Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
tragedie okolo nás...
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
27.9.09 20:46
zuzuz…
přeju moc síly a samozřejmě to MUSÍ dopadnout dobře!!!
Jednou jsem seděla na biochemii a čekala na odběry krve.
A přišla tam maminka s holčičkou, ta holčička byla asi 3 nebo 4 letá, měla přes pusinku roušku a vypadané vlásky. Připadalo mi to jako leukemie léčená chemoterapií. Pak s ní šla dovnitř, uvnitř jí asi brali krev, ona plakala a byla slyšet až ven.
Ať jsem chtěla nebo nechtěla, stáhly se mi všechny vnitřnosti, do očí slzy atd. - však to všechny znáte. Myslela jsem, že se na ten vlastní odběr ani nebudu schopná zvednout.
Cítila jsem tak strašnou nespravedlnost - proč to dítě????
Je to nefér, když někdo je tak krátce na světě a už je mu dáno, že má trpět - tohle nemůže mít žádný smysl, který bych chtěla pochopit. Že tím trpíme my dospělí - to by se snad za nějakých okolností odůvodnit dalo.
Ale to dítě - proč????
Ohledně hřbitovů- na jednu holčičku přece v bouřce spadl strom.
Co si o tom myslím:
od té doby, co jsem několikrát přistihla nějakou babku, jak KRADE květiny z cizího hrobu a dává je na svůj - aby ho měla PĚKNEJ a ženský ji nepomluvily - jsem naprosto vyléčená z hrobaření.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.9.09 20:51
a k tragédiím -
kamarádce teď tragicky zemřel bratr po zranění, které vzniklo tak debilní náhodou, že je to až absurdní, byl moc mladý, čerstvě po maturitě.
Prostě - člověk je konečný.
A to nebudu ani psát, co se mnou dělají např. fakta z druhé světové války. Čím jsem starší, tím hůř se s tím srovnávám - stačí zmínka, náznak, jedna fotografie - mám k válkám tak silný odpor, že nemůžu nosit ani maskáče - neznám větší, paradox, neúctu a degradaci lidského života než válku. Představa, že se to skutečně děje teď a tady v tomto okamžiku někde ve světě- zcela doopravdy - ne jako ve filmu, kde si herec umyje umělou krev a žije si vesele dál, a nám se z toho pohledu udělá možná špatně od žaludku…
to mě fakticky naplňuje jakýmsi zoufalstvím a beznadějí. (něco jako tichá a naprosto zbytečná prosba aby se všichni na světě umoudřili…).
Holky uznejte - že proti tomu je leckterá naše „starost“ naprostá NULA.
A další věc - hazardéři na silnicích. Copak nechápou, že kvůli svojí debilní snaze být někde dřív, nebo jen dementní touze vás prostě a dobře PŘEDJET, aby dokázali jaký mají fáro, vám mohou (i sobě!!!) v jedné vteřině sebrat někoho blízkého - vaše naděje a nejdražší co máte- jak může být někdo tak DEBILNÍ a bezohledný…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.9.09 21:02
zlatuska já jsem si nedávno četla o plynových komorách - a nejvíc mě dostalo, jak ve svlékárně maminky, samy stažené rysy hrůzou, uklidňovaly před vstupem do plynové komory svoje plačící děti … z té představy se to ve mě svírá pořád.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.9.09 21:08
Pudli
a viděla jsi (tuším v „Na vlastní oči“) toho pána, který byl v Osvětimi na nucených pracích, a měl na starosti dostat lidi do té plynové komory, a potom je po výkonu dostat ven?? ztuhly mi ruce na klávesnici.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.9.09 21:10
Zlatusko já chápu tvé rozčarování. S neštěstím se setkávám velmi často, bohužel. Taky mi přijde, nebo teda určitě, že čím jsem starší, tím všechno vnímám nějak víc. Lidský neštěstí mě mrzí, nikdo si ho nezaslouží. Představa, že život uteče jako voda a že tady jsme opravdu jen na chviličku a skočníme, mě celkem děsí. A jako ty si někdy říkám, zda naše některé starosti nejsou trošku zbytečné 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.9.09 21:11
a jsou okamžiky, které se mi často vracejí (musim říct že teď píšu asi 3× pomaleji než jindy):
k tomu, co Pudli píšeš: Schindlerův seznam a chvíle, kdy si nahé matky tiskly na sebe děti a čekaly, co začne vycházet z těch sprch. A začla z nich téct voda.
a druhý:
kniha „Sophiina volba“ a obojí, co tam píše o svých dětech. O jednom, a pak o druhém.
musím končit, radši - člověk nechápe tu sílu lidí žít dál poté, co těmi tábory jakkoli prošli.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.9.09 21:13
no, janinkaz -
teď třeba mně konkrétně v rámci celoplošných úspor asi sníží plat.
Přesto si ale říkám: žijem spokojeně. I bez 4 procent z platu.
Jo a toto téma je ponuré a skličující, a samozřejmě by člověk se mohl bavit jen o příjemných věcech (kočárcích, výživě, hračkách) -ale občas je dobré si připomenout cenu života.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.9.09 21:27
Tak zrovna to, co tě potkalo není moc příjemné …
A souhlasím, člověk by se měl občas na chvíli zastavit a připomenout si tu hrůzu, co se dřív děla. Ale i teď, vnímat a poslouchat okolí, protože ne každý zrovna řeší jen ty rádoby problémy, ale lecky opravdu vážné starosti …
A taky si myslím, že lidi by se měli naučit víc pomáhat …
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.9.09 21:32
jo, toho si strašně cením…
když někdo dokáže pomoci i když ví, že mu z toho absolutně nic neplyne, a dělá to prostě jen pro ten dobrý pocit, že někomu byť jen trošku pomohl.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.9.09 21:32
Pudloslava píše:
zlatuska já jsem si nedávno četla o plynových komorách - a nejvíc mě dostalo, jak ve svlékárně maminky, samy stažené rysy hrůzou, uklidňovaly před vstupem do plynové komory svoje plačící děti … z té představy se to ve mě svírá pořád.
ufff… byla jsem v Osvětimi, stála jsem v té komoře a bylo mi děsně jen z té představy… jakýkoliv pohled na něco dětského (bota, panenka…) v té expozici mě hrozně drásala. Koncentrák je jedna z věcí, kterou nikdy nepochopím, a to jsem o tom hrozně moc četla a viděla a tak.Prostě mi hlava nebere, jak tohle mohl někdo dělat a ještě s radostí vymýšlet důmyslnější systém týrání a zabíjení 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.9.09 21:38
ženský -
a ještě jedna věc mě v této souvislosti napadá. Když se někomu stane tragedie nebo má ztrátu v rodině, tak si říkám: kdyby tak lidi dokázali být taktní - a vyjádřili SKUTEČNOU lítost nějak tak, aby dotyčného ještě nedorazili.
A nebo aby se dokázali blbě neptat, nepřisypávat sůl do rány tím, že zdrcený pozůstalý musí donekonečna odpovídat na tytéž bolestivé dotazy před samoobsluhou, v autobuse, cestou do práce a v práci samotné - tak, že nebohý pozůstalý má skoro chuť chodit kanálama.
Proč neumí jen třeba podat ruku, říct něco jako „jsme s tebou“ nebo „drž se“, a čekat, jestli se nebohý pozůstalý nerozpovídá sám, a když se nerozpovídá, tak držet tlamu.
nechápavě jsem čuměla na svou kolegyni, která se mojí kámošky zcela bez skrupulí a bez taktu začla vyptávat na podrobnosti předčasného úmrtí jejího otce. A to eště vim, že se konkrétně ona ptá jen proto, aby to potom mohla předat dál a byla tou, která ví podrobnosti. Nechutný.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.9.09 21:41
v takový chvíli je snad lepší obejmout a mlčet, i když se za normálních okolností neobjímáte nikdy. Je to lepší než minutový vyjadřování soustrasti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.9.09 08:36
Jenze Zlatusko to nevis - ta moje kamaradka, co bezdetna prisla nedavno o delohu kvuli rakovine, tak ma docela deprese a stezovala si, ze se vsichni kolem ni chovaji, jako by se nic nestalo, proste zivot jde dal. Nekteri zase cekaji, ze se jich zeptas, jak se citi…
kdyby to tak clovek vedel, je strasne snadne nekoho zranit, at tak nebo tak..
jedina jistota je, ze neplodek se na to pta kazdej…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymni
28.9.09 10:50
Zlatusko, cetla jsem rozhovor s X Reflexu s Naroznym (a mimochodem, velmi me prekvapil, vubec jsem netusila, ze herec je spis jako hobby, hlavne je historik) a on se tam pta, jak muze verit v Boha, kdyz dopustil toto (koncentraky apod.)? to same si myslim ja, on to tedy rekl mnohem lepe a taky to jinak vyznelo, ale urcite chapes, co chci rict.
popo
- Citovat
- Upravit
28.9.09 11:37
popo a jak by to mel Buh delat? Prakticky by musel ridit kazdy krok a cin cloveka, pokud chtel ucinne branit tomu, aby si lidi vzajemne ublizovali. Tezko si to predstavit. Ja nevim, treba by sis chtela koupit kabelku a najednou by ti ochrnula ruka s penezenkou, proste by to koupit neslo, protoze tu kabelku vyrobilo vykoristovane dite v zemi tretiho sveta? Nebo bys chtela pokarat kamaradku, ze zase prisla pozde na sraz ale najednou bys onemnela, protoze kamaradka za to tentokrat poprve nemohla? Krestane veri, ze Buh dal lidem svobodu.
Tim nechci nikomu vnucovat viru v Boha, na tom neni nic racionalniho - jen chci polemizovat s takovouto argumentaci stavici Boha do role loutkovodice.
Dalsi diskutovana vec je smysl utrpeni (stejne by to tu padlo, takze to nacnu rovnou ja)
- proc Buh dopousti utrpeni. Obvykla katecheticka argumentace je tato: Buh vi, co je pro cloveka nejlepsi, stejne treba jako maminka vi, ze ockovani je pro dite dobre. Takze ditko donuti jit na tu neprijemnou injekci. Dite to chapat nemusi. Podobne to ma byt s utrpenim. Nemusime chapat jeho smysl, presto jej to muze mit.
ja zazila nekolikrat, ze me prestala neprijemna zkusenost poucila, zmenila, vychovala ...... … jasne, ptame li se, v cem je dobre pro dite, kdyz od krku ochrne, tezko nalezame cokoliv. Ale o tom je ta predchozi stat - nemusime to chapat, presto to dobre muze byt. Nejsme vsevedouci.
samozrejme kazda krestanska argumentace kalkuluje s posmrtnym zivotem, kdy smrt samotna vlastne neni pro umirajiciho zlem, jen nezbytnym prechodem - trapeni spis pro ty pozustale.
znova opakuji, ze ńehodlam nikoho presvedcovat o existenci Boha, to se nakonec neda, jen odpovidam na nejcastejsi argumetny ateistu.
osobne si myslim, ze ve vetsine z nas je potreba verit necemu iracionalnimu. V mem pripade to je Buh, obvyklejsi je dneska verit lecitelum, kartarum a podobne..... kazdeho vec, ne?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
