Trápím své děti?

Napsat příspěvek
Velikost písma:
AnastazieB
13751
23.8.19 21:21

Nemyslím si, že bys něco dělala špatně. Tvá dcera je prostě citlivější povaha, z toho postupně vyroste. Všechno s ní rozebírej, mluvte o tom, pokud ona chce. Nějaké násilné „zocelování“ je k ničemu, většinou spíš na škodu. Citlivé dítě se nijak nezocelí, naopak, spíš se pak uzavře. Musí se počkat, až si k tomu dospěje samo.

A jinak Babička Granny je hodně hororová hra, kde se hráč ukrývá v domě babičky Granny, a musí postupně hledat klíče, jak se z domu dostat. Babička ho hledá a pokud ho najde, tak ho zabije. Nic pro citlivé děti :lol:.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Trojlístek
10971
23.8.19 21:28
@Anonymní píše:
@Trojlístek Děkuji.
@terien Nebylo to jen tohle. Ona se naprosto změnila, z pohodového pozitivního dítěte úplný obrat. Fixovala se i na hračky, furt je kontrolovala, jestli nejsou odřené a spoustu dalších věcí. Byla plačtivá, pořád říkala, že se jí chce plakat a neví proč, i na dovolené s námi, výletech. Nechtěla jezdit na návštěvy k dětem, nechtěla nikoho u nás, netěšila se na výlety. Strašně se bála i u nás v bytě. Asi tak.

Tak to jako bys mluvila o naší starší. O plakání ještě v první třídě bych ti mohla povídat. Prý ji to vždy řekla hlavička a hotovo. Nechci tě strašit i mně to přijde ujeté…ale ona třeba i tvrdila, že vidí v bytě pána. Do určitých míst se dívala už od mala. I si s ním povídala, já byla podelaná strachy a ona to měla jako velkou část zábavy dne. Předpokládám, že to byl hodný pán… No tyhle debaty skončily naším přestěhováním. Pak úplně zapomněla. Když se zpětně ptám, vůbec neví… Těžko říct, co vše děti ovlivňuje.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
23.8.19 21:32
@Sany80s píše:
NIkdo nemluví o gelovkách, tady jde o komunikaci s jinými lidmi než jsou tvoje děti a tvůj manžel. A o umožnění téhož dětem-mimo školská zařízení.

No tak to snad trochu přeháníš, ne? Chodím do práce, tam jsem s lidmi neustále v kontaktu, až mi lezou na nervy. Stýkám se s kamarádkami a jejich dětmi. Dětem zveme domů kamarády, děti navštěvují je. Starší i mladší chodí do juda (mladší se v červnu totálně zablokovala a nechtěla ani tam), starší má ve škole pohybový kroužek v rámci družiny. Spolu jezdíme jednou měsíčně na keramiku. Fakt si nemyslím, že by pětileté dítě potřebovalo víc mimoškolních aktivit. Starší je domácí člověk, nechce spát bez nás mimo domov. Nutit ji nebudu, taky jsem to nesnášela. Hlídání nemáme téměř žádné, jen v případě krajní nouze. Tak není divu. Zase z nás nedělej sociopaty. :lol:

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
23.8.19 21:35

@Trojlístek Hele tak tohle jsem zažila u obou mých dětí. Jedna viděla pána, jedna pána a pak paní. Babičku. Jak ale začaly moc mluvit (Co dělá pán - kouká, jak vypadá - děda), přešlo to. Jakoby už nebylo vhodné, aby se na ně babi s dědou chodily dívat. Fuj, ještě teď mám mráz po zádech. :lol:

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
23.8.19 21:36

@AnastazieB Děkuji. Tak už možná vím, odkud vítr vane :zed:.

  • Citovat
  • Upravit
Sany80s
12900
23.8.19 21:38

Nikdy jsem neřkla, že jsi sociopat, ale podle toho, co píšeš, v podstatě neumíš trávit čas bez dětí a ty děti si učíš tak, aby to tak dlouho zůstalo.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Trojlístek
10971
23.8.19 21:49
@Anonymní píše:
@Trojlístek Hele tak tohle jsem zažila u obou mých dětí. Jedna viděla pána, jedna pána a pak paní. Babičku. Jak ale začaly moc mluvit (Co dělá pán - kouká, jak vypadá - děda), přešlo to. Jakoby už nebylo vhodné, aby se na ně babi s dědou chodily dívat. Fuj, ještě teď mám mráz po zádech. :lol:

Vidíš? Prostě senzitivní dítě. Kdyby mé starší dítě vidělo zabíjet zvířata, tak se rozumově pomine.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Reklama
LaPaloma
14723
24.8.19 09:05
@Anonymní píše:
Začalo to nechutí chodit do školky, která značně vygradovala. Vím o dalších dvou dětech, které mají také strach, že jim maminku někdo zastřelí. Vím třeba o chlapečkovi, který v mobilu tatínka hraje hru, kde střílí zvířata. Někdy dcera mluví o nějaké strašidelné babce Greny. Co já vím o co jde? Psycholožka mi říkala, že se příčinu velmi pravděpodobně nikdy nedovím, že u citlivých dětí stačí jedna strašidelná věta a jejich veliká fantazie spustí lavinu. :nevim:

Tak si na netu najdi, co je počítačová hra Granny. Je to horrorovka.
Moje dítě to nezvladalo ani v 8 letech, smazala jsem jim to. Žádný Roblox.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Dana066
1170
24.8.19 10:45

Já bych s ní mluvila o smrti. Že většina lidí neví, co po smrti bude. Že jsou lidé, kteří zažili klinickou smrt, píše o tom Moody Život po životě. Že podle toho to vypadá, že po smrti to nekončí, apod. Aby téma smrt přijala.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Blue2
2688
24.8.19 14:34

Moje pětiletá dcera taky viděla u staršího bratrance tu hru babičku Granny a od té doby se začala celkově víc bát. O smrti se ted taky často bavíme, to asi patří k tomuto věku.
Jinak já jsem taky pořád s dětmi, když člověk nemá hlídání, tak to ani jinak nejde.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
marcellia
4053
24.8.19 14:40
@Anonymní píše:
Ahoj, prosím o nezaujaté názory. Mám dvě děti 8 a 5 let. Třetí rok v práci, doteď jsem pracovala na 3/4 úvazku a brala jsem si děti 2× v týdnu po obědě. Dětem nedávám tablet běžně, nehrají žádné hry v mobilu ani na pc. Koukají někdy na pohádky na D-čku. Mladší dítě už odchodilo druhý rok školky, bohužel začalo chodit domů s tím, že se o mně bojí, že mě někdo zastřelí, že umřu. Rozvinulo se to do značné závislosti na mě, nechtěla jet na návštěvu, jít k tetě, pustit mě na nákup. Přes prázdniny se to zklidnilo, vyhledala jsem psycholožku. Snažím se s ní teď vyhýbat mrtvým zvířatům, tématu umírání aspoň chvíli, než se dá úplně do pořádku. Podle sestry jí tou ochranou škodím. Budu mít už větší úvazek, vypadalo to, že bych si ji mohla brát jen jednou po obědě. Musela by chodit domů 4× v 16:00. Nakonec se mi to podařilo vychytat, bude moct dřív 2×. No a moje sestra mě teď obvinila, že si za potíže můžu sama. Že děti nežijí v realitě dnešní doby a pak jim někdo řekne něco o střílení a ony se s tím neumí vyrovnat. Že se dětem příliš podřizuju, že je moc hýčkám, bráním jim v rozletu a samostatnosti a příliš je chráním před vším možným atd. Je fakt, že nemám hlídání, kolikrát všeho mám nad hlavu. Ale je mi líto, když jsem sama doma, ty děti nevzít domů taky. Co myslíte, fakt jim škodím?

Nemyslim si, ze jim skodis, ani v nejmensim, na tvym miste bych to videla uplne stejne jako ty. Ale co clovek, to nazor. Rid se svym srdcem a jak to cejtis ty.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
25.8.19 13:30

@marcellia Děkuju :kytka:.
Celkově děkuju všem za názory.

  • Citovat
  • Upravit

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

 
 

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová

Milování a syn

  • 09.04.26
  • Anonymní

Dobrý den, mám takový problém, co se týká intimního života. Máme 4letého syna, je živý a zvědavý až velmi. S manželem jsme pravidelně před pár... Odpověď

Problémy v rodině

  • 18.03.26
  • Anonymní

Dobrý den, už nevím, na koho se obrátit, protože po narození syna mám problémy s manželovou rodinou. Tchyně s tchánem jsou v celku hodní lidé,... Odpověď

Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži

  • 11.12.25
  • Anonymní

Dobrý den, přečetla jsem si Vaši odpověď týkající se stejného tématu, něco mě oslovilo, ale pořád nemohu uchopit svoji situaci tak, abych se... Odpověď

Je to deprese? Co by pomohlo?

  • 12.12.25
  • Anonymní

Dobrý den. Ani nevím, kde začít. Zkusím to vzít polopaticky. Rok a čtvrt se snažíme s manželem o miminko. Před snažením jsem řešila potíže s... Odpověď

Poporodní deprese nebo něco jiného?

  • 19.08.25
  • Anonymní

Dobrý den, jsem skoro rok po porodu, ale vůbec si mateřství neužívám. Je to pro mě takové přežívání a přečkávání. Narodila se mi předčasně... Odpověď