Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Kde začíná týrání?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
28.1.10 12:49
Týrání..?
Ahoj, po delší době se hlásím s tématem.
V poslední době se okolo mě děje spousta šílených věcí a možná mi z toho trošku hrabe..
Před pár dny jsem zjistila, že paní Lucie O., která opařila syna Tomáška je má známá..Neříkám dobrá kamarádka se kterou bysme si denně volaly - přesto - kamarádka.
http://zpravy.idnes.cz/…ja-/brno.asp?…
Pořád dokola nad tím přemýšlím co jsme všichni udělali špatně že nás nepožádala o pomoc - určitě jí muselo hrábnout..Když zadám její jméno/nick do googlu vyjede mi mimo jiné její blog - o dětech, krásný fotky usměvavých dětí..
Všichni jsme ji litovali..Opustil ji tatínek Tomáše i druhý partner - táta Matýska..babička dětí ji vyhodila z bytu..prostě chudák holka, má jen ty kluky..
vím, že tom měl poruchu chování (adhd??) že byl těžko zvladatelný..
No, ale k jádru Pudla.
Po rozkliknutí dnešního článku na novinkách :
http://www.novinky.cz/…u-dceru.html
mi připadá že něco takovýho se děje okolo nás neustále.
Nad nás se nastěhovala rodinka..jsou příšerně hluční, dupou, pořád něco kutají 
a jednou jsem slyšela matku dětí (asi tak 7 a 2 roky?) strašně řvát..a mimoto mladší dcerka má noc co noc šílený záchvat pláče..(asi tak od 3 do 4) - k neutišení.
Přiznám se že jsem u topení poslouchala s hrnkem co se tam děje.. 
Zajímá me váš názor kde je hranice vyčerpání nebo stresu, zda je normální řvát na dítě : já tě zmlátím!!
A jak je od tohoto daleko k napuštění vřelé vody a postavení děcka do ní..?
Je mi poslední dny fakt zle mám pocit, že jsem MĚLA něco udělat..
Přeji všem krásný den 
J.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
28.1.10 13:06
Je strašlivě tenká hranice mezi tím, kde zasáhnout a kde ne. Co může člověk udělat, aniž by narušoval soukromí jiné rodiny. Odhadnout, kdy dítě dostalo jednu výchovnou přes zadek a kdy bylo zmláceno, bezdůvodně, jako upuštění páry agrese rodiče.
Nejsou ale jen rány fyzické, jsou i psychické, které se tak špatně dokazují a výhružka „já tě zmlátím“ už podle mě je psychické týrání.
Nedokážu říct, co udělat, většinou tyto případy skončí slovo proti slovu, oběť se bojí, je manipulována agresorem… Snad říct staršímu dítěti někde o samotě, kdyby maminka byla na ně hodně zlá, ať ti to řekne, nebo že to může říct ve škole, ale je tu dost velké riziko, že to dítě hned vyklopí doma a začne ti peklo.
Konfrontovat matku, možná existuje na světě někdo, kdo by se chytil za nos a bude se stydět a snažit se být lepší, ale moc takových není.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.1.10 13:11
Ahoj Janac,
ten článek jsem ještě nečetla,ale hned jak toto mé zamyšlení dopíšu se na to vrhnu.Chápu tě co prožíváš a že máš trochu výčitky,ale myslím že by se tomu asi moc zabránit nedalo.Protože se všechno zase otočí proti tobě.I lidé pak řeknou že si to vymýšlíš a nebo by se mohli i nějak pomstít.Také mě je z toho nanic a nechápu jak to někdo může udělat.V domě u mých rodičů se něco podobného co popisuješ také dělo.Moje mamka kvůli tomu nemohla spát.Mladá matka neskutečným způsobem řvala denodenně na svou dcerku,tenkrát ji mohlo být asi 6 let.Lítaly vzduchem „krávy“ a „že je neschopná“ a pod.Mamka už jednou nevydržela a vlítla na ní.Od té doby je klid.Když jsem u nich jednou byla na návštěvě a slyšela sjem to nadávání na vlastní uši,šel mi mráz po zádech… 
A v tvém případě by možná stálo za to upozornit anonymně sociální pracovnici nebo se jí jen tak zeptat jaký na to má názor.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.1.10 13:11
jani - ta hranice je opravdu tenká a je těžké to rozpoznat a taky zasáhnout. Člověk ví, že neoprávněným obviněním může taky ublížit..
Pokud by si člověk byl téměř jistý (jistoty nemůže být nikdy půl…)tak ještě krom konfrontace existuje možnost to anonymně oznámit na sociálku, ta to pak musí prověřovat. Jestli to však ve výsledku prospěje, těžko říci, člověk neví, jaká bude reakce protistrany vůči dítěti…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.1.10 13:24
Hranice to je jistě tenká, ale i tak bych se snažila najít nějaký způsob, jak na tvoje podezření upozornit. Můžou být jen hluční, ale třeba je tam problém. Zkus cokoli, anonymně nebo na přímo, poptat se sousedů, ale snad bych radši způsobila planý poplach než žila v nejistotě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.1.10 13:33
Těžko říct, kdy je dobré zasáhnout a kdy je lepší dělat, že nic neslyšíš. Tak či onak z toho budeš mít divné pocity a možná i problémy.
To co popisuješ se děje nad bytem mé kamarádky, který pronajímá (vždy jí lidi z bytu utečou a byt ztrácí na ceně) V 1+1 žije cikánka se svým přítelem a dvěma dětma a sotva se ráno probudí už na děti (mimochodem malé děti) ječí nevybíraje si slov. Děti kolikrát mívají závchaty breku (kdo ví, zda je zmlátila, nebo jsou samy uřvaný). A aby toho nebylo málo, tak tento vyvedený páreček má oblibě velmi hlasitý sex … Kamarádka se bránila, sepsala petici, podepsala jí to většina baráku, psala dopisy po všech možných úřadech od policie, sociálky a Kocába nevyjímaje, a nikde se nedokázala dovolat. Kontrola proběhla možná mezi dveřma. Bůh ví, kam až tohle bude muset zajít, aby se o to příslušné orgány začaly více zajímat 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.1.10 13:34
Miraei - co se týče „cikánů“, nemůžeš je poměřovat normami „bílých“ to by vážně nešlo,to by byly všechny jejich děti v ústavech… 
vím, o čem mluvím
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.1.10 13:43
Janac… Podepsal bych se pod to, co tu psala te.ss . Sám mám taky zkušenost v tomto smyslu, jen ztrochu jiného prostředí (jihomoravská vesnice) a z trochu jiné situace.
Vždycky je riziko, že si svou aktivitou tak trochu nase…eš do hnízda. Ale myslím, že většina z nás normálních si asi řekne, že pokud tím pomůžou malému človíčkovi, tak to za to určitě stojí.
Na druhou stranu - ti, kdo dneska týrají, byli většinou v minulosti sami týraní - minimálně lhostejností a citovým chladem. Jezdím dvakrát denně tramvají přes brněnské ghetto na Cejlu a na Dukelské. No tam je to skoro jak učebnice psychologie. Nedostatek peněz v kombinaci s citově vyprázdněným prostředím produkuje další „posily“ kriminální činnosti v tomto státě. Hrací automaty a čichání toluenu je už jenom kulisa… Tak si myslím, že ti uřvaní nepřizpůsobiví by měli v první řadě ze svých kapes financovat náklady českého vězeňství. Třeba by jim s tím křikem brzo došel dech…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.1.10 13:48
Borisko, když už mluvíme o „cikánech“, za první republiky se tak označovali nepřizpůsobiví lidé bez ohledu na rasu, tak jejich děti dokážu mít rád a kdyby se některé z nich ke mně přitulilo, dokážu ho i pohladit. (K mojí peněžence se nedostane a když už, nic v ní nenajde… já su klidné, doktore…) Ale co se týká dospělých, tak zákony platí provšechny. Pokud z dětí nedokáže vychovat řádné lidi, ať o ně klidně přijde. Ale jejich výchovu a živobytí prostě financovat BUDE. Když na to nemá, ať si na to půjčí. Když nemá čím ručit, ať dá do zástavy svoje občanské právo volit a být volen. Myslím, že by jisté straně pak hoooodně klesly preference…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.1.10 13:51
Juro - já nepsala, že je nemusím, jen že vím, že jejich styl výchovy i v relativně bezproblémové rodině (nesocializované mezi většinovou společnost) je zcela odlišný od našich norem a to,co my bychom označili za týrání, oni za normální výchovu…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.1.10 13:54
Jo, to jsme si nerozuměli… Ale troufám si tvrdit, že nejsou všichni takoví. Byl jsem na vojně se synem cikánského barona a kromě barvy kůže bys nepoznala, že je jiný. Dokonce hrál závodně házenou a košíkovou…
A byl to absolvent elektrotechnické průmyslovky. O mědi a hliníku toho věděl víc než já strojař a holka, kterou si našel, byla taky fajn.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.1.10 13:57
juro - proto píšu nesocializovaní zažila jsem různé romy, nicméně pracovně spíše ty nesocializované, ti socializovaní neměli problémy, že?
vždyť romky se běžně nechávají mlátit, považují to za standard, nevidí na tom nic zvláštního, mlácené byly jejich matky, jsou ony a budou jejich dcery… něco někam hlásit? a proč? vždyť by dostala zase a nemá kam jít s těma 10 dětma, že? a už dost, už nepracuju 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.1.10 14:22
jura a ostatni (obvinovaci z rasismu) - boriska vi, o cem mluvi, je to jeji obor
moje osobni zkusenot s cikany z nasi vesnice
prijdou na zastavku autobusu a hnusne na sebe hulakaj (jako kdyz neumi mluvit potichu), sproste se oslovujou (malou holcicku "dej mi pusu ty mala pico, nadavaj si - ale me to prijde, jak kdyz se karaj pred bilejma (jak to vypadas ty hovado)… a kdyz dojde na nastupovani do autobusu tak "ukazte pani, ja vam pomuzu, vy pujdete prvni, mate vetsi kocar, ukazte, ja vam stipnu ten listek … …za me jsou to hodny lidi s jinejma normama chovani
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.1.10 14:35
Já teda bych řekla že to co se děje za dveřma každého bytu je jen a jen jejich věc. Budu tu asi za blbce a budu tu jediná (nejspíš) ale mě by nikdy nenapadlo se míchat ostatním lidem do toho jak si vychovávají doma svoje děti. 
Taky jsem prudká povaha, hodně často křičím, semtam staršího plácnu ( po zadečku, či po ruce) ale jako tyran se necítím je mi to líto, ale mám dv ěmožnosti, buďto ignorovat že to dítě dělá něco špatně a mile se na něj usmívat a tím pádem mu mantinely odtahovat tak daleko od sebe, ž emu pak v životě žádná autorita nebude nic říkat 
a nebo holt jendou za čas zařvu když už to jeho chování bude neúnosné a nic jiného nezabere .
A ANO můžu vypadat jako tyran, když se máelm hroutím protože jsem na pokraji hlavně psychických sil, a ano syn ignoruje vše co říkám a dělá si svoje, ačkoliv máme odcházet z domu a jediný bus co nám tam jede nám usí nutně ujet protože mě ignoruje . Ne nemám vždycky čas na to mu hodinu vysvětlovat co musí a co nesmí klidným hlasem a ještě ho k tomu chválit.
Na druhou stranu naše děti miluju a dělám první poslendí hlavně pro ně..
I když sousedi si taky musí myslet že jsme případ pro sociálku .
No a te´d už jen hoď kamenem kdož jsi bez viny… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.1.10 14:55
Ahoj, musím říct že já taky občas na prcka zařvu že ho zabiju Nejčastěji když mu několikrát řeknu ať něco nechá nebo to rozbije, jdu chvilku pryč, vrátím se a? je to rozbitý… Naposledy měl den kdy prostě chtěl ubližovat bráškovi, chvilku jsem tam nebyla, přijdu a bráška (půl roku) visel hlavou dolů z lehátka. To jsem měla sto chutí nejen zařvat ale i učinit. Kolikrát si říkám že jet kolem našeho domu sociálka tak nám je rovnou seberou… Buď dojdou nervy protože starší mele jak kolovrátek, chvilka ticha není, nebo řve protože má být za trest v pokoji, a je to řev že by si člověk myslel že ho zrovna seřezali řemenem…
Od slova k činu je hranice různá. Záleží na vnitřní síle člověka, řekla bych. Například - kolik lidí znáte co opravdu bylo schopných splnit výhrůžku - když to neuděláš tak budeš klečet na struhadle s nataženýma rukama a pravítkem na nich? Moje matka to udělala. A další a další věci. A ještě horší byl otec, ale to by bylo na dlouhý vyprávění. Jsem výbušná po nich, ale doufám že NIKDY se nedostanu do stadia jako měli oni, za každou pitomost bít vařečkou či čímkoliv co je po ruce, mlátit až do krve nebo aspoň tak aby zůstaly viditelné rány (ale ne tak aby je vidělo okolí)… Jestli to někdy udělám tak se snad půjdu sama nahlásit.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
