to je nějaká reakce na tu dnešní diskuzi? 
Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Udělala jsem správnou věc?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
nepř. G12
12.8.13 21:27
@Anonymní píše:
Abych to vzala od začátku… V mých,,mladých" letech, jsem se seznámila pres spolecne kamarady s klukem. Líbil se mi. Ale jak jsem zjistila, mel přítelkyni. Začal mi psát, rikal, ze mu to s přítelkyní neklape, atd… Zacal za mnou jezdit do prace, vozil me domu, hodiny jsme si povídali, a ja, jako tehdy naivni 18ti leta holka doufala, ze budeme spolu. Po nějaké době jsme se spolu vyspali (jen jednou). Ještě nějaký cas jsme se vidali a on mi potom napsal, ze miluje svoji pritelkyni a ze chce zůstat s ni. Porad jsme se vidali na akcích se společnými přáteli, ale už jen jako kamarádi. Poznala jsem jeho přítelkyní. Vzniklo z toho nejlepší přátelství, které trvalo asi 7 let. Az do nedávna. On ji potom podvedl znovu, ona se to dozvěděla, ale nakonec mu odpustila. Od te doby to u nich bylo jako na houpačce. On ji ponižoval, urážel, chvíli na ni byl hodnej, a tak to bylo porad dokola asi 3 roky.. vše jsem s ni řešila, snažila se ji nějak pomoct, poradit. Ale ona ho nakonec stejně omlouvala a řekla, ze nechce zůstat sama. Posledních par měsíců už to bylo nesnesitelný jak pro ni, tak pro me. Nemohla jsem se dívat na to, jak se trápí. Už to trvalo moc dlouho. Řekla jsem ji, ze ji podvedl vickrat než jednou, a všechno co se tenkrát stalo. Přišla jsem o kamaradku-taky co jiný ho jsem mohla čekat. Ale chtěla jsem ji otevřít oči, aby konečně pochopila, ze si nezaslouží, aby ji ponižoval. Aby pochopila, ze si zaslouží někoho, kdo ji bude opravdu milovat… Řekla mi, co jsem to vůbec za člověka, ze jsem se s ni pak dokázala bavit. A ho samozřejmě zase omlouvala. Cítím se strašně, ale na druhou stranu se mi ulevilo. A tak se ptam, udělala jsem správně?
za mě ne, já bych jí to neřekla
- Citovat
- Upravit
12.8.13 21:28
@Anonymní píše:
Abych to vzala od začátku… V mých,,mladých" letech, jsem se seznámila pres spolecne kamarady s klukem. Líbil se mi. Ale jak jsem zjistila, mel přítelkyni. Začal mi psát, rikal, ze mu to s přítelkyní neklape, atd… Zacal za mnou jezdit do prace, vozil me domu, hodiny jsme si povídali, a ja, jako tehdy naivni 18ti leta holka doufala, ze budeme spolu. Po nějaké době jsme se spolu vyspali (jen jednou). Ještě nějaký cas jsme se vidali a on mi potom napsal, ze miluje svoji pritelkyni a ze chce zůstat s ni. Porad jsme se vidali na akcích se společnými přáteli, ale už jen jako kamarádi. Poznala jsem jeho přítelkyní. Vzniklo z toho nejlepší přátelství, které trvalo asi 7 let. Az do nedávna. On ji potom podvedl znovu, ona se to dozvěděla, ale nakonec mu odpustila. Od te doby to u nich bylo jako na houpačce. On ji ponižoval, urážel, chvíli na ni byl hodnej, a tak to bylo porad dokola asi 3 roky.. vše jsem s ni řešila, snažila se ji nějak pomoct, poradit. Ale ona ho nakonec stejně omlouvala a řekla, ze nechce zůstat sama. Posledních par měsíců už to bylo nesnesitelný jak pro ni, tak pro me. Nemohla jsem se dívat na to, jak se trápí. Už to trvalo moc dlouho. Řekla jsem ji, ze ji podvedl vickrat než jednou, a všechno co se tenkrát stalo. Přišla jsem o kamaradku-taky co jiný ho jsem mohla čekat. Ale chtěla jsem ji otevřít oči, aby konečně pochopila, ze si nezaslouží, aby ji ponižoval. Aby pochopila, ze si zaslouží někoho, kdo ji bude opravdu milovat… Řekla mi, co jsem to vůbec za člověka, ze jsem se s ni pak dokázala bavit. A ho samozřejmě zase omlouvala. Cítím se strašně, ale na druhou stranu se mi ulevilo. A tak se ptam, udělala jsem správně?
myslím, že neudělala, akorát má zlost na tebe a jeho stejně bude omlouvat. Podivná logika žen.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.8.13 21:30
Myslím si, že neudělala. Kmarádka určitě nabyla pocitu, že jsi ji sedm let vodila za nos. 
Ale je to čerstvé, tak možná časem pochopí, že se to stalo ještě před kamarádstvím a že vás to dalo vlastně dohromady… Musel to být šok 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
nepř. G12
12.8.13 21:30
Hlavně ta věta, že se TOBĚ ulevilo je naprosto sobecká a alibistická, promiň.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
nepř. G12
12.8.13 21:32
Správně, nebo ne, stalo se to. Možná, že to nebylo nejlepší řešení, ale pokud je Tvé svědomí čisté, tak je to v pořádku. Ono se časem ukáže, zda to bylo ku prospěchu, či nikoliv.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.8.13 21:32
Bohužel, asi jsi měla mlčet, i když chápu, že to je těžký 
myslím že časem se s kamarádkou dáte znova dohromady
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.8.13 21:32
Mezi dva se nemá cenu plést, protože jak se usmíří tak budeš špatná ty i když jsi měla pravdu.
Jestli jsi udělala správně? Ulehčila jsi svému svědomí, ale za jakou cenu? Přišla jsi jak píšeš o kamarádku. Je to na tobě, zda to stálo za to. Nebyla jsem nikdy v tvé situaci, ale asi bych to neřekla, protože už to bylo hodně dávno.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
nepř. G12
12.8.13 21:33
Ulevit svému svědomí za cenu, že ublížím ostatním mi připadá dost zbabělé, nemůžu si pomoct
- Citovat
- Upravit
12.8.13 21:34
@nepř. G12 píše:
Hlavně ta věta, že se TOBĚ ulevilo je naprosto sobecká a alibistická, promiň.
A taky naprosto přirozená a lidská. Navíc jí to „nevykecal“ prvoplánově proto, aby si ulevila, ale vedly ji k tomu úplně jiné pohnutky. Což je myslím dost podstatné.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.8.13 21:34
Taky mi to prijde jako reakce na diskuzi. Pokud on je jaky pises musi si na to kamaradka prijit sama, ja bych ji to nikdy nerekla…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Abych to vzala od začátku… V mých,,mladých" letech, jsem se seznámila pres spolecne kamarady s klukem. Líbil se mi. Ale jak jsem zjistila, mel přítelkyni. Začal mi psát, rikal, ze mu to s přítelkyní neklape, atd… Zacal za mnou jezdit do prace, vozil me domu, hodiny jsme si povídali, a ja, jako tehdy naivni 18ti leta holka doufala, ze budeme spolu. Po nějaké době jsme se spolu vyspali (jen jednou). Ještě nějaký cas jsme se vidali a on mi potom napsal, ze miluje svoji pritelkyni a ze chce zůstat s ni. Porad jsme se vidali na akcích se společnými přáteli, ale už jen jako kamarádi. Poznala jsem jeho přítelkyní. Vzniklo z toho nejlepší přátelství, které trvalo asi 7 let. Az do nedávna. On ji potom podvedl znovu, ona se to dozvěděla, ale nakonec mu odpustila. Od te doby to u nich bylo jako na houpačce. On ji ponižoval, urážel, chvíli na ni byl hodnej, a tak to bylo porad dokola asi 3 roky.. vše jsem s ni řešila, snažila se ji nějak pomoct, poradit. Ale ona ho nakonec stejně omlouvala a řekla, ze nechce zůstat sama. Posledních par měsíců už to bylo nesnesitelný jak pro ni, tak pro me. Nemohla jsem se dívat na to, jak se trápí. Už to trvalo moc dlouho. Řekla jsem ji, ze ji podvedl vickrat než jednou, a všechno co se tenkrát stalo. Přišla jsem o kamaradku-taky co jiný ho jsem mohla čekat. Ale chtěla jsem ji otevřít oči, aby konečně pochopila, ze si nezaslouží, aby ji ponižoval. Aby pochopila, ze si zaslouží někoho, kdo ji bude opravdu milovat… Řekla mi, co jsem to vůbec za člověka, ze jsem se s ni pak dokázala bavit. A ho samozřejmě zase omlouvala. Cítím se strašně, ale na druhou stranu se mi ulevilo. A tak se ptam, udělala jsem správně?