Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jako ze bys to vydala? delas si tady pruzkum jestli by se to prodalo??
nevim co je spatneho na tom, kdyz chodime 1× tydne do Mc o 10 detech, syn deti miluje a chodi tam rad… do bazenu chodime taky a nemuzu ho dostat z vody jak se mu tam libi, dokonce i na cviceni s detma ted budeme chodit, jestli se mu to bude libit, a nepripadam si nejak sobecky nebo umele! moje dite miluje deti a kolektiva v nem se uci s ostatnimi zit a vychazet, pocycuje socialni navyky.. na druhou stranu chodime i ke kamaradkam domu, denne na dlouhou prochazku se psem a kdyz je teplo na hriste.. ockuju podle rozumu a na ecka v potravinach koukam i u sebe, natoz u maleho a ver, ze si pripadam normalne a myslim, ze syn je spokojeny…
a k dotazu, knihu bych si s nejvetsi pravdepodobnosti nekoupila, mam sve overene brozury od Grady tusim, jinak co potrebuju najdu na netu a par knih napadu prochazim v knihovne, kam chodim taky se synem, protoze detske knihy miluje
Příspěvek upraven 10.03.13 v 07:50
Jo, vidím se to trochu specifikuje. Do knihy o tvoření ráda nahlédnu vždy
I blog by měl, si myslím, úspěch, pokud by ti vyloženě nešlo o výdělek.
Jinak my doma moc netvoříme - a to proto, že to syna nebaví. Resp. nikdy nebavilo, teď se konečně začíná trochu zlepšovat, tak asi letos začnem. Já jsem si to vždycky malovala (za bezdětna
), co budem všecko dělat a vyrábět a kdykoli jsem to zkusila, tak dříve šel hned pryč, později mi řekl - ne, maminko, udělej to sama. Nedávno jsem mu nabízela, že budeme péct sušenky a on mi řekl, že přijde, až budou vychladlé
A to jsem se fakt snažila, přísahám, není to tím, že by strávil první 4 roky v herničce v nákupním centru ![]()
@annamat9 proč hned tak odsuzje dětksé koutky, matřská centra apod?
Já jsem třeba v městě, kde jsem nevyrůstala. S amlou chodíme do mateřského centra. Je to menší centrum, je nás tam pár. Není to jen že kacáme a děti si samy hrají. je tam vždy program pro děti, cvičení, kreslení, vyrábění…Našla jsem tam kamarádky se kterýma se pak i navstěvujeme, nebo chodíme ven na hřiště.
Nevím co je an tom špatného a proč je ok se scházet jen doma?
Děti potřebují kolektiv a je dobře když se takhle neučí že né všechny hračky jsou jen pro ně
Jo a takhle chodit mě rozhodně nestresuje
je to relax. ted chodím se dvěma (tříleté a 4 měsíční) a to už je náročnější, ale stejně je to fajn a odpočinu si tam!
Taky jsemk s první dcerou chodila na plavčo, od půl roku na zpívání na yamahu a teda vše bylo fajn a mě to nabíjelo a né naopak!
Nemám ráda, když člověk sedí jen doma a nemá program
Pohádky…mě právě překvapuje, že jsou morbidní všechny. I ty staré z našeho mládí. Takže to si člověk moc nevybere
Pěkná pohádka co u nás ted frčí je Na vlásku, to doporučuji. I když taky tam ježibaba umře a vypadne z okna ![]()
@annamat9 píše:
Mile maminky i tatinkove. Zajimal by me vas nazor na dnesni dobu a vychovu deti. V poslední dobe se zacinam „ztracet“. Kdyz tak koukam na maminky kolem sebe mam pocit, ze vidim vystresovane, pretvarujici se lidicky s kozenym nucenym usmevem na rtech. Vetsina maminek resi jak dat diteti co nejlepsi stravu, bez ecek a hlavne bio. Jak ho nechat ockovat na banalni nemoce, kktere jsme vsichni prezily a nebo naopak nenaockovat vubec. Denne jsou narvane koutky, kde maminky popijeji kaficko a deti si jdou po „svych“. Deti krasne oblecene, ale brecici protoze nemuzou na pisek. 4leta prtata prelepena na mobilu, tabletu pc. Pohadky, kde je boj, zlo, postavicky jak z hororu. V lepsim pripade s doporucenim aby si sipkova ruzenka dala espresso. Male deti na plavani, cviceni s detmi ap. Jsem nejaka zpomalena, opozdena a nebo nejsem jedina komu to prijde divny? Maminky „delaji vse nej“ pro dite, jsou unavene, deti tez, stastne zazitky, ktere by si pamatovaly cely zivot (tak jako my) zadne. Rodina uz zacina byt jen termin
mne zas prijde divny aby matka byla jen sama s detma, nikam nesla a musela vsechnu zabavu vymejslet sama. Stastny zazitky v rodine mam, ale ne ve veku 2 nebo 3 let, to si nepamatuju, az jako starsi, kdy se s detma da delat vic, nez placat na pisku, nebo…si doma kreslit a vystrihovat
a kozeny nuceny vystresovany usmev nemam, protoze dcera dela plno aktivit ve skolce a ja si muzu odpocinout
![]()
@scai píše:
Pohádky…mě právě překvapuje, že jsou morbidní všechny. I ty staré z našeho mládí. Takže to si člověk moc nevybere
Pěkná pohádka co u nás ted frčí je Na vlásku, to doporučuji. I když taky tam ježibaba umře a vypadne z okna
No to je pravda - jsem se tak kdysi jaka číst malému z knihy Naše národní pohádky - O Budulínkovi a byla jsem v šoku. V takovém např. Shrekovi jsou sice vtipy, které dítě nemůže pochopit, ale aspoň tam nikdo neodřezává liščátkům hlavy ![]()
@Angua píše:Co třeba nechápu trochu já, jsou takové ty Montessori aktivity - ač je mi většina sympatická, myslím i pro dítě zábavná a přínosná, ale - milion aktivit na třídění barev, tvarů. Na co proboha další heblo do baráku?
No protože Montessori je vytvořená tak, že každá „pomůcka“ je ve školce jenom jednou, a aby víc dětí mohlo třeba třídit barvy a kromě toho každému dítěti třeba vyhovuje něco jiného na čem se to naučí. Neznamená to, že je potřeba všechny kupovat. Prostě je jenom víc možností.
Ale to se nejlépe pochopí když jde dítě do montessori kroužku. Za sebe můžu říct a to je i k tématu zakladatelky, že nelituji ani minutu tam ztrávenou a i kdybych se doma snažila sebevíc tohle vše bych syna doma nenaučila.
Takže ono není vše černobílé.
Jinak napsat ucelenou knihu o tvoření s dětmi, je určitě záslužný čin, na trhu jich je mraky dobrých je asi 10%, ale vydat knihu není jenom tak - vím o čem mluvím, dělám ve vydavatelstvích celý život. Tím ti nechci samozřejmě ubírat elán na tvorbu:-).
Příspěvek upraven 10.03.13 v 08:08
@annamat9 :teď mi to asi došlo vy si tady děláte průzkum jestli máte napsat knihu se svými nápady jak trávit čas s dětmi. Já myslela, že vám vadí dnešní hektická, sobecká až zlá doba.
Myslím si že dnešní maminky nejsou o nic horší než dřív. Je prostě jiná doba a všechno se dělá trochu jinak.To,ale neznamená že to dělá špatně.
Měla byste to příště říct na rovinu o co jde a né tady z dnešních maminek dělat monstra.
Jeste k tomu „jit si po svych“ jak psala zakladatelka. osobne me nebavi denne vysedavat a zvanit na kafickach, ale nechavat dite si jit po svych delam doma, to znamena ze neexistuje abych celej den drepela a vymejslela diteti zabavu. samozrejme ho vidim, mam na ocich a kdykoli je treba jsem k dispozici, ale taky si delam „svoje“ vareni, dopmaci prace…Pak tady vznikaji takovy diskuze „synacek na mne cely den visi“.Zdravy dite ma natolik fantazie ze si hru vymysli samo. nemyslim tim samozrejme to, ze si ho nikdo celej den nevsimne, snad chapete jak to myslim…
Neodsuzovala bych dnešní dobu, ano, spousta věcí je jiných, ale já vychovávám své děti podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, věnuji se jim. Matky, které na děti kašlaly a umístily je před televizi, apod., byly, jsou a budou. To není dobou. Pokud máš pocit, že to tak dělají všichni, tak se asi stýkáš se špatnými lidmi.
knížky a tvoření s dětmi - kdybys byla ty ta jediná, která s dětmi doma tvoří, tak by se tyto knihy neprodávaly v takových nákladech
očkování a banální nemoci, které jsme všichni přežili - já naštěstí žádnou banalitou typu rotavirová infekce, TBC, zánět mozkových blan netrpěla, to bych tu možná dnes už nepsala. Dřív tyto nemoci nebyly tak rozšířené, proto se proti nim dnes očkuje. Najdi si např. křivku počtu rotavirových infekcí v 80. letech a dnes.
MC, do kterých chodí VŠICHNI kromě tebe - jsem z velkého města a v MC jsem byla s dcerou 2,5r asi třikrát. My doma totiž velkou prolízačku s houpačkou a skluzavkou fakt nemáme, takže na tom nevidím nic špatného. Rozhodně jsem tam neseděla a nepila kafe a dítě si bezprizorně nelítalo, kde se mu zlíbilo. Pokud jsem se chtěla vidět s dalšíma 3 kamarádkama - matkama, tak sejít se u někoho v bytě je vzhledem k počtu dětí nemyslitelné. V létě chodíme na hřiště. Jak víš, jak to v těch MC chodí, když tam nechodíš?
oblečení na hraní - dcera nosí na ven oblečení, u kterého mi zamazání nevadí. Plno dětí na hřišti vidím v teplákách, jako čuňata vypadají všechny a nikdo to neřeší. Jetště jsem tam neviděla dítě, kterému by rodiče zakázali např. lézt do pískoviště.
značkové oblečení - nemyslím, že ho puberťáci chtějí poté, co to vidí doma u maminky, ale poté, co to řeší ve škole s ostatníma. To bylo i za nás, pokud něco frčelo, tak to prostě chtěli všichni (za mě se nosily šílené plastové dudlíky na krku
, po kterých toužily všechny holky ve třídě). Na tom nevidím nic divného.
A to je jen pár bodů namátkou. Opravdu moc nechápu smysl tvého příspěvku, vyzní mi to jako „všichni jsou nenormální, jen já jsem si zachovala zdravý rozum“.
Ještě dodatek - MC, aktivity, hřiště jsou dobrá k tomu, aby se děti socializovaly. Dříve tento problém odpadl, protože většina dětí šla v roce do jeslí. Dnes je někdě problém se dostat do školky ve 3 letech, proto hledají rodiče adekvátní náplň. Já mám to štěstí, že mám kamarádky se stejně starýma dětma, ale ne každý má takové štěstí.
Nedelam si pruzkum, nechci vydat knihu takovy ambice nemam. a nic neodsuzuju ani nikoho. ptam se, jak to mate vy, jak to citite, zda se schazite jen v centrech. jestli to vase ditko bavi. je to uvaha nad knihou kterou si pisu a nad tim, proc malo rodin travi cas spolu ap.
Jo, a pokud jde o tu knížku, asi bych si nekoupila, to už by mě musela jo zaujmout… žádnou takovou doma nemám, zábavu tvořím buď co mě napadne nebo co mi poradí nějaké kamarádky (vidím v rozpisu aktivit v MC) anebo co najdu na netu…
Ja samozrejme take chodim ven, starsi jde obcas do koutku v nak. c. chodime na bazen jednou za cas do lunaparku. ja mam zkresleny pohled tim, ze takovy maly mc mam doma:-)
Nějak jsem moc nepochopila o co jde, to ti nejvíc vadí současná výchova, dětské koutky, některé kroužky pro děti a mateřská centra? Pokud to matky nepřehání, tak na tom nevidím nic španého. Generace našich rodičů to neznala, protože byli v práci a děti byly většinou v jeslích, taky nic super.
Takhle si stěžuje každá generace už od starověku, jak to bylo za nich lepší a kam to s těma dětma dospěje, zatím to k žádné katastrofě nedospělo. Já bych byla schopná napsat podobnou „stížnost“ na výchovu a rodiče v sedmdesátých letech, ono každá doba má nějaké plus a nějaké mínus.