jedno,jestli je zdravé,všechny mé prohlídky a utz považuje za zbytečné..nikdy se nezeptal,jestli už třeba kope,nebo jak se cítím,jestli je mi dobře..k porodu nepůjde a budu ráda,jestli mě vůbec doveze do porodnice..když už mi náhodou něco je(a je tona mě vidět)tak podle něj simuluju,když se mi podaří si přes den lehnout,tak mi vyčítá,že nic nedělám a že se válím..nadává mi do beček a bachratců,jednu dobu dokonce prohlašoval,že bych měla držet dietu..atd..takže věř mi,že než tohle,je opravdu lepší být sama a prožívat si to v klidu…jinak přeji hodně sil,jak psychických,tak fyzických a zdravé miminko 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.2.12 22:31
kukynka píše:
Ahojky,
tak já na tom jsem trochu jinak(žiju s partnerem,ale radši bych už byla sama,protože mě to jen nervuje)mám už jednu dcerku a ted jsem v 34tt..ale jsem sama v tom smyslu,že s e partner o mimi v bříšku vůbec nezajímá,je mu jedno,jestli je zdravé,všechny mé prohlídky a utz považuje za zbytečné..nikdy se nezeptal,jestli už třeba kope,nebo jak se cítím,jestli je mi dobře..k porodu nepůjde a budu ráda,jestli mě vůbec doveze do porodnice..když už mi náhodou něco je(a je tona mě vidět)tak podle něj simuluju,když se mi podaří si přes den lehnout,tak mi vyčítá,že nic nedělám a že se válím..nadává mi do beček a bachratců,jednu dobu dokonce prohlašoval,že bych měla držet dietu..atd..takže věř mi,že než tohle,je opravdu lepší být sama a prožívat si to v klidu…jinak přeji hodně sil,jak psychických,tak fyzických a zdravé miminko
To mě moc mrzí ! Také přeji hodně sil a zdravé miminko !! Hlavně, ať to dopadne podle Tvých představ 
. Někdy bych si přála být „splachovací“, nic neřešit, v jednom kuse na nic nemyslet. Takovými výčitkami jsem si také prošla 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.2.12 22:42
jsem dneska 38+6 a jsem taky sama už někde od 4. měsíce.. taky občas napíše a vzplane jiskřička, ale vím, že by to stejně nemělo cenu.. a nebýt mamky, nemám šanci prcka vychovávat..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.2.12 23:14
Nebojte kocky, to date!!
Pred 2 lety jsem na tom byla uplne stejne, zustala jsem sama s mimem v brise. Ale bylo to teda spis moje rozhodnuti nez jeho… Ted vim, ze to tak bylo lepsi, proste my dva jsme k sobe nepatrili. Zatim jsem porad sama, ale snad se do budoucna nejakej chlapik objevi 
Hlavne, ze mate podporu rodiny, my s malou bysme se bez moji mamci asi pasly… Kazdopadne drzim palce a budte silny pro ty drobky, co v sobe nosite. Ti „tatinci“ za vase slzy nestojej. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.2.12 23:23
Já jsem byla sama celé těhu…šílené Teď se musím vzchopit aspoň kvůli prckovi…Problém je v tom,když „nepovedeného“ tatínka stále miluješ…já to mám stejně…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.2.12 00:08
ahoj holky já jsem dneska ve 38+3 a jsem na všechno taky od začátku sama nebýt rodičů tak jsem asi v háji takže držte se a na ex se vyprdněte nestojí za to najde se člověk co si Vás zaslouží a bude Vás mít rád i s miminkem posílám
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.2.12 00:19
ahojky
ja sice nejsem tehulka ale zazila jsem si to pred 14ti lety … tenkrat jsem to prozivala a byla z toho nestastna no pak jsem za to byla rada udelal pro me i pro malou asi to nejlepsi kdyz odesel 
uvidis ze i ty to casem takhle uvidis
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.3.12 08:12
Ahoj holky,
zda se mi, ze je to dneska nejak v mode u tech chlapu - nechat tehotnou zenu. Muj manzel me opustil v dobe, kdyz jsem mu oznamila, ze jsem tehotna. Byli sme spolu 9 let z toho 2 roky manzele. Zamiloval se do kolegyne a odesel. Zpocatku to bylo silene, ale ted uz jsem v pohode a tesim se na synka. Nebyt rodicu tak bych to ale nezvladla. Manzelovi novy vztah neklape a obcas se ozve, zacal se v posledni dobe zajimat jak se mne a malemu dari. Ja jsem dnes ve 33. tydnu, chystam pokojicek, kupuju vybavicku. Vim ze to bude jeste tezke, ale verim, ze to zvladnu.
Drzim palce vsem, ktere jste v podobne situaci 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
10.3.12 14:45
Ahojte holky,
Vidím že ti chlapi jsou stejní. Já sice s tím svým jsem,ale utíkám furt k mamče. Jsem ve 38tt a za celou dobu se chlap nejak nema. Jen když je připity tak ma takove male stavy kdy obcas rekne neco k mimi ale za strizliva ani slovo ani se nedotkne briska. Je toho vice..... Casto musim utect abych to vubec zvladla. Nejradeji bych byla oficialne bez nej,ale bohuzel se nedokazu odstehovat. Mám strach co bude, ikdyz mi mamca moc pomaha..... drzim palecky at si najdeme drive nebo pozdeji nekoho komu bude na nas zalezet i na prckovi at uz bude jeho nebo ne
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.3.12 09:26
Nechápu jak může chlap opustit partnerku před porodem.Jak s tím může žít,že jí opustil v době kdy ho potřebuje.Je to fakt hnus!Holky držte se!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.3.12 17:04
Tak jsem na tom podobně… Jsem ve 32 týdnu, je to cca měsíc a půl, co se partner rozhodl pro rozchod, stále hledal byt, aby mohl jít. Už našel, stěhuje se v neděli. Psychicky to nedávám, absolutně… I když mi ublížil, jako nikdo v životě, pořád ho miluju, blbka no… Bydlíme tedy zatím spolu, spíme v jedné posteli, strašně to bolí, odpočítávat ty dny, které mi zbývají a pak už ho nikdy neuvidím. Dívám se na něj a vím, že už se mnou být nechce. Bylo bylo lepší, kdyby se tehdy hned zbalil a šel. Nedokážu si představit být na všechno sama, bojím se, že to nezvládnu. Do toho občas scéna, no psychika je u dna, vždycky mě pobaví, když mi někdo řekne „vy jste těhotná? to je to nejkrásnější období“ no pro mě tedy bohužel ne… Překvauje mě, kolik vás tu je. Já myslela, že jsem jediná, kterou chlap opustil těhotnou, no naivka 
Jak se s tím srovnáváte,? Trpím hroznými výčitkama, že je to moje chyba, že nejsem dost dobrá, abych udržela holčičce tatínka, že mi to jednou bude mít za zlé…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.3.12 00:25
Manonko neboj se vím že je to složité ale věř že až budeš mít v ruce malou chlap Ti až tak moc chybět nebude a co se týče toho udržení tatínka netrap se pokud se zachoval takhle tak si ani Tebe ani Tvoji holčičku nezaslouží a přijde nějakej hodnej taťka a bude Vás mít rád se vším všudy. Já jsem zůstala od začátku sama a moc mi pomohly kamarádky zkus být v kontaktu s přáteli a věř že se nebudeš cítit tak sama a malej je pro mě teď celý svět a nic mi nechybí. Drž se a hlavně se snaž být v klidu to je teď pro Tebe i dcerku nejdůležitější
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.3.12 15:20
Ahojky Manonko,
Věřím, že to poslední, čemu ted budeš věřit je, že jednou se tomu skoro izasměješ a budeš si říkat, že jsi ráda, že to bylo tak jak to bylo. Já něčím podobným procházela před několika týdny, ted to budou skoro 3 měsíce. Bylo to jedno z nejhorších období mého života a to co jsem si vytrpěla, bych nepřála nikomu…
Jen nechápu, proč ho prostě z bytu nevyhodíš? Přijde mi to, jak by jsi mu dělala ubytovnu. Vím, že je těžké vyhodit člověka, kterého miluješ, pořád si říkáš, co když se to zlepší a bude to OK..ale ono nebude. Ode mě přítel taky odešel, když jsem byla těhotná. Mít dítě byla jeho iniciativa, on o něm pořád mluvil a chtěl ho. Já se bála, ale chtěla jsem dítě taky, ne že ne, jen by mě nenapadlo chtít ho tak brzy. Milovala jsem ho, věřila mu a dopadlo to takhle. Ještě dneska to bolí, vidět ho, jak je na fb, skypu a nikdy nenapíše, nezeptá se, jestli je vše OK. Nezajímá ho, jestli už máme kde bydlet, nic…A já ho pořád miluju. Takže věř, nejsi v tom sama. Věř jen v to, že bude líp a věř sama sobě, že to zvládneš a že tě čeká ta nejlepší odměna. Protože pak už nebudeš sama NIKDY!
Kdyby jsi chtěla, napiš SZ, můžeme si popovídat.
Krásný sluníčkový den.
@Manonka píše:
Tak jsem na tom podobně… Jsem ve 32 týdnu, je to cca měsíc a půl, co se partner rozhodl pro rozchod, stále hledal byt, aby mohl jít. Už našel, stěhuje se v neděli. Psychicky to nedávám, absolutně… I když mi ublížil, jako nikdo v životě, pořád ho miluju, blbka no… Bydlíme tedy zatím spolu, spíme v jedné posteli, strašně to bolí, odpočítávat ty dny, které mi zbývají a pak už ho nikdy neuvidím. Dívám se na něj a vím, že už se mnou být nechce. Bylo bylo lepší, kdyby se tehdy hned zbalil a šel. Nedokážu si představit být na všechno sama, bojím se, že to nezvládnu. Do toho občas scéna, no psychika je u dna, vždycky mě pobaví, když mi někdo řekne „vy jste těhotná? to je to nejkrásnější období“ no pro mě tedy bohužel ne… Překvauje mě, kolik vás tu je. Já myslela, že jsem jediná, kterou chlap opustil těhotnou, no naivka
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
