Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Prcekaja píše:
@Monchichik můj táta žije ale barák mi přepsal když jsme s ní a zůstali. A podíl z mého manžela zdědil můj syn. Já vím je to složité. Moje máma tu nemá „nic“.
V tomhle pripade bych ji na stul polozil prikaz k vystehovani a tvaril se u toho super vazne. Bud se chytne za rypak a zacne se chovat trosku slusne, pokud ne, tak holt pujde. Co zkusit kontaktovat sourozence? Nepomohli by ti pri jednani s ni? Vidate se?
@Prcekaja píše:
@Monchichik můj táta žije ale barák mi přepsal když jsme s ní a zůstali. A podíl z mého manžela zdědil můj syn. Já vím je to složité. Moje máma tu nemá „nic“.
Tak to by se o bydlení měla bát máma a ne ty
@DedBezdez bracha se ségrou jsou naštvaný i na mě že já mám chalupu a oni ne ale neví za jakou cenu.
@Prcekaja píše:
Asi máte všichni pravdu buď se odstěhovat ale není kam a navíc syna mi vezmou do školky až v září. Jen se bojím aby jsme další věc neudělala špatně
Jak není kam? Do pronájmu, se sirotčím důchodem vyjdeš ne? Příp. lepší varianta najdi mamce nájem.
@Prcekaja píše:
@pikola když ji tohle řeknu tak začne vyčítat a vydirat
Tak se rozhodni, buď chce se stávající situací něco dělat, nebo jen fňukat, jak to nejde. Oproti ostatním máš barák, který můžeš prodat, nebo v něm se synem bydlet, nebo ho pronajímat. Jde jen o to, jestli si chceš jen poplakat na netu, nebo reálně něco změnit ![]()
Jediné co teď musíš, je postarat se o syna. Dům můžeš prodat s rodiči jako věcným břemenem na dožití a pořídit si vlastní bydlení.
@Prcekaja kvákat může co chce, ale trumfy máš v ruce ty
řekla bych jí, jak toho okamžitě nenechá, tak se stěhuje…nebo že taky můžu barák prodat a skončí na ulici…budeš se jí buď muset postavit nebo fakt jít pryč…
Příspěvek upraven 06.03.20 v 15:23
Budu drsná, ač nerada. Barák je tvůj a tveho syna a tvoje matka s tím už nic neudělá. Asi nebudeš taková povaha na to ji vystěhovat, ale můžeš ji tím pohrozit. Buď se hodí do klidu nebo půjde. Podle toho jak ji popisuješ je zlá a zhoršuje se to. Takovýhle typy znám. Musíš ji dát jasně najevo že takhle teda ne nebo si bude dovolovat víc a víc. Druhá možnost je odstěhovat se a nechat ji tam dožít. Třetí je prodat a odstěhovat se a matka ať si sežene nájem. Jinak co tchanovci? Nečetla jsem všechny tvy příspěvky, ale oni nepomůžou?
Prodala bych barák, koupila sobě a synovi byt a od matky se odstřihla.
@Lily Evans píše:
Prodala bych barák, koupila sobě a synovi byt a od matky se odstřihla.
Tesat do kamene! A jak zacne matinka hazet hysteraky a vydirat, tak ji rict, ze si za to muze sama. Zadny vetsi debaty a vysvetlovani. Tento typ lidi tohle stejne nikdy nepochopi. Akorat te zase nahloda a zase si te o kousek vic omota kolem prstu. Mysli fakt na toho malyho! Ten ted potrebuje veselou maminku a ne utrapenou pani, kterou vysava nenavistna carodejnice aka „babicka“ (bleh, ta zenska si tohle osloveni nezaslouzi)
@Lily Evans píše:
Prodala bych barák, koupila sobě a synovi byt a od matky se odstřihla.
A co bys udělala s rodiči? S tátou, který jí ten dům dal?
O tatovi zakladelka moc nemluvi. Ja tak nejak celou dobu myslel, ze bydli nekde mimo. V dome je jen zakladatelka a ta jezibaba. Je to tak zakladatelko?
Zakladatelko, nezaobírej se tím, co si udělala nebo neudělala špatně, ale udělej za tím tlustou čáru a začni teď dělat všechno pro to, aby už bylo jenom dobře. Je mi líto, že jsi ztratila manžela, a tvůj syn tatínka. Ale o to víc bude potřebovat silnou maminku
Takže přesně jak ti radí ostatní, budeš se muset s matkou nějak vypořádat. Bude to určitě drsné, ale nezbyde ti, než se jí postavit, nebo budeš mít peklo do konce života (jejího). Zjevně se v tobě snaží vyvolat pocity viny pokaždé, když se snažíš stát za svým. Oni i sourozenci určitě dobře vědí, proč se od ní odstřihli… Pokud si s tím nevíš rady, zkusila bych vyhledat psychologa. Co se domu týče, v tom se nevyznám, ale na tvém místě bych kontaktovala nějakou bezplatnou právní poradnu, kde ti přesně řeknou na co máš a nemáš nárok. Přeji Ti hodně sil ![]()
Moc mě mrzí smrt tvého manžela
To s tvojí mamkou znám taky, není to sice tak hrozné, ale znám to. Kdybych byla ve tvé situaci asi bych přemýšlela trošku fikane. Nevím jaká je tvá mamka doopravdy… Prostě bych ignorovala výčitky apod a vše ji odkyvala. Pracovala bych než bych si ušetřila, tak bych si zařídila nějaký podnájem. A pak bych beze slov odešla se synem pryč. Nebo bych to vše vytrpěla a zůstala protože je to můj dům. Tudíž bych byla i drzá
![]()