Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
mozna nevi, jak se zachovat a nemusi mu to byt prijemne, pockala bych ![]()
Kamarád z netu? A viděli jste se už? Pokud ne, tak tyhle manželské úvahy, že neodpověděl na sms a proč, bych hodila za hlavu ![]()
A když si takhle píšete na netu, tak začínáš vždy ty a on odpovídá, nebo napíše první i on? A vy se znáte i osobně?
Nemáš pocit, že celé to přátelství táhneš ty a vnucuješ se?
Tiež si myslím, že nevie, čo povedať… ja by som počkala… ono mu to možno nie je príjemné, mohol to pochopiť inak… chápem, že sa Ťa to dotklo (mňa by to asi tiež mrzelo byť na Tvojom mieste), ale netlačila by som na neho, to by ešte zhoršilo situáciu… Počkala by som, kým sa nevráti - čo vieš, možno fakt nemá čas… Alebo by som počkala pár dní a poslala sms v zmysle ako sa má, popriala by som mu pekný deň - nič viac nič menej (tú valentínsku sms by som nespomenula) … a uvidíš, ako sa zachová… Ak sa fakt neozve - asi za to nestál… Na druhej strane - aspoň podľa mňa - ak je chlap dobrý kamarát a záleží mu na Vašom kamarátstve - aspoň poďakuje… Toť môj názor…
Lizbeth píše:
A když si takhle píšete na netu, tak začínáš vždy ty a on odpovídá, nebo napíše první i on? A vy se znáte i osobně?
Nemáš pocit, že celé to přátelství táhneš ty a vnucuješ se?
Jak kdy, vetsinou pisu vic ja. Mas pravdu, pripada mi, ze se vnucuju. Asi se divam na nej jinyma ocima a nechci ho ztratit a ani nevim proc. A dneska jsem si opravdu myslela, ze mu udelam radost.
A není možne. že když jel pryč, tak že si to nepřečetl? Mě se to občas stává, celý den si na mobil nevzpomenu, mám ho někde v tašce na dně.
Anonymní píše:Lizbeth píše:Jak kdy, vetsinou pisu vic ja. Mas pravdu, pripada mi, ze se vnucuju. Asi se divam na nej jinyma ocima a nechci ho ztratit a ani nevim proc. A dneska jsem si opravdu myslela, ze mu udelam radost.
A když si takhle píšete na netu, tak začínáš vždy ty a on odpovídá, nebo napíše první i on? A vy se znáte i osobně?
Nemáš pocit, že celé to přátelství táhneš ty a vnucuješ se?
Tak sa mu jednoducho neozývaj, počkaj až napíše on… Nevnucuj sa, to chlapi nemajú radi, nebude si Ťa až tak vážiť…
Pred cca troma rokmi som si hľadala kamarátov/kamarátky na hory na nete. Takto som spoznala jedného mladíka - priznávam, zamilovala som sa, on chcel byť bohužiaľ len kamarát - bola som z toho tak nešťastná, že som sa ponižovala až tak, že som mu dosť často vypisovala, sledovala ho, čo robí, kde bol atď. - veľmi ma to bolelo, ale nemohla som za to. Bohužiaľ, došlo to až tak ďaleko, že naše kamarátstvo prestalo - a bola to všetko moja vina, až vtedy som si uvedomila, čo som stratila. Našli sme si ku sebe cestu až teraz nedávno, pred pár mesiacmi - máme obaja svoje rodiny, sme šťastní a spokojní a som naozaj rada, že ho ako kamaráta mám a veľmi si to vážim…
Takže ešte raz za mňa - netlač na neho…
já teda když nemám jasnou otázku, nebo není na co odepsat, tak neodepisuji. Kdyby mě někdo napsal že mě má rád, tak mu asi taky neodpvím, na co? já tebe taky je takový vynucený. smajlík mě přijde taky divnej. Ale možná ti odepíše, ale musíš vydržet.
Pokud je to kamarád. tak bych to neřešila, prostě se ozve, nebo ne. Ovšem jestli máš pocit, že by to mohl být i vztah, tak jak sama píšeš, asi to není ono. Já vždycky říkám, že ten kdo chce, ten si čas najde, třeba i na toho šmajlíka.
já bych mu napsala SMS, ať se nebojí, že ho máš fakt ráda jen jako kamaráda a že si ho nechceš vzít a mít s ním děti ![]()
teda to jsou starosti
… hoď to za hlavu a za týden uvidíš… můžu se zeptat kolik Ti je?
Ahoj uz ti napsal?
cetla jsem dizkuzi a bylo citit jak jsi s toho smutna tak jestli uz je ti lip? ![]()
Ahoj. Mam kamarada z netu s kterym si pravidelne piseme, ale posledni dobou je nejaky mrzuty, uz to neni co byvalo. Dneska mel odjet na 3 tydny pryc a kdyz je ten Valentyn, chtela jsem ho prekvapit milou sms, ve ktere jsem ke konci napsala, ze ho mam rada. No muzu teda rict, ze to nepisu kazdymu na pockani a co me teda zarazilo, ze mi neprisla zadna odpoved, vzdyt prece blbej smajlik vytukat zabere ani ne pul minutky. Dale jsme chteli jit na pivko, az se vrati a ja ted nevim, jestli mam sebrat svou jesitnost a hrdost a proste zacit delat taky mrtveho brouka. Protoze se me to docela i dotklo. Me se posledni dobou zda, ze mu je to opravdu fuk a kdyby jsem se neozvala pul roku, asi by se ani nezeptal, co se stalo. Ja fakt nevim. Myslite si, ze to prehanim? Ja vim, ze chlapi jsou proste takovy, ale ja mam za to, ze je slusnost odepsat, byt by to melo byt poslani nekam