Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Abych to trochu odlehčila, viděla jsem jednou dokument o mladém asi patnáctiletém klukovi, který přišel o obě nohy. Měl takového životního elánu, že jsem čuměla. Nejen že se naučil běhat na protézách, plánoval spoustu akcí, ale ještě tu redaktorku dostal tím, že prý to má i své výhody. Když se ho užasle ptala jaké, tak odpověděl, že mu nikdy nebudou smrdět nohy
Takže záleží na úhlu pohledu, největší tragédie se odehrávají v naší hlavě.
Zdravím Vás, tak si nás tam nenechali, tak jdeme na druhý pokus až ve čtvrtek ![]()
Ještě když se vrátím k té 2.sv.válce. Byl to hnus, ve škole jsem se o to hodně zajímala a do dneška jsem to nepochopila, proč se to vůbec odehrálo. Vyvražďovat lidi navzájem? to nemá logiku!!! Nedávno byl film Kachyň, po posledních minutách filmu jsem musela navštívit toaletu a byla tam skoro celou noc. Celé mi to přijde jako největší omyl lidstva, ze kterého bychom se měli ponaučit. A i tak někteří si v tom ještě najdou zalíbení(neonacisti a spol). Od dětství mívám noční můru, jakobych si tu válku prožila(před někým utíkám, padá na mě letadlo, někdo po mě střílí…).
Já osobně věřím v něco nadpřirozeného, něco jako bůh, ale nevěřím v křesťanskou církev jako instituci. Ze všeho špatného bychom se měli ponaučit a vzít si ponaučení do budoucnosti, i já si myslím, že na tom nejsem zas až tak zle, že vždycky může být ještě hůř a jsou lidé, kteří jsou na tom opravdu zle a ti si pomoc určitě zaslouží.
lingvisticky vzato - těžko nevěřit v něco, co zjevně existuje (církev)
ale chápu, jak to myslíš
Zuzuz, budu na vás myslet…
Přečetla jsem všechny vaše reakce a díky za ně.
Jen mne k tomu napadlo, že taky opravdu řeším moc kravin, že je to až „donebevolajíc“ a trestuhodné. Zkusím se změnit. Vím, že za pár týdnu zase budu nas*aná že něco není po mým, že jsem koupila neco co mají vedle o 100kč levnější apod..
Protože to, že se nic neděje jsme zdraví a nic nás nebolí je vlastně přirozený. Jak píše Marek Herman v Martanovi - musíme se naučit prožívat i stereotyp a naplno žít každou minutu (a né si uvedomin jak nám bylo dobře když nás nebolely zuby).
Milion let jsme asi nekde lovili mamuty nebo sbírali kořínky a ted, když nám teče teplá voda z kohoutku tak si vymýšlíme blbosti..
Ještě jeden aktuální příběh z posledních dnů.
V nemocnici přijali hocha pro bolest břicha. Po vyšetření zjištěn rozsáhlý nádor v břiše. Při otevření kluka (chteli to jen zrevidovat) se nádor „rozpadl“ a chlapec na sále zemřel.
Možná jeho maminka ted nekde sedí a přemýšlí kdy kluk říkal že ho bolí břicho a že mu řekla: „nic ti není“
Přeji krásný stereotypní večer.
J.
hele ja vzpominam na zpravu z novin před lety - tatinek si při couvani autem zajel vlastní batole …
dovedete si představit ten pocit?
nechtěla bych být v kůži toho tatínka, jeho vlastní vina je pro něj ten nejhorší trest.
janac, ze mě se stane spíš ten opak. S každou blbostí poletím k doktorovi až si budou klepat na čelo ![]()
Pudloslava píše:
hele ja vzpominam na zpravu z novin před lety - tatinek si při couvani autem zajel vlastní batole …
dovedete si představit ten pocit?
Pudlo nedávno za mé služby jela RLP ke sraženému dvouletému chlapečkovi, táta couval a kluk mu tam vběhl ![]()
zuzu, jen lítej, oni jsou nakonec na té pohotovosti od toho. Stejně každému nemuzou udelat vsechna vyšetření…a jen ať si klepou. Vím jak natom jsou, je to asi nekdy fakt pakec, mnohý by se mělo změnit..ale to je na jinou diskusi..
Pudlo, mojí kamadárce vypadl kluk z rukou (který mela namazaný opal krémem) na skálu do moře..nebylo to moc vysoko, přesto otevřená zlomenina a šíílený odřeniny (navíc nekde v Kroacii hledej najednou doktora).
A primářka v brne na popáleninách těsne chytla svoji malou dcerku před tím než se chytla takovýho toho roztahovače mědených trubek (bylo to drív takový rozžhavený valečky)..chapeš..primářka s popálenin. Naštěstí se nic nestalou..
Nebo holčička přijela z fletničky autobusem domu a babička jí čekala na druhé straně cesty. před jejíma očima ji přejel tuším nákladák (v Troubkách nad B. má na hrobečku hračky, vánoční stromeček, ale co je to už platné)…
atd ..
zuzuz píše:
Oliverek měl hemangiom na čelíčku, který se udělal 2 týdny po porodu. Šli jsme jen na ultrazvuk, kdyby se to náhodou udělalo ještě v bříšku. Ten den jsme se domů už nevrátili. Našli 10 cm nádor na nadledvince, potom zjistili při dalším vyšetření ještě jeden na druhé o velikosti 2 cm.
Zuzuz, to mě fakt vystrašilo. Malá má hemangiom pod očičkem téměř od narození, ale nikam na UZ nás neposlali. Něco o hemangiomech jsme si četli, nikde jsem nic o spojitosti s nádory neviděla. Je to opravdu spojené? Nevím, co mám dělat - zažádat o vyšetření?
Držíme vám palce.
Pudloslava píše:
jedina jistota je, ze neplodek se na to pta kazdej…
Určitě ne, nejsi objektvní. Špatní známí.
Zlatuska píše:
aby se dokázali blbě neptat, nepřisypávat sůl do rány tím, že zdrcený pozůstalý musí donekonečna odpovídat na tytéž bolestivé dotazy před samoobsluhou, v autobuse, cestou do práce a v práci samotné - tak, že nebohý pozůstalý má skoro chuť chodit kanálama.
Je to tak. Po špetce sociální inteligence u některých toužím často.
Mezi lidmi jsou ale neskuteční dementi. My když jsme jeli babičce na pohřeb, tak jsme potkali vlezlou sousedku, a ta nám v reakci na kytici s černou stuhou (my obě oblečené do černé
) pravila jéééééé, já bych taky chtěla takovou kytku.
(Já mám na ni od té doby alergii, a to si nemusím vzpomínat ani na to, jak v zimě vždycky začne ječet, že jsem si to dítě určitě málo oblíkla, jestli nemá studené ručičky a začne po něm drze šmatat, aby to zkontrolovala
.)
zuzuz - moc držím pěsti!
Holky, já v Boha jako takovýho ve smyslu chození do kostela a tak nevěřím, ale v podstatě jsem věřící, jestli mi rozumíte a je zvláštní, ale ve smyslu, jak by mohl něco takového dopustit, mně to nikdy nenapadlo, protože tak to podle mě není…navíc a to je hrozný, mě někdy napadá, když se třeba stane nějaký hromadný neštěstí, že se tam třeba sešly reinkarnovaný nějaký duše, co páchaly dřív zlo, jako příklad Hitler, Stalin a tak, ale to jsou jen takový někdy domněnky a co se týče dětí, samozřejmě jsem taky šíleně přecitlivělá a dělá mi to strašně špatně…
Někdy mě ale překvapí něco, jak je to jako moudrý…Ljuba Skořepová řekla: ‚A kdo to kdy řekl a určil, že má bejt život šťastnej? Třeba ne…‘
Fuj, to je taková hodně zajímavá myšlenka
Já věřící nejsem, ale umím si představit argumenty o záměru, který neznáme, protože sama jsem na světě jen proto, že tragicky zemřelo hned několik lidí. Jinak bych nebyla, nebyly by moje děti jistě, z mého pohledu se to dobře kecá, ale snad chápete tu myšlenku.
Len-til-kah píše:
Já věřící nejsem, ale umím si představit argumenty o záměru, který neznáme, protože sama jsem na světě jen proto, že tragicky zemřelo hned několik lidí. Jinak bych nebyla, nebyly by moje děti jistě, z mého pohledu se to dobře kecá, ale snad chápete tu myšlenku.
Existují dokonce i vědci, kteří v evoluci a tak moc nevěří, prostě by to musely bejt neskutečný náhody náhod, jak se to všechno tak do sebe poskládalo a tak, ale nejsem samozřejmě expert, ale s jistými nevysvětlitelnými jevy jsem se v životě už setkala, tak jak potom mám být jen realista…
DuantNefret píše:
když se třeba stane nějaký hromadný neštěstí, že se tam třeba sešly reinkarnovaný nějaký duše, co páchaly dřív zlo, jako příklad Hitler, Stalin a tak
hehe, zkus tohle říct nějakým pozůstalým po obětech hromadného neštěstí
lentilkah nepopovídáš nám o tom - jsem zvědavá jak pavlačnice