Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Trápím své děti?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Napsat příspěvek
Velikost písma:
23.8.19 17:27
Myslim, ze pujde spis o citlive dite. Muj mladsi, 11let!!!, ma do ted temata jako stari lide, nemoci, smrt, ktere pred nim moc neresim. Hlavne v souvislosti s nejakou realnou osobou. Je schopny se rozbrecet, ze ja taky jednou umru.Jako mladsi to mel horsi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.8.19 17:31
@Anonymní píše:
@zuza92 Tohle dceři vysvětluju od malička. Až doteď to v pohodě zvládala. V poslední době měla stihomam, že mě někdo zastřelí, zraní. Což nemá s přirozenou smrtí zvířete nic společného.
Myslim, že to mohla slyšet i ve školce, třeba nějaký dítě vidělo něco v televizi a vyprávělo to ve školce. Takhle úzkostlivá, že se něco stane mamimce jsem byla já, když jsem byla malá. Ještě teď si to vybavuji, měla jsem třeba přespat u prarodičů a večer jsem si řekla, že se třeba mamce něco mohlo stát a museli mě vézt domu. A přešlo to věkem. Ty znáš své dítě nejlíp. Určitě bych se neřídila názorem sestry pokud víš, že by to dětem uškodilo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.8.19 17:31
Jsi dobra máma, taky se snažím vyzvedávat dceru že školky dřív, když to jde, tak nevím proč by tam měla trcet do 16h… O smrti by se podle mělo s dětmi mluvit upřímně, nelhat jim, ale samozřejmě s ohledem na povahu dítěte.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
23.8.19 17:34
@Kelsey Ptala, ale nebyla schopná mi vysvětlit, jak na to přišla. U psycholožky řekla, že jeden chlapeček říkal, že půjde střílet srnky. (Jeho táta je myslivec).
- Citovat
- Upravit
Anonymní
23.8.19 17:40
@Alušáček Já jsem dceři upřímně řekla, že jednou umřu. Až budou dospělé. Mám tohle téma za sebou i se starší. Bohužel ona strašně vyšilovala, nemohla usnout, plakala. Tak jsem změnila taktiku. Když se zeptala, jestli umřu, řekla jsem jí, že tu pro ni budu, dokud nevyroste, dokud mě bude potřebovat. No a ona mi tak jednou večer povídá: Mami, budeš tu pro mě pořád? A já na to: Dokud mě budeš potřebovat. A ona se ke mě zavrtala a povídá: Dokud tě někdo nezastřelí. 
. Jako samo jsem jí vysvětlila, že lidi se přece nestřílejí, no ale… Možná to dělám špatně, ale prostě to nebrala. Psycholožka říkala, že tohle téma obvykle děti řeší až v 10 letech cca.
- Citovat
- Upravit
23.8.19 17:44
Ze bys jako byla spatna proto, ze chces brat dite 2× tydne po obede? Tak jsem asi cvok, pro me je 3× tydne po spani pro petiletaka az moc, jsem takova kvocna 
Nase nejmensi mela dlouhou dobu hodne zivy sny, pokud bylo pres den nejaky vzruso, nedej boze neco lekavyho. To pak rvala ze spani. Taky jsme museli hodne filtrovat, na co koukat v tv, jaky zazitky ji doprat. Zas to preslo, prejde i u vas 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.8.19 17:45
@Anonymní píše:
Začalo to nechutí chodit do školky, která značně vygradovala. Vím o dalších dvou dětech, které mají také strach, že jim maminku někdo zastřelí. Vím třeba o chlapečkovi, který v mobilu tatínka hraje hru, kde střílí zvířata. Někdy dcera mluví o nějaké strašidelné babce Greny. Co já vím o co jde? Psycholožka mi říkala, že se příčinu velmi pravděpodobně nikdy nedovím, že u citlivých dětí stačí jedna strašidelná věta a jejich veliká fantazie spustí lavinu.
Babička Greny je z hry zvané Roblox. Je to teď mezi dětmi hodně populární. I když nevšimla jsem si, že by tam bylo nějaké střílení. Dcera se na to občas dívá na YouTube. Jsou to videa, kdy někdo hru hraje a komentuje, ty se jen díváš.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.8.19 17:46
@Anonymní píše:
@Sany80s Moje sestra je úplně jiná než já. Svoje děti dala k našim už ve dvou letech a šla do práce, já to tak nechtěla. Ona není spokojená v manželství, hodně se tak soustředila na manžela a na děti už kolikrát neměla sílu. Kolikrát mi vyčte, že mám děti nechat manželovi a jít si kam potřebuju. My máme rodinu dost stmelenou, jsme hodně spolu. Teď má už děti téměř dospělé a realizuje se v práci. To já taky, ale prostě chci být víc i s dětmi i manželem.
Jakože bez dětí sama nikam moc nechodíš?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.8.19 17:47
Prostě tvé děti mohou být citlivější povahy. Takhle citlivou mám starší 8 letou dceru. Čím více vše rozebíráme, někdy nekonečně a nemusí z toho hned plynout závěr, tím je klidnější ať je to co je to. Trvá to opravdu léta, prostě to potřebuje už chápe spoustu souvislostí, pohledy a strachy mizí a mění se. Myslím, že časem i tvé děti zvládnou pojmenovat co je děsí. Psycholozce dávám za pravdu, spoušteč může být cokoliv. Občas zírám, když mi dcera vysvětluje proč a z čeho dříve měla obavy, nebo strach. A řekne mami pamatuješ jak? Občas tedy nevím, většinou ano a dozvídám se opravdu hodně. Obyčejně za tím stojí další dítě, které něco poví. Alespoň u nás…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
23.8.19 17:53
@Sany80s Moc ne. Z práce mažu pro děti. Víkendy, to je mi líto času, trávíme je spolu.
@Trojlístek Taky myslím, že to tak nějak bude. U té starší dcery taky strach přešel, ale ona nikdy na tom nebyla až tak, jak teď mladší. Do školky chodila vždycky ráda a v pohodě. Snad se mi povede srovnat i tu mladší.
- Citovat
- Upravit
23.8.19 17:55
@Anonymní píše:
Ahoj, prosím o nezaujaté názory. Mám dvě děti 8 a 5 let. Třetí rok v práci, doteď jsem pracovala na 3/4 úvazku a brala jsem si děti 2× v týdnu po obědě. Dětem nedávám tablet běžně, nehrají žádné hry v mobilu ani na pc. Koukají někdy na pohádky na D-čku. Mladší dítě už odchodilo druhý rok školky, bohužel začalo chodit domů s tím, že se o mně bojí, že mě někdo zastřelí, že umřu. Rozvinulo se to do značné závislosti na mě, nechtěla jet na návštěvu, jít k tetě, pustit mě na nákup. Přes prázdniny se to zklidnilo, vyhledala jsem psycholožku. Snažím se s ní teď vyhýbat mrtvým zvířatům, tématu umírání aspoň chvíli, než se dá úplně do pořádku. Podle sestry jí tou ochranou škodím. Budu mít už větší úvazek, vypadalo to, že bych si ji mohla brát jen jednou po obědě. Musela by chodit domů 4× v 16:00. Nakonec se mi to podařilo vychytat, bude moct dřív 2×. No a moje sestra mě teď obvinila, že si za potíže můžu sama. Že děti nežijí v realitě dnešní doby a pak jim někdo řekne něco o střílení a ony se s tím neumí vyrovnat. Že se dětem příliš podřizuju, že je moc hýčkám, bráním jim v rozletu a samostatnosti a příliš je chráním před vším možným atd. Je fakt, že nemám hlídání, kolikrát všeho mám nad hlavu. Ale je mi líto, když jsem sama doma, ty děti nevzít domů taky. Co myslíte, fakt jim škodím?
U toho co píšeš mi to nepřijde, ale nevím, co tím sestra mysli konkrétního ten názor si asi netvoří jen z toho, zda mluvíš o smrti nebo v kolik vyzvedávat děti.
Ja děti taky nerada nechávám v ústavech typu školka, družina.
Každopádně na mě působístim dotazem nejisté a je možné, že to přenášís na své deti
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.8.19 17:56
Určitě ti to sestra neřekla jen proto, že si bereš děti 2× v týdnu po obědě, zřejmě to vypozorovala ve více situacích. Říkáš, že dala děti ve 2 letech k babičce a šla pracovat a ty to máš jinak, ale tvému malému je 5 a ty pracuješ 3 roky, tak nevím teda 
zkus se nad tím zamyslet třeba má sestra pravdu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.8.19 17:58
@Anonymní píše:
@Sany80s Moc ne. Z práce mažu pro děti. Víkendy, to je mi líto času, trávíme je spolu.
@Trojlístek Taky myslím, že to tak nějak bude. U té starší dcery taky strach přešel, ale ona nikdy na tom nebyla až tak, jak teď mladší. Do školky chodila vždycky ráda a v pohodě. Snad se mi povede srovnat i tu mladší.
Možná to je ten problém, třeba by vám jenom prospělo trávit čas taky někdy odděleně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
23.8.19 17:59
@terien To jsem se upsala, budu teď začínat třetí rok v práci, nastoupila jsem, když jí byly 3. Omlouvám se.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
23.8.19 18:01
@terien Řekla mi to, protože jsem byla smutná z toho, že to vypadalo, že už ji tam budu muset nechávat spát 4 dny v týdnu.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
