Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ten správný věk na mateřství
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
17.5.10 10:17
Ten správný věk na mateřství
Ahoj všichni.
Po diskuzích na téma - je mi osmnáct a chci miminko, či je mi 35 a stále to nejde - jsem se rozhodla založit diskuzi o tom, jak vnímáte faktror věku při rozhodování o možnosti mateřství.
Budu ráda, když napíšete, proč a kdy jste se rozhodly býti matkami - jaké jste měly důvody ( zda jen praktické), proč jste neotálely nebo naopak počkaly.
Jaký věk je ideální??
Jistě je tu aspekt mentální vyzrálosti, zdravotní způsobilosti i fin, zajištění..
Já jsem poprvé otěhotněla v 19 - neplánovaně ale miminko bylo velice chtěné ( byla jsem zajištěná a partner starší a pracující) - zvládla jsem to myslím dobře ale cítila jsem že na další mimi si můžu dovolit pauzu klidně i 10 let a stalo se.
Nyní jako matka třicetiletá vidím rozdíly v mém chování a není to jen, že mám dítě druhé.
Jaké jsou tedy klady a zápory příliš mladé maminky či příliš staré maminky???( nemyslím 60 let a více 
)..
Ve 20 jsem měla plno elánu a věnovala jsem se dceři na 200%, ale také jsem letěla s každou teplotou k dr a byla vykulená a to nemluvím o komentářích spolužáků, že jsem si zkazila život..
Dnes jsem vyrovnaná mamka se normálním sebevědomím, která nepanikaří, ale i trochu pohodlnější.. 
Tak co vy???
Za sebe píšu - ideální věk neexistuje, je to jen na každém jak se cítí.. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
17.5.10 10:25
Já bych řekla že správný věk na mateřství je vždy a zároveň nikdy, protože to co nastane poté co dítě přijde domů je o úplně něčem jiném než na co se člověk připraví sledováním dětí v okolí 
Já se rozhodla mít dítě ve 22ti (když bude ta možnost), protože matka mne měla taky ve 22ti… Blbý důvod, co? 
Držel mne od základní školy.
Druhého máme proto že se mi horší cytologie, už jsem po jedné konizaci, takže než čekat a pak nemít nic to radši hned a Kuba potřeboval sourozence jak sůl.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.5.10 10:29
Já jsem vždycky chtěla dokončit školu, najít si mezi tím super chlapa, pořídit si miminko a být štastná v tuto chvíli mám vše. V 19 jsme otěhotněla a ve 20 rodila. Dnes je mi 21 let malá bude mít v létě rok a přiští rok v létě chceme začít snažení o druhé a snad to výjde. Myslím si, že je to o chtíči a pocitu vyzrálosti, jinak jak píše Lizbeth souhlasím se vším všudy. Jen bych doplnila, že je to časté, ale není pravidlem, že maminky které mají kolem 20let to berou vážně, ale neprožívají to tak, kdežto jsem sledovala na kyčlích maminky co měly těch 27 a více a ty byly ve stresu chuděry jak blázen. Je to o povaze, snad jsem se nikoho nedotkla. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.5.10 10:29
ahojky ,
správný věk asi nejde určit , četla jsem , že nejidealnější je kolem 25 let věku pak , že orgány rychle stárnou. Já jsem nechtěla mít děti po 30 a tak jsem teď těhotná a je mi 24 let a taky asi proto, že už nemam mamku a potřebovala jsem mít svojí rodinu
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.5.10 10:34
Nu maminou jsem se stala ve 29,ale myslím, že u mě nejvhodnější věk byl v těch 25, prostě jsem měla víc sil, lepší náladu a věci domýšlela daleko míň.Teď se cítím dost vyčerpaná, nervózní a příliš opatrná.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.5.10 10:35
Lizbeth píše:
Za sebe píšu - ideální věk neexistuje, je to jen na každém jak se cítí..
a s tím naprosto souhlasím.
Udajně jsem si život zkazila taky, dle slov mojí kamarádky, který měla dítě ve stejným věku jako já. Ovšem já to tak nevidí. Vezmu to dle sebe. Mě je 23, příteli 30. Antikoncepci jsem vysadila v necelých 20 a bylo mi jasný, že to nebude hned. Ovšem když to trvalo skoro 2 roky, začala jsem trošinku panikařit, pak to přišlo a já začala panikařit zase, protože přece já mladá husa nemůžu mít zodpovědnost za dítě. Teď mi občas trošinku vadí, že se nemůžu jen tak sbalit a odjet na víkend na festival, ale život není o festivalech a zábavách a pokud to není každý víkend a domluvím se s přítelem je ochotný a schopný se o malýho postarat třeba i dva, tři dny. Teď to vezmu z pohledu mojí kamarádky. Se svým drahým jsou spolu už 10 let, oběma je 30, teď už vlastně 31. Ona by dítě chtěla, on zatím ne, ale on si neuvědomuje, že ona už moc dlouho čekat nemůže. Teď co s tím že?
Další moje kamarádka se vdávala ve 20, nejdřív chtěli trošku cestovat a po pár letech založit rodinu, ať dělali co dělali nešlo to. První dítě měla v 34, další v 37 a teď má chudák depky z toho, že je stará matka a že vypadá jako by venčila vnoučata a ne vlastí děti. Prý kdyby tohle věděla, tak se na nějaký cestování vykašle a začali dělat na dětech ještě před maturitou.
Jak píšeš na věku nezáleží dobrým rodičem můžeš být v 17 zrovna tak ve 40. Důležitá je ta láska k dítěti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.5.10 10:36
Hanule hloupý důvod to vůbec není, naopak je přirozené, že člověk přebírá vzor svých rodičů… a to nejen v tom kdy dítka mít, ale i co se počtu a rozmezí mezi nimi týká… Neplatí to u všech a ve všem, ale určitá podobnost vysledovat jde.
Jinak myslím, že je to strašně individuální, já se třeba na dítě začala cítit až ve 30, ale zas je fakt, že mě měla máma v 28 a jí babička v 27, takže to asi máme v rodině
Výhody starší matky - no finanční a pracovní zázemí, šance na babičku v důchodovém věku, určitá psychická vyzrálost… nevýhody - horší nervy a větší obava, horší fyzická připravenost…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.5.10 10:36
Jo a ještě moje máma mě měla ve 24 a ségru ve 30 a říkala, že kdyby bývala s prvním počkala do těch 30 prd by se stalo. Že v těch 30 byla nějaká klidnější.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.5.10 10:36
Ahoj, taky se přidám.
Já se teda inspirovala ve svém dětsví, kdy moje máma byla z generace, když ještě ve dvaceti nebyla vdaná, už jí „ujel vlak“. Pro mně to znamenalo ještě společně s dvěma sourozenci tísnivou bytovou i finanční situaci. Ale nechci si stěžovat, rodiče se nám plně věnovali, furt jsme někde rajzovali, hráli si, atd.
Takže já si řekla, až budu míst střechu nad hlavou a nějaký napsořený peníz, dřív prostě ne. A taky pochopitelně „žití na hromádce“ - naši se museli brát po několika měsířční známosti a ač to spolu táhnou furt, nemyslím si, že to bylo to pravé ořechové.
V mém, respektive našem případě to rozhodnutí o společném životě padlo někdy v mých 25. Postavili jsme, vzali se a holt chvilku trvalo, než se narodil Jára. Řekla bych, že to všechno mohlo být o fous dříve, ale ty dva tři roky zase byly dobré k něčemu jinému. Tomu, že nějak nemám pocit, že zatímco sedím doma s dětma, mi cosi venku utíká. Už jsem tam totiž byla
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.5.10 10:38
ja otehotnela v 26ti, mela jsem za sebou nekolik let uspesne prace a vedle sebe super chlapa…no a rozhodnuti ? 1) chtela jsem prvni dite do 30ti 2) moje nejlepsi kamosky si poridily deticky a ja proste chtela taky
jinak bych teda nesouhlasila s tim, ze starsi maminy musi byt nutne vystresovany apod. - ja treba na kyclich s malou byla vysmata a prokecaly jsme to s maminou, se kterou jsme byly na pokoji v porodce
je to podle me i o povaze cloveka jak k diteti pristupuje
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.5.10 10:39
Já jsem v době kdy vrstevnice pročítaly Bravo kupovala časopisy Maminka a Betynka Celou střední jsem nemyslela na nic jiného,než na miminko.Manžela jsem potkala v mých 16 letech,takže hned jak to šlo,začli jsme se snažit.Otěhotněla jsem ve 20 letech,přesně jak jsem si vždy přála.Nechtěla jsem aby si nás spolužáci mých dětí pletli s prarodičema.Nikoho samozřejmě neodsuzuju,že má děti později.Je to každého věc.Já jsem šťastná a víc mě nezajímá 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.5.10 10:42
Tak já měla dítě ve 33, hlavně proto, že tehdy prostě už bylo s kým, a určitě je lepší si pořídit dítě později se správným chlapem než dřív s někaým, kdo o to nestojí .
Nervózní a vystresovaná matka rozhodně nejsem, ale asi je to tím, že mám zdravé a povahou naprosot pohodové dítě, jen nespí, ale to zas není taková katastrofa 
.
Myslela jsem si, že je to pozdě, jsem po dvou konizacích, po rozvodu, vždycky mě přepadaly pocity, že na dítě je nejvyšší čas a za chvíli už bude pozdě. Kolikrát já to obrečela, že děti mít snad už nikdy nebudu… Nebylo pozdě . Teď je to prostě pro mě ideální situace 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.5.10 10:43
Myslím že správný věk je pro každou ženu (i muže) jiný… někdo je schopný už v 18 všechno zvládnout, jiný se necítí ani ve třiceti a později. Z medicínckého hlediska je to myslím kolem 23 let
Já jsem vždycky chtěla mít hodně dětí a tudíž začít co nejdřív… Budu rodit týden po státnicích
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.5.10 10:49
ja bych za sebe dodala, ze urcite zalezi i na tom, jestli jdete po stredni na vysokou, to proste par let utece. kazdopadne ja otehotnela ted v 26 a myslim, ze je to akorat, i kdyz me mamka mela v 18ti. ja driv taky chtela ve 20,pak max do 25, ale proste to nak nevychazelo.
ted mam po skole, 2 roky v dobre praci, kam se muzu pak vratit, s pritelem jsme pres 6 let a mimco je dalsi krok nasi spolecne budoucnosti.
myslim, ze kdybych nesla na vysokou, klidne mam dite o par let driv.
takhle jsem si hodne uzila, byla v zahranici, nebudu si nikdy vycitat, ze jsem neco nestihla.
takze zatim idealka
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.5.10 10:51
Liz ve většině máš pravdu.
Jako mladá máš plno energie a dokážeš vnímat svět i dětskýma očima. U tebe myslím kdysi byla jedna „nevýhoda“ - nebyl tak rozsáhlý internet, aby sis info na něm vyhledala a prodrbala to s nezávislýma matkama z různých kouků CR
Já osobně taky otěhotněla neplánovaně, za pár měsíců mi bude 25, na jednu stranu si říkám, že počkat pár let jsem mohla a na druhou stranu si říkám, že mi to pomohlo absolutně dospět. Neměnila bych! Užila jsem si dost, stála jsem na vlastních nohou, překonala jsem několik pádů až na dno, byla jsem soběstačná, dobře vydělávající …
Takže jak už jsem napsala v jedné diskuzi, myslím, že je důležité, aby se člověk postavil na vlastní nohy, chvíli se staral sám o sebe a uměl se uživit, a pak zvažoval mít dítě. A v závěru je jedno jestli tomu člověku je 18 nebo 40. Protože jak se můžu starat o někoho jiného, když místu kde žiji říkám pokojíček, na zdi mi visí plakáty moderních hvězd a mou starostí je, abych se o víkendu dostala na párty 
Někdo připravený být nemusí celý život a někdo je připravený na začátku dospělosti a někdo se stane připravený v okamžiku, kdy uvidí na testu ty //
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
